Snad každý už zná kodek DivX, který je založen na MPEG-4. Než se pustíme do jeho rozebrání a popisu, zkusme se mrknout lehce do jeho historie. Za všechno v podstatě může Microsoft, který se v roce 1999 (to to letí) pustil do boje v oblasti streamovaného videa po internetu se svými Windows Media Tools 4. Ty obsahovali i tři kodeky MPEG-4 označené V1, V2, V3. Prvně jmenovaný byl naprogramován přesně podle specifikace MPEG-4, ostatní byli ještě trochu vylepšené. V beta verzi šli používat ještě i v AVI souborech, ve finální verzi ale pouze v novém formátu ASF. Kdyby se Microsoft nevydal svojí cestou, zřejmně by nemusel jistý programátor říkají si Gej kodek V3 hacknout a povolit tak používání opět i v AVI, takže ho šlo využít jakýkoliv video editor, ne jen ten dodávaný ve Windows Media Tools. Nazval ho DivX 3. Ještě ten rok se objevilo další vylepšení a vznikly dva kodeky Slow motion a Fast motion. Jak již název napovídá, šlo o stejný kodek, pouze byla změněna distribuce bitratu. U Fast motion se u scén s malým pohybem snižoval bitrate daleko více, takže u rychlých scén bylo možné použít větší a tím i zvýšit kvalitu. Tyto kodeky byly v podstatě nelegální, protože licence Microsoftu takovéto nakládání se svým kodekem neumožňovalo. Microsoft dokonce ve verzi WMT 4.1 opět uvolnil použití V3 kodeku pro AVI, to už ale bylo pozdě, protože DivX získal uhromnou popularitu.

V roce 2000 Gej s několika dalšími programátory vytvořil projekt OpenDivX (nazývaný také Project Mayo), který měl nahradit dosavadní nelegální DivX a vytvořit kodek MPEG-4, který bude open source a do jeho vývoje se mohl zapojit kdokoliv (a hodně lidí i zapojovalo). Tak to fungovalo asi rok, než Gej & spol. udělali na všechny malý podlraz a založili vlastní firmu DivX Networks a pokračovali ve vývoji sami a v srpnu 2001 vypustili vlastní kodek DivX 4, založený na OpenDivX, kompatibilním se starým DivX 3, již ale nebyl open source. Jeho kvalita byla o něco horší, než DivX 3, šlo ale o plně legitimní projekt. Další verze přišly s výrazným zlepšením enkódování a kvalitativně se dostaly až na úroveň DivX3 (a tedy MS MPEG-4 V3), kodek byl stále freeware.

Začátkem března 2002 pak přišla verze 5.0, která má další vylepšení v kvalitě, ovšem vlastně jen v placené verzi DivX Pro (jsou dvě verze, DivX Pro 5.0 GAIN zobrazuje při surfování v Internet Exploreru (v Mozille ne :-) reklamní bannery a placená DivX Pro 5.0 je bez bannerů). Základní verze je stále zdarma, zůstává však kvalitativně na úrovni předchozí, obsahuje ale různé optimalizace pro zvýšení rychlosti plus pár věcí navíc. Novinkou je také nový formát souborů DIVX, který by měl řešit problémy se synchronizací zvuku v AVI. Zde se také sluší říci o projektu Xvid, který vychází z myšlenky OpenDivX a jako open source je stále a zřejmně tak zůstane. Je to také MPEG-4 kodek a svou kvalitou šlape DivX na paty (možná i v něčem předčí) a stává se stále oblíbenějším. Konec řečí, jdeme na samotný kodek.