23.4.1858 - 3.10.1947
Německý fyzik Max Karl Ernest Ludwig Planck se narodil 23. dubna 1858 v Kielu. Jeho otec byl profesorem ústavního práva na univerzitě v Kielu a později Göttingenu. Po maturitě se rozhodoval mezi dráhou klavírního virtuóza a fyzika. V roce 1867 se rodina přestěhovala do Mnichova. Od roku 1874 zde Max Planck studoval univerzitu. Vzdor radám svého profesora fyziky, že tato věda je uzavřena a nestojí za to, aby se jí mladý člověk věnoval, se rozhodl věnovat fyzice. Později Planck studoval na univerzitě v Berlíně (mj. u Helmholtze a Kirchhoffa). Věnoval se činnosti pedagogické a jako profesor teoretické fyziky v Berlíně napsal velkou učebnici tohoto oboru. Jeho oblíbeným předmětem byla termodynamika, a tak se dostal k termodynamice záření. Zapsal se však i do dějin teorie relativity objevem vztahu mezi hybností, energií a hmotností.
1880 - 1885 Planck přednášel na univerzitě v Mnichově.
1885 - Planck přešel na univerzitu v Kielu. Ve stejném roce se oženil se svou kamarádkou z dětství Marií Merckovou (zemřela 1909).
1889 - 1927 po Kirchhoffově smrti převzal jeho místo na katedře teoretické fyziky v Berlíně.
Max Planck se podílel na vývoji klasické termodynamiky, tedy formulaci první a druhé věty termodynamiky. Planck se zasadil o zdůraznění významu pojmu entropie. Zobecnil třetí větu termodynamickou, která se týká entropie.
1900 - vyzařovací zákon - Planck, jenž je zakladatelem kvantové teorie, se zabýval vyzařováním těles. Během dvou měsíců Max Planck odvodil teoretické zdůvodnění svého vztahu na základě předpokladu, že se energie šíří nespojitě po kvantech (energie vyzařování je úměrná frekvenci nebo vlnové délce). Planckova teorie světelného kvanta vzbudila jen malou pozornost. První z těch, kdo ji dále rozvinuli, byl Einstein, který pomocí ní vysvětlil fotoelektrický jev.
Planckův vyzařovací zákon
Planckův vyzařovací zákon popisuje rozdělení spektrální hustoty Hλ záření černého tělesa:
Hλ = 2 π . h .c2 . λ-5 . (eh . c / k . λ . T - 1)-1
, kde
h - Planckova konstanta,
T - teplota.
[14]
V letech 1912 až 1943 zastával funkci tajemníka sekce matematiky a přírodních věd Pruské akademie věd. Jejím členem byl od roku 1894.
V osobním životě byl Planck těžce zasažen oběma světovými válkami: v první světové válce padl jeho nejstarší syn a v roce 1945 byl na základě obvinění z příprav atentátu na Hitlera popraven jeho druhý syn.
Max Karl Ernest Ludwig Planck zemřel 3. října 1947 v německém Göttingenu.
