Po otevření nastavení kodeku (vyběrem kodeku DivX 5.0 v oblíbeném video editoru a klepnutím na Konfiguraci resp. Configuration) na nás "vybafne" velké logo, které je obsaženo na každé straně. Je sice hezky graficky vyvedené, ale přece jen (na můj vkus) si ho mohli odpustit a raději zmenšit okno. Podívejme se na parametry na první straně označené jednoduše DivX Codec.

Hned první parametr Variable bitrate mode určuje celkové chování kompresoru a distribuci bitratu. Z předchozích verzí zmizelo nastavení Constant bitrate, u kterého byl bitrate v čase konstantní. Nyní jsou všechny módy enkódování VBR (variable bitrate).

• 1-pass - jednoprůchodové enkódování, které se snaží dodržet v průměru zadaný bitrate, přesto je použit vyšší bitrate pro složitější scény a nižší pro jednodušší. Nevýhodou je, že v průběhu procesu se může měnit přerozdělování bitratu a některé scény (i když stejně složité) v různých částech filmu budou mít rozdílnou kvalitu.
• 1-pass quality based - v tomto módu se nezadává bitrate, ale Kvantizace (Quantizer), určující výslednou kvalitu bez rozdílu složitosti scén. Nevýhodou je nemožnost určit přesně bitrate a tím i výslednou velikost souboru, volíme ho tedy, pokud nám na velikosti nezáleží.
• 2-pass, first pass - první průchod dvouprůchodového enkódování, v tomto módu nedochází k převodu, ale k analýze videa a uložení informací o kvantizaci, komplexnosti scén, textur a pohybu do log souboru. V principu funguje podobně jako 1-pass quality based, nedochází ale k produkci výsledného streamu. Abychom ho získali, musíme tedy následně provést:
• 2-pass, second pass - druhý průchod dvouprůchodového enkódování, při kterém již dochází k ukládání výsledného videa a používají se informace z log souboru vytvořeného v prvním průchodu. Touto metodou (resp. metodami - oběma průchody) lze dosáhnout poměrně přesného výsledného celkového bitratu při konstantní kvalitě, netrpí chybou rozdělování bitratu jako metoda 1-pass, kvalita je konstantní jako u 1-pass quality based, ale je určena až na základě informací z prvního průchodu a nastaveného výsledného bitrate. Nevýhodou je zdlouhavost (dva průchody znamenají dvakrát delší čas enkódování), je vhodné především pokud chceme dosáhnout co nejvyšší kvality při "vměstnání se" na dostupnou kapacitu média (např. CD).

Dalšími parametry na této straně je nastavení Two-Pass Encoding Log Files. Zde lze nastavit cestu a jméno souboru, kam se bude ukládat Log file při dvouprůchodovém enkódování. Lze také použít ukládání dodatečných informací z prvního průchodu do tzv. MV souboru, což má urychlit druhý průchod. Ale pozor! Toto lze použít pouze pokud jsou kompresoru dodána na chlup přesně stejná data jako v prvním průchodu. Pokud ne, může to mít za následek nedefinovatelné výsledky včetně porušení struktury obrazu.

Následuje MPEG-4 Tools. Zde lze nastavit komplexnější enkódování a je dostupné jen ve verzi Pro kodeku. Tyto položky jsou také jediným kvalitativním přínosem od minulé verze 4.12. Use Quarter Pixel zapne realističtější zpracování makrobloků. V předchozí verzi bylo filtrování bloků a jejich pohybu prováděno s přesností na půl pixelu, tímto se zvýší na jednu čtvrtinu. Use GMC zapíná Global Motion Compensation. To je výhodné, pokud jsou některé objekty zvětšovány nebo zmenšovány bez změny jejich obsahu a struktury, například u zoomování videokamer. Use bidirectional encoding bude mít asi největší význam. Zapíná použítí B-framů (předtím se používaly pouze I a P framy), které používají nejen informace z předchozího snímku (jako P framy), ale i z následujícího. Největší efekt to bude mít u pohybu objektu na statickém pozadí. Normálně při použití P framů se musí kódovat i pozadí, které se objevilo po přesunu objektu, při B framech se použije pozadí v dalších snímcích, což snižuje nutný bitrate.

Pomocí Write DivX MP4 file můžeme přímo za běhu enkódování vytvářet nový formát souborů DivX. Ukládá se ale pouze video bez zvuku (ten není pro kodek dostupný) a navíc lze přehrát jen v dodávaném DivX Playeru.

Quick config CLI slouží pro "rychlé" zadávání parametrů do příkazové řádky. Po pravdě řečeno mi uniká smysl, protože mi přijde rychlejší nastavování pomocí zaškrtávátek (GUI) nebo profilů (viz dále). Snad jen zkopírování doporučených nastavení z internetu může být prospěšné. Veškeré změny na této řádce se promítnou i do GUI a naopak.