![]() |
![]() |
Čtvrtek 18:00 ![]() ![]() ![]() ![]() | ||||||||||||||||||||
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
|
Zachytávání pro začátečníky Úplné základy zachytávání, které jsou naprosto nezbytné pro práci s videem. Pokud začínáte, začněte právě zde. Canopus ADVC-100 Externí obousměrný převodník s DV enkodérem/dekodérem pro rozhraní Firewire PixelView PlayTV@P7000 Interní PCI karta s hardwarovým MPEG enkodérem Pozemské televizní vysílání a konvergence Konvergence vysílacích technologií pro analogovou televizi a digitální televizi Canopus uvádí Imaginate 2
20.4.2004 Canopus uvádí ProCoder 2.0
20.4.2004 Leitch uvádí dpsVelocityHD
13.4.2004 14. - 16.4.2004: Interkamera 2004
13.4.2004 H.264 Encoder (TechPreview) 1.04 18.5.2004
Skuste asi najlepsi kodek pod slnkom. Ocakava sa presadenie pre DVD. XviD Koepi 1.0 - 09. 05. 2004 17.5.2004
-J- Držte si čepice FINÁLNÍ VERZE 1.0 XviD od Koepiho s nejnovějším jádrem Codec Pack - ALL in 1 6.0.1.1 17.5.2004
-J- Další hromadný install dekodeků , takže , kdo chce tak stahuj... FFDSHOW video decoder 2004-05-14 16.5.2004
-J- Průlom přehrávání MPG4 , doporučuji vyzkoušet , DS filtr pr... Easy CD-DA Extractor 7.0.5 14.5.2004
Audio ripper CD do MP3, WMA, Ogg nebo WAV i s použitím s ACM kodeky. | ||||||||||||||||||||
3.3.1 Teoretická - akademická změna Teoretická rovina problému vychází z příjímání digitálního videa jako obrazového materiálu určeného k rozvíjení komunikace a zábavy mezi lidmi. Na tomto poli se angažuje množství nadnárodních skupin ustanovujících standardy digitálního videa tak, aby bylo co nejvíce přístupné a dalo se co nejšířeji používat. Zde vznikají různé aktivity, které jsou spíše technologického rázu - vývoj nových technických postupů (komprimovacích algoritmů, postupů v ukládání, porozumění obrazové stránce problematiky atd.), vývoj přístrojů, které umožní takto vytvořená "nová videa" dekódovat i vysílat - tedy reprodukovat.Nyní jde o využití a rozvoj těch možností, které analogové video neposkytovalo. Jedná se o alternativu vzešlou z pokusů z HDTV, tedy o "video on demand" - video na požádání. To dovolí uživateli vytvořit si vlastní personalizované vysílací schéma, které bude odpovídat přesně jeho požadavkům. Hlavní změnou oproti klasickému videu je šance vybrat si pořad/film, který uživatel chce shlédnout, zaslat tento požadavek společnosti, u které je zaregistrován, a obdržet přístupový kód k vybranému pořadu. V této souvislosti se objevilo množství výzkumných projektů (zejména na univerzitách) , jež se snaží vypracovat projekt digitálních videoknihoven, které by sloužily jednak k těmto účelům, ale také by vytvořily archivační globální síť pro celé digitální vysílání a video obecně. Spolupráce probíhá s institucemi jako je NASA, NSF či DARPA, která je považována za tvůrce Internetu. Přítomnost výzkumných center takových formátů přidává zmiňovanému směru na vážnosti a exklusivitě. Snahou těchto projektů je objevit nové cesty pro automatizované video - audio indexování, navigaci a vizualizaci z videa, dále vyhledávacích mechanismů a systémů umožňujících vkládání videa do souborů a vypracování materiálů sloužících pro výuku, informační a zábavné systémy. Zkrátka vytvořit inteligentní a automatické systémy umožňující širokému spektru lidí dosáhnout na zdroje uložené ve všech knihovnách. Tento výzkum zahrnuje také porozumění obrazovému materiálu v datovém toku, podporu jazyka v automatických operacích a v rozlišování digitálních materiálů pro vyhledávání a zpětnou vazbu. V neposlední řadě jde o rozšíření video-on-demand na Experince-on-Demand (EoD), tedy "zkušenosti na požádání". Šlo by o vytvoření speciálních nástrojů, technik a systémů, které by uživateli umožnily zachytit kompletní nahrávku vlastních zkušenosti a tak je sdílet s ostatními. EoD je odpovědí na názory přívrženců klasické televize, kteří preferují současnou formu TV jako pasivního zdroje zábavy. EoD spočívá v analýze výběru a skladby individuálních programů aktivních uživatelů, kteří odpovídají určitým demografickým ukazatelům. Na základě těchto ukazatelů se vytvoří obecná nabídka, která bude distribuována právě pasivním uživatelům, dle charakteristik. V podstatě takový uživatel dostane specializovanou a personalizovanou informaci, která ovšem je vystavěna na základě zkušenosti někoho jiného, kdo má stejné demografické ukazatele a obdobné zájmy. EoD nabízí zkušenosti jiných k vytvoření individuálního výběru, potažmo příjmu programu bez vlastního výběru. Všechny tyto snahy tak směřují k vytvoření systému digitální knihovny přístupné všem. Zde by si mohl každý sestavit vlastní videomateriál, který by ho zajímal. Tedy jde o vývoj automatických inteligentních systémů dovolujících extrahovat z digitálního videa určité sekvence dle preferencí uživatele a složit je v jeden celek. Popisované snahy jsou teprve ve fázi výzkumu, ale jistě časem dojde k uvedení těchto systémů do praxe a běžného života. Pro digitální video a jeho uživatele to bude velký skok kupředu. Tím by vznikla obrovská informační síť, která by konkurovala Internetu, vše ale nasvědčuje tomu, že se obě sítě propojí. Opět dojde k obrovskému uvolnění ve vyhledávání a příjímání informací, což v důsledku znamená obrovský efekt pro celou společnost. A pokud to vztáhneme k mediím a současné praxi - je to zárukou maximální možnosti operace s informacemi. Samozřejmě to přinese i mnoho negativních efektů, které si ovšem momentálně nejsme schopni představit. Teoreticky je tato domněnka vyjádřena v sociologickém konceptu nezamýšlených důsledků jednání. |