 |
| Kliknutφm se zobrazφ v∞tÜφ mapka (87 kB). Je dopln∞na komentß°em. |
V∞tÜina ·Φastnφk∙ se shoduje, ₧e jsou rozhodnuti st°e₧it bohatstvφ sv∞tadφlu. "Je to velkß p°φle₧itost diskutovat o skuteΦn²ch problΘmech, jim₧ bude Antarktida v budoucnosti Φelit," °ekl australsk² ministr ekologie Robert Hill.
Nßm∞stek novozΘlandskΘho ministra zahraniΦφ Simon Upton varoval p°ed zniΦenφm kontinentu, nebo¥ se podle n∞j tamnφ ekologick² systΘm ocitß v nebezpeΦφ. Jako p°φklady uvedl zakßzanΘ vyko°is¥ovßnφ stav∙ ryb a rostoucφ zneΦiÜ¥ovßnφ ₧ivotnφho prost°edφ.
┌Φastnφci konference se v ned∞li shromß₧dili v novozΘlandskΘm Christchurch, kde byli vybaveni pro tvrdΘ mrazivΘ pom∞ry na ÜestΘm kontinentu. K tomu pat°φ i velmi teplΘ obleΦenφ p°esto, ₧e na Antarktid∞ nynφ panuje astronomickΘ lΘto a polßrnφ den. Nov² ZΘland, kter² konferenci po°ßdß, byl v²chodiskem osmihodinovΘho letu zßstupc∙ vlßd vojensk²m letounem C130 Hercules do Antarktidy.
Smlouva z roku 1959, kterß je otev°ena vÜem Φlen∙m OSN a jejφm₧ signatß°em je spolu s dalÜφmi 42 zem∞mi i ╚R, zapovφdß vojenskΘ vyu₧φvßnφ kontinentu, jako₧ i jadernΘ zkouÜky. Povoleno je v∞deckΘ bßdßnφ i z°izovßnφ v²zkumn²ch stanic. DodateΦn² protokol z roku 1998 dßvß p°ednost ochran∞ ₧ivotnφho prost°edφ p°ed pr∙myslov²m vyu₧φvßnφm. Zakßzßna je tak na nejmΘn∞ 50 rok∙ nap°φklad komerΦnφ t∞₧ba ropy a dalÜφch surovin.
Hlavnφmi d∞jiÜti konference jsou novozΘlandskß Scottova zßkladna a americkß zßkladna McMurdo. N∞kte°φ minist°i budou bydlet v novozΘlandskΘm za°φzenφ v mal²ch pokojφch, ale v∞tÜinou se ubytujφ na sousednφ v∞tÜφ americkΘ zßkladn∞ McMurdo. Ob∞ st°ediska jsou situovßna na Rossov∞ ostrov∞ u ob°φho antarktickΘho Rossova pob°e₧nφho ledu.
Jako v²sledek v∙bec prvnφch politick²ch rozhovor∙ na kontinentu se oΦekßvß prohlßÜenφ, je₧ doporuΦφ dalÜφ kroky k jeho ochran∞.
Sv∞tadφlu o rozloze 14 mili≤n∙ ΦtvereΦnφch kilometr∙ pokrytΘmu z 98 procent siln²m ledov²m p°φkrovem se p°iklßdß velk² v²znam pro klima naÜφ planety. V∞dci u₧ dlouho varujφ, ₧e p°i globßlnφm oteplovßnφ m∙₧e dojφt i k tßnφ v Antarktid∞ a ne₧ßdoucφmu zvyÜovßnφ hladiny mo°φ.
Mezinßrodnφ ekologickß organizace Greenpeace p°ed jednßnφm upozornila na bezohledn² rybolov v ji₧nφch polßrnφch mo°φch podnikan² flotilami z jihoamerick²ch, ale i skandinßvsk²ch zemφ. EkologovΘ upozor≥ujφ, ₧e 95 procent vyloven²ch ryb p°itom paradoxn∞ konΦφ na trzφch zemφ, je₧ se konference ·Φastnφ.
Jednß se takΘ o omezenφ negativnφch vliv∙ turistickΘho ruchu na ekologii. Ka₧d²m rokem na kontinent p°ijφ₧dφ 15.000 lidφ, v∞tÜinou na lodφch, odkud p°evß₧ejφ turisty do vnitrozemφ vrtulnφky.
V programu ministr∙ je i prohlφdka ekosystΘm∙ v okolφ a exkurze do dosud zachovanΘ chaty anglickΘho polßrnφho badatele Roberta Scotta, kter² v roce 1912 zahynul p°i nßvratu z ne·sp∞ÜnΘ v²pravy, jejφm₧ cφlem bylo dosßhnout jako prvnφ ji₧nφ p≤l. V tΘto "sout∞₧i" jej p°edstihl norsk² t²m Roalda Amundsena, kter² na ji₧nφ toΦnu dosp∞l 14.prosince 1911, tedy o m∞sφc d°φve.
Sn∞movna podpo°ila vytvo°enφ Nßrodnφho parku ╚eskΘ èv²carsko
PRAHA 14.ledna (╚TK) - Poslaneckß sn∞movna dnes otev°ela cestu ke vzniku v po°adφ ji₧ ΦtvrtΘho nßrodnφho parku v republice, kdy₧ v prvnφm Φtenφ podpo°ila vlßdnφ nßvrh zßkona o vyhlßÜenφ Nßrodnφho parku ╚eskΘ èv²carsko. P°edlohou, kterou ve sn∞movnφ rozprav∞ kritizovali p°edevÜφm poslanci ODS, se v p°φÜtφch t²dnech budou zab²vat v²bory. Pro jejφ zamφtnutφ, navr₧enΘ prßv∞ ODS, hlasovalo jen 59 ze 180 p°φtomn²ch poslanc∙.
Nßrodnφ park ╚eskΘ èv²carsko o plßnovanΘ v²m∞°e 9683 hektar∙ se mß rozklßdat v Φßsti dneÜnφ Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti LabskΘ pφskovce a na malΘ Φßsti chrßn∞nΘ oblasti Lu₧ickΘ hory. ┌zemφ tvo°φ unikßtnφ pφskovcovß skalnφ m∞sta, ka≥ony, rokle a neporuÜenΘ nebo jen mßlo pozm∞n∞nΘ p∙vodnφ ekosystΘmy. Oblast je souΦßstφ ╚esko-saskΘho èv²carska, p°iΦem₧ na n∞meckΘ stran∞ je ji₧ chrßn∞na jako nßrodnφ park.
Nap°φklad Ji°φ Drda (ODS) ale prohlßsil, ₧e p°estat lesnicky hospoda°it je velkΘ riziko, kterΘ nevede k obnov∞ p∙vodnφch spoleΦenstvφ. Jeho stranick² kolega Vladimφr Dole₧al rovn∞₧ zastßvß nßzor, ₧e ·zemφ je u₧ chrßn∞no dostateΦn∞. Nov² re₧im ochrany p°φrody by podle n∞ho navφc umo₧nil vznik ekologickΘ katastrofy, kterou na èumav∞ zp∙sobil k∙rovec. Podle poslankyn∞ Zde≥ky HornφkovΘ (ODS) znamenß nßvrh omezenφ zejmΘna vlastnick²ch prßv obΦan∙ i obcφ v tΘto oblasti.
Jejich v²hrady odmφtl ministr ₧ivotnφho prost°edφ MiloÜ Ku₧vart. "V rßmci stßvajφcφch chrßn∞n²ch krajinn²ch oblastφ nenφ mo₧nΘ dostateΦn∞ regulovat ne₧ßdoucφ dopady urΦit²ch typ∙ turistiky a naopak vhodn²m zp∙sobem stimulovat vyu₧φvßnφ ·zemφ pro rekreaci a ekologickou osv∞tu. Nßrodnφ park s °φzenou turistikou napom∙₧e rozvoji regionu," apeloval ministr.
Podporu nßvrhu vyjßd°il i Petr MareÜ (US), kter² zpochybnil argument mo₧nΘho vzniku k∙rovcovΘ kalamity. èumava se podle n∞j s k∙rovcem vypo°ßdßvß u₧ asi 15 let a nem∙₧e to tedy b²t d∙sledek vyhlßÜenφ nßrodnφho parku v roce 1991. Uvedl, ₧e vznik nßrodnφho parku ╚eskΘ èv²carsko mß podporu tamnφch obyvatel. Nedostatky nßvrhu je podle n∞j mo₧nΘ odstranit ve druhΘm Φtenφ.
Geologick² unikßt nebude pro nedostatek pen∞z p°φstupn²
D╠╚═N 3.ledna (╚TK) - Pracovnφci Sprßvy chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti (CHKO) LabskΘ pφskovce nebudou moci letos zp°φstupnit ve°ejnosti jeskyni pod D∞Φφnsk²m Sn∞₧nφkem, kterß je podle tvrzenφ jednoho z pracovnφk∙ sprßvy CHKO Pavla Bendy "unikßtnφm geologick²m jevem, nemajφcφ obdobu v Evrop∞, mo₧nß na celΘm sv∞t∞".
Masiv D∞ΦφnskΘho Sn∞₧nφku tvo°φ pφskovcovΘ kvßdry, kterΘ postupem Φasu od sebe odsedaly a mezi nimi vznikaly obrovskΘ dutiny. T°etihornφ vulkanickou Φinnostφ se do dutin dostal fluorit, kter² se zde takΘ donedßvna t∞₧il pro pot°eby chemickΘho a hutnφho pr∙myslu. "Vznikly takzvanΘ pseudokrasovΘ dutiny, unikßtnφ geologick² jev, nemajφcφ obdobu v Evrop∞, mo₧nß na celΘm sv∞t∞," °ekl Benda ╚TK.
PφskovcovΘ dutiny jsou podle n∞j a₧ 75 metr∙ pod zemφ a jsou vysokΘ i 20 metr∙. Pokryty jsou asi patnßcticentimetrovou vrstvou fluoritu v barvßch od bφlΘ, p°es Φervenou, fialovou a₧ po sv∞tle zelenou.
Jeskyn∞ zatφm bude slou₧it jen ke geologickΘmu bßdßnφ, proto₧e zp°φstupn∞nφ ve°ejnosti by vy₧adovalo nap°φklad osv∞tlenφ, ventilaci a dalÜφ nezbytnΘ nßle₧itosti pro bezpeΦn² provoz. To by stßlo mnoho pen∞z, kterΘ CHKO nemß. Pokud se vÜak najde n∞kdo, kdo by do otev°enφ jeskyn∞ pro ve°ejnost cht∞l investovat, CHKO mu nebude brßnit, °ekl Benda.
Jeskyn∞ pod D∞Φφnsk²m Sn∞₧nφkem se stane tento m∞sφc p°φrodnφ pamßtkou. CHKO LabskΘ pφskovce tak bude mφt t°i p°φrodnφ pamßtky a jednu nßrodnφ p°φrodnφ pamßtku, kterou je sv∞toznßmß PravΦickß brßna.
H°enskΘ skßly jsou nadßle pod dohledem
H╪ENSKO (okres D∞Φφn) 2.ledna (╚TK) - Pod dohledem odbornφk∙ je kv∙li nebezpeΦφ sesuvu 45 vybran²ch skalnφch masiv∙ v H°ensku na D∞Φφnsku. Jejich dlouhodobΘ sledovßnφ toti₧ prokßzalo, ₧e p∞t z nich je v pohybu. Josef Stemberk z firmy IG AteliΘr, kterß h°enskΘ skßly monitoruje na t°etin∞ ·zemφ obce, v sobotu na dotaz ╚TK uvedl, ₧e silvestrovskΘ oslavy se na pohybu t∞chto sledovan²ch pφskovcov²ch masiv∙ neprojevily.
Za hlφdßnφ h°ensk²ch skal platil do lo≥skΘho srpna mφstnφ obecnφ ·°ad. RozpoΦet obce s 218 obyvateli vÜak podle tajemnφka h°enskΘ radnice Jana èvehly neumo₧≥oval m∞sφΦn∞ platit za jejich monitoring 68.000 korun. Proto z∙staly h°enskΘ skßly loni od srpna do listopadu bez odbornΘho dohledu.
Ten byl obnoven v listopadu dφky prost°edk∙m ministerstva ₧ivotnφho prost°edφ. Ministerstvo nejprve podle Stemberka slφbilo dohled financovat do konce roku 1998, nynφ p°islφbilo platit sledovßnφ skal do letoÜnφho b°ezna.
NejmenÜφ z p∞ti skalnφch objekt∙, kterΘ jsou podle odbornφk∙ v pohybu, mß objem p°es 100 metr∙ krychlov²ch, ale objem t∞ch nejv∞tÜφch dosahuje n∞kolik tisφc metr∙ krychlov²ch. Stemberk zd∙raznil, ₧e v ₧ßdnΘm p°φpad∞ sledovan² pohyb t∞chto pφskovcov²ch masiv∙ neznamenß akutnφ nebezpeΦφ jejich sesuvu. Bude vÜak zapot°ebφ podle n∞j poΦφtat s jejich sanacφ vnejbli₧Üφch letech.
H°enskΘ skßly pohrozily v minul²ch letech sesuvem ji₧ n∞kolikrßt. Nap°φklad v roce 1996 rozdrtil zhruba p∙ltunov² blok zahradnφ gril na dvorku jednoho z mφstnφch dom∙. V roce 1997 byla krßtkodob∞ uzav°ena h°enskß tr₧nice a ΦßsteΦn∞ omezen provoz na silnici k mφstnφmu hraniΦnφmu p°echodu do N∞mecka kv∙li nestabilnφmu nßro₧nφmu skalnφmu pilφ°i.
V D∞Φφn∞ op∞t zahrozily skalnφ masivy, lidΘ se rad∞ji odst∞hovali
 |
| JeÜt∞ ve st°edu byly vid∞t nßsledky z°φcenφ p∞tat°icetitunovΘho balvanu, kter² se v noci na pond∞lφ uvolnil ze skalnφho masivu v D∞Φφn∞ a z°φtil se na rodinn² d∙m. |
Rodin∞ se podle n∞j naÜt∞stφ nic nestalo. Vzhledem k tomu, ₧e v tΘto lokalit∞ hrozφ nebezpeΦφ uvoln∞nφ dalÜφch dvou skalnφch blok∙ o hmotnosti 50 a 27 tun, dostala rodina od m∞sta nßhradnφ ubytovßnφ a odst∞hovala se.
Stemberk, kter² dnes cel² den prom∞°oval tento hrozφcφ skalnφ masiv, pro ╚TK uvedl, ₧e p°φΦinou pßdu balvanu bylo prudkΘ oteplenφ. Skßlu v b²valΘ d∞ΦφnskΘ pφskovn∞ naruÜila podle odbornφka z IG AteliΘr bu∩ n∞kdejÜφ t∞₧ba pφsku, anebo ji poÜkodili stavebnφci p°i stavb∞ rodinnΘho domku.Skßly na D∞Φφnsku a ┌stecku letos pohrozily ji₧ n∞kolikrßt. NaÜt∞stφ si utr₧enΘ skalnφ masivy nevy₧ßdaly ₧ßdnΘ ob∞ti na ₧ivotech. Nap°φklad 1.kv∞tna se v H°ensku utrhl pφskovcov² blok ze skalnφho masivu a dopadl do zahrady jednoho z mφstnφch dom∙ asi t°i metry od majitele.
O m∞sφc a p∙l pozd∞ji zavalily balvany a su¥ z MarißnskΘ skßly mezinßrodnφ ₧elezniΦnφ tra¥ Praha-D∞Φφn a p°ilehlou velmi frekventovanou P°φstavnφ ulici nedaleko novΘho MarißnskΘho mostu v ┌stφ nad Labem.
Bude projednßvßn vznik nßrodnφho parku ╚eskΘ èv²carsko
 |
| Vstupnφ Φßst do skalnφho m∞sta Tisk²ch st∞n v chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti LabskΘ pφskovce. |
┌zemφ D∞ΦφnskΘ vrchoviny, kde se mß nov² park nachßzet, je tvo°eno k°φdov²mi pφskovci se sopeΦn²mi v²levy ΦediΦ∙ a zn∞lc∙. HorotvornΘ pohyby a nßslednß eroze poruÜily celistvost pφskovcovΘ tabule a vytvo°ily bohat∞ Φlenit² povrch; typick² je v²skyt Φetn²ch skalnφch m∞st, bizarnφch skalnφch v∞₧φ a svisl²ch pφskovcov²ch st∞n. CennΘ jsou i sout∞sky na °φΦce Kamenici.
 |
| Dvojitß v∞₧ v CHKO LabskΘ pφskovce. |
V ╚eskΘ republice jsou nynφ t°i nßrodnφ parky. NejstarÜφ a patrn∞ i nejznßm∞jÜφ je KrkonoÜsk² nßrodnφ park, nejv∞tÜφ je èumavsk² nßrodnφ park z°φzen² v b°eznu 1991 a ve stejnΘm roce byl vytvo°en Nßrodnφ park Podyjφ.
Podle p∙vodnφch plßn∙ ministerstva ₧ivotnφho prost°edφ m∞l nov² Nßrodnφ park ╚eskΘ èv²carsko vzniknout u₧ do konce roku 1992. Nßvrh na jeho vyhlßÜenφ vÜak vlßda schvßlila teprve v srpnu 1995. V b°eznu nßsledujφcφho roku ale vlßdnφ verzi zßkona sn∞movna zamφtla, nebo¥ jejφ v²bor pro ₧ivotnφ prost°edφ doporuΦil vyhlßsit park na p°ibli₧n∞ 9180 hektarech, zatφmco vlßda poΦφtala s plochou zhruba 5000 hektar∙. ZaΦßtkem listopadu socißln∞demokratick² kabinet p°ijal nßvrh zßkona v jeho tzv.velkΘ variant∞, kterß p°ibli₧n∞ odpovφdß p∙vodn∞ odmφtnutΘ p°edstav∞ sn∞movnφho v²boru.
|
| |||
|
| |||
|
| |||
Ohniv² vodopßd v Yosemitech
(Kliknutφm na obrßzek zφskßte fotografii o velikosti 142 kB.)
Pou₧φvßte-li Internet Explorer 4, m∙₧ete si ╚eskΘ noviny naladit jako kanßl, pokud kliknete tady:
Nemßte-li Internet Explorer 4, m∙₧ete si jej stßhnout zde:
