Hlavnφ strßnkaFreeware programyOdkazy a jinΘ dopl≥kyTipy pro Windows 9x

┌pravy v DOSu┌pravy registruKlßvesovΘ zkratky╚lßnkyE-mailICQ

Zp∞t na stranu Φ.2

Internet dom∙

Zatφmco pro tisφce domßcnostφ u nßs je p°ipojenφ k internetu ka₧dodennφ realitou, pro mnoho jin²ch jen snem. Jeho uplatn∞nφ spφÜe ne₧ technickΘ a finanΦnφ problΘmy brßnφ spousta dogmat, kter²mi je domßcφ p°ipojenφ doslova op°edeno.

Prvnφm a z°ejm∞ nejrozÜφ°en∞jÜφm z nich je p°edstava °φkajφcφ, ₧e k internetu se lze p°ipojit jen dv∞ma zp∙soby. Telefonicky (pro hornφch deset tisφc) a pomocφ pevnΘ linky, bez up°esn∞nφ, co to ta pevnß linka je (pro hornφ asi tak dva tisφce).

Ve skuteΦnosti existuje ÜirokΘ spektrum cenov∞ dostupn²ch zp∙sob∙ p°ipojenφ k sφti. Navzßjem se liÜφ technickou podstatou, rychlostφ, stabilitou, ale takΘ vyu₧itelnostφ pro r∙znΘ druhy prßce na sφti a p°edevÜφm systΘmem, kter² urΦuje, jak za konektivitu zaplatit. Ne vÜechny z mo₧nostφ, je₧ dßle uvedeme, jsou dostupnΘ vÜude, ne vÜechny se vÜude vyplatφ. P°esto je z Φeho vybφrat a ze vÜeho nejd∙le₧it∞jÜφ je v²b∞ru se nebßt. Poj∩te se dnes s nßmi podφvat do sv∞ta, kde internet nenφ ani zdaleka tak nedosa₧itelnou zßle₧itostφ, jak to v pov∞rßch a lidov²ch m²tech jeÜt∞ dodnes mnohdy vypadß.

Teorie prßce se sφtφ
R∙znφ lidΘ pot°ebujφ r∙znΘ v∞ci. Pod pojmem p°ipojit se k internetu si obvykle p°edstavφme mo₧nost prochßzet webovΘ strßnky, vyhledßvat jejich obsah a pracovat s elektronickou poÜtou, mnohdy takΘ z rozhranφ WWW prohlφ₧eΦe. To je, spolu s r∙zn²mi chaty a konferencemi, jist∞ Üirokß paleta vyu₧φvan²ch slu₧eb, vÜechny jsou ale zalo₧eny na jedinΘm rozhranφ, jedinΘm nebo maximßln∞ n∞kolika mßlo sφ¥ov²ch protokolech. Pokud bychom cht∞li z∙stat u samotnΘho webu, vystaΦφme si s relativn∞ pomal²m p°ipojenφm. Nßroky se navφc prudce snφ₧φ kdy₧ k prßci s elektronickou poÜtou budeme mφsto WWW rozhranφ pou₧φvat n∞jak² off-line klient (souΦßst ka₧dΘho prohlφ₧eΦe, takΘ MS Outlook, Paegasus Mail a mnoho dalÜφch). Chceme-li pou₧φvat slu₧eb Instant Messagingu (programy typu ICQ), z∙stßvajφ nßroky na propustnost naÜφ linky stßle relativn∞ malΘ, p°idßvß se k nim ale podmφnka trvalΘho p°ipojenφ. Stahovßnφ v∞tÜφch objem∙ dat, typicky r∙zn²ch aplikacφ, a p°edevÜφm pak provoz P2P sφtφ, vy₧aduje dostateΦn∞ rychlou a zßrove≥ stßlou konektivitu. Pot°eba vyu₧itφ r∙zn²ch telekonferencφ, zvlßÜt∞ kdy₧ p°enßÜφme i obraz a slu₧by typu VoD, znamenß nutnost rychlΘho stßlΘho p°ipojenφ, u n∞ho₧ je navφc garantovßna kvalita. Tak jsme se od relativn∞ mal²ch nßrok∙, spojen²ch s prochßzenφm strßnek a v²b∞rem poÜty, dostali a₧ k nßrok∙m pom∞rn∞ znaΦn²m.

ZnaΦnß Φßst u₧ivatel∙ p°i rozhodovßnφ o podob∞ svΘho p°ipojenφ k internetu vychßzφ z chybn∞ minimalistick²ch nßrok∙. SamotnΘ surfovßnφ po WWW a v²b∞r poÜty p°estanou velmi brzy staΦit, chybnΘ rozhodnutφ se vÜak napravuje obtφ₧n∞ a draze, nevhodnß linka nedokß₧e uspokojit zv²ÜenΘ pot°eby u₧ivatele. P°edtφm, ne₧ se rozhodneme pro kteroukoliv z variant p°ipojenφ, je vφce ne₧ dobrΘ prostudovat vÜechny a porovnat je nejen se sv²mi aktußlnφmi pot°ebami, ale takΘ s jejich rozvojem do budoucna.

DoΦasn∞ nebo trvale?
JeÜt∞ ne₧ se podφvßme na jednotlivΘ mo₧nosti domßcφho p°ipojenφ k internetu, je dobrΘ zodpov∞d∞t si otßzku, kterß byla ji₧ naznaΦena v p°edchozφm odstavci. Existujφ v zßsad∞ dv∞ koncepce. Prvnφ z nich vychßzφ z p°edstavy, ₧e u₧ivatel chce internet pou₧φvat jen n∞kolik desφtek minut, maximßln∞ hodin denn∞ (v krajnφch p°φpadech jeÜt∞ mΘn∞). Ve zb²vajφcφm Φase p°ipojenφ nepot°ebuje a proto nenφ nutnΘ, aby jeho koncovΘ za°φzenφ (PC, PDA, Set-Top Box atd.) bylo on-line. P°ipojenφ je zßvislΘ na Φase, a proto by m∞lo b²t i Φasov∞ tarifikovßno. Typick²m zßstupcem doΦasn²ch p°ipojenφ jsou Dial-up, ISDN, HSCSD.

V protikladu k tomu stojφ koncepce permanentnφ linky. I kdy₧ tato koncepce u₧ postupn∞ vytlaΦuje p°edchozφ, stßle jeÜt∞ ne tak, aby pro ni existovala jen pozitiva. U₧ivatelskΘ za°φzenφ, neustßle ve spojenφ se sφtφ, m∙₧e fungovat na rozdφl od doΦasn∞ p°ipojenΘho jako komplexnφ terminßl r∙zn²ch slu₧eb i v dob∞, kdy osoba s nφm pracujφcφ nenφ p°φtomna. Proto₧e na Φase zde nezßle₧φ, budou provozovatelΘ takov²chto druh∙ konektivity po₧adovat penφze na zßklad∞ n∞Φeho jinΘho, a to objemu p°enesen²ch dat, rychlosti, respektive rychlostnφch limit∙. I zde ale v²voj sm∞°uje k obecnΘ unifikaci, kterß se dß nazvat pauÜßlem.

Pokud svΘ p°ipojenφ poddimenzujeme (co₧ je Φast∞jÜφ), m∙₧e se stßt, ₧e za doΦasnou konektivitu zaplatφme vφce, ne₧ kolik by nßs stßla trvalß. Nenφ to dßno vyd∞raΦskou obchodnφ politikou, ale jen chybn²m rozhodnutφm, kterΘ zap°φΦinilo ÜpatnΘ vyu₧φvßnφ urΦitΘho druhu slu₧eb. TotΘ₧ platφ i v p°φpad∞ naddimenzovßnφ. Rozhodnutφ o konkrΘtnφm typu p°φstupu na internet by tedy m∞lo b²t kombinacφ pot°eby rychlosti a p°esnosti komunikace, spolu s reßlnou pot°ebou doΦasnΘ nebo trvalΘ konektivity. VÜechny dostupnΘ kombinace p°itom majφ svΘ opodstatn∞nφ.

Pr∙vodce mo₧nostmi p°ipojenφ na internet

Na poΦßtku stojφ modem

Modem je zkratka znamenajφcφ MOdulßtor/DEModulßtor. Toto za°φzenφ slou₧φ ve struΦnosti k p°evodu digitßlnφho signßlu na analogov² a naopak. Digitßlnφm koncem se p°ipojuje k poΦφtaΦi, nebo jemu podobnΘmu za°φzenφ, analogov²m pak ke klasickΘ telefonnφ lince. Ta umo₧≥uje modemu p°enßÜet data ve form∞ modulovanΘho signßlu na velkou vzdßlenost. D°φve existovalo pro modemy mnoho r∙zn²ch vyu₧itφ. Aplikace pro p°φm² p°enos dat mezi dv∞ma poΦφtaΦi byly velice populßrnφ, a to nejen proto, aby si dva kamarßdi z r∙zn²ch m∞st mohli proti sob∞ zahrßt. MasovΘmu rozvoji internetu p°edchßzelo obdobnφ existence tzv. v²v∞sek (BBS), ke kter²m se p°istupovalo v²hradn∞ za pomoci modemu a telefonnφ linky. V poslednφ dob∞ je ale, s n∞kolika v²jimkami, tohoto za°φzenφ vyu₧φvßno v domßcφch podmφnkßch prakticky pouze k p°φstupu na internet.

ModemovΘ (takΘ komutovanΘ, nebo Dial-up) p°ipojenφ proÜlo n∞kolika historick²mi zlomy, prßv∞ nynφ se se vÜφ pravd∞podobnostφ nachßzφme na jednom z nich. U₧ivatelΘ p°ipojenφ k analogov²m ·st°ednßm ╚eskΘho Telecomu (╚Tc) mohli dlouho vyu₧φvat internet za prakticky pauÜßlnφ Φßstku n∞kolika stokorun m∞sφΦn∞. Bylo to dßno neschopnostφ t∞chto ·st°eden ratifikovat mφstnφ hovor. To platilo v dob∞, kdy byl p°φstup jako mφstnφ hovor tarifikovßn, a tehdy monopolnφ operßtor data prakticky nerozliÜoval. Po pokusu o prudkΘ zv²Üenφ cen a nßsledn²ch protestech u₧ivatel∙ byl zaveden specißlnφ tarif Internet 99, pak 2000, 2001 a 2002.

KomutovanΘ p°ipojenφ k sφti je tarifikovßno v zßvislosti na Φase, bere se tedy jako doΦasnΘ. V naÜich podmφnkßch dosahujφ modemy obvykle rychlosti 33,6 Kb/s. Tam, kde existujφ kvalitn∞jÜφ telefonnφ linky, lze pracovat i s 56 Kb/s ve sm∞ru downloadu. To je rychlost zcela dostaΦujφcφ pro zßkladnφ pou₧itφ webu, elektronickΘ poÜty, doΦasnΘho Instant Messagingu.

Pokud jde o provedenφ, existujφ dva typy modem∙, internφ a externφ. I v odborn²ch periodikßch obΦas narß₧φme na nßzor, ₧e mezi nimi nenφ v∞tÜφho rozdφlu. Internφ modemy (urΦenΘ pro platformu PC a sb∞rnici PCI, alternativn∞ rozhranφ AMR) b²vajφ obvykle velmi levnou zßle₧itostφ. Lze je zakoupit za n∞kolik stokorun, nebo dostat ve form∞ bundle balφΦku k novΘmu poΦφtaΦi, nebo dokonce n∞jakΘ jeho komponent∞. Jednß se dnes ji₧ tΘm∞° v²hradn∞ o takzvanΘ Soft (Win) modemy. Jsou osazeny pouze Φßstφ nezbytnΘ elektroniky. ZnaΦn² kus prßce, kterou by jinak zajiÜ¥ovala vnit°nφ logika modemu, je p°esunut na centrßlnφ procesor poΦφtaΦe. U nov²ch stroj∙ je rozdφl ve v²konu a stabilit∞ minimßlnφ, u starÜφch ale nemusφ b²t zanedbateln². Proto se u nich (a takΘ u starÜφch notebook∙) vyplatφ sßzet na plnohodnotnΘ externφ nebo internφ modemy. Ty jsou, zvlßÜt∞ v externφm provedenφ, o hodn∞ dra₧Üφ ne₧ p°edchozφ uvedenΘ (nap°φklad Origo FM56 stojφ okolo t°φ tisφc korun). K poΦφtaΦi se p°ipojujφ pomocφ sΘriovΘho (RS-232) portu nebo USB. Pro notebooky (ale nejen pro n∞) existujφ i varianty zabudovanΘ do pouzdra PC karty (PCMCIA obvykle typu I, z°φdka II). Äe je modem externφ ale nezaruΦuje (u USB variant), ₧e bude plnohodnotn².

SamotnΘ p°ipojenφ se realizuje pomocφ specißlnφch telefonnφch Φφsel (zaΦφnajφ na 97) k p°φstupov²m jednotkßm provozovatel∙, takzvan²ch ISP Internet Service Providers. V souΦasnΘ dob∞ v∞tÜinu provozu komutovanΘho p°ipojenφ p°edstavuje tzv. internet zdarma. Firmy, kterΘ jej provozujφ, jsou financovßny podφlem z Φßstky, ji₧ jejich u₧ivatelΘ protelefonujφ. Reßlnß cena za p°ipojenφ se r∙znφ podle provozovatel∙ a tarif∙, u ╚Tc vychßzφ na zhruba 15 KΦ za hodinu v klidovΘm pßsmu. Neexistuje povinnost, aby m∞l u₧ivatel s ISP podepsanou "skuteΦnou" smlouvu.

Krom∞ toho je mo₧nΘ si v oblasti komutovanΘho p°ipojenφ vybrat i placenou variantu. M∞sφΦnφ "pauÜßl" n∞kolika stokorun pro ISP znamenß obvykle p°ednostnφ p°φstup do sφt∞, kdy u₧ivatel nemß Üanci se potkat s obsazovacφm t≤nem, mß lepÜφ podporu a alternativn∞ vφce mφsta v e-mailovΘ schrßnce. Nijak se tφm samoz°ejm∞ nesni₧uje nutnost platit za provolan² Φas.

Dial-up je cestou na internet nejrychlejÜφ a a₧ doposud nejsnazÜφ. Instalaci modemu a telefonickΘho p°ipojenφ sφt∞ v populßrnφch operaΦnφch systΘmech zvlßdne i laik. Vytvo°enφ ·Φtu u ISP je takΘ relativn∞ jednoduchou a pln∞ automatizovanou akcφ. Pokud vßm chodφ dom∙ telefonnφ v²pis, objevφ se na n∞m internet jako zvlßÜtnφ polo₧ka a pro vφce surfujφcφch existuje v²b∞r n∞kolika r∙zn²ch tarif∙. I tak se ale jednß o p°φstup nejpomalejÜφ a nejmΘn∞ progresivnφ.

V souΦasnΘ dob∞ existujφcφ model placenφ za komutovanΘ p°ipojenφ, na n∞m₧ je vystav∞n "internet zdarma", z°ejm∞ vstupuje do poslednφ fßze svΘ existence. ╚Tc se pokusil zavΘst nov² tarif Internet Plus a vypov∞d∞l stßvajφcφ smlouvy s ISP firmami, byl ale zablokovßn rozhodnutφm ╚T┌ (╚esk² telekomunikaΦnφ ·°ad, kontrolnφ orgßn). Tarif Internet 2002, provozovatelΘ "zdarma" a cel² dosavadnφ koncept p°ipojenφ tak z∙staly zachovßny. Vzniklo f≤rum odbornφk∙ a zßstupc∙ zainteresovan²ch stran, kterΘ mß za ·kol vymyslet nov², vÜeobecn∞ dostupn² koncept. Pokud by se dohodlo na tzv. plnΘm pauÜßlu (Flat Rate) nebo alespo≥ jeho ΦßsteΦnΘ variant∞, je mo₧nΘ, ₧e by se Dial-up, jinak ji₧ pro pokroΦilΘho u₧ivatele zcela nezajφmav², stal znovu st°edem pozornosti. PauÜßl by znamenal zruÜenφ tarifikace v zßvislosti na Φase po cel² den, nebo alespo≥ o svßtcφch a mimo ÜpiΦku. U₧ivatel by platil bu∩to jen za sestavenφ spojenφ plus m∞sφΦnφ Φßstku, nebo pouze ji. Prosazenφ tohoto konceptu by pochopiteln∞ znamenalo definitivnφ konec "internetu zdarma", ISP by ji₧ nemohli dostßvat provizi zprost°edkovanou operßtorem telekomunikaΦnφ linky, a tak by museli vybφrat penφze od u₧ivatel∙. Ti by na druhou stranu m∞li mnohem v∞tÜφ pole pro vlastnφ rozhodnutφ ohledn∞ podoby svΘho p°ipojenφ, ne₧ je tomu dnes, kdy v tΘto oblasti existuje jen minimßlnφ konkurence. Nev²hodou za to by z°ejm∞ bylo celkovΘ zv²Üenφ nßklad∙ na Dial-up. P°ednostφ by naopak bylo zv²Üenφ mobility u₧ivatel∙, co se r∙zn²ch variant p°ipojenφ t²Φe. Necht∞jme ale dßle spekulovat.

Dial-up v kostce
- modemy existujφ internφ a externφ, v²b∞r konkrΘtnφho typu je lepÜφ probrat s odbornφkem
- v p°φpad∞ internetu zdarma je mo₧nΘ si ·Φet u ISP aktivovat automaticky. StaΦφ obvykle nastavit telefonickΘ p°ipojenφ na po₧adovanΘho ISP a vytoΦit je se specißlnφm jmΘnem a heslem.
- za hodinu p°ipojenφ ve ÜpiΦce z ╚Tc zaplatφme 48,60 KΦ, mimo ÜpiΦku 15,30 KΦ (Home Standard)
- maximßlnφ rychlost stahovßnφ je 56 Kb/s (V.90), zßvisφ na typu modemu a mo₧nostech telefonnφ linky. Mnohem Φast∞jÜφ je obousm∞rnΘ p°ipojenφ 33,6 Kb/s. To je dostaΦujφcφ pro v∞tÜinu WWW prezentacφ, elektronickou poÜtu, nebo krßtkΘ a velmi nenßroΦnΘ streamovanΘ video
- Dial-up se hodφ pro krßtkΘ p°ipojenφ k sφti, prßci s off-line e-mailov²mi ·Φty, jednorßzovΘmu stahovßnφ nap°. zpravodajstvφ, je vhodn² jako zßlo₧nφ linka k jinΘmu p°ipojenφ a tam, kde nenφ mo₧nß jinß varianta
- pot°ebujeme poΦφtaΦ, modem, telefonnφ linku (modem by m∞l b²t homologovßn pro provoz v naÜφ sφti), ISP poskytovatele.


ISDN o stupφnek v²Üe

Prvnφm z takov²ch pokus∙ je ISDN, ve zkratce Integrated Services Digital Network. P∙vodnφm ·Φelem bylo sjednotit do jednΘ sφt∞ n∞kolik diametrßln∞ odliÜn²ch slu₧eb, v souΦasnosti se ale prakticky pou₧φvajφ jen dv∞. Klasickß hlasovß telefonie (maximßln∞ ve spojenφ s p°enosem fax∙) a p°φstup na internet (op∞t s mal²mi v²jimkami).

Standardnφ domßcφ ISDN linka vznikß adaptacφ linky telefonnφ a mß dva kanßly (plus jeden servisnφ). Dφky tomu je mo₧nΘ nap°. telefonovat i udr₧ovat p°ipojenφ k internetu zßrove≥. Ka₧d² z obou kanßl∙ mß Üφ°ku 64 Kb/s, v p°φpad∞ vyÜÜφch nßrok∙ lze oba spßrovat. Krom∞ vyÜÜφ nominßlnφ rychlosti ve srovnßnφ s maximßln∞ 56Kb hodnotou modemu je v p°φpad∞ ISDN linky vyÜÜφ p°edevÜφm rychlost reßlnß. Modem se musφ pot²kat s mno₧stvφm chyb vznikl²ch v sφti, kterß je uzp∙sobena pro p°enos analogov²ch dat. ISDN za°φzenφ koriguje chyb mnohem mΘn∞, navφc nemusφ velmi slo₧it∞ sestavovat spojenφ a pak je stejn∞ slo₧it∞ udr₧ovat, jako je tomu u klasickΘ komutovanΘ linky. V²sledkem je z pohledu u₧ivatele velmi plynul² a relativn∞ rychl² internet. Bohu₧el, vÜechno mß svΘ ale.

ISDN je tarifikovßno stejn∞ jako komutovanΘ p°ipojenφ Φasem. Po°izovacφ a udr₧ovacφ nßklady na n∞ jsou vyÜÜφ. V poslednφch m∞sφcφch se tu a tam objevujφ akΦnφ reklamnφ nabφdky na r∙znΘ varianty ISDN balφΦk∙, pochßzejφcφ od ╚Tc. Tyto balφΦky se v lepÜφm p°φpad∞ hodφ pro malΘ a nenßroΦnΘ kancelß°e, kterΘ pot°ebujφ dv∞ telefonnφ linky, jednu jen pro hovory a druhou pro posφlßnφ fax∙ a prßci s internetem. Domßcnostem nabφdnou sice vyÜÜφ rychlost, ovÜem zßkladnφ problΘmy Dial-up systΘm∙, tedy nedo°eÜenΘ placenφ a v p°φpad∞ Φast∞jÜφho vyu₧φvßnφ takΘ drahotu, nijak ne°eÜφ. Podobn∞ jako u vytßΦenΘho p°ipojenφ se i ISDN t²kß souΦasnß potencißlnφ krize stßvajφcφho systΘmu ISP. Tento systΘm se tak hodφ dom∙ hlavn∞ tam, kde se extrΘmn∞ hodn∞ telefonuje a pom∞rn∞ mßlo p°ipojuje k internetu, v opaΦnΘm p°φpad∞ je ISDN drah²m luxusem.

ISDN v kostce
- ISDN je Integrated System Digital Network, u nßs se pou₧φvß p°evß₧n∞ k p°φstupu na internet a ke klasickΘmu telefonovßnφ
- v zßkladnφ podob∞ mß 2 linky: zatφmco jedna z nich je nap°. vyu₧φvßna pro internet, druhß z∙stßvß volnß pro telefonovßnφ
- kapacita jednΘ "linky", B kanßlu je 64 Kb/s. Pokud to nestaΦφ, je mo₧nΘ ob∞ linky spojit dohromady a dosßhnout tak dvojnßsobnΘ rychlosti
- p°edchozφ ovÜem znamenß platit za provoz na obou linkßch zvlßÜ¥ (jako za dva modemy na dvou tel. Φφslech p°ipojenΘ k jednomu PC)
- p°evod klasickΘ telefonnφ linky na ISDN2 od ╚Tc p°ijde na cca 1 000 KΦ
- m∞sφΦnφ pauÜßl za provoz ISDN zaΦφnß na cca 600 KΦ (+ provolanΘ a prosurfovanΘ minuty)
- pot°ebujete specißlnφ ISDN za°φzenφ (klasick² modem nestaΦφ), lze je koupit nebo pronajmout


ADSL o dva stupφnky v²Üe

Druh²m pokusem o adaptaci telefonnφ linky na rychlejÜφ a komfortn∞jÜφ komunikaΦnφ uzel, co se alespo≥ p°ipojenφ na internet t²Φe, jsou technologie pat°φcφ do rodiny DSL - Digital Subscriber Line. V ╚eskΘ republice se vede dlouh², avÜak poslednφ dobou docela perspektivnφ boj o provoz p°ipojenφ na bßzi ADSL (Asymetric Digital Subscriber Line). Tato forma vyu₧φvß r∙zn²ch rychlostφ na r∙zn²ch sm∞rech p°enosu (upload a download), dφky frekvenΦnφ separaci umo₧≥uje zßrove≥ telefonovat a b²t na internetu, to vÜe mnohem rychleji, ne₧ jak je tomu u ISDN. Bez ohledu na teoretickΘ p°edpoklady lze oΦekßvat, ₧e v reßlnΘm ₧ivot∞ by se rychlost ADSL pro u₧ivatele mohla pohybovat okolo 256 Kb/s v obou sm∞rech. ADSL se od ISDN liÜφ v jednΘ, velice podstatnΘ v∞ci. Je od poΦßtku koncipovßno jako p°ipojenφ trvalΘ. O tarifikaci v zßvislosti na Φase se neuva₧uje, jejφ dodateΦnß implementace by byla nßroΦnß a p°edevÜφm by Ülo o poruÜenφ tohoto standardu.

Ve°ejnß telefonnφ sφ¥ je u nßs na p°φchod ADSL v podstat∞ p°ipravena, slu₧ba funguje zatφm v Praze, Brn∞ a Ostrav∞. ADSL je ideßlnφm °eÜenφm p°ipojenφ k internetu nejen pro domßcnosti, ale i pro malΘ a st°ednφ firmy. Bohu₧el prakticky existujφcφ monopol v tΘto oblasti jej zatφm brzdφ. ╚Tc tak spφÜe preferuje ISDN, i kdy₧ je vφcemΘn∞ zastaralΘ a v∙Φi konvenΦnφmu Dial-upu toho p°φliÜ nenabφzφ.

ADSL v kostce
- ADSL Asymetric Digital Subscriber Line ÜirokopßsmovΘ p°ipojenφ
- umo₧≥uje souΦasnΘ p°ipojenφ k internetu a telefonovßnφ
- ADSL je ideßlnφ brßna k dalÜφm slu₧bßm (VoD, telekonference atd.)
- komunikaΦnφ rychlost je v praxi okolo 256 Kb/s, teoreticky mnohem vyÜÜφ
- nepoΦφtß se s tarifikacφ v zßvislosti na Φase, ale jen s "flat rate" pauÜßlem
- zavedenφ ADSL m∙₧e b²t pr∙lomem nejen v domßcφm, ale i firemnφm p°φstupu na internet
- existujφ obavy z nasazenφ vysok²ch cen


Pevnß linka

Pevnß linka, tedy p°ipojenφ na bßzi Frame Relay je synonymem luxusu, kter² si m∙₧e dovolit, jak jste si ji₧ v ·vodu mohli p°eΦφst, hornφch asi tak dva tisφce. Zßkladem je datov² okruh mezi u₧ivatelem a poskytovatelem p°ipojenφ realizovan² pomocφ infrastruktury ╚eskΘho Telecomu. Propustnost se pohybuje v °ßdech megabit∙ za sekundu. Kvalita p°ipojenφ se liÜφ podle providera, v∞tÜφ zpo₧d∞nφ by ale byla zlou vizitkou, a proto se spolu s neplßnovan²mi v²padky konajφ jen velice z°φdka. Bohu₧el, ceny jsou u₧ kv∙li technickΘ nßroΦnosti zcela mimo zorn² ·hel domßcφho u₧ivatele. Spornß je takΘ budoucnost pevn²ch linek. Pro klasickou prßci s desktopem se pevnß linka hodφ tehdy, kdy₧ ji vyu₧φvß znaΦn∞ velkß podnikovß sφ¥. V²hodnΘ je jejφ vyu₧itφ pro p°ipojenφ webovΘho, nebo t°eba aplikaΦnφho serveru, na kter² pak p°istupujφ klienti zvenΦφ z internetu. I pro takovΘ nasazenφ ale nenφ nutnΘ, aby si firma pevnou linku objednßvala, server je mo₧nΘ pom∞rn∞ levn∞ zahostovat u specializovan²ch spoleΦnostφ.

Kabelovß televize
Jestli₧e je mo₧nΘ pro p°enos dat vyu₧φvat telefonnφ sφ¥, proΦ by to stejn²m zp∙sobem neÜlo ud∞lat i v p°φpad∞ kabelovΘ televize? èlo, a neÜlo. V podstat∞ u nßs existujφ dva druhy kabelov²ch rozvod∙. StarÜφ z nich umo₧≥ujφ p°enos informace pouze jednφm sm∞rem z centra provozovatele kabelovky k jednotliv²m klient∙m. To pro p°enos obrazu a zvuku zcela dostaΦuje, pro internet ale v ₧ßdnΘm p°φpad∞ ne. JeÜt∞ d°φve, ne₧ doÜlo k masovΘmu rozÜφ°enφ internetu do domßcnostφ, se ale hovo°ilo o technologiφch VoD ( video na zakßzku, Video on Demand), jejich₧ zßkladem m∞ly b²t prßv∞ kabelovΘ televize. P°edpoklßdalo se, ₧e divßk si prost°ednictvφm n∞jakΘho interaktivnφho menu vybere, jak² film by cht∞l vid∞t, pak mu (a pouze jemu) bude puÜt∞n, naΦe₧ za n∞j zaplatφ bu∩to prost°ednictvφm standardnφ faktury za kabelovou televizi, nebo formou p°edplatnΘho podobnΘho, jakΘ existuje u mobilnφch telefon∙.

P∙vodnφ koncepce VoD v podstat∞ zkrachovala, dnes se obnovuje v souvislosti s vysokorychlostnφm p°ipojenφ k internetu, zejmΘna s xDSL. Datov²ch schopnostφ kabelov²ch televizφ, jsou-li vybaveny aktivnφmi rozvodn²mi prvky s obousm∞rn²m provozem, lze ale vyu₧φt jinak, t°eba prßv∞ pro zajiÜt∞nφ konektivity do sφt∞.

Zßkladem je p°etvo°enφ klasickΘ kabelovΘ koncovky u zßkaznφka na podvojnou. Jedna Φßst slou₧φ i nadßle pro p°ipojenφ koncovΘho za°φzenφ typu televize, druhß se spojφ se specißlnφm kabelov²m modemem. Ten se musφ dßle p°ipojit k poΦφtaΦi, nejΦast∞ji pomocφ standardnφ sφ¥ovΘ karty, i kdy₧ existujφ i varianty zalo₧enΘ na USB. Po nastavenφ novΘho sφ¥ovΘho prvku a aktivaci linky na stran∞ operßtora je vÜe p°ipraveno, a internet p°es kabel m∙₧e zaΦφt fungovat.

Kabelov² internet u nßs zatφm nenφ ani zdaleka standardem. I tam, kde existujφ pat°iΦnΘ rozvody, jej ne vÜechny spoleΦnosti provozujφcφ kabelovou televizi podporujφ. Rychlost p°ipojenφ se pohybuje od 64 Kb/s do 128 Kb/s. ╚asto se jednß o sdφlenΘ linky, tak₧e do pßsma dejme tomu 96 Kb/s se musφ vejφt vφce zßkaznφk∙ najednou. Podle toho, kolik jich je prßv∞ p°ipojen²ch a jak moc jsou na internetu aktivnφ, se pak liÜφ vlastnosti jejich jednotliv²ch linek. Spojenφ je trvalΘho charakteru, co₧ je jeho zßkladnφ p°ednost. Tarifikace je obvykle zalo₧ena na pauÜßlu, kter² se m∞nφ v zßvislosti na Üφ°ce komunikaΦnφch kanßl∙ a takΘ na v²b∞ru sdφlenΘho, respektive v²hradnφho re₧imu. InstalaΦnφ poplatky se pohybujφ v rozsahu od jednoho do t°φ tisφc korun, zßvisejφ jednak na konkrΘtnφch provozovatelφch a jednak na jejich aktußlnφch nabφdkßch, m∞sφΦnφ pauÜßl lze obvykle po°φdit ji₧ od tisφce korun. Bohu₧el, ceny za kabelov² internet jsou u nßs jeÜt∞ stßle velmi variabilnφ, bez mo₧nosti, aby si zßkaznφk mohl svΘho provozovatele vybrat (obvykle m∙₧e mluvit o Üt∞stφ, ₧e je v∙bec v jeho dosahu). Existujφ dokonce firmy, kterΘ urΦujφ m∞sφΦnφ objem dat, je₧ mohou od a k jednotlivΘmu zßkaznφkovi sφtφ projφt. Za p°ekroΦenφ tohoto limitu se platφ tarifnφ sazba.

Kabelovß televize v kostce
- ne vÜechny kabelovΘ rozvody mohou b²t pou₧ity pro p°ipojenφ k internetu
- tam, kde to mo₧nΘ je, se musφ adaptovat zßsuvky
- kabelov² modem se spojφ s PC a chovß jako sφ¥ov² prvek
- kabelovß televize je univerzßlnφ systΘm, p°φstupn² tak°ka ve vÜech v∞tÜφch m∞stech
- m∙₧e Φasem p°edstavovat zdatnou konkurenci nejen v oblasti ISP, ale v oblasti telekomunikaΦnφch slu₧eb v∙bec
- pot°ebujeme poΦφtaΦ, kabelovou p°φpojku provozovatele, kter² podporuje p°φstup na internet
- instalace stojφ do 3 000 KΦ, m∞sφΦnφ provoz okolo tisφcovky
- ceny i podmφnky se liÜφ, proto je nejlΘpe se zeptat svΘho provozovatele kabelovΘ televize


BezdrßtovΘ p°ipojenφ

Tφmto jsme v podstat∞ vyΦerpali p°ehled mo₧nostφ "pevnΘho" p°ipojenφ k internetu, zalo₧enΘho obvykle na sφtφch postaven²ch p∙vodn∞ k jin²m ·Φel∙m. N∞kterΘ z jmenovan²ch mo₧nostφ jsou pro domßcnost v²hodn∞jÜφ, jinΘ mΘn∞. Zcela nepou₧itelnß nenφ ₧ßdnß z nich, zcela ideßlnφ ale takΘ ne. Krom∞ toho existuje urΦitΘ mno₧stvφ mo₧nostφ p°ipojenφ bezdrßtovΘho. V souΦasnΘ dob∞ nejdiskutovan∞jÜφ z nich je technologie zalo₧enß na standardu IEE 802.11b, zvanß WiFi. Je to prßvem, WiFi toho nabφzφ pom∞rn∞ hodn∞, na druhΘ stran∞ ale nenφ zdaleka jedinou mo₧nostφ p°ipojenφ vzduchem. Ani nejrozÜφ°en∞jÜφ, ani nejuniverzßln∞jÜφ, ani nejlevn∞jÜφ, ani nejmobiln∞jÜφ.

BezdrßtovΘ p°ipojenφ obecn∞ se vyznaΦuje ni₧Üφ nßroΦnostφ na instalaci, ne₧ vytvo°enφ novΘ pevnΘ, telefonnφ nebo kabelovΘ linky. ProblΘmy s poslednφ mφlφ tedy trasou od p°φstupovΘho bodu poskytovatele p°ipojenφ nebo telefonnφ ·st°edny k u₧ivateli, se do znaΦnΘ mφry redukujφ. Nev²hodou je oproti tomu urΦitß omezenost. FrekvenΦnφ spektrum, ve kterΘm lze p°enßÜet data, mß v₧dy svß omezenφ. U radiorelΘov²ch pojφtek a laseru je tφmto omezenφm nastavenφ antΘny, u ve°ejn²ch celulßrnφch sφtφ se zase v∞tÜinou jednß o Üφ°ku frekvenΦnφho spektra a poΦet vyu₧iteln²ch Φasov²ch jednotek, nic z toho se nedß d∞lit donekoneΦna. Snad prßv∞ proto jsou bezdrßtovΘ varianty mnohem vφce provßzßny s urΦit²m ·Φelem vyu₧φvßnφ internetu, ale nejen jeho. Stejn∞ jako pro pevnß p°ipojenφ zde platφ zßsady o Üφ°ce spektra a o ΦasovΘ variant∞ p°ipojenφ, pevnΘ nebo doΦasnΘ. Na rozdφl od v∞tÜiny "pevn²ch" °eÜenφ vÜak u bezdrßt∙ existuje v∞tÜφ skuteΦnß konkurence, a tudφ₧ mnoho r∙zn²ch mo₧nostφ. Poj∩me se na n∞ podφvat.

MikrovlnnΘ pojφtko aneb maskovan² favorit
ISP spoleΦnosti poskytujφcφ konektivitu prost°ednictvφm mikrovlnn²ch linek, nejΦast∞ji s vyu₧itφm technologie Breezenet, existujφ u nßs ji₧ mnoho let. Jejich slu₧eb vyu₧φvaly v minulosti prakticky pouze st°ednφ firmy a takΘ Ükoly. Zßkladem je v tomto p°φpad∞ systΘm p°φstupov²ch bod∙ s relativn∞ krßtk²m dosahem. Body se montujφ na st°echy v²Ükov²ch budov, lze je instalovat takΘ na terΘnnφ vyv²Üeniny. U zßkaznφka se pak nainstaluje koncovΘ za°φzenφ, jeho₧ antΘna musφ mφt p°φmou viditelnost na p°φstupov² bod, k n∞mu₧ mß b²t p°ipojena. P°esto₧e i zde existuje n∞kolik v²jimek, v∞tÜinou tomu tak je. Chyb∞jφcφ viditelnost lze podle podmφnek p°eklenout bu∩to za pomoci kabelu, nebo krßtkΘho rßdiovΘho Φi laserovΘho "skoku", kdy se koncov² bod umφstφ tam, kde viditelnost je, a se zbytkem infrastruktur zßkaznφka spojφ jinak.

KoncovΘ za°φzenφ se za standardnφch podmφnek chovß jako sφ¥ov² prvek. Poskytuje obvykle asymetrickou konektivitu, pro kterou existuje celß Ükßla r∙zn²ch tarifnφch program∙. Bezdrßt, a to nijak pomal², si tak mohou dovolit i domßcnosti.

Mnoho firem poskytujφcφch breezenetovΘ, resp. radiorelΘovΘ p°ipojenφ umo₧≥uje vytvß°et takzvanΘ skupinovΘ sφt∞. To m∙₧eme v souΦasnΘ dob∞ prohlßsit za zcela ideßlnφ metodu p°ipojenφ se k internetu pro domßcnosti ₧ijφcφ na panelov²ch sφdliÜtφch, a postup je asi nßsledujφcφ:

StaΦφ, kdy₧ se v jednom domu domluvφ dv∞ a₧ t°i domßcnosti. Uvnit° konstrukce budovy se, pokud to je mo₧nΘ, provleΦe sφ¥ov² kabel (kroucenß dvojlinka, je mo₧n² i koaxißlnφ) sm∞rem od Φlov∞ka, kter² bydlφ nejv²Üe, dol∙ k ostatnφm. U tohoto se pak nainstaluje p°epφnaΦ, do n∞j₧ se zapojφ jak koncov² bod, tak ·ΦastnickΘ kabely ostatnφch u₧ivatel∙. Je zajφmavΘ, ₧e zatφmco p°ednedßvnem tento postup pova₧ovala Φßst operßtor∙ za ilegßlnφ, dnes je mnoho z nich vytvß°enφ takov²ch uzl∙ nßpomocno. T°eba tφm, ₧e ka₧d² ·Φastnφk dostane p°φmo od ISP svou IP adresu, a tφm odpadß nutnost dodateΦnΘho proxyserveru.

Nßklady na instalaci a provoz se dajφ snadno rozd∞lit mezi jednotlivΘ ·Φastnφky. V minulosti byla domßcφmu nasazovßnφ mikrovlnn²ch linek zßbranou p°edevÜφm nutnost pom∞rn∞ vysokΘ investice do koncovΘho za°φzenφ, pohybovala se podle typu od deseti tisφc v²Üe. Nynφ se ale stßvß b∞₧nou mo₧nost jeho dlouhodobΘho pronßjmu. To umo₧≥uje srazit instalaΦnφ nßklady na polovinu. Provoz pak stojφ podle cenovΘho programu, nap°φklad na severnφ Morav∞ lze sdφlenou linku o rychlosti 96/96 Kb/s, tedy symetrickou, po°φdit ji₧ za n∞co mßlo p°es 1 000 korun m∞sφΦn∞. P°edstava, ₧e i tato Φßstka se vyd∞lφ dv∞ma nebo t°emi, pak Φinφ mikrovlnnΘ p°ipojenφ velmi v²hodn²m.

Nedostatky mikrovln vypl²vajφ z technick²ch podmφnek a tarifnφch program∙. Sdφlenß linka je obvykle dosti nehomogennφ. Linka vyu₧φvanß p°edevÜφm firmami b²vß po pracovnφ dob∞ volnß. V dob∞, kdy jsou p°ipojeni vÜichni ·Φastnφci, klesß rychlost na minimum, v p°φpad∞ negarantovanΘho °eÜenφ m∙₧e dojφt k ·plnΘmu v²padku. AntΘna koncovΘho bodu musφ b²t, jak ji₧ bylo uvedeno, v p°φmΘ viditelnosti k p°φstupovΘmu bodu. Omezena je rovn∞₧ efektivnφ vzdßlenost mezi ob∞ma body, prakticky m∙₧e b²t maximßln∞ n∞kolik kilometr∙. P°esnΘ nastavenφ antΘny Φinφ problΘmy, zvlßÜt∞ na vn∞jÜφch st∞nßch v²Ükov²ch budov, p°evß₧n∞ panelov²ch dom∙, kde se m∙₧eme setkat se siln²mi poryvy v∞tru.

Mikrovlnnß °eÜenφ v kostce
- technologie je pou₧φvßna ji₧ delÜφ dobu pro firmy, hodφ se i pro p°ipojenφ domßcnosti
- linky jsou obvykle sdφlenΘ, rychlost je Φasto asymetrickß
- po°izovacφ cena je podle typu a ISP od p∞ti do cca patnßcti tisφc korun
- tarifnφ programy se pohybujφ od n∞kolika stokorun po cca t°i tisφce KΦ m∞sφΦn∞. ZajφmavΘ jsou plnΘ, tedy dßle netarifikovanΘ pauÜßly
- podle obchodnφ politiky ISP lze jednu linku, resp. fyzickΘ p°ipojenφ rozd∞lit do vφce domßcnostφ, to podstatnou m∞rou redukuje nßklady. Model, kdy byl v m∞sφΦnφm pauÜßlu zahrnut objem dat a dßle se platilo za jeho p°ekroΦenφ, je postupn∞ opouÜt∞n
- prostupnost linek je individußlnφ, liÜφ se v zßvislosti na vytφ₧enφ, dennφ dob∞, stavu infrastruktury na stran∞ providera atd.
- linky jsou zßvislΘ na p°φmΘ viditelnosti, aΦkoliv je to vzßcnΘ, m∙₧e dochßzet k jejich ruÜenφ
- pokud mßte v dosahu vhodnΘho providera, pat°φ mikrovlnnΘ p°ipojenφ, zejmΘna ve st°ednφch m∞stech kam jeÜt∞ nedorazilo WiFi, k nejlepÜφm mo₧nostem
- pot°ebujete poΦφtaΦ, p°φmou viditelnost na p°φstupov² bod provozovatele


Internet po mobilu

Celulßrnφ sφt∞ typu GSM vyu₧φvajφ datov²ch p°enos∙ standardn∞ pro zajiÜt∞nφ jednak hlasovΘ komunikace, jednak pro slu₧by typu SMS nebo WAP. ProΦ by tedy nebylo mo₧nΘ je vyu₧φt i k plnohodnotnΘmu p°ipojenφ k celosv∞tovΘ sφti?

V rßmci GSM lze data standardn∞ p°enßÜet rychlostφ 9 600 b/s (respektive 14 400). To je zvlßÜt∞ v kombinaci s Φasovou a ne p°φliÜ v²hodnou tarifikacφ problΘm, kter² tuto metodu odsuzuje do role druho°adΘ. Podmφnkou je vlastnit mobilnφ telefon vybaven² hardwarov²m modemem (alternativou byly telefony se softwarov²m modemem a specißlnφ PCMCIA kartou) a portem pro p°ipojenφ k poΦφtaΦi, typicky notebooku, nebo PDA. Tuto slu₧bu plnφ infraΦervenΘ rozhranφ typu IrDa, datov² kabel se sΘriov²m nebo USB zakonΦenφm, aktußlnφ je pak technologie Bluetooth. Jinou alternativou jsou specißlnφ GSM PCMCIA (PC Card) karty, jakΘsi jedno·ΦelovΘ mobilnφ telefony, nebo za°φzenφ integrujφcφ funkci GSM terminßlu s PDA (slavnΘ MDA, nebo levn∞jÜφ produkty, nap°φklad firmy Handspring).

Aby bylo mo₧nΘ urychlit datovou komunikaci, vznikly dv∞ technickΘ varianty p°ipojenφ, nazvanΘ GPRS a HSCSD. GPRS (General Packet Radio Service) vyu₧φvß paketovΘho p°enosu dat. Ten je trvalΘho charakteru, proto dochßzφ ke zpoplatn∞nφ zßkaznφka ne na zßklad∞ Φasu strßvenΘho on-line, ale podle mno₧stvφ dat, jen₧ bylo p°eneseno. GPRS je ideßlnφ k pou₧itφ u integrovan²ch karet a kombinacφ PDA/mobilnφ telefon nap°φklad pro slu₧by Instant Messagingu, prßci s elektronickou poÜtou, nebo nenßroΦnΘ prochßzenφ webov²ch strßnek. Naopak nehodφ se, jak svou rychlostφ (asi 56 Kb/s i kdy₧ mo₧nß je i v∞tÜφ), tak povahou pro p°φjem nebo vysφlßnφ multimedißlnφho obsahu.

V rßmci digitßlnφ mobilnφ sφt∞ dochßzφ k d∞lenφ nejen p°enosov²ch rychlostφ, ale takΘ Φasu, kter² mohou v rßmci jednΘ frekvence jednotlivß za°φzenφ vyu₧φvat. Jednotka tohoto Φasu se naz²vß timeslot a standardn∞ je pro hovor k dispozici jeden. Pokud za°φzenφ "obsadφ" t∞chto jednotek vφce, zv²Üφ se v koneΦnΘm d∙sledku jeho rychlost. Obsa₧enΘ jednotky ale jednak nebudou moci vyu₧φvat jinß za°φzenφ, a jednak je to takΘ jak technicky, tak energeticky nßroΦnΘ. HSCSD (High Speed Circuit Switched Data) vyu₧φvß svßzßnφ vφce t∞chto timeslot∙. Umo₧≥uje kombinovanou maximßlnφ rychlost 57,6 Kb/s na vyhrazenΘm kanßle. Jednß se o doΦasnΘ, proto Φasem tarifikovanΘ spojenφ. Je vhodnΘ pro stahovßnφ objemn∞jÜφch balφΦk∙ dat, a dφky svΘ povaze i pro jednoduchß multimΘdia. Je to proto, ₧e souvisl² tok dat, kter² umo₧≥uje, nenφ na rozdφl od GPRS ovliv≥ovßn mo₧n²m zpo₧d∞nφm nebo zm∞nou po°adφ p°ichßzejφcφch, respektive odchßzejφcφch paket∙.

P°ipojenφ k internetu pomocφ technologie GSM, m∙₧eme zatφm pova₧ovat za doΦasnΘ a nßhradnφ °eÜenφ. Nejblφ₧e univerzßlnφmu pou₧itφ se pohybujφ ona kombinovanß za°φzenφ, jejich prohlφ₧eΦe a klientskΘ programy jsou uzp∙sobeny specifikßm GSM datov²ch p°enos∙. Mφt mobilnφ telefon p°ipojen² k domßcφmu poΦφtaΦi a surfovat s nφm po WWW strßnkßch je sice mo₧nΘ, ale krajn∞ nehospodßrnΘ, a b²vß to vyu₧φvßno jen v naprosto extrΘmnφch p°φpadech (podot²kßm, ₧e jsem se s takov²mi p°φpady setkal).

UrΦitΘ zlepÜenφ by m∞l p°inΘst nßstup mobilnφch sφtφ t°etφ generace (3G). Ty krom∞ bohat²ch mo₧nostφ p°enosu multimΘdiφ do p°enosn²ch za°φzenφ poΦφtajφ i se stabilnφmi koncov²mi body, kterΘ budou moci vyu₧φvat jejich megabytovΘ kapacity. Kolik to bude stßt a p°edevÜφm, kdy to bude fungovat, prozatφm nenφ jasnΘ.

Mobilnφ telefon v kostce
- zßkladnφ p°ipojenφ je pomalΘ, drahΘ (2 KΦ/min. a vφce), hodφ se pouze k zßkladnφ prßci s e-mailem
- technologie GPRS je vhodnß pro konstantnφ p°ipojenφ s mal²m objemem p°enesen²ch dat, HSCSD pak pro jednorßzov² p°enos v∞tÜφho mno₧stvφ
- budoucnost mobilnφho p°ipojenφ je v hust∞ji obydlen²ch centrech spφÜe ve WiFi
- pot°ebujeme mobilnφ telefon s HW modemem nebo PCMCIA kartou, notebook, PDA, nebo Smartphone (MDA, Nokia 9xxx, Ericsson R380 atp.), mobilnφho operßtora (www.t-mobile.cz, www.eurotel.cz, www.oskarmobil.cz)
- cena je v zßvislosti na tarifnφm programu a typu p°ipojenφ jednotky korun za minutu


Talφ°ovitΘ °eÜenφ chcete satelit?

P°edstava pou₧itφ satelitnφ komunikace k p°ipojenφ k internetu kohokoliv jinΘho ne₧ nadnßrodnφ korporace byla donedßvna drzostφ hodnou autor∙ science fiction. P°esto se nejednß o nic nereßlnΘho. Satelity disponujφ dostateΦnou datovou kapacitou, slu₧by ISP jsou zase solidnφm v²d∞lkem pro jejich provozovatele, zejmΘna tehdy, hovo°φ-li se Φφm dßle tφm vφce o digitßlnφ televizi.

Existujφ v podstat∞ dv∞ cesty, jak satelitnφho p°ipojenφ vyu₧φt. Prvnφ a jednoduÜÜφ z nich je zalo₧ena na takzvanΘm poloduplexnφm p°ipojenφ. Komunikace klient/zbytek sv∞ta se rozd∞lφ na dva kanßly. Zatφmco prvnφ z nich vede od klienta ven, druh² opaΦn²m sm∞rem. Z technickΘho hlediska se nejednß o nic tak slo₧itΘho, jak by se to na prvnφ pohled mohlo zdßt, nastavit to pod Windows je ovÜem slo₧it∞jÜφ.

Zatφmco o vysφlßnφ po₧adavk∙ nap°φklad na zahßjenφ downloadu nebo zφskßnφ WWW strßnky se starß libovolnß konvenΦnφ linka, typicky Dial-up nebo pomalΘ rßdiovΘ pojφtko, komunikaci v opaΦnΘm sm∞ru zajiÜ¥uje satelitnφ za°φzenφ. Po₧adavky jsou zpracovßny v serveru provozovatele slu₧by a jejich v²sledky se sm∞rem k u₧ivateli prost∞ jen ubφrajφ jinou cestou. V²hodou jsou znaΦnΘ dosahovanΘ rychlosti a₧ 2 MB/s pro stahovßnφ objemn∞jÜφch balφk∙ dat, a multimΘdiφ. Nev²hoda je z°ejmß. Nejednß se o plnohodnotn² p°φstup, ale vlastn∞ jen o akcelerßtor stßvajφcφ linky. Naproti tomu je u poloduplexnφho °eÜenφ mo₧nΘ sledovat souborovou frontu. Satelit vysφlß stahovanß data Üirokopßsmov∞, nejsou omezena na jedinΘho u₧ivatele. Proto, pokud si n∞kdo objednal soubor, o kter² mßte zßjem, m∙₧ete si jej stßhnout taky. Podotkn∞me, ₧e ve front∞ se p°φliÜ Φasto "legßlnφ" obsah nenachßzφ. Ceny za instalaci poloduplexnφho za°φzenφ se pohybujφ od dvou tisφc, m∞sφΦnφ poplatky pak zaΦφnajφ na tisφcikorun∞. Je ovÜem dobrΘ sledovat, jak se jednotlivΘ nabφdky m∞nφ a hlavn∞, zda je tento systΘm tak u₧iteΦn², jak vypadß.

Jinou mo₧nostφ je plnohodnotnΘ p°ipojenφ pomocφ satelitu. Zde ji₧ m∙₧eme i uploadovat. To samoz°ejm∞ vy₧aduje v²konnΘ vysφlacφ za°φzenφ, odbornou instalaci a takΘ nemalΘ poplatky. Rychlost p°enosu na satelit je menÜφ ne₧ opaΦn²m sm∞rem, co₧ je dßno jeho technickou povahou. M∞sφΦnφ pauÜßly by se m∞ly pohybovat od cca t°ech a p∙l tisφce korun. D∙le₧it²m faktorem, kter² toto p°ipojenφ pon∞kud degeneruje, je doba zpo₧d∞nφ p°enosu dat. Je dßna jednak vzdßlenostφ satelitu, dvojφm p°enosem (tam a zpßtky, eventußln∞ mezi jednotliv²mi dru₧icemi) a Φasem na vy°φzenφ po₧adavku. M∙₧e se pohybovat okolo p∙l sekundy i vφce. To je pro klasickΘho u₧ivatele navyklΘho na reakce WWW server∙ nep°φjemnΘ, pro hrßΦe nebo u₧ivatele multimedißlnφch telekonferenci tΘm∞° smrtφcφ. Na druhΘ stran∞ je ale satelitnφ p°ipojenφ ideßlnφm pro p°φjem nap°φklad VoD (se systΘmem ochrany autorsk²ch prßv) a streamovan²ch (proudov∞ p°enßÜen²ch) jednosm∞rn²m mΘdiφ v∙bec. Celkov∞ se toto °eÜenφ p°φliÜ nehodφ do naÜφ reality. Äijeme v hust∞ obydlen²ch oblastech, kde je v₧dy dostatek jin²ch mo₧nostφ. To ovÜem ale ji₧ nenφ otßzka technologie nebo pen∞z, ale spφÜe osobnφho vkusu.

Satelit v kostce
- jednosm∞rnΘ p°ipojenφ je v²hodnΘ pro stahovßnφ velk²ch objem∙ dat
- jen jako dopln∞k ke stßvajφcφmu p°ipojenφ
- lze je vyu₧φt pro stahovßnφ multimΘdiφ, sledovßnφ digitßlnφho vysφlßnφ, zachytßvßnφ soubor∙ objednan²ch jin²mi u₧ivateli
- obousm∞rnΘ p°ipojenφ je dra₧Üφ (instalace od 30 000 KΦ v²Üe, provoz od 3 500 KΦ)
- vyznaΦuje se Φasovou prodlevou
- jeho vhodnost v naÜich podmφnkßch je spekulativnφ
- pot°ebujete poΦφtaΦ, koncov² bod (satelitnφ p°ijφmaΦ). Jednosm∞rn² stojφ v jednotkßch tisφc∙ KΦ, obousm∞rn² (s vysφlßnφm) desφtky. PauÜßlnφ poplatky se u r∙zn²ch poskytovatel∙ liÜφ.


ExtrΘmy - laser a v²pomoc

Laserovß pojφtka p°edstavujφ urΦitou zvlßÜtnφ alternativu p°ipojenφ. P°esto₧e je v oficißlnφch cenφcφch najdete jen mßlo, bylo jejich vyu₧itφ spat°eno na n∞kolika mφstech v ╚R. Obvykle se pou₧φvajφ pro p°eklenutφ vzdßlenosti s p°φmou viditelnostφ, kde nenφ mo₧nΘ natßhnout kabel a mikrovlnnΘ p°ipojenφ z n∞jakΘho d∙vodu nestaΦφ. Na druhΘ stran∞ pokud existuje firma nebo instituce s p°ebytkem konektivity, lze prßv∞ laser vyu₧φt k jejφmu "zap∙jΦenφ".

N∞kolik u₧ivatel∙ se tak ji₧ dohodlo s v∞tÜφmi institucemi a vytvo°ilo p°eklenutφ prostoru sφdlo firmy obytn² d∙m. V n∞m je vytvo°ena informaΦnφ infrastruktura, kterß zprost°edkovßvß dalÜφ vyu₧itφ sφt∞, pojφtko je koncov²m bodem. P°esto₧e se jednß o za°φzenφ pom∞rn∞ finanΦn∞ nßroΦnΘ na po°φzenφ a omezenΘ vyu₧itφm, pokud se sejdou p°φhodnΘ podmφnky, je mo₧nΘ o n∞m uva₧ovat. Nenφ ale jen tak pro n∞koho.

Existuje jeÜt∞ jeden extrΘmnφ zp∙sob, jak p°ijφt k p°ipojenφ na internet. TelekomunikaΦnφ firmy, ISP provide°i a dalÜφ spoleΦnosti s nadbytkem konektivity Φas od Φasu vyu₧φvajφ prostory obytn²ch dom∙ (suterΘny, st°echy) pro instalaci sv²ch za°φzenφ. Za to obvykle platφ majitel∙m t∞chto dom∙. V p°φpad∞ dru₧stevnφch se Φas od Φasu dß s dotyΦnou firmou domluvit na barteru poskytnutφ prostor pro instalaci za°φzenφ v²m∞nou za poskytnutφ konektivity. Obvykle ne zcela zdarma, ale za minimßlnφ provoznφ poplatky tak lze p°ijφt k pom∞rn∞ dobrΘmu p°φstupu k sφti. Jednß se o extrΘmnφ mo₧nost s minimßlnφm v²skytem, ale proto₧e tato mo₧nost existuje, je dobrΘ ji zde uvΘst.


WiFi = zaklφnadlo t°etφho tisφciletφ

Princip p°ipojenφ, kterΘ poslednφ dobou ot°ßsß strßnkami internetov²ch i tiÜt∞n²ch periodik, se podobß systΘmu mobilnφch telefon∙ GSM. Zßkladem je vysφlaΦ, tvo°φcφ okolo sebe oblast pokrytou sv²m signßlem, tedy bu≥ku. Pokud se v dosahu bu≥ky nachßzφ p°ijφmacφ za°φzenφ, kterΘ je sprßvn∞ nastaveno a eventußln∞ takΘ autorizovßno, m∙₧e b²t toto za°φzenφ vyu₧ito k p°φstupu do sφt∞, je₧ je bu≥kou zprost°edkovßvßna. I kdy₧ se m∙₧e jednat o libovolnou lokßlnφ sφ¥, typicky se pochopiteln∞ hovo°φ o internetu. Za°φzenφ jsou zalo₧ena na spoleΦnΘm standardu IEEE 802.11b a vyu₧φvajφ frekvenci 2,4 GHz.

KoncovΘ za°φzenφ, typicky karta k notebooku, je snadno dostupnΘ. Co se poskytovßnφ slu₧eb t²Φe, existuje n∞kolik variant. Z v∞tÜφch telekomunikaΦnφch firem poskytuje konektivitu Eurotel, ╚esk² Telecom, Tele2 Φi GTS, znßmΘ jsou i WiFi aktivity CZFree.Netu. P°esto₧e se zatφm jednß o prostorov∞ omezenΘ nabφdky, jejich mno₧stvφ stoupß. Ceny za aktivaci i provoz slu₧by jsou dosti heterogennφ a zdß se, ₧e trh teprve Φekß na silnΘho hrßΦe, kter² je sjednotφ.

Pokud se vßÜ domov nachßzφ v n∞kterΘ z lokalit pokryt²ch signßlem p°φstupov²ch bod∙, je pro vßs WiFi mimo°ßdn∞ zajφmav²m °eÜenφm. Jeho v²hodou je, ₧e po ·sp∞ÜnΘm nainstalovßnφ koncovΘho za°φzenφ se prakticky nemusφte o nic dalÜφho starat. V²hodou je mo₧nost p°ipojenφ v kavßrnßch a na dalÜφch ve°ejn²ch mφstech, stejn∞ tak jako mobilita v rßmci bu≥ky. Nedostatkem, se kter²m se tento standard pot²kß, je ruÜenφ. Jednak mezi jednotliv²mi bu≥kami, jednak s technologiφ Bluetooth. Tyto problΘmy jsou ale postupn∞ p°ekonßvßny, a WiFi se krom∞ externφch adaptΘr∙ objevuje i jako integrßlnφ Φßst notebook∙, PDA za°φzenφ a zßkladnφch desek pro stolnφ poΦφtaΦe.

Technologie WiFi bohu₧el narß₧φ na hranice technickΘ nedokonalosti. Za°φzenφ mohou b²t snadno zneu₧ita pro neautorizovan² vstup do cizφ sφt∞, jejich spolehlivost je spekulativnφ, p°φstupovΘ body mohou padat. P°esto pat°φ do budoucnosti k nejzajφmav∞jÜφm technologiφm v oblasti bezdrßtovΘho p°φstupu na internet.

WiFi v kostce
- WiFi je technologie bezdrßtovΘho p°φstupu do sφt∞ na malou vzdßlenost
- pracuje se za°φzenφmi nφzkΘho v²konu ve ve°ejnΘm frekvenΦnφm pßsmu
- existujφ volnΘ i komerΦnφ varianty p°ipojenφ, velkΘ nad∞je jsou vklßdßny do mobilnφch operßtor∙
- trpφ bezpeΦnostnφmi problΘmy
- takΘ mß problΘmy se stabilitou a kolizemi frekvencφ
- pot°ebujete poΦφtaΦ s WiFi za°φzenφm, b²t v dosahu provozovatele, b²t oprßvn∞ni se k n∞mu p°ipojit, v p°φpad∞ slu₧eb Eurotelu nap°φklad GO kupon pro placenφ za vyu₧itφ slu₧by

PC-World 02/2003 - Autor: Vojt∞ch Bednß° (bednar.vojtech@seznam.cz)

Zp∞t na stranu Φ.2

Hlavnφ strßnkaFreeware programyOdkazy a jinΘ dopl≥kyTipy pro Windows 9x

┌pravy v DOSu┌pravy registruKlßvesovΘ zkratky╚lßnkyE-mailICQ