Snad ka₧d² u₧ znß kodek DivX, kter² je zalo₧en na MPEG-4. Ne₧ se pustφme do jeho rozebrßnφ a popisu, zkusme se mrknout lehce do jeho historie. Za vÜechno v podstat∞ m∙₧e Microsoft, kter² se v roce 1999 (to to letφ) pustil do boje v oblasti streamovanΘho videa po internetu se sv²mi Windows Media Tools 4. Ty obsahovali i t°i kodeky MPEG-4 oznaΦenΘ V1, V2, V3. Prvn∞ jmenovan² byl naprogramovßn p°esn∞ podle specifikace MPEG-4, ostatnφ byli jeÜt∞ trochu vylepÜenΘ. V beta verzi Üli pou₧φvat jeÜt∞ i v AVI souborech, ve finßlnφ verzi ale pouze v novΘm formßtu ASF. Kdyby se Microsoft nevydal svojφ cestou, z°ejmn∞ by nemusel jist² programßtor °φkajφ si Gej kodek V3 hacknout a povolit tak pou₧φvßnφ op∞t i v AVI, tak₧e ho Ülo vyu₧φt jak²koliv video editor, ne jen ten dodßvan² ve Windows Media Tools. Nazval ho DivX 3. JeÜt∞ ten rok se objevilo dalÜφ vylepÜenφ a vznikly dva kodeky Slow motion a Fast motion. Jak ji₧ nßzev napovφdß, Ülo o stejn² kodek, pouze byla zm∞n∞na distribuce bitratu. U Fast motion se u scΘn s mal²m pohybem sni₧oval bitrate daleko vφce, tak₧e u rychl²ch scΘn bylo mo₧nΘ pou₧φt v∞tÜφ a tφm i zv²Üit kvalitu. Tyto kodeky byly v podstat∞ nelegßlnφ, proto₧e licence Microsoftu takovΘto naklßdßnφ se sv²m kodekem neumo₧≥ovalo. Microsoft dokonce ve verzi WMT 4.1 op∞t uvolnil pou₧itφ V3 kodeku pro AVI, to u₧ ale bylo pozd∞, proto₧e DivX zφskal uhromnou popularitu.

V roce 2000 Gej s n∞kolika dalÜφmi programßtory vytvo°il projekt OpenDivX (naz²van² takΘ Project Mayo), kter² m∞l nahradit dosavadnφ nelegßlnφ DivX a vytvo°it kodek MPEG-4, kter² bude open source a do jeho v²voje se mohl zapojit kdokoliv (a hodn∞ lidφ i zapojovalo). Tak to fungovalo asi rok, ne₧ Gej & spol. ud∞lali na vÜechny mal² podlraz a zalo₧ili vlastnφ firmu DivX Networks a pokraΦovali ve v²voji sami a v srpnu 2001 vypustili vlastnφ kodek DivX 4, zalo₧en² na OpenDivX, kompatibilnφm se star²m DivX 3, ji₧ ale nebyl open source. Jeho kvalita byla o n∞co horÜφ, ne₧ DivX 3, Ülo ale o pln∞ legitimnφ projekt. DalÜφ verze p°iÜly s v²razn²m zlepÜenφm enk≤dovßnφ a kvalitativn∞ se dostaly a₧ na ·rove≥ DivX3 (a tedy MS MPEG-4 V3), kodek byl stßle freeware.

ZaΦßtkem b°ezna 2002 pak p°iÜla verze 5.0, kterß mß dalÜφ vylepÜenφ v kvalit∞, ovÜem vlastn∞ jen v placenΘ verzi DivX Pro (jsou dv∞ verze, DivX Pro 5.0 GAIN zobrazuje p°i surfovßnφ v Internet Exploreru (v Mozille ne :-) reklamnφ bannery a placenß DivX Pro 5.0 je bez banner∙). Zßkladnφ verze je stßle zdarma, z∙stßvß vÜak kvalitativn∞ na ·rovni p°edchozφ, obsahuje ale r∙znΘ optimalizace pro zv²Üenφ rychlosti plus pßr v∞cφ navφc. Novinkou je takΘ nov² formßt soubor∙ DIVX, kter² by m∞l °eÜit problΘmy se synchronizacφ zvuku v AVI. Zde se takΘ sluÜφ °φci o projektu Xvid, kter² vychßzφ z myÜlenky OpenDivX a jako open source je stßle a z°ejmn∞ tak z∙stane. Je to takΘ MPEG-4 kodek a svou kvalitou Ülape DivX na paty (mo₧nß i v n∞Φem p°edΦφ) a stßvß se stßle oblφben∞jÜφm. Konec °eΦφ, jdeme na samotn² kodek.