NßÜ serißl p°φsp∞vk∙ v∞dce, jen₧ se dφk nez°φzenΘmu pob²vanφ na Internetu ocitl zatφm nevysv∞tliteln∞ za obrazovkou monitoru, se rozr∙stß. Tento mu₧ (jsou vÜak i teorie o tom, ₧e jde jen o ·sp∞Ünou persiflß₧ a za J. M. Bloudilem se z da≥ov²ch d∙vod∙ skr²vß ve skuteΦnosti jeho ₧ena), pohybujφcφ se jako "houmlesßk" nekontrolovateln∞ v Sφti a p°epadßvajφcφ tam elektronickΘ dostavnφky, nßm z takto zφskanΘ poÜty zasφlß Φas od Φasu i zprßvy, kterΘ mu nebyly urΦeny. Ne v₧dy se dajφ tisknout, n∞kdy vÜak aspo≥ upozornφ na akci, je₧ by nßm jinak uÜla. Toto je jedna z nich.J. M. Bloudil op∞t jednou za·°adoval A v²sledkem je naÜe dneÜnφ reportß₧

      Received: from SpoolDir by CSLAB .21; 19 Jun 02:00:29 +0100
      Return-path: <dataserv@ufo.gov>
      Received: from ns.felk.cvut.cz by cslab.felk.cvut.cz
      (Mercury 1.21) with ESMTP; 19 Jun 97 02:00:28 +0100
      Received: from ufo.edu (ufo.gov [129.35.208.98]) by ns.felk.cvut.cz
      (8.7.3/8.6.9) with SMTP id LAA00228
      From: uf_oun@terra.sol for id AA26974; Thu, 19 Jun 1997 04:47:51
      Date: Thu, 19 Jun 1997 04:47:51 -0500
      Message-Id: <9704250947.AA26974@mil.gov.galax>
      To: *****
      Security: #2a
      X-PMFLAGS: 33554560
      This mail was generated from an unattended service machine

      Z astrologick²ch kruh∙ se prosl²chß, ₧e po dvou ·sp∞Ün²ch Werichißdßch, konan²ch v konjunkci psa Pluta a dosud neuznanΘ planety Chaplinie (objevenΘ klaunem Grockem u₧ 30. 2. 1950) v letech 1992 a 1995, bude se konat ve v²roΦnφ den Vest Pocket Revue a v Um∞leckΘ Besed∞ tedy v mφst∞, kde se p°ed semdesßti lety konala jejφ premiΘra letos i tak°ka jubilejnφ, t°etφ.

      Jejφm po°adatelem je mezinßrodnφ sdru₧enφ, jemu₧ jde o Φlov∞Φenstvφ, optimismus, moudr² humor a bujarou srandu Werichovci. Sdru₧enφ, je₧ vzniklo v prosinci 1989 a je₧ se podle nßzoru v∞tÜiny Φlenstva nadßle vyvφjφ, si volφ tzv. p°ehrÜli bidelnφk∙, kte°φ poÜ¥uchujφ ostatnφ, aby se po°ßd n∞co d∞lo. Jeho hlavnφm cφlem je, vedle celΘ °ady v²tvarn²ch, literßrnφch i dramatick²ch sout∞₧φ, aby znßm² Werich∙v d∙m Φp. 501 na Kamp∞ byl zp°φstupn∞n jako D∙m osvobozenΘ kultury V + W + J s mal²m muzeem a kavßrniΦkou, kde by zn∞ly jejich pφsn∞ a texty.

      Bloudilem odcizenß zprßva nßm byla v²zvou, a tak jsme se dφky nφ stali skuteΦn∞ hosty i sv∞dky t°etφ Werichißdy. Oproti t∞m prvnφm, jich₧ se jeÜt∞ ·Φastnili i Vßclav Havel, Ljuba Hermanovß, Miroslav HornφΦek, Jßra Kohout, Zden∞k Podskalsk² anebo Stella Zßzvorkovß, pat°ili tentokrßt k tradiΦnφm host∙m "jen" Ji°φ Such², Jan Vod≥ansk², Vladimφr Just a Stanislav FiÜer (jen₧ vzpomφnal na svΘ zaΦßtky v ABC za °editelovßnφ Jana Wericha), ale i Jarmilka T²lovß (na obr. se S. FiÜerem) na sv∙j v∞k obdivuhodn∞ sv∞₧φ letitß Werichova sekretß°ka. A samoz°ejm∞ Werichovci, kte°φ obstarßvali v∞tÜinu sobotnφho odpolednφho a veΦernφho programu, i ned∞lnφho happenningu na Kamp∞. Werichovci jsou spoleΦnostφ nesmφrn∞ mladou, a to nejenom duchem. Je a₧ k neuv∞°enφ, kolik mladiΦk²ch tvß°φ mezi nimi je, jak hlubokΘ ko°eny zapustili Voskovec s Werichem a Je₧kovy pφsniΦky i v dneÜnφ generaci, ba Ükolßch. Program p°edvedl p°edevÜφm vφt∞ze Φetn²ch sout∞₧φ: od skv∞lΘho dechovΘho "big bandu" p°es folkovΘ skupiny, voiceband a₧ k unikßtn∞ mladiΦkΘ deklamßtorce Werichov²ch pohßdek, o nφ₧ toho jist∞ jeÜt∞ hodn∞ uslyÜφme. Spontßnn∞ se vÜak zapojili i pam∞tnφci z °ad publika, vzpomφnajφcφ p°edevÜφm na onen den p°ed sedmdesßti lety, kdy tehdy dvaadvacetiletφ pra₧Ütφ studenti m∞li tu drzost vystoupit s vlastnφm textem (a vlastnoruΦn∞ malovan²mi kulisami, je₧ p°ivezli jeÜt∞ v den p°edstavenφ p°es celou Prahu sami na dvoukolßku) v dvoran∞ ·ctyhodnΘ Um∞leckΘ Besedy p°ed troufale dob°e vybran²m publikem z °ad renomovan²ch kritik∙.

      V ned∞lnφch novinßch, kde jsem marn∞ hledal povφdku, s nφ₧ jsem p°edtφm hauzφroval po r∙zn²ch redakcφch, vzpomφnal pozd∞ji Jan Werich, jsem objevil, ₧e divadelnφ podnikatel Fencl zaplatφ tisφc korun za skript na novou hru. To byly straÜnΘ penφze, a tak jsme se rozhodli, ₧e pojedeme na Sßzavu, do domku, kde se Voskovec narodil a tam ₧e napφÜeme spoleΦn∞ hru "Vest Pocket Revue", Voskovec ₧e dokonΦφ sv∙j naΦat² romßn "Robinson" a pustφ se do dalÜφho, nazvanΘho v²hledov∞ "SystΘm Drak", jß napφÜu detektivku "D∙m net°esk∙" a spoleΦn∞ tam zaΦneme knihu "Benzinov² pes", a to vÜechno za jeden t²den. èli jsme do m∞steΦka, nakoupili rum, polsk² salßm a chleba. Nakrßjeli jsme ten salßm, dali na pßnev, kdy₧ pustil mastnotu, nakrßjeli do nφ jsme chleba, zapφjeli rumem a nenapsali ani °ßdek. To jsme Φinili t°i dny. Pak jsme jeli do Prahy a napsali jen jednu v∞c. M∞li jsme toti₧ hotovou pφsniΦku, jmenovala se "Kupuju hrobku, prodßvßm hrobku". To₧ jsme si °ekli dßme-li tu pφsniΦku doprost°ed, nezb²vß ne₧ napsat n∞co p°ed to a n∞co za a mßme celou hru. Byli jsme mladφ a kdy₧ je Φlov∞k mlad² a n∞co podnikß, mß jednu ohromnou v²hodu: lidΘ ho neznajφ a tak nem∙₧e nic zkazit. Od nßs se nic neΦekalo, a tak jsme v tichu po kavßrnßch napsali "Vest Pocket Revui" a navφc jsme m∞li Üt∞stφ: m∞li jsme toti₧ kamarßdy ve spolku b²val²ch ₧ßk∙ na francouzsk²ch lycejφch, a tam byl Voskovec p°edsedou zßbavnφho v²boru a taky pokladnφkem. Proto jsme m∞li na papφr a na barvy. A tak se stalo, ₧e spolek uspo°ßdal i naÜe p°edstavenφ.

      Tenkrßt byla u nßs Francie ve fl≤ru, pφÜe Jan Werich. A proto₧e po°adatel byl d∙stojn², ocitly se mezi divßky i veliΦiny, a to i v uniformßch, a byli tam i kritici. A₧ do poloviny vÜak bylo v hlediÜti ticho, jako by vÜechno spalo. A₧ kdy₧ se jako pozadφ Prahy objevila velkß krabiΦka sirek se znßmou siluetou HradΦan, ozval se prvnφ opravdov² potlesk. A od tΘ chvφle Üel smφch za smφchem, potlesk za potleskem, smßli se i generßlovΘ a hlavouni a to je co °φci. Proto na nßs chodili, ₧e musφme hrßt jeÜt∞ jednou (PremiΘra m∞la b²t p∙vodn∞ zßrove≥ derniΘrou, m∞lo jφt jenom o zßbavu na jedin² veΦer), a nakonec jsme Vestpocketku hrßli vφc ne₧ dv∞st∞krßt.(Krßceno)

      Se svou zdravicφ p°iÜel sedmdesßtiletΘ Vestpocketce pop°ßt i Ji°φ Such², Vladimφr Just p°ednesl p°i tΘ p°φle₧itosti sv∙j epos K d∞jinßm a teorii hovadismu a zlat²m h°ebem programu pak byla rekonstrukce oslavenkyn∞ provedenß Janem Vod≥ansk²m Danielem DobißÜem. Mimochodem rekonstrukce vφce ne₧ obtφ₧nß, proto₧e V+W napsali v∞tÜinu text∙ na melodie tehdy existujφcφch populßrnφch pφsniΦek a mnoho z nich mezitφm u₧ z pov∞domφ dßvno vymizelo. Happenning nßsledujφcφ na druh² den na Kamp∞ u₧ nebyl k p°ehlΘdnutφ a objevil se i na obrazovkßch. Äe vÜak nebyly televiznφ kamery (nebo aspo≥ rozhlasov² mikrofon) p°φtomny i hlavnφmu sobotnφmu programu, je p°φmo trestuhodnΘ. NicmΘn∞ to dost vypovφdß o ·rovni intuice a pohotovosti zmφn∞n²ch institucφ. Pokud ovÜem nejde o sport Φi politikum, anebo aspo≥ o krev. A to zde zapla¥ za to dobr²m kmotr∙m Werichißdy Pßmbu opravdu neÜlo.

      Co je na celΘ v∞ci nejzajφmav∞jÜφ, je fakt, ₧e naprostß v∞tÜina z nich je z Moravy, jeÜt∞ p°esn∞ji z Ostravska a Opavska. I to, ₧e jejich adresa v Markvartovicφch (Werichovci, K. Bartovsk²) nese jmΘno ulice Werichova 402. Tentokrßt se vÜak do p°φpravy zapojili i pra₧ßci p°edevÜφm ₧ßci Ükoly Jana Wericha v Praze-╪epφch a werichovsk² "shluk" z kulturnφho st°ediska Pr∙hon. Ob∞tavost a nadÜenφ, s nimi₧ vydßvajφ na sta nadÜenc∙ vlastnφ zpravodaj a p°ijφ₧d∞jφ vystoupit do Voskovcovy, Werichovy a Je₧kovy Prahy, je₧ sama na n∞ spφÜ trochu zapomφnß, je obdivuhodnß. Ale p°φÜt∞ se nebojte: s naÜφ pomocφ se na dalÜφ Werichißdu dostanete i vy. A zanedlouho vßm k tomu dopom∙₧e Internet, na n∞m₧ u₧ Werichovci p°ipravujφ svou strßnku. S jejφ pomocφ pak budete doufejme moci p°isp∞t i na chvßlyhodn² projekt Domu V+W+J

Pavel Hajn²