3. ATi Video Xpression+ 2MB

Grafický akcelerátor ATi Mach64VT4 v provedení ATi Video Xpression+ 2MB:

Jedná se o nejvýkonnější verzi čipu (Mach64) i karty (2MB). Přestože je karta osazena jen jednobránovými pamětmi DRAM, je čip velmi dobře navržen a karta spadá mezi nejvýkonnější a snadno poráží konkurenci. Svým 2D výkonem výrazně předhání svoji předchůdkyni ATi Graphics Xpression, která vychází ze starší verze čipu Mach64GX z roku 1995 (kteréžto byl právě nižší výkon vytýkán). Vše je napraveno a nová karta podává excelentní výsledky ve 2D aplikacích, mimo jiné díky velmi vysoké synchronní taktovací frekvenci 60MHz. 1 megabytová verze karty je připravena na rozšíření o další megabyte v podobě dvou rychlých 60ti nanosekundových modulů o kapacitě 512kb v balení SOJ. Dvoumegabytová verze se již rozšiřovat nedá.

Jak je z názvu a specifikací patrné, karta je navržena především na přehrávání videa. Souhrnem je to 2D výkon, vysoká ostrost obrazu, AMC port a MPEG dekodér. Je to tak. Karta samotná podle ATi disponuje MPEG dekodérem, ovšem jen v podobě softwarového MPEG přehrávače, takže ačkoli všude je zmiňována podpora MPEGu, je jen softwarová. Softwarový dekodér je ale kvalitní a při použití Pentia 75MHz je schopen přehrávat video i ve fullscreenu. Do plochy 85 kilopixelů (cca 352*240) je karta schopna hardwarově akcelerovat zvětšování videa (na fullscreen), je tedy nutné, aby video nepřesahovalo toto rozlišení. Není to ale velký problém, nejpoužívanější rozlišení 320*240 zvládá karta výborně a ještě jí zbývá rezerva. Přehrávané video vypadá velmi dobře a je pěkně ostré, stejně jako ostatní 2D obraz. Pokud by ale bylo rozlišení větší než 352*240, přehrání či zvětšování videa by nebyla karta schopna, takže nastupuje procesor, jehož výkon nemůže v žádném případě stačit a video je velmi trhané. Pro samotné přehrání záznamu o rozlišení 352*264 by byl zapotřebí procesor o gigantické frekvenci téměř 500MHz a pro fullscreen pak dokonce ještě větší. Důležitým parametrem je barevná hloubka, rozlišení a obnovovací frekvence, kterých je RAMDAC schopen. Rozlišení jsou od 640*480 až po 1280*1024. Při maximálním je převodník schopen 75Hz a čtyř až osmibitové barevné hloubky. Chcete-li 16bit. barevnou hloubku, musíte sahnout po rozlišení 1024*768@75Hz či 32bit. barvy při 800*600@75Hz. Chcete-li při maximálním barevné spektru vysoký refresh rate, je tu 640*480@85Hz, což je vzhledem k nejpoužívanějším 14" monitorům téměř luxusní řešení. Pro dražší patnáctky je tu 800*600@75Hz při plném barevném spektru.

Pohled zpět: Pokud by video přesáhlo vymezené rozlišení, bylo by zvětšováno plně softwarově, k čemuž je zapotřebí poměrně výkonný procesor. Je to poznat jednak z vysokého vytížení CPU a také z jakéhosi pseudomoiré, které v obraze vzniká software-resize filtrem, neboť není použit rozšířený overlay režim (obraz je jen zvětšen, nejsou zjemněny pixely). Pokud rozlišení splňuje podmínky (plochu do 85kPixelů a alespoň jedna ze stran je menší než 240pixelů), je obraz opravdu pěkný, může se srovnávat i s dnešními grafikami, také procesor je zatížen minimálně (a to jen o cca 5% víc než s R9000 na 1GHz CPU). Tato karta byla velký skok v přehrávání videa a na svou dobu se povedla. Největším kamenem úrazu jsou nízké obnovovací frekvence, takže karta "uživí" maximálně patnáctku monitor. Mach64 je nejstarším čipem, který je schopen taktovat program PowerStrip. Opravdu to jde, tak do 10MHz navíc.Bohužel to nemá vliv na maximální plochu přehrávaného videa, jen na zatížení procesoru při přehrávání plochy větší, než 85kPixelů. Karta je chlazena plně pasivně, resp. není chlazena vůbec. Není se čemu divit, při napájecím napětí 5V a maximálním proudovém odběru 1,3A to je něco přes 6W maximálně, čehož ale v praxi karta nikdy nedosahne. Za běžného provozu je studená a při zatížení (video) dosáhne příjemných 38°C. Co se týče ovladačů, tak k dispozici jsou pro Win3.1X (částečně95) a Win NT. V novějších verzích OS Windows jsou ovladače implementovány. Hlavní nevýhoda spočívá v nemožnosti nainstalovat control panel, který funguje jen s drivery od ATi, stejně tak ATi TV Player potřebný ke zprovoznění TV karty vyžaduje originální drivery. Dalším problémem je, že ve Win98 není podpora čipu VT4 (ten vyšel až r.98), je podporován jen VT2. Můžou se použít drivery pro něj, ale s videem to bude horší (a ty ovladače jsou celé takové divné). WinXP ovladače čipu VT4 mají a nesrovnatelně kvalitnější, ovšem díky absenci softwaru pro tento OS v něm nejde zprovoznit TV ISA. O té na další stránce.