30. 4. 1777 - 23. 2. 1855
N∞meck² matematik, fyzik, astronom a geodet Karl Friedrich Gauss se narodil 30. dubna 1777 v Braunschweigu v chudΘ rodin∞ a u₧ jako dφt∞ na sebe upozornil poΦtß°sk²m nadßnφm. Znßm² je jeho rychl² souΦet Φφsel od 1 do 100 a to tak, ₧e sestavil 50 pßr∙ Φφsel, kterß majφ souΦet 101 (1+100, 2+99, 3+98 atd.). Podporovßn vΘvodou z BrunÜviku odeÜel Gauss v roce 1795 studovat na univerzitu v G÷ttingenu. V roce 1798 odtud odeÜel zp∞t do BrunÜviku, kde zφskal o rok pozd∞ji titul.
V roce 1801 vydßvß Gauss dφlo Disquisitiones Arithmeticae.
9. 10. 1805 se Gauss o₧enil s Johannou Ostoff. O dva roky pozd∞ji opouÜtφ po smrti vΘvody z BrunÜviku m∞sto a p°ebφrß mφsto °editele observato°e v G÷ttingenu. V roce 1808 umφrß Gauss∙v otec a o rok pozd∞ji i Gaussova ₧ena po porodu jejich 2. syna, kter² zem°el krßtce potΘ. O rok pozd∞ji se Gauss znovu o₧enil s p°φtelkynφ jeho zem°elΘ ₧eny Minnou.
V roce 1809 Gauss vydßvß svΘ dalÜφ dφlo Theoria motus corporum coelestium in sectionibus conicis Solem ambientium, kterΘ pojednßvß o pohybu nebesk²ch t∞les, ve kterΘm mj. popisuje v²poΦet p°edpoklßdanΘ ob∞₧nΘ drßhy planet.
Ve dvacßt²ch letech 19. stoletφ v∞noval Gauss svou pozornost geodetice.
V dobßch svΘ slßvy byl naz²vßn knφ₧etem matematiky. Vynalezl matematickou metodu nejmenÜφch Φtverc∙.
Od roku 1832 spolupracoval s Weberem na v²zkumu zemskΘho magnetismu. Na univerzit∞ v G÷ttingenu s kolegou Weberem sestrojil elektromagnetick² telegraf.
Gauss zalo₧il prvnφ absolutnφ soustavu fyzikßlnφch jednotek. Znßm² je takΘ Gauss∙v zßkon elektrostatiky.
Gaussova v∞ta [17]
Tok intenzity elektrostatickΘho pole N libovolnou uzav°enou plochou obklopujφcφ elektrick² nßboj se rovnß podφlu tohoto nßboje a permitivity vakua.
N = Q / (4πε0)∫ω(S) dω=Q/ε0
Q - nßboj
ε0 - permitivita vakua; ε0 = 8,854.10-12 A2kg-1m-3s4
S - plocha
dω - prostorov² ·hel
Karl Friedrich Gauss zem°el 23. ·nora 1855.
