22.9.1791 - 24.8.1867
Anglický fyzik, chemik a velký experimentátor Michael Faraday se narodil 22. září 1791 nedaleko Londýna (v Newington Butts) v chudé rodině kováře (James Faraday). O prvních letech jeho života je známo velmi málo. V roce 1805 ve věku 14 let nastoupil do učení ke knihaři (George Riebau, Blandford Street). Za 7 let učení našel zalíbení ve vědě, zvláště v chemii.
Od roku 1810 Faraday prováděl své první pokusy v oboru elektřiny. Ve stejném roce se stal členem Městské filosofické společnosti - City Philosophical Society. Tato společnost pořádala vědecké přednášky a podporovala sebevzdělávání svých členů. 1. 3. 1813 se stal chemickým laborantem tehdy slavného chemika Humphry Davyho (1778 - 1829) v Královském ústavu v Londýně (jeden ze zákazníků jeho mistra dal v roce 1812 Faradayovi 4 vstupenky na Davyho přednášky v Královském institutu). Od října 1813 do dubna 1815 doprovázel Davyho na jeho vědecké cestě po evropském kontinetu. Mezi lety 1818 a 1822 pracoval s výrobcem chirurgických nástrojů Jamesem Stoddartem na vylepšení kvality ocele.
První Faradayův generátor
21. 3. 1821 byl Faraday povýšen do funkce správce Královského institutu. 2. června 1821 se oženil se Sárou Bernardovou.
V roce 1820 Hans Christian Oerted objevil elktromagnetizmus. Bylo zřejmé, že se jedná o významný objev. Oerstedova práce se dostala také k Faradayovi. Vyvrcholením Faradayových pokusů (1821) byl jeho objev elektromagnetické rotace, která je principem elektromotoru.
Ve 33 letech se stal Michael Faraday členem Londýnské královské společnosti (a to bez systematického a oficiálního vzdělání).
V roce 1825 objevil Faraday benzen.
Roku 1831 (29. 8.) Michael Faraday objevil magnetickou indukci. Zjistil, že magnetické působení proudů je provázeno zpětným působením na proudy. Ovinul železný prsten dvěma drátěnými cívkami. Pustil-li první cívkou proud, nastal při jeho zapnutí proudový náraz v druhé cívce. Když proud přerušil, vznikl proudový náraz opačný.
Faradayův elektromagnetický prstenec
1830 - 1851 byl Faraday profesorem chemie na Královské vojenské akademii ve Woolwichi.
1834 - měřením produktů rozkladu při elektrolýze objevil zákony elektrolýzy.
Faradayovy zákony
Faradayovy zákony vztahující se k elektrolýze:
- množství vyloučené látky závisí jen na množství prošlého náboje a je mu úměrné.
- K vyloučení kilovalu kterékoli látky je třeba téhož množství elektřiny, zvaného Faradayův náboj (F0 = 9,650.107 C).
[14]
V letech 1836 až 1865 působil Faraday jako vědecký poradce na Trinity House. Tato organizace je odpovědná za bezpečnou plavbu okolo pobřeží Británie. Ve 40. letech 19. století Faraday vylepšil způsob osvětlení majáků - vyvinul účinnější metodu spalování paliva pro osvětlení. Na začátku let 60. pak experimentoval s elektrickým osvětlením majáků.
V roce 1843 Faraday dokázal větu o zachování elektřiny.
V roce 1845 objevil magnetické stáčení polarizační roviny (magneto-optický efekt - tzv. Faradayův efekt). Faraday zjistit, že látky jsou ovlivňovány magnetickými silami. Další experimenty vedly k objevu diamagnetizmu. Tyto výzkumy vedly k vytvoření teorie elektromagnetického pole. Faradayova práce byla dále rozvinuta W. Thomsonem a J. C. Maxwellem.
V roce 1855 Faraday kvůli zdravotnímu stavu ukončil svou výzkumnou práci. V přednáškách ale pokračoval až do roku 1861.
Faraday popsal své experimenty v oblasti elektřiny a elektromagnetizmu v třísvazkovém díle Experimental Researches in Electricity (1839, 1844, 1855). Výzkumy v oblasti chemie zaznamenal v díle Experimental Researches in Chemistry and Physics (1858). V roce 1860 publikoval sérii šesti dětských přednášek The Chemical History of a Candle, které se staly klasikou vědecké literatury.
Michael Faraday zemřel 24. srpna 1867 v Hampton Court. Na jeho počest byla pojmenovaná jednotka kapacity - 1 farad.
Mj. použity materiály RI a http://www.phy.hr.