Authoring DVD
Ať to jsou filmy na VHS, televizní pořady, amatérské videozáznamy nebo VCD – z vašeho filmového materiálu se může stát DVD. Chip vám ukáže, jak na disku vyčarujete filmy s ostrým obrazem a kvalitním zvukem. Hollywoodské DVD oslňují již svými náročně zpracovanými „výběrovými nabídkami“. Po spuštění DVD si na obrazovce můžete vybrat zvukové stopy, spustit jednotlivé kapitoly nebo bonusy. Ještě dříve, než začne běžet film, je divák díky těmto „efektům“ ve správné atmosféře. Filmaři prostě používají profesionální programy, ty však jsou drahé. Chip vám ukáže, jak vyčarujete skvělé prostředí DVD jen se 120 eury (pro srovnání: velký Cinemacraft Encoder stojí 1950 dolarů, Adobe Encore DVD 640 eur). Během zkušební fáze můžete všechny funkce používat dokonce zdarma.
Protože existuje mnoho zdrojů, jako např. televize, DV kamery, VHS nahrávky nebo (S)VCD, nabídneme vám především ukázku přípravy souborů pro DVD a sestavení ovládacího prostředí, neboť program TMPGEnc převede beztak téměř každý formát videa. Vše má ale malý háček. Váš PC by neměl být příliš „starý“. Takt procesoru doporučujeme minimálně 1 GHz, paměť minimálně 256 MB, o velkém disku ani nemluvě…
Nejprve změňte velikost a formát filmového materiálu do vhodné podoby. K tomu použijte TMPGEnc, ten existuje i jako 30denní zkušební verze. Nezávisle na tom, ze kterého zdroje vaše videozáznamy pocházejí, program Tsunami MPEG Encoder (zkráceně TMPGEnc) je převede do vhodného formátu. Ať už jde o soubory WMV, DivX nebo AVI, TMPGEnc je všechny převede do toku MPEG2, vhodného pro DVD.
|
Jako freewarová verze může tento nástroj 30 dní pracovat i se soubory MPEG2. Chcete-li potom tento kodek používat dále, musíte zakoupit verzi Plus. Jako alternativa existuje Cinemacraft Encoder (www.cinemacraft.com). Je rychlejší, ale také dražší: základní verze umí méně než TMPGEnc a stojí 58 dolarů, velká verze stojí téměř 2000 dolarů.
Začněte pracovat s původním souborem: Vedle řádku „Video source“ klikněte na tlačítko „Browse“ a přesuňte se k adresáři, v němž je uložen soubor s vaším videozáznamem. Ten označte a klikněte na „Otevřít“. TMPGEnc nastaví jako zdroj zvuku stejný soubor. To je principiálně v pořádku, nástroj pro authoring DVD-lab, se kterým budete později sestavovat DVD, však vyžaduje oddělené zvukové a filmové stopy. Proto se nejdříve postarejte o videozáznam a potom o zvukový materiál.
|
Přepínač na pravé straně pod „Stream type“ nastavte na „ES (video only)“. „ES“ znamená „Elementary Stream“, není tedy obsažena žádná prázdná zvuková pseudostopa. Poté klikněte na „Browse“. Vedle „Output file name“ vyhledejte cílový adresář, pojmenujte soubor a uložte ho. Jako příponu jména souboru zde hned zadejte „.mpv“, neboť tomuto formátu bude později DVD-lab lépe rozumět.
Další soubory, které potřebujete, jsou předlohy. Ty najdete prostřednictvím tlačítka „Load“ vpravo dole. Vyhledejte předlohu „DVD (PAL).mcf“ a klikněte na „Otevřít“. Tímto způsobem převezme TMPGEnc již nyní nejdůležitější nastavení. Mějte však na paměti, že předloha zablokuje také nastavení, ta však ještě musíte změnit. Proto znovu klikněte na „Load“, otevřete v dialogovém okně adresář „Extra“ a zvolte „unlock.mcf“. Tak máte opět přístup ke všem nastavením.
V hlavním okně TMPGEnc nejprve zadejte cesty pro svůj zdrojový a cílový soubor.
Teď přicházíme k podstatě – nejdříve klikněte na tlačítko „Setting“. Objeví se dialogové okno s několika záložkami, z nichž první se jmenuje „Video“. Zde by měla být následující nastavení:
Stream Type: Pro DVD zde musí být vždy nastaveno „MPEG-2 Video“.
Size: Rozlišení pro filmy PAL je „720 x 576“ (pro NTSC „720 x 480“). Teoreticky můžete nastavit také hodnotu „352 x 576“. To má smysl jen tehdy, chcete-li na jeden DVD dostat celé televizní seriály.
Aspect ratio: Zde nastavte formát výchozího materiálu. Materiál nahraný z televize má vždy formát 4 : 3. O který formát se jedná, to zjistíte třeba v softwarovém DVD přehrávači.
Frame rate: Pro evropské filmy je správně „25 fps“ (NTSC má „23,976 fps“).
Rate control mode: Tento bod značně ovlivňuje kvalitu obrazu. Nastavte ho na „2-pass VBR(VBR)“. Zkratka VBR znamená variabilní bitovou frekvenci.
VBV buffer size: Když zde zadáte „0“, bude vyrovnávací paměť „Video buffering verifier“ automaticky přizpůsobena. Ta určuje, kolik videodat může Encoder dočasně ukládat.
Profile & Level: Zde ponechte přednastavenou hodnotu.
Video format: Pro evropské DVD a videozáznamy vyberte formát PAL.
Encode mode: Nastavte „Interlace“, když používáte nahraný materiál. Toto nastavení musí souhlasit se zdrojovým materiálem.
YUV format: Tento údaj určuje, s jakou přesností budou kódovány informace o barvě. Ponechte 4 : 2 : 0.
DC component precision: Zvyšte na 10 b/s, což zajistí větší přesnost jasu ve filmu.
Motion search precision: Nejlepší kvality dosáhnete nastavením „High quality (slow)“. Trochu horší, ale okem sotva rozpoznatelná bude kvalita při nastavení „Normal“, ušetříte si tím čas. To, co vám lépe vyhovuje, byste si měli vyzkoušet testovacím videozáznamem.
Nyní jste s touto záložkou téměř hotovi – posledním krokem je zadání bitové frekvence. Klikněte na tlačítko „Setting“ vedle položky „Rate control mode“. Objeví se další nabídka:
Pro kopii DVD jsou tato nastavení na záložce „Video“ správná.
Average bitrate: Vhodnou hodnotu vypočítáte podle následující rovnice.
Střední bitová frekvence = 35.897.344 x 1024 filmový materiál v sekundách – bitová frekvence zvuku v Kb
Máte-li více filmů, musíte udat jejich celkovou délku v sekundách. Tu můžete zjistit pomocí Windows Media Playeru u každého filmu.
Maximum bitrate: Tuto frekvenci nastavte na hodnotu 9000 minus bitová frekvence vašich zvukových stop, tedy minus 224, když vezmete formát MP2, běžný pro DVD.
Minimum bitrate: Optimální je zde hodnota 2000.
Klikněte na OK – to je na této záložce všechno. Nyní přepněte na „Advanced“.
Tady zadáte údaje o zdrojovém materiálu. Budete postupovat takto:
Video source type: „Interlace“ pro materiál z televize nebo kamery, tato hodnota by měla být stejná jako v případě „Encode mode“ na předchozí záložce.
Field order: Toto nastavení má význam, jen když jste nahoře zvolili „Interlace“. „Field order“ určuje, v jakém pořadí budou ukládány poloobrázky. U materiálu DV je zde většinou správné nastavení „Bottom field first (field B)“.
Source aspect ratio: „ 4 : 3 625 line (PAL)“ pro materiál z televize a kamery.
Video arrange method: Tady zvolte „Full screen (keep aspect ratio)“.
Filters: K nastavení jednotlivých filtrů (například pro zostření) se dostanete, když myší dvakrát kliknete na příslušný řádek.
Také tuto záložku jste tedy zvládli. Teď přeskočte na „GOP-structure“. Zde se jedná pouze o malou úpravu. „Number of B picture in GOP“ snižte na 1. Kromě toho ještě vypněte možnost „Output bitstream for edit (Closed GOP)“. Dále pokračujte na záložce „Quantize matrix“. Hodnotu „Default“ byste měli nechat beze změny. Výjimkou může být případ, kdy například převádíte komiksy bohaté na kontrasty; zvolení „CG/Animation“ může přinést o něco lepší kvalitu. V případě potřeby to vyzkoušejte na krátkém testovacím úseku filmu.
V oblasti „Special setting“ nyní zatrhněte „Output YUV data as Basic YcbCr not CCIR601“. Zatržení položky „No motion serch for still picture part by half pixel“ oproti tomu zrušte. „Soften block noise“ ponechte také neaktivní; tato možnost sice za určitých okolností vylepšuje materiál pro (S)VCD, u vysoké bitové frekvence DVD je ovšem sotva k užitku. Nakonec klikněte na OK – a nastavení jsou hotová.
Nastavení ve třech krocích
|
Všechno hotovo? Ano? Pak vám prozradíme ještě jeden tah, který při tvorbě ušetří trochu času: v menu „Option“ otevřete „Preview option“ a zvolte položku „Do not display“. Sice v průběhu převodu neuvidíte žádný obraz, ale TMPGEncoder tak má o starost méně při kódování, což šetří čas.
Převedení více filmů v jedné operaciKdo chce často převádět filmový materiál, tomu vychází TMPGEnc vstříc užitečnou funkcí: nabízí možnost dávkové konverze. To znamená, že nastavení pro všechny filmy musíte provést pouze jednou. Filmy pak můžete dát vypočítat na jeden zátah – nejlépe přes noc.
|
Teď to začíná: Tlačítko „Start“ vlevo nahoře zapne Encoder. Avšak kódování není hračka, a tak například s deseti hodinami práce musíte počítat například v případě počítače Athlon 1800+, když přepočítáváte 90minutový film.V cílovém adresáři nakonec najdete nový soubor MPV; obsahuje videozáznam bez zvuku. Ten vložíte znovu, a to teprve v programu pro authoring. Mimochodem, chcete-li přetvářet několik filmů, je dobré použít dávkovou funkci v TMPGEnc. Ta řídí kódování více úloh – dokonce s rozdílným nastavením.
Program pro authoring DVD-lab potřebuje oddělené stopy obrazu a zvuku. A protože máte filmy již připravené, pustíte se nyní do zvukových stop. Pomocí tlačítka pro procházení vedle „Audio Source“ otevřete příslušný zdroj. U materiálu nahraného z televize je to většinou soubor MPEG nebo AVI, který obsahuje i film.
Vytvoření DVD se dvěma zvukovými stopamiDVD-lab umí od výrobce zpracovávat pouze jednu zvukovou stopu. Programátor sice chce dodat verzi s funkcí „multiaudio“, avšak dokud ta nebude k dispozici, pomůžete si nouzovým řešením. K tomu potřebujete velký IFO-Edit 0.96 z www.ifoedit.com . Trik spočívá v tom, že jeho pomocí namícháte videosoubory předem. Zvukové stopy můžete na hotovém DVD aktivovat prostřednictvím dálkového ovládání.
1. Načíst soubory 2. Zpracovat soubory VOB v DVD-lab 3. Aktivovat více stop |
Poté aktivujte „ES (Audio only)“ a klikněte na „Setting“. Nyní je vidět záložka „Audio“; zde nastavte „Sampling frequence“ na hodnotu „48000“, „Channel mode“ na „Stereo“ a bitovou frekvenci na „224“ Kb/s. Potvrďte to kliknutím na OK a v hlavním okně v položce „Output file name“ nastavte výstupní cestu. Postarejte se hned o to, aby jméno souboru nové zvukové stopy končilo na „.mpa“. Poté můžete spustit převod zvuku.
|
Programy pro authoring jako TMPGEnc-DVD-Author nebo „vypalovna filmů“ od firmy Ulead se ovládají pohodlně, ale individuální podobu připouštějí jen do určité míry. Když vás baví úprava nabídek a chcete disku DVD vtisknout vlastní podobu, je potřeba „vypilovanějších nástrojů“. Dosud byly takové programy drahé, ale nyní zamíchal karty DVD-lab: je levný (80 dolarů) a má funkce, které dosud nabízely jen profesionální nástroje jako DVD Maestro. Jak pomocí DVD-lab dáte dohromady svůj vysněný DVD, to ukazuje tento kurz.
DVD-lab - ovládací prostředí
|
Dva tipy předem. Za prvé: svůj projekt průběžně vždy ukládejte – především když pracujete s beta verzí. Za druhé: vypalte hotové DVD soubory vždy nejdříve na RW disk; s ním můžete kompozici vyzkoušet ve svém přehrávači – ušetříte si tak zničené disky.
Základní strukturu naplánujete přehledně v pohledu „Connections“.
Stiskem tlačítka se znaménkem „plus“ nastavíte ve filmu značky, k nimž můžete později skočit.
Nainstalujte a spusťte program. Automaticky se otevře prázdný projekt. Nejprve nastavte vlastnosti projektu. Přejděte do menu „Project | Project Properties“. Důležitá je první záložka „Systém“. Na ní zvolte televizní normu, tedy buď NTSC, nebo PAL. Položka „Project Size“ by měla být nastavena na „720 x 576 – Full D1“, v případě NTSC se nazývá „720 x 480 – Full D1“. Položka „Menu/Slideshow Aspect“ by měla být nastavena na „4 : 3 Regular (All Compatible)“. Klikněte na OK.
Nyní importujte hotové soubory MPEG, které jste předtím vypočítali pomocí TMPGEnc. Za tím účelem označte tyto soubory v průzkumníku Windows a přetáhněte je do okna Assets „Video & Audio“. Program soubory prověří, následně jsou k dispozici.
|
DVD-lab nabízí pohled „Connections“. Jako na kreslicím prkně tu vidíte jednotlivé součásti svého DVD: hlavní nabídku, podnabídky, filmy a vzájemné spojení jednotlivých částí. Tuto centrálu byste měli vždy použít k ověření struktury, třeba když chcete přidat film nebo nabídku kapitoly.
Předběžně zde vytvořte „kontejner“ filmu: Z okna Assets přetáhněte jeden film na jeden z rámečků v podobě filmového pásu. Není-li žádný pás volný, můžete film přetáhnout na béžovou plochu. DVD-lab se vás zeptá, zda má vytvořit kontejnery, a pojmenuje je „Movie 2“, „Movie 3“ atd. „Movies“ se objeví také v okně projektu. Nyní do kontejneru filmu přetáhněte příslušné zvukové soubory. Tím se přiloží k filmu zvuková stopa. Nyní máte základní strukturu pozdějšího DVD.
U delších filmů se vyplatí rozdělit záznam na kapitoly; na ně může divák potom přímo skočit. To se dělá zcela pohodlně v okně „Preview“ v DVD-lab: Klikněte dvakrát na film – buď vlevo v okně projektu, nebo přímo v pohledu „Connections“. V okně náhledu spusťte film a zastavte ho na místě, kam chcete vložit kapitolu. Pomocí tlačítek „Previous 1-Frame“ a „Next 1-Frame“ (tlačítka s černým trojúhelníkem a čárou) se pohybujete ve filmu obzvláště přesně.
Když jste našli přesné místo, klikněte na „Add Chapter Point“ – to je tlačítko se znaménkem „plus“. Tento postup opakujte pro celý videozáznam a pro všechny další filmy ve svém projektu. Musíte však dát pozor na jejich počet – více než 99 kapitol DVD-lab neeviduje.
Import obrázků z PhotoshopuSpolupráce DVD-labu s Photoshopem je jednou z velkých výhod tohoto nástroje pro authoring. Soubory PSD můžete velice jednoduše vložit do okna „Assets“ a přetáhnout je do prázdného menu. DVD-lab se vás zeptá, zda chcete obrázek importovat včetně vrstev („Layers“). Stisknete-li „Ano“, můžete objekty z Photoshopu, například předem vytvořená tlačítka, použít v DVD-lab.
Musíte je už jen pod „Properties | Link | Button Link“ vždy spojit s filmem nebo nabídkou. Chcete-li kromě toho obrázky scén vložit do objektu v přesné podobě, musíte ho v „Button Labels“ opatřit jménem „Placeholder“. Pak na něj můžete přetáhnout obrázky scén. Tak se dá kompletní menu nejprve vytvořit ve Photoshopu a potom převzít do DVD-lab. |
Všechny filmy jsou připravené? Pusťte se tedy do vytváření ovládacího prostředí pro DVD –pro DVD-lab je to parádní disciplína. Nejdříve založte výběrové menu pro různé filmy, potom podnabídky, které ukazují výběr kapitol. V okně projektu vlevo zvolte hlavní nabídku – většinou „Menu 1“ – dvojitým kliknutím. Pak se postarejte o vhodné pozadí. Tady máte následující možnosti:
Použít předlohy z DVD-lab: Klikněte v okně „Assets“ na záložku „Backgrounds“ a přetáhněte předlohy přímo do okna menu.
Vlastní obrázek: Můžete také přetáhnout do nabídky běžný obrazový formát. Obrázek by měl mít rozměry 720 x 576 (rozlišení DVD). Funguje také, když celý vzhled vytvoříte ve Photoshopu a přetáhnete ho do okna nabídky. DVD-lab se pak zeptá, zda chcete objekty zachovat. Později můžete tyto objekty dokonce převést do funkce tlačítek. Musíte je za tím účelem jen propojit.
Vložit obrázek scény: Líbí se vám obrázek z filmu? Nastavte tento motiv v náhledu a přetáhněte ho při stisknuté klávese Shift do nabídky. DVD-lab ho automaticky vloží jako pozadí.
Na záložce „Backgrounds“ u „Assets“ nabízí DVD-lab okolo čtyřiceti hotových tapet pro menu.
To, co leží mimo vnější čárkované linie v oknu nabídky, již nebude na televizoru zobrazeno.
Máte-li více filmů, jsou jako další na řadě tlačítka pro výběr. Existuje jednoduchá a rychlá možnost: Označte v okně projektu pod rubrikou „Movies“ jeden film a přetáhněte ho myší do menu. DVD-lab ho pak vloží s obrázkem náhledu. Vezme k tomu první obraz videosekvence. Můžete však také na tlačítko přetáhnout jiný obrázek z okna náhledu.
„Show navigation links“ ukáže směr pohybu tlačítek se šipkami na dálkovém ovládání DVD přehrávače.
Upřednostňujete-li textové propojení, přetáhněte film při stisknuté klávese Shift do menu. Bude vám navržen text, ten však můžete ještě změnit. Aby v menu bylo správné navigování, klikněte nahoře na šipku vedle tlačítka „Show navigation links“ a zvolte „Show all“. Potom uvidíte, které směry pohybu vyvolá stisknutí tlačítek na dálkovém ovladači. Tažením propojovacích šipek myší můžete průběh pohybu ještě korigovat. Tlačítkem šipky přímo vpravo nad nabídkou spusťte simulační režim; v něm můžete vyzkoušet pohyby a efekty menu.
Nyní se věnujte nabídkám s výběrem kapitol. DVD-lab vám nabízí automatický režim: Kliknete-li nahoře v liště na šipku vedle kouzelné hůlky, otevře se menu pomocníka. Zde najdete položku „Add Scene Selection menus…“. Klikněte na ni. Objeví se dialogové okno s předlohami a z nich jednu vyberte. Kromě toho ještě nahoře v okně nastavte, ke kterému filmu mají být založeny nabídky kapitol a se kterým hlavním menu má být tato podnabídka spojena. Klikněte na OK, na další otázku odpovězte „Ano“, a DVD-lab založí přesně tolik podnabídek, kolik je jich třeba.
Pomocí asistenta necháte DVD-lab automaticky založit nabídky kapitol.
Pokud se vám předlohy nelíbí, vytvořte si je sami. To můžete udělat třeba ve Photoshopu a svůj návrh pak můžete do nabídky importovat. Nebo si pomocí funkcí DVD-lab můžete vytvořit hned nové menu. Pro pozdější obrázky kapitol vytvořte prázdné plochy – ty mohou mít libovolnou podobu. Důležité je pouze to, abyste vpravo ve vlastnostech („Properties“) tlačítek kapitol na záložce „Link“ napsali do řádku „Button Label“ text „Placeholder“. Dejte pozor na to, aby DVD-lab propojení kapitol později rozdělil mezi tlačítka v tom pořadí, ve kterém jste je vytvořili.
Můžete také automaticky vygenerovat čísla: Založte textové pole, zadejte „00“ a napište do políčka vpravo pod „Link | Button Label“ záznam „Number“. Prostřednictvím Ctrl+C a Ctrl+V rozdělte mezi zbývající tlačítka kapitol další textová pole podle pořadí – pomocník DVD-lab se postará o jejich očíslování. Je-li to hotové, exportujte své dílo přes „Menu | Export | As Style“ do předloh pomocníka pro „Add Scene Selection menus…“. Tam pak bude k dispozici.
Archivujte své (S)VCD na DVD1. Načíst soubory
Měli byste zvolit místo pro ukládání na pevném disku, jako příponu pro „Video output“ zadat „.mpv“ a jako příponu pro „Audio output“ zvolit „.mpa“. Pak stiskněte tlačítko „Run“. TMPGEnc teď od sebe oddělí zvuk a obraz a soubory nově zapíše. Následně můžete oba oddělené soubory přetáhnout do DVD-lab. 2. Znovu vypočítat zvuk
Nyní můžete soubory dále zpracovat, tedy založit nabídky, vytvořit propojení nebo nastavit značky kapitol. Existuje však jedno omezení: Obrazový tok VCD, tedy formát MPEG1, neumí okno náhledu v DVD-lab zobrazit. Místo toho vidíte jen zelené rámečky. Chcete-li pro takové soubory nastavit kapitoly, přejděte ještě ke kroku tři. Ve všech ostatních případech to můžete vynechat. 3. Importovat kapitoly
V programu DVD-lab načtěte kapitoly do filmu: V okně projektu dvakrát klikněte na příslušný úsek („Movie“). V pravém okně nyní stiskněte pravé tlačítko myši na pásu s obrázky videozáznamu. Tam zvolte „Chapters | Import Chapters“, označte právě vytvořený textový soubor a klikněte na „Otevřít“. V dalším dialogovém okně program ukáže všechny značky obsažené v textovém souboru. Ty ještě jednou zkontrolujte a klikněte na tlačítko „Proceed“. DVD-lab potom kapitoly definitivně vloží. Nyní můžete pracovat jako obvykle. Pamatujte však na to, že obrázky pro menu scén musíte nahrát v externím přehrávači, vložit je ručně a propojit je s kapitolou – pomocník to neudělá. Když se objeví problémy…Někdy DVD-lab bohužel vyrobí nesmysly. U SVCD se třeba může stát, že váš přehrávač videosekvenci „nenatáhne“ správně. Potom vidíte malý obrázek s černým rámem. Nejdříve proto proveďte test pomocí přepisovatelného DVD v přehrávači. Když se to nepodaří, pomůže už jen přepočítání v TMPGEnc. Také u VCD docházelo při testování k podivným problémům: DVD-lab u některých záznamů nevložil datovou stopu správně, film a zvuk neběžely synchronizovaně. Tento problém se zákeřně objevil teprve na konci filmů, ale o to intenzivněji. Někdy DVD-lab také usekl části filmů. I zde platí: kompilované DVD soubory otestovat nejdříve na PC, potom vypálit na DVD-RW a vyzkoušet na přehrávači. |
Když jsou menu dokončena, prověřte spojení ještě jednou v „Connections“. Položte si přitom následující otázky:
• Kam mají jednotlivé filmy skočit po skončení – do nabídky, nebo k další videosekvenci?
• Skládá se film ze dvou videosekvencí (například když originály pocházejí z SVCD)? Pokud ano, spojili jste je dohromady, aby film běžel celý?
• Jsou začleněny podnabídky? Vložili jste tlačítka, jejichž pomocí může divák skočit z podnabídky opět do hlavního menu?
• Je správný element spojen se spuštěním a je správně propojeno také tlačítko titulu?
|
Všechno je správně? Pak v liště nástrojů klikněte na „Compile DVD“ – to je ikona s modrou šipkou, ukazující na DVD. V dalším dialogovém okně určete cestu k výstupnímu souboru. Ostatní nastavení ponechte tak, jak jsou. Chcete-li přímo následně vypalovat, aktivujte ještě „Automatically Start Recording when Completed“. Doporučujeme však nejdříve kompilovat na pevný disk, vyzkoušet výsledek v softwarovém DVD přehrávači a pak vypálit. Potom stiskněte „Start“ a počkejte, než bude DVD-lab hotov. Prosím, DVD je připraven na produkci v obývacím pokoji.
Stephan Goldmann
Potřebujete to nejdříve sestříhat? 
Nezbytný software: 
Toužíte po prostorovém zvuku?
Chcete komplexní řešení?
Archivace DVD 1:1? Žádný problém