9. Převod celého filmu

Již víme, co který kodek dokáže a potřebuje. Pokusme se to stručně shrnout. Nejprve trošku z historie.

Před třemi lety Microsoft vypustil první verze MPEG-4 kodeků (v balíku Windows Media Tools 4) - ve třech verzích: V1 plně kompatibilní se standardem MPEG-4, mírně vylepšené V2 a pak V3, které sice není podle ISO standardu, má ale lepší detekci pohybu a dosahuje lepších výsledků především v rychlých scénách. Všechny jsou určeny pro přenos po internetu. Bohužel posledně jmenovaný byl softwarově zakázán pro použití AVI editory a vázán na nový formát ASF (Advanced Streaming Format). Není to špatný formát souboru, jeho výhodou je, že pro spuštění není potřeba stáhnout celý soubor (jako u AVI), nevýhodou je, že nastavený bitrate se musí vždy použít - pokud tedy postačí nižší bitrate, zbytek se doplní nulami (tzv. padding). To není pro ukládání na disk příliš výhodné, protože zbytečně zabírá místo. Všechny tyto nectnosti vyřešily hacknuté verze MPEG-4 V3 kodeku, které dovolovaly použití v AVI souborech, jeden z nich byl pojmenován DivX a v AVI souboru má označení (FourCC) DIV3. Později byly změněny i některé části kódu a vznikl DivX Fast Motion kodek (označení DIV4, které již ale zaniklo). Tento kodek zvyšoval kvalitu tím, že v pomalých scénách používá co možná nejnižší bitrate pro ušetření místa, a v rychlých scénách tento učetřený bitrate použije pro zvýšení kvality. Má cenu ho používat pouze u delšího videa (např. filmy). Poté přišel Microsoft s novou verzí kodeku, kterou označil Windows Media Video 7. Ten vylepšoval kódování, již ale existuje jen jako DirectShow filtr a nelze ho použít v AVI souborech (ani hacknout). Nevýhodou je, že Microsoft omezil použití post-processing filtru jen do velikosti 384x288 a bitratu 650kbps. Vývoj šel dál a rozšiřování DivX kodeku přimělo Microsoft uvolnit opratě a vypustil tak trochu revoluční verzi kodeku - Windows Media Video 8. Sice stále nelze použít v AVI souborech, již ale není omezen vypnutím post-processing filtru a jeho určení je přímo na distribuci filmů po internetu. Opět zlepšuje kódování především v rychlých scénách, takže dovoluje snížit bitrate při zachování kvality. Největší novinkou je ale VBR (variable bitrate) technologie. Nový formát souboru WMV vychází z ASF, pouze nedoplňuje padding. Při kódování filmu lze použít two-pass encoding - "dvouprůchodové" zpracování, při prvním průchodu se analyzuje celý film a zjistí se náročnost scén, ve druhém průchodu již probíhá samotné kódování, využívají se informace z prvního průchodu a v závislosti na kódované scéně se mění bitrate podle potřeby pro dosažení co nejlepší kvality. Stejné myšlenky použil Nando a upravil videoeditor VirtualDub na nový program NanDub, který dělá to samé, pouze s kodekem DivX a dynamicky mu mění bitrate.

Z uvedeného a předchozích testů plyne, že DivX jako nejstaší kodek má tendenci být malinko za WMV8 hlavně u nižších bitratů. Přece jenom Microsoft jádro původního MPEG-4 V3 kodeku vylepšil, což nebylo příliš možné u DivX vzhledem k absenci zdrojových kódů.

Pro test kodeků na celém filmu jsem použil to nejlepší, co bylo k dispozici - NanDub release candidate 1 pro kódování s DivX a Windows Media 8 Encoding Utility pro WMV8. WMV7 jsem netestoval kvůli absenci post-processingu. Také žádné ukázky ani obrázky nečekejte, jen krátký komentář:

Nejprve srovnání při použití konstantního datového toku (CBR). U filmů délky 2 hodiny potřebujeme pro jedno CD 700MB bitrate 800kbps. Od toho musíme odečíst ještě zvuk, takže zbyde 688kbps pro DivX (zvuk MP3 128kbps) a 736kbps pro WMV8 (zvuk WMA8 64kbps). To je dost málo, takže rychlé scény dost na kvalitě utrpí. Objevují se buď kostky nebo příšerné rozmazané fleky a různě se kroutící chomáče (zní to příšerně, ale nevím, jak to lépe popsat). Vyplývá to již z předchozího testu rychlých scén, takže žádné překvapení. Pomalé scény jsou v dobré kvalitě. Porovnání vychází jednoznačně pro WMV8, je o dost lepší.

Při použití two-pass encoding (quality based), stírá NanDub hlavní rozdíly mezi DivX a WMV8, i když WMV8 je stále o malinko lepší. Drží lépe nastavený bitrate, používá kodek zvuku s polovičním bitratem, takže má více místa pro video. Na druhou stranu jsem se potýkal s problémy u WMV8, kde u některých složitějších scén docházelo k výpadkům obrazu. Nakonec jsem přišel na to, že je to nedostatečným výkonem počítače - při detekci takové scény automaticky spadnul posuvník CPU quality na 0 (jistá dávka inteligence?), občas to ale nestačí (změna dělá tak 10% výkonu CPU). Poté se posuvník vrátí zpátky poslušně na 4ku. Takové problémy u DivX nejsou a jeho výhodou je také otevřenost formátu - AVI lze editovat, i když se DivX pro další úpravy příliš nehodí (je to ztrátový kodek, takže rekompresí obraz dosti utrpí).