26.6.1824 - 17.12.1907
William Thomson (později lord Kelvin) se narodil 26. června 1824 v Belfastu v Irsku v rodině učitele matematiky. Později se jeho otec stal profesorem matematiky na univerzitě v Glasgow. Na tuto univerzitu dal také svého tehdy desetiletého syna zapsat! V 16 letech pak Kelvin přešel na Cambridge a ve 22 letech se stal v Glasgow profesorem.
William Thomson se nejvíce věnoval elektřině a magnetismu. V oboru termodynamiky Thomson spolupracoval s J. P. Joulem. W. Thomson je považován za dovršitele mechaniky ve fyzice.
Thomson vynalezl mnoho přístrojů umožňujících telegrafii (zrcátkový galvanoměr a samočinný zapisovač telegrafických signálů).
Thomsonův elektroměr (Kelvinovy váhy) [17]
Thomsonův elektroměr (Kelvinovy váhy) se skládají z rovinného kondenzátoru, tvořeného dvěma kruhovými elektrodami, ze kterých je jedna pevná a izolovaná, druhá je mírně pohyblivá, vodivě zavěšená na rameně citlivých vah. Síla mezi elektrodami nabitého kondenzátoru se měří postupným přidáváním závaží. Těsně po překročení rovnováhy se pohyblivá elektroda pohne a přeruší se obvod signální žárovky.
Thomsonův elektroměr (Kelvinovy váhy)
Elektrické napětí lze tímto přístrojem měřit pomocí neelektrických veličin:
U = SQR((2Fgd2)/(ε0S))
SQR - druhá odmocnina výrazu v závorce
Fg - gravitační síla
d - vzdálenost
ε0 - permitivita vakua; ε0 = 8,854.10-12 A2kg-1m-3s4
S - plocha
William Thomson se aktivně účastnil kladení kabelu mezi Evropou a Amerikou a vyslal první telegram z Evropy do Ameriky. Za tuto činnost byl William Thomson královnou Viktorií povýšen do šlechtického stavu a stal se z něj lord Kelvin of Largs (Kelvin je malá říčka protékající kolem univerzity v Glasgow).
William Thomson lord Kelvin zemřel 17. prosince 1907.
Thomsonův jev [17]
Thomsonův jev vzniká po zahřátí kovové tyče, kterou neteče elektrický proud. V místě zahřátí vznikne symetrické teplotní maximum. Následně se pustí do tyče elektrický proud. Dojde k posunutí teplotní křivky.
Thomsonův jev
Z pohledu teorie vodivosti je Thomsonův jev způsobený zvyšováním střední energie elektronů odběrem tepla od mřížky na vzestupné straně teplotního maxima a odevzdáváním přebytku tepla na sestupné straně.
