Poj∩me si pov∞d∞t n∞co o principu nastavovßnφ kodeku. V prvnφ °ad∞ musφme v∞d∞t jak² typ videa a jak² po₧adavek mßme na v²slednΘ video. Pokud pot°ebujeme vm∞stnat urΦitou dΘlku videa na zßznamovΘ mΘdium (CD), pou₧ijeme 2-pass variable mode. To nßm zaruΦφ dodr₧enφ po₧adovanΘ dΘlky souboru, aby bylo mΘdium vyu₧ito bezezbytku a naopak nebylo p°φliÜ velkΘ, a zßrove≥ zφskßnφ co nejv∞tÜφ mo₧nΘ kvality videa vzhledem k po₧adovanΘ velikosti. Pr∙m∞rn² bitrate vypoΦφtßme podle znßmΘho vzorce nebo n∞jak²m bitrate kalkulßtorem. Nezapome≥te poΦφtat i s datov²m tokem zvuku, o kter² bude celkov² bitrate v∞tÜφ. P°evod se provßdφ, jak ji₧ bylo °eΦeno, nadvakrßt (to znamenß, ₧e se rendering provede dvakrßt, nap°. ve VirtualDubu pomocφ File/Save as AVI). Nejprve ulo₧enφm log souboru a pop°φpad∞ mv (Motion Vector) souboru (doporuΦuji) s nastavenφm 2-pass, first pass a napodruhΘ stejnou akcφ s nastavenφm 2-pass, second pass, kter² teprve vytvo°φ po₧adovan² AVI soubor. Pro oba pr∙chody se nastavujφ ·pln∞ stejnΘ parametry vΦetn∞ bitratu.

Pokud mßme krßtkΘ video a nezßle₧φ nßm na velikosti nebo na 100% vφme, ₧e se video na CD vejde, nebo prost∞ chceme dosßhnout urΦitΘ kvality, pou₧ijeme 1-pass quality based. U n∞ho nastavφme po₧adovanou kvantizaci, kterß se bude dr₧et konstantnφ. To znamenß, ₧e u slo₧it∞jÜφch a rychl²ch scΘn se pou₧φje automaticky vyÜÜφ bitrate a naopak. Velikost souboru a pou₧it² pr∙m∞rn² datov² tok pak bude zßvidet na celkovΘ komplexnosti videa. Tento m≤d je takΘ vhodn² pro zachytßvßnφ v reßlnΘm Φase, k tomu je ale pot°eba rychl² procesor alespo≥ 600MHz. Dvoupr∙chodovΘ enk≤dovßnφ nenφ mo₧nΘ, to snad nenφ t°eba komentovat.

1-pass je mo₧nΘ pou₧φt pro p°ibli₧n² odhad velikosti souboru a kvality, kterΘ lze dßle regulovat nastavenφm Rate control v Advanced parameters. Parametry v MPEG-4 Tools nenφ vhodnΘ nastavovat p°i nahrßvßnφ v reßlnΘm Φase, proto₧e je to Φasov∞ nßroΦnΘ. Pokud je ale zdroj videa proklßdan² (nahrßvßnφ z TV p°i vφce jak 288 °ßdcφch videa), je vhodnΘ zapnout deinterlace. VÜe samoz°ejmn∞ zßle₧φ na v²konu procesoru. Scene change threshold se mi osv∞dΦilo nastavit na 70-80%, proto₧e kodek p°i zßkladnφm nastavenφ 50% vklßdal klφΦovΘ snφmky p°φliÜ Φasto.

Zastavme se takΘ u bidirectional encoding. Zde je trochu problΘm. Vysv∞tleme si, jak v∙bec pracujφ kodeky s programem. Ten posφlß kodeku jednotlivΘ framy jeden po druhΘm a kodek mu tento frame vrßtφ zkomprimovan². Nenφ mo₧nß ₧ßdnß prodleva ve vracenφ snφmk∙. Normßln∞ nelze ud∞lat, aby kodek dostal n∞kolik fram∙ a teprve potom je poslal zp∞t programu. Pro bidirectional encoding je ale pot°eba znßt nßsledujφcφ snφmek, abychom mohli zak≤dovat ten p°edchozφ. Proto DivX 5 toto obchßzφ takto: prvnφ frame videa je v₧dy I-frame a ten vrßtφ zak≤dovan² normßln∞, druh² frame ale nevrßtφ a mφsto n∞j vrßtφ delta (P) frame, kter² je shodn² jako prvnφ frame (delta frame °φkß jen zm∞nu, ovÜem zm∞na nenφ ₧ßdnß, tak₧e je velmi mal²). Mφsto t°etφho framu je pak vrßcen druh² frame, mφsto ΦtvrtΘho t°etφ atd. Tφm mß kodek k dispozici jeden frame navφc, kter² je nutn² prßv∞ pro bidirectional encoding. Vznikne tφm ale Φasov² posun videa v∙Φi zvuku o 1/poΦet snφmk∙ za vte°inu, tedy 40ms pro 25fps. Navφc poslednφ snφmek je "ztracen", proto₧e ho software ji₧ nevy₧aduje. Nev∞Üte ale hlavu, °eÜenφ tohoto problΘmu existuje. Novß verze VirtualDubu 1.4.10 s tφmto poΦφtß a ten druh² shodn² frame "zahodφ" a vÜechny nßsledujφcφ (kterΘ jsou normßln∞ o jeden zpo₧d∞ny) posunou na sprßvnΘ mφsto. PoΦφtß se i s poslednφm snφmkem, kter² se tak neztratφ. ZajφmavΘ je takΘ, ₧e v₧dy dva snφmky jsou spojeny do jednoho a data ulo₧enß v dalÜφm framu ve streamu nejsou pou₧ita (resp. tento frame je tΘm∞° nulov²). To je ale internφ v∞c kodeku, jak si data zak≤duje. P°i dek≤dovßnφ se v₧dy dek≤dujφ tyto dva snφmky spoleΦn∞ a ten druh² je ulo₧en v pam∞ti pro p°ehrßnφ na sprßvnΘm mφst∞, nevznikne tφm ₧ßdnΘ naruÜenφ posloupnosti snφmk∙.

Novß verze DivX kodeku p°inßÜφ oproti minulΘ verzi dalÜφ zlepÜenφ jak v kvalit∞, tak i rychlosti enk≤dovßnφ. OvÜem p°i pou₧itφ nov²ch parametr∙ GMC, Bidirectional encoding a Quarter pixel dochßzφ k v²raznΘmu zpomalenφ enk≤dovßnφ a dokonce i kv∞tÜφ nßroΦnosti na procesor p°i p°ehrßvßnφ. Jak v²raznΘ zlepÜenφ a vliv jednotliv²ch parametr∙ na rychlost vÜak p°inesou a₧ praktickΘ testy ...