 |
 |
Jadernß energetika ztrßcφ ve ve Francii podporu
|
PA╪═Ä 10.·nora (zpravodaj ╚TK) - Stßle mΘn∞ Francouz∙ je p°esv∞dΦeno o budoucφm rozvoji jadernΘ energie, kterß v jejich zemi vyrßbφ nynφ asi 80 procent elekt°iny. Podle pr∙zkumu ·stavu BVA si jen sedm procent Francouz∙ myslφ, ₧e by se jadernß energetika m∞la dßle rozvφjet, zatφmco p°ed rokem o tom bylo p°esv∞dΦeno 12 procent.
Cel²ch 73 procent Francouz∙ si myslφ, ₧e ji₧ nenφ zapot°ebφ stav∞t novΘ jadernΘ elektrßrny, ale jen udr₧ovat ty, co ji₧ fungujφ (p°ed rokem 67 procent respondent∙). Sedmnßct procent je pro jejich uzav°enφ a jen osm procent podporuje dalÜφ v²stavbu (11 procent p°ed rokem).
Pr∙zkum si p°itom objednaly spoleΦn∞ elektrßrenskß spoleΦnost EDF, firma Framatome vyrßb∞jφcφ jadernΘ elektrßrny a spoleΦnost COGEMA zpracovßvajφcφ jadernΘ odpady.
NejlΘpe jsou na tom u Francouz∙ obnovitelnΘ energie, jako je sluneΦnφ, v∞trnß Φi geotermßlnφ, kterΘ by se m∞ly rozvφjet v prvnφ °ad∞ podle 61 procent dotßzan²ch (o osm procent vφce ne₧ loni). Podpora t∞mto druh∙m energiφ daleko p°edstihuje plyn, uhlφ, ropu i vodnφ elektrßrny, p°esto₧e se Francouzi nedomnφvajφ, ₧e by byly levn∞jÜφ.
Jen 47 procent dotßzan²ch si myslφ, ₧e jadernß energie bude ve Francii za deset let za vÜech druh∙ energie nejv²znamn∞jÜφ, kdy₧ p°i minulΘm pr∙zkumu o tom bylo p°esv∞dΦeno 62 procent Francouz∙. S prvnφm mφstem jadern²ch elektrßren za 20 let poΦφtß ji₧ jen 30 procent respondent∙ (43 procent p°ed rokem).
| |
|
 |
|
|
|
P°e₧ijφ "zelenΘ plφce" Prahy 5?
|
PRAHA 9. ·nora (╚N) - "ZelenΘ plφce Prahy 5 jsou ohro₧eny", upozor≥uje ve svΘ tiskovΘ zprßv∞ ekologickΘ hnutφ D∞ti Zem∞. V blφzkosti p°φrodnφho parku KoÜφ°e - Motol v Praze 5 je toti₧ plßnovßna v²stavba n∞kolika obytn²ch dom∙. D∞ti Zem∞ spoleΦn∞ s dalÜφmi obΦansk²mi sdru₧enφmi poukazujφ na to, ₧e pokud by byly vÜechny tyto stavby realizovßny, zp∙sobilo by to faktickou likvidaci podstatnΘ Φßsti zelen∞ Prahy 5.
Protestujφcφ obΦanskß sdru₧enφ spoleΦn∞ s dotΦen²mi vlastnφky nemovitostφ zalo₧ili 6. ·nora letoÜnφho roku Koalici za p°φrodnφ park KoÜφ°e-Motol. Ta zatφm sdru₧uje ObΦanskΘ sdru₧enφ Cibulka, ObΦanskΘ sdru₧enφ Jinonice - Vidoule, ZO ╚SOP Tr≤ja a D∞ti Zem∞.
┌kolem tΘto koalice je snaha o minimalizaci negativnφch dopad∙ bytovΘ v²stavby na ₧ivotnφ prost°edφ Prahy 5. Podporu tomuto sdru₧enφ vyjßd°ily ji₧ stovky obΦan∙ sv²m podpisem petice za zßchranu tΘto lokality.
Nesouhlas koalice s rozsßhlou zßstavbou vypl²vß p°edevÜφm z naruÜenφ ekologickΘ stability p°φrodnφho parku a faktickΘ likvidace zelenΘho pßsu, tßhnoucφho se nap°φΦ Φßstφ Prahy. V tΘto lokalit∞ se navφc vyskytujφ ohro₧enΘ a zßkonem chrßn∞nΘ rostliny a ₧ivoΦichovΘ a stavba by v neposlednφ °ad∞ v²znamn∞ podpo°ila dopravnφ zßt∞₧ souΦasnΘ vilovΘ Φtvrti.
Kontakty na jednotlivΘ Φleny "Koalice za p°φrodnφ park KoÜφ°e-Motol":
ObΦanskΘ sdru₧enφ Cibulka (Lenka MatouÜkovß, tel. 02/5721 2259)
ObΦanskΘ sdru₧enφ Jinonice-Vidoule (Ing. Jirßskovß, tel. 02/527 648, 0603/2323 75)
ZO ╚SOP "Troja" (Zuzana èlΘgrovß, tel. 02/523 9921)
D∞ti Zem∞ (RNDr. Jind°ich Petrlφk, Martin Skalsk², Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel. 02/2278 1471)
| |
|
|
|
|
|
PrudkΘ v²kyvy teplot ohro₧ujφ zimujφcφ ₧ivoΦichy
|
VLAèIM 9.·nora (╚TK) - Zv²Üen² poΦet ₧ivoΦich∙, kterΘ ohrozily prudkΘ v²kyvy teploty v poslednφch dnech, p°ijala Stanice pro zran∞nΘ a handicapovanΘ ₧ivoΦichy ve VlaÜimi. Jejφmi nov²mi obyvateli se nedßvno vedle netop²r∙ stala i u₧ovka obojkovß, p°esto₧e podle pranostiky "hadi a Ütφ°i vylΘzajφ a₧ koncem dubna".
Podle Jana Urbana z PodblanickΘho ekoncentra ╚eskΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody jsou letoÜnφ prudkΘ v²kyvy venkovnφch teplot nejkritiΦt∞jÜφm obdobφm pro ₧ivoΦichy, kte°φ zimu p°eΦkßvajφ v tzv.zimnφm spßnku.
Ohro₧eni jsou zejmΘna netop²°i, kte°φ se na nejchladn∞jÜφ obdobφ roku schovßvajφ do Üt∞rbin skal a zdφ nebo do prasklin strom∙. "P°i sporadick²ch p°eletech Φasto netop²ra p°ekvapφ prudkΘ ochlazenφ, tak₧e ztrßcφ velkΘ mno₧stvφ energie pot°ebnΘ pro zdßrnΘ p°eΦkßnφ zimy," °ekl dnes Urban ╚TK.
Zatφmco nap°φklad dravci a sovy dokß₧φ a₧ 14 dnφ hladov∞t a p°eΦkat i krutΘ mrazy, zimujφcφm zvφ°at∙m hrozφ v p°φpad∞ p°eruÜenφ spßnku bezprost°ednφ smrt. Ochrßnci p°φrody p°ijφmajφ zprßvy o strßdajφcφch voln∞ ₧ijφcφch zvφ°atech na telefonu 0303/45169 nebo pohotovostnφ lince 0603/268461.
| |
|
|
|
|
|
ZaΦala v²stava dokument∙ o studentskΘ expedici Napapiiri
|
PRAHA 9.·nora (╚TK) - Expedice Napapiiri je nßzev ΦeskΘ
studentskΘ v²pravy, kterß v Φervenci minulΘho roku zkoumala p°φrodnφ podmφnky ₧ivota za severnφm polßrnφm kruhem. Dokumentßrnφ fotografie Romana Sejkota z cesty do kraje v∞ΦnΘho ledu, kterΘ se ·Φastnili studenti a uΦitelΘ pracujφcφ v mezinßrodnφm programu Globe, vystavuje ode dneÜka ve svΘ budov∞ ministerstvo ₧ivotnφho prost°edφ.
Expedici uspo°ßdalo sdru₧enφ Tereza u p°φle₧itosti konference mlad²ch ekolog∙ pracujφcφch v programu Globe v Helsinkßch. Mezinßrodnφ program, kter² byl zahßjen v dubnu 1995,
sleduje stav ₧ivotnφho prost°edφ celΘ planety a vyu₧φvß k tomu
m∞°enφ zφskanß studenty zßkladnφch a st°ednφch Ükol.
Program, do n∞ho₧ jsou zapojeni v∞dci a studenti ze 112 zemφ vÜech sv∞tadφl∙, se sna₧φ zjistit, jak² vliv mß lidskß Φinnost na zm∞ny Zem∞. V²pravu Napapiiri, pojmenovanou podle finskΘho oznaΦenφ pro polßrnφ kruh, uspo°ßdala Tereza pro ·sp∞ÜnΘ ·Φastnφky programu. Na cest∞ provßd∞li studenti r∙znß m∞°enφ a dalÜφ sledovßnφ.
| |
|
|
|
|
|
EkologovΘ vydali atlas obnoviteln²ch zdroj∙ energiφ ji₧nφch ╚ech
|
╚ESK╔ BUD╠JOVICE 9.·nora (╚TK) - P°ehled praktickΘho vyu₧itφ mal²ch vodnφch elektrßren, kotl∙ na biomasu, bioplynov²ch za°φzenφ, v∞trn²ch elektrßren a solßrnφch kolektor∙ v jihoΦeskΘm regionu obsahuje Atlas instalacφ obnoviteln²ch zdroj∙ energiφ, kter² v t∞chto dnech vydalo Φeskobud∞jovickΘ Sdru₧enφ pro zßchranu prost°edφ Calla.
"V²sledky ukßzaly, ₧e vyu₧itφ obnoviteln²ch zdroj∙ energiφ v ji₧nφch ╚echßch je na nφzkΘ ·rovni. Odpovφdß vÜak situaci v celΘ ╚eskΘ republice, kde se tyto zdroje podφlejφ na v²rob∞ energiφ pouze z 1,5 procenta. Zem∞ EvropskΘ unie, kam chceme pat°it, majφ cφl do roku 2010 vyrßb∞t z obnoviteln²ch zdroj∙ 12 procent energiφ," °ekl ╚TK Edvard Sequens, jeden z autor∙ atlasu.
P°ipomn∞l, ₧e podle prvnφch informacφ o nov∞ p°ipravovanΘ energetickΘ koncepci ministra pr∙myslu a obchodu Miroslava GrΘgra by se tento podφl obnoviteln²ch zdroj∙ m∞l v ╚R do roku 2030 zv²Üit na pouh²ch zhruba Üest procent. "To by ovÜem bylo v evropskΘm kontextu pon∞kud unikßtnφ a rozhodn∞ by takto postavenß energetickß politika nep°isp∞la ke zlepÜenφ ₧ivotnφho prost°edφ v naÜφ zemi," zd∙raznil Sequens.
Unikßtnφ atlas, na jeho₧ p°φprav∞ se krom∞ dalÜφch institucφ podφlel i Fond mal²ch projekt∙ CBC Phare, ekologovΘ rozesφlajφ vÜem zßjemc∙m, do knihoven, Ükol, ekologick²m organizacφm a ·°ad∙m stßtnφ sprßvy. JihoΦesk²m poslanc∙m a senßtor∙m k n∞mu p°ipojujφ v²zvu, aby silou svΘho hlasu pomohli odstranit p°ekß₧ky, kterΘ brßnφ masivn∞jÜφmu vyu₧itφ nabφzejφcφho se potencißlu obnoviteln²ch zdroj∙ energiφ.
| |
|
|
|
|
|
Ku₧vart rozhodne o ud∞lenφ v²jimky pro dßlnici D8 p°φÜtφ t²den
|
PRAHA 9.·nora (╚TK) - Ministr ₧ivotnφho prost°edφ MiloÜ Ku₧vart rozhodne o budoucnosti dßlnice D8 p°φÜtφ t²den, kdy potvrdφ Φi nepotvrdφ rozhodnutφ sv²ch pod°φzen²ch o neud∞lenφ v²jimky pro pr∙chod dßlnice chrßn∞n²m ·zemφm ╚eskΘho st°edoho°φ. O dßlnici, kterß mß spojovat Prahu a Drß₧∩any, jednal Ku₧vart minul² t²den na konferenci ╪φdicφ rady Programu Organizace spojen²ch nßrod∙ pro ₧ivotnφ prost°edφ (UNEP) v ke≥skΘm Nairobi se sv²m n∞meck²m kolegou Jⁿrgenem Trittinem.
Minist°i se podle Ku₧varta shodli na tom, ₧e D8 bude, p°iΦem₧ nejde o jejφ p°esnΘ trasovßnφ. K tΘmatu ud∞lenφ v²jimky ze zßkona o ochran∞ p°φrody a krajiny zasedß dnes rozkladovß komise, informoval Ku₧vart na tiskovΘ konferenci t²kajφcφ se zasedßnφ v Nairobi. O tom, zda dßlnice povede ╚esk²m st°edoho°φm podle dosavadnφho plßnu, jinou variantou pr∙chodu p°es toto ·zemφ, nebo se tΘto oblasti zcela vyhne, rozhodne Ku₧vart p°φÜtφ t²den.
Zasedßnφ ╪φdφcφ rady UNEP v Nairobi projednalo minul² t²den nßvrh rozpoΦtu UNEP na letoÜnφ rok ve v²Üi p°ibli₧n∞ 3,5 miliardy korun, z Φeho₧ je 887,7 mili≤nu urΦeno na administrativu a mzdy a 2,6 miliardy na samotnΘ programy UNEP. Schvßlilo tΘ₧ rozpoΦet na obdobφ let 2000 a₧ 2001 ve v²Üi 3,9 miliardy korun, z Φeho₧ p∙jde na programy 3,3 miliardy korun.
Ke snφ₧enφ administrativnφch a mzdov²ch nßklad∙ UNEP o 15 procent v letoÜnφm roce a dalÜφch osm v obdobφ nadchßzejφcφm vedla opat°enφ v²konnΘho °editele UNEP, b²valΘho ministra ₧ivotnφho prost°edφ N∞mecka Klause T÷pfera.
╚eskß republika je jedinou zemφ st°ednφ a v²chodnφ Evropy, kterß do Fondu ₧ivotnφho prost°edφ pravideln∞ p°ispφvß. V letoÜnφm roce ╚eskß republika do fondu p°isp∞je p∞ti mili≤ny korun, to je podle ministra v porovnßnφ s podporou v∞novanou velk²mi p°isp∞vateli fondu malß Φßstka, kterß vÜak prokazuje aktivnφ p°φstup ╚eskΘ republiky k °eÜenφ problΘm∙ ₧ivotnφho prost°edφ.
| |
|
|
|
|
|
Miami Herald: Americk² protismogov² plßn se zam∞°φ na auta
|
WASHINGTON 9.·nora (╚TK/Miami Herald) - Ve snaze zφskat ΦistÜφ vzduch v automobily posedlΘ zemi, kde se nynφ za volantem ujede nejmΘn∞ dvakrßt vφce mil, ne₧ v sedmdesßt²ch letech, chystß americkß Agentura na ochranu ₧ivotnφho prost°edφ (EPA) n∞co velkΘho a nßkladnΘho: upravit vozy, kterΘ lidΘ °φdφ, a zm∞nit palivo, kterΘ do nich lijφ. PφÜe to americk² list Miami Herald.
EPA hodlß navrhnout nov² balφΦek p°φsn∞jÜφch po₧adavk∙ na automobilovΘ emise a paliva, kterΘ krom∞ toho, ₧e budou stßt miliardy dolar∙, postavφ proti sob∞ dv∞ z nejmocn∞jÜφch washingtonsk²ch lobby, automobilov² a ropn² pr∙mysl, je₧ se budou prßt o to, kdo mß b²t vφce zodpov∞dn² za redukci smogu. Novß pravidla pravd∞podobn∞ zv²Üφ cenu nov²ch voz∙ o 160 a₧ 200 dolar∙ a cena benzφnu dφky nim stoupne o p∞t cent∙ za galon. Federßlnφ vlßda doufß, ₧e zavedenφm nov²ch standard∙ by se do roku 2004 m∞la snφ₧it nyn∞jÜφ produkce Ükodlivin o t°etinu, co₧ odpovφdß odstran∞nφ 54 mili≤n∙ automobil∙ ze silnic v celΘ zemi.
Oficißlnφ p°edstavitelka EPA Carol Brownerovß jednala o nov²ch pravidlech s nejv∞tÜφmi americk²mi automobilov²mi v²robci minul² t²den a tento t²den je hodlß p°edlo₧it rozpoΦtovΘmu v²boru BφlΘho domu, aby posoudil nßklady plßnu. Ve°ejnost by se m∞la s p°edlo₧en²mi pravidly seznßmit poΦßtkem b°ezna.
╚ßst nov∞ navrhovan²ch pravidel se ale u₧ v kuloßrech objevila. EPA p°edevÜφm po₧aduje a₧ o 90 procent snφ₧it obsah sφry v benzφnu; pro sportovnφ u₧itkovΘ vozy, malΘ nßkla∩ßky a dodßvky - kterΘ tvo°φ vφce ne₧ polovinu prodan²ch nov²ch voz∙ - stejnΘ kontroly emisφ jako pro cestovnφ vozidla. Tyto automobily v souΦasnosti sm∞jφ produkovat a₧ t°ikrßt vφce emisφ ne₧ ostatnφ vozy. StejnΘ mno₧stvφ emisφ mß b²t zßvaznΘ i pro dieselovß motorovß vozidla.
Odbornφci p°edpoklßdajφ, ₧e pravidla p°edklßdanß EPA se hodn∞ p°iblφ₧φ velmi p°φsn²m standard∙m, kterΘ zavedla Kalifornie a dφky nim₧ se podstatnou m∞rou vyΦistilo mφstnφ ovzduÜφ. Nap°φklad oblast San Franciska p°ekroΦila v roce 1969 federßln∞ stanovenou nejvyÜÜφ koncentraci smogu 65krßt, zatφmco loni jen osmkrßt.
OvÜem p°edstavitelΘ automobilovΘho a ropnΘho pr∙myslu si st∞₧ujφ, ₧e EPA usiluje o nerozumnß omezenφ, kterß budou zßkaznφky stßt p°φliÜ mnoho v²m∞nou za velmi malΘ zlepÜenφ. KalifornÜtφ oficißlnφ ΦinitelΘ soudφ, ₧e novß pravidla zvyÜujφ cenu voz∙ o 200 dolar∙, EPA odhaduje 160 dolar∙. Automobilky tvrdφ, ₧e zatφm nemohou ani °φci, zda se jim po₧adovanΘ hodnoty poda°φ splnit, a tudφ₧ necht∞jφ odhadovat, kolik by to mohlo stßt. Naopak ropn² pr∙mysl se s EPA shoduje, ₧e odsφ°enφ benzφnu bude znamenat zv²Üenφ ceny jednoho galonu (3,78 litru) benzφnu o niklßk, Φili p∞t cent∙.
"Nedosßhnete tφm p°φliÜ velkΘho snφ₧enφ Ükodliv²ch emisφ," °φkß Sam Leonard, °editel oboru emisφ automobilky General Motors. "Zvednete kontrolu Ükodlivin u aut z 98 procent na 99 a za to jedno procento zaplatφte dv∞ st∞ dolar∙." Ale i pouhΘ procento podle ochrßnc∙ ₧ivotnφho prost°edφ znamenß rozdφl.
"Ano, provoz aut je podstatn∞ ΦistÜφ, ne₧ p°ed t°iceti lety, ale skuteΦn²m problΘmem je, ₧e stßle produkujφ t°etinu zneΦiÜt∞nφ v celΘ zemi, proto₧e jich °φdφme p∞tkrßt vφce, ne₧ tehdy," °φkß Jayne Mardock, ÜΘf organizace za Φist² vzduch Clean Air Network. Kvalita vzduchu se stßle zhorÜuje, proto₧e AmeriΦanΘ roΦn∞ ujedou autem 2,5 bili≤nu mil (3,5 bili≤nu kilometr∙) roΦn∞ a toto Φφslo stoupß o dv∞ procenta ka₧d² rok. Pokud se situace nezm∞nφ, bude podle odhad∙ EPA v roce 2007 tΘm∞° 80 mili≤n∙ lidφ v 19 oblastech Spojen²ch stßt∙ Φas od Φasu muset d²chat nezdrav² vzduch.
Smog Ükodφ p°edevÜφm lidem s nemocemi plic. Americkß plicnφ asociace odhaduje, ₧e tΘm∞° 16 mili≤n∙ AmeriΦan∙ mß chronickou bronchitidu a rozedmu plic. DalÜφch 14,6 mili≤nu obyvatel mß astma, kterΘ se rychle Üφ°φ p°edevÜφm mezi d∞tmi - tento znepokojiv² trend je tak rychl², ₧e vlßda prezidenta Billa Clintona vyΦlenila 17 mili≤n∙ dolar∙ na studii tohoto jevu. Plicnφ asociace odhaduje, ₧e p°i smogovΘm poplachu trpφ ka₧d² t°etφ Φlov∞k vΦetn∞ vÜech d∞tφ, kterΘ jeÜt∞ nemajφ dostateΦn∞ vyvinutΘ plφce, star²ch lidφ a t∞ch, kdo musejφ pracovat venku.
| |
|
|
|
|
|
Animal S.O.S.bude v HoleÜovicφch informovat o t²rßnφ zvφ°at
|
PRAHA 8.·nora (╚TK) - Na problematiku zneu₧φvßnφ zvφ°at v hromadn²ch chovech, p°i pokusech a v dalÜφch oblastech lidskΘ Φinnosti se rozhodlo ode dneÜka do konce t²dne upozor≥ovat sdru₧enφ Animal S.O.S.ve stanici pra₧skΘho metra Nßdra₧φ HoleÜovice. ╚TK o tom informoval Φlen sdru₧enφ Jan Lorenc.
Zßm∞rem akce je podle Lorence naznaΦit a poradit ka₧dΘmu, kdo by cht∞l pomoci °eÜit problΘmy t²ran²ch zvφ°at. ╚lenovΘ sdru₧enφ budou zßjemce informovat denn∞ od 14:00 do 17:00.
Problematice p°φstupu lidφ ke zvφ°at∙m se v∞nuje takΘ kniha
americk²ch autor∙ Jeffreyho Massona a Susan McCarthyovΘ Kdy₧ sloni plßΦou, kterß se v t∞chto dnech objevila na pultech knihkupectvφ. ╚ßst zisku z prodeje tΘto knihy, i ze vÜech vydßnφ budoucφch, v∞noval nakladatel Lize na ochranu zvφ°at.
| |
|
|
|
|
|
Ve K°tinßch si v∞°φcφ chodφ do kostela takΘ pro hnojivo gußno
|
 K╪TINY (okres Blansko) 8.·nora - Nejen pro rozh°eÜenφ, ale i pro netop²°φ gußno chodφ v∞°φcφ do kostela JmΘna Panny Marie ve K°tinßch v okrese Blansko. Chrßm je jednφm z nejznßm∞jÜφch poutnφch mφst na Morav∞ a v jeho kopuli sφdlφ od jara do podzimu asi 200 netop²r∙.
"Te∩ v∞tÜina z nich spφ v jeskynφch, kde je jim tepleji, ale ji₧ brzy se vrßtφ," °ekl dnes ╚TK d∞kan k°tinskΘ farnosti TomßÜ Prnka. Doplnil, ₧e netop²°i nßvÜt∞vnφk∙m kostela ani lidem z okolφ nevadφ proto₧e do kopule se chodφ jen pro trus. Ochranß°i zjistili, ₧e mezi netop²ry je i vzßcn² druh-vrßpenec mal².
Ka₧d² p°φchozφ je na po₧ßdßnφ vpuÜt∞n do kopule. D°φve ne₧ si ale m∙₧e nabrat toto vzßcnΘ dusφkatΘ hnojivo, musφ vyjφt asi 200 strm²ch toΦit²ch schod∙. Netop²°i jsou klidnφ a p°i naklßdßnφ gußna na p°φchozφ ani ne·toΦφ. "Do kopule chodφ p°edevÜφm mφstnφ v∞°φcφ z °ad zahrßdkß°∙ a hnojivo si pochvalujφ," uvedl Prnka s tφm, ₧e nahromad∞n² trus je i dobrou tepelnou izolacφ.
Kostel JmΘna Panny Marie postavil v prvnφ polovin∞ 18.stoletφ italsk² architekt Jan Santini. Obec je Φast²m poutnφm mφstem i proto, ₧e podle legend ve K°tinßch k°tili prvnφ v∞°φcφ svatφ Cyril a Metod∞j.
| |
|
|
|
|
|
Praha 1 s ekologick²m sdru₧enφm Tereza budujφ centrum pro d∞ti
|
PRAHA 4.·nora (╚TK) - InformaΦnφ st°edisko a poradna, prostory pro zßjmovou Φinnost, poΦφtaΦov² kabinet a nap°φklad i obch∙dek s neobvykl²mi hraΦkami budou mal²m Pra₧an∙m i jejich rodiΦ∙m k dispozici od zaΦßtku zß°φ v dom∞ U t°ech kalich∙ v HaÜtalskΘ ulici. Zchßtralou budovu, jejφ₧ rekonstrukce mß b²t ukonΦena 31.kv∞tna, pronajal na patnßct let Obvodnφ ·°ad Prahy 1 ekologickΘmu sdru₧enφ Tereza.
"Dopoledne zde budeme nabφzet program Ükolnφm t°φdßm, odpoledne by sem m∞ly d∞ti chodit do nejr∙zn∞jÜφch krou₧k∙ a naveΦer by si sem mohli nalΘzt cestu i rodiΦe k posezenφ se sousedy a d∞tmi," p°edstavila dnes novinß°∙m plßny Terezy s domem, kter² dostal nßzev Labyrint sv∞ta a rßj srdce, pracovnice sdru₧enφ Jana Ledvinovß. Denn∞ by d∙m mohlo podle nφ navÜtφvit a₧ 400 d∞tφ.
Centrum nebude zam∞°eno ·zce ekologicky, d∞ti i jejich rodiΦe by se v n∞m m∞li dov∞d∞t takΘ o zdravΘm ₧ivotnφm stylu a tradicφch. "M∞lo by to b²t mφsto, kde se lidΘ nap°φklad nauΦφ plΘst vßnoΦku Φi pomlßzku," uvedla Ledvinovß. Ti, kte°φ majφ k ekologii dßl, zde budou moci t°eba posed∞t u kßvy. V podkrovφ mß vzniknout velkß klubovna pro v∞tÜφ setkßnφ.
Prvnφ zmφnky o dom∞ Φφslo 17 v HaÜtalskΘ ulici pochßzejφ z roku 1346. Byl to chud² objekt a v polovin∞ 17.stoletφ ji₧ zcela pust². V roce 1804 zde byl vybudovßn dvouposcho∩ov² d∙m pro chudΘ nßjemnφky, v roce 1960 oznaΦili odbornφci tento d∙m za nevhodn² k bydlenφ.
Krom∞ obvodnφho ·°adu a Terezy p°isp∞ly na rekonstrukci budovy Stßtnφ fond ₧ivotnφho prost°edφ a ministerstvo Ükolstvφ.
| |
|
|
|
|
|
Ozv∞ny Ekofilmu ┤98
|
|
Program
┌TER▌ 23. ·nora
» 8,30 - 10,40 (urΦeno zejmΘna pro mladÜφ ₧ßky)
A¥ sv∞t balφ malφ - Ocasy (╚R), 10┤
NetradiΦnφ po°ad o tom, jak je mo₧nΘ vid∞t zvφ°ata. ProΦ majφ zvφ°ata ocas?
┌d∞l malΘ ₧elvy (Jugoslßvie), 18┤
Jednou d∞ti naÜly v lese malou ₧elviΦku a p°inesly ji do panelovΘho domu. Kdy₧ si s nφ pohrßly, cht∞ly ji vrßtit zp∞t, ale zßle₧itost nebyla tak jednoduchß.
Moje milß, malß planeta (Francie), 10┤
Dva krßtkΘ animovanΘ filmy zßbavnou formou p°ibli₧ujφ d∞tem problematiku ₧ivotnφho prost°edφ.
A¥ sv∞t balφ malφ - Sv∞t nezaΦφnß v supermarketu (╚R), 10
Po°ad uΦφ d∞ti vnφmat sv∞t v souvislostech. Alfou a omegou naÜeho ₧ivota se stßvß spot°eba. Jak dlouho touto cesto m∙₧eme jφt?
K°eΦek (Jugoslßvie), 11┤
K°eΦek je nejv∞tÜφm Ük∙dcem stepi, mno₧φ se neuv∞°itelnou rychlostφ. ╚lov∞k se p°i obran∞ svΘho majetku v∞tÜinou soust°edφ na mΘn∞ d∙le₧itΘ Ük∙dce a zatφm opravdov² zlod∞j, k°eΦek, z∙stßvß mimo jeho pozornost.
A¥ sv∞t balφ malφ - BiosfΘra (╚R),10┤
Experiment biosfΘra p°esv∞dΦiv∞ ukßzal, ₧e p°irozen² ekosystΘm je mnohem slo₧it∞jÜφ ne₧ v∞dci p°edpoklßdali. PouΦφ se z n∞ho lidstvo?
Po °ece Nemunas (Litva),14┤
P°edm∞ty, kterΘ obvykle konΦφ na sklßdce, dokßzaly jednoho dne v²znamn∞ zm∞nit ₧ivot Φlov∞ka, ani₧ by byly recyklovßny. Nßpadit² novinß° pou₧il tisφce prßzdn²ch plastikov²ch lahvφ na v²robu plavidla.
Jaro v ba₧in∞ (╚R), 7┤
Dokumentßrnφ po°ad z prost°edφ Opatovsk²ch rybnφk∙.
A¥ sv∞t balφ malφ - Yellowstone (╚R),10┤
NßvÜt∞va jednoho z neslavn∞jÜφch nßrodnφch park∙, kter² uchoval p°φrodu americkΘho zßpadu.
Zvφ°ata kolem nßs (Polsko),16┤
Program zab²vajφcφ se problematikou zvφ°at, naÜich spolubydlφcφch na tΘto planet∞. Jak² k nim mßme vlastn∞ vztah? A jakß majφ prßva?
» 11,00 - 12,30
Vßlka mravenc∙ (Nizozemsko), 27┤
Film, jeho₧ hlavnφmi aktΘry jsou mravenci. Otvφrß nßm pohled do jinak neproniknutelnΘho sv∞ta a vysv∞tluje, proΦ jedni mravenci vßlΦφ proti druh²m.
Novß planeta (╚R), 19┤
V∞decko fantastick² dokument o lidech ₧ijφcφch na planet∞ NOVA.
Rok oceßn∙ (Nizozemsko), 13┤
Greenpeace ukazuje praktiky, kterΘ nejvφce ohro₧ujφ naÜe mo°e. Je to p°edevÜφm p°elovovßnφ ryb, odklßdßnφ odpad∙ do mo°e, lov velryb, ropnß zneΦiÜt∞nφ a niΦenφ pob°e₧nφch ekosystΘm∙.
Na v∞trnΘ h∙rce (╚R), 19┤
Dokument o nßvratu t°inßctiΦlennΘ mladΘ rodiny k tradiΦnφm hodnotßm ₧ivota.
Teleskop - Podivuhodn² sv∞t roztoΦ∙ (╚R), 10┤
Pion²°i ₧ivota v mrtvΘ krajin∞ povrchovΘho dolu.
» 14,00 - 16,30
Äivß voda (èvΘdsko), 28┤
Film klade d∙raz na komplexitu vodnφho ekosystΘmu a jeho zßvislost na procesech nad vodnφ hladinou.
Solßrnφ zdroje (Nizozemsko), 6┤
Hudebnφ klip urΦen² k podpo°e solßrnφ energie - zßb∞ry z USA, Austrßlie, N∞mecka a ╪ecka.
M∞stskΘ liÜky (èv²carsko), 29┤
B∞hem poslednφch let se do Üv²carsk²ch m∞st a vesnic st∞huje velkΘ mno₧stvφ liÜek. Co je p°itahuje do obydlen²ch oblastφ?
Temeland (╚R), 13┤
Pr∙vodce pro bßjeΦn² v²let rodiny s d∞tmi do betonovΘho krßlovstvφ "temelφnskΘ pohody".
Sv∞tovΘ d∞dictvφ - Galapßgy (Japonsko), 14┤
Prochßzka po souostrovφ Galapßgy, na jejich₧ ·zemφ vznikla evoluΦnφ teorie. Sledujeme, jak pokraΦuje ₧ivot v tomto regionu, kter² byl v roce 1978
zapsßn do seznamu sv∞tovΘho d∞dictvφ UNESCO.
Od ╚eΦny k ╚ernobylu (USA), 31┤
Äßdnß jinß zem∞ netrp∞la tak, jako B∞lorusko v d∙sledku jadernΘ katastrofy v roce 1986. Tisφce vesnic bylo opuÜt∞no nebo evakuovßno. Kdy₧ se americk² re₧isΘr Slawomir Grunberg dozv∞d∞l, ₧e vlßda vybφzφ k nßvratu do ozß°en²ch vesnic, navÜtφvil tato mφsta s kamerou.
El Ninol a globßlnφ klima (╚φna), 15┤
El Ninol Φasto navÜt∞vuje n∞kterΘ oblasti zem∞ a zanechßvß za sebou jen nelidskΘ utrpenφ a ztrßty na ₧ivotech. Co je to El Ninol? Jsme jej schopni p°edpovφdat? Jak vznikß? Film dßvß odpov∞∩ na vÜechny otßzky.
Costa Brava (èv²carsko), 8┤
Na malΘm ostr∙vku Costa Brava se p°emno₧il racek b∞lohlav² v d∙sledku turistickΘho ruchu. Aby provincißlnφ vlßda uchrßnila klid turist∙ ruÜen² racky, decimuje kolonie t∞chto ptßk∙.
ST╪EDA 24. ·nora
» 8,30 - 10,15
Nßrodnφ park havajskΘ vulkßny (Japonsko), 13┤
Dokument seznamuje s nßrodnφm parkem, kter² vznikl v roce 1916. Ostrov Hawaii, kter² se nachßzφ ve vodßch Pacifiku, byl v roce 1987 zapsßn do Seznamu sv∞tovΘho d∞dictvφ UNESCO.
╪eka Doubrava (╚R), 23┤
P°φb∞h °eky Doubravy, kterß protΘkß osφdlenou krajinou pod Äelezn²mi horami. Podoubravφ je takΘ krajinou nejv²znamn∞jÜφch Φesk²ch krajinß°∙ (Chittusi, SlavφΦek, Kavßn, Kosßrek, Zrzav²)
James (Nizozemsko),7┤
Hudebnφ klip britskΘ rockovΘ skupiny James v∞novan² Greenpeace a jejich boji za zßchranu klimatu.
ZkuÜenosti z dun (Nizozemsko), 17┤
P°φrodov∞dn² film o dunßch v blφzkosti nizozemskΘho Hßgu. Mezi m∞stem a mo°em se nachßzφ mφsta pohody se snahou nachßzet rovnovßhu mezi obnovou vody, p°φrodou a rekreaΦnφmi aktivitami.
Pra₧skΘ baroknφ zahrady, (╚R), 14┤
Dokument zachycuje pra₧skΘ baroknφ zahrady u zßmku Tr≤ja, ╚ernφnskΘho palßce a LedeburskΘ zahrady
╚istφcφ rostliny pro ka₧dΘho (Polsko), 15┤
Nejen p°i pou₧itφ modernφch technologiφ, ale i pomocφ ko°en∙ rostlin lze zpracovßvat odpad, a to nejen z individußlnφch domßcnostφ, ale i z menÜφch sφdliÜ¥.
» 10,30 - 12,30
Kaledonsk² les - DivokΘ ostrovy (Velkß Britßnie), 30┤
Film z prost°edφ kaledonskΘho lesa skotskΘ pahorkatiny vyprßvφ o osudu borovΘho porostu tΘto starΘ oblasti, o divok²ch koΦkßch, orlech a dalÜφch obyvatelφch tohoto tajemnΘho lesnφho obydlφ.
Temeland (╚R), 13┤
Pr∙vodce pro bßjeΦn² v²let rodiny s d∞tmi do betonovΘho krßlovstvφ "temelφnskΘ pohody".
M∞sto pod komφnem (╚R), 19┤
Snφmek seznamuje se zp∙soby, jak se s problΘmy ochrany ₧ivotnφho prost°edφ vyrovnßvajφ v kanadskΘ Sudbury.
Od p≤lu k p≤lu (Nizozemsko), 22┤
Povodn∞, hurikßny, extrΘmnφ sucha, tßnφ ledovc∙ a stoupßnφ hladiny mo°φ - to vÜe jsou jevy, kterΘ provßzejφ globßlnφ oteplovßnφ. Greenpeace se sna₧φ tyto zm∞ny poΦasφ monitorovat.
Sv∞tovΘ d∞dictvφ - Hora Huangshan (Japonsko), 30┤
Nejkrßsn∞jÜφ hora ╚φny, kterß je znßmß jako mytickß hora. Nedßvno vydan² zßkaz kßcenφ strom∙ chrßnφ bohatou floru tΘto oblasti
» 14,00 - 16,30
Vßlka mravenc∙ (Nizozemsko), 27┤
Film, jeho₧ hlavnφmi aktΘry jsou mravenci. Otvφrß nßm pohled do jinak neproniknutelnΘho sv∞ta a vysv∞tluje, proΦ jedni mravenci vßlΦφ proti druh²m.
Na v∞trnΘ h∙rce (╚R), 19┤
Dokument o nßvratu t°inßctiΦlennΘ mladΘ rodiny k tradiΦnφm hodnotßm ₧ivota.
Teleskop - Podivuhodn² sv∞t roztoΦ∙ (╚R), 10┤
Pion²°i ₧ivota v mrtvΘ krajin∞ povrchovΘho dolu.
Äivot na zßmku (╚R),15┤
PortrΘt samorostlΘ kastelßnky, kterß opustila pohodlnost m∞stskΘho ₧ivota, aby zachrßnila to jedinΘ, co zbylo z jejφ rodnΘ vesnice - polorozpadl² zßmek Jeze°φ.
Rok oceßn∙ (Nizozemsko), 13┤
Greenpeace ukazuje praktiky, kterΘ nejvφce ohro₧ujφ naÜe mo°e. Je to p°edevÜφm p°elovovßnφ ryb, odklßdßnφ odpad∙ do mo°e, lov velryb , ropnß zneΦiÜt∞nφ a niΦenφ pob°e₧nφch ekosystΘm∙.
Dech Maryamy (Irßn), 8┤
Jedna zimnφ noc v Teherßnu roku 1998. NemocnΘ d∞vΦßtko Maryam se ve svΘm snu ocitß uprost°ed krßsnΘ p°φrody a sundß kyslφkovou masku, kterß jφ pomßhß d²chat ve zneΦiÜt∞nΘm prost°edφ m∞sta.
Zßchod (╚R), 6┤
O Φem Φlov∞k snφ v nejintimn∞jÜφm prost°edφ
Reminiscence na lidovou architekturu (╚R), 29┤
Obraz lidovΘ architektury v ╚echßch a na Morav∞ v meziΦase cφlev∞domΘho ·silφ Ministerstva kultury o zßchranu kulturnφho d∞dictvφ i v celoevropskΘm kontextu.
Novß planeta (╚R), 19┤
V∞decko fantastick² dokument o lidech ₧ijφcφch na planet∞ NOVA.
po promφtßnφ se od 17,00 do 19,00 konß v salonku beseda s autory film∙, zßstupci poroty a organizßtory festivalu
╚TVRTEK 25. ·nora
» 8,30 - 9,40 (pro mladÜφ ₧ßky)
Moje milß, malß planeta (Francie),10┤
Dva krßtkΘ animovanΘ filmy zßbavnou formou p°ibli₧ujφ d∞tem problematiku ₧ivotnφho prost°edφ.
┌d∞l malΘ ₧elvy (Jugoslßvie), 18┤
Jednou d∞ti naÜly v lese malou ₧elviΦku a p°inesly ji do panelovΘho domu. Kdy₧ si s nφ pohrßly, cht∞ly ji vrßtit zp∞t, ale zßle₧itost nebyla tak jednoduchß.
A¥ sv∞t balφ malφ - Yellowstone (╚R), 10┤
NßvÜt∞va jednoho z neslavn∞jÜφch nßrodnφch park∙, kter² uchoval p°φrodu americkΘho zßpadu.
Zvφ°ata kolem nßs (Polsko),16┤
Program zab²vajφcφ se problematikou zvφ°at, naÜich spolubydlφcφch na tΘto planet∞. Jak² k nim mßme vlastn∞ vztah? A jakß majφ prßva?
Po °ece Nemunas (Litva), 14┤
P°edm∞ty, kterΘ obvykle konΦφ na sklßdce, dokßzaly jednoho dne v²znamn∞ zm∞nit ₧ivot Φlov∞ka , ani₧ by byly recyklovßny. Nßpadit² novinß° pou₧il tisφce prßzdn²ch plastikov²ch lahvφ na v²robu plavidla.
» 9,55 - 11,10
O rybφch tyΦinkßch a jin²ch vzßcnostech (N∞mecko), 45┤
Pro v²robu rybφch tyΦinek obrovskΘ rybß°skΘ lod∞ likvidujφ rybφ populaci. Film p°edstavuje n∞kterΘ nßvrhy a pokusy sm∞°ujφcφ k ochran∞ ryb.
Dzanga Sangha - planiny v pralese (Francie), 26┤
Äivot lesnφho slona v p∙vodnφm lese v centrßlnφ Africe a osudy lidφ ₧ijφcφch v tΘto v²jimeΦnΘ p°φrodnφ oblasti.
» 11,20 - 12,30
ObyvatelΘ - Äijφcφ Evropa (Velkß Britßnie), 52┤
Divoce ₧ijφcφ zvφ°ata v n∞kolika evropsk²ch m∞stech.
Uklßdßnφ odpad∙ - Strategie pro budoucnost (Botswana), 21┤
Botswana je zemφ se zdrav²m ₧ivotnφm prost°edφm, zvyÜujφ se vÜak problΘmy s produkcφ odpad∙. Proto₧e se problΘm nachßzφ teprve v poΦßteΦnφch stßdiφch, je Üance najφt vhodnou strategii. | |
|
|
|
 |
|
|
![]](../../../IMGCES~1.CZ/P-LI5B.GIF){kind=small}
