14.4.1629 - 8.7.1695
Christian Huygens se narodil 14. dubna 1629 v Haagu (Nizozemφ) v rodin∞ diplomata (mj. velmi vzd∞lanΘho Φlov∞ka). M∞l 2 bratry a 2 sestry. Studoval na univerzit∞ v Bredu. Roku 1649 se vrßtil zp∞t do Haagu. Proslavil se nejen ve fyzice, ale takΘ v astronomii.
Znßm²m ve v∞deck²ch kruzφch se Huygens stal dv∞ma matematick²mi pracemi: TeorΘmy o kvadratratu°e hyperboly, elipsy a kruhu a t∞₧iÜti jejφch Φßstφ (1651) a 0bjevy o velikosti kruhu (1654). K jeho nejv²znamn∞jÜφm pracem pat°φ P°ehled slavn²ch ·loh (1654), zab²vajφcφ se p°edevÜφm °eÜenφm ·loh formulovan²ch Descartem, Fermatem, Pappem, ale i antick²mi matematiky.
1655 odcestoval Huygens do Pa°φ₧e.
1656 - objevil Titan (m∞sφc planety Saturn).
1657 - 16. 6. dostal patent na kyvadlovΘ hodiny.
1658 - spis Horologium.
1659 - spis, ve kterΘm vyklßdß existenci Saturnov²ch prstenc∙. P°i studiu kruhovΘho pohybu objevil vztah pro dost°edivΘ zrychlenφ a = v2/r (O odst°edivΘ sφle), na jeho₧ zßklad∞ propoΦφtßval Newton zrychlenφ vyvolanΘ Zemφ ve vzdßlenosti M∞sφce a tφm urΦoval i zak°ivenφ jeho drßhy.
Roku 1660 Huygens op∞t odcestoval do Pa°φ₧e.
Christian Huygens se hlavn∞ zab²val vlnovou teoriφ sv∞tla.. V roce 1678 vydal Pojednßnφ o sv∞tle. Z p°edstavy podΘlnΘho vln∞nφ odvodil pomocφ konstrukce vlnoploch p°φmoΦarΘ Üφ°enφ sv∞tla a zßkon odrazu a lomu sv∞tla, a to nejen pro izotropnφ t∞lesa, ale i pro islandsk² vßpenec, jeho₧ dvojlom vysv∞tloval p∙sobenφm dvou vlnoploch, z nich₧ je jedna koulφ jako v izotropick²ch t∞lesech, druhß rotaΦnφm elipsoidem.
1673 - podrobn² fyzikßlnφ rozbor Φinnosti kyvadla ve spisu KyvadlovΘ hodiny.
1690 - Traktßt o sv∞tle rozpracoval myÜlenku o Üφ°enφ vln ze zdroje p°idßnφm obßlky elementßrnφch vlnoploch.
Christian Huygens zem°el 8. Φervence 1695 v Haagu.
