Hlavnφ strßnka
Freeware programyOdkazy a jinΘ dopl≥kyTipy pro Windows 9x
┌pravy v DOSu┌pravy registruKlßvesovΘ zkratky╚lßnkyE-mailICQ
Na tΘto strßnce
se budeme setkßvat s Φlßnky z poΦφtaΦov²ch Φasopis∙ a z
internetu. Budou zde nejen rady pro vßÜ poΦφtaΦ, ale i pßr
slov o v∞ciΦkßch ze sv∞ta informaΦnφch technologiφ.
Jak
skuteΦn∞ odstranit data.
Mnozφ to znßte. Ve stßtnφ sprßv∞ chyb∞jφ penφze (a nejen
tam) a tak, pokud to lze, ·°ad si rßd zap∙jΦφ poΦφtaΦe
ke svΘ prßci, pochopiteln∞ se zßkladnφm softwarem (Windows
Φi jen MS-DOS, n∞jak² mana₧er a k tomu n∞kolik disket).
Smlouva na dobu urΦitou je sepsßna a nßsleduje klidn² neruÜen²
₧ivot. AvÜak najednou se p°iblφ₧φ datum odevzdßnφ a vÜechna
data musejφ b²t odstran∞na. ╪eknete si: "O co go?"
VÜechno oznaΦφm a sma₧u (80 % odpov∞dφ), zformßtuji disky
(19,9 % odpov∞dφ). Jen opravdu mßlokdo se zab²vß otßzkou,
zda vÜe bylo ud∞lßno tak, aby ji₧ nikdo ₧ßdnß data nemohl
obnovit. A tak se nynφ podφvejme, co s tφm. Odbornφci nech¥
p°eskoΦφ k "Ma₧u, ma₧eÜ, ma₧eme..."
Trocha
opakovßnφ
HD i FD jsou rozd∞leny na dv∞ zßkladnφch oblasti: systΘmovou
oblast a datovou oblast. Datovß oblast je tvo°ena 3 zßkladnφmi
slo₧kami: boot sektorem, tabulkou FAT a ko°enov²m adresß°em
Root. U hard disk∙ se setkßme jeÜt∞ s jednou tabulkou, naz²vanou
rozd∞lovacφ neboli PAT, ale ta nynφ nebude st°edem naÜeho zßjmu.
Boot
sektor
neboli zavßd∞cφ sektor je oblast, ke kterΘ systΘm prvn∞ p°istupuje
a pou₧φvß ji p°i startu systΘmu k naΦtenφ pot°ebn²ch
systΘmov²ch program∙ a zßkladnφch diskov²ch instrukcφ do
pam∞ti. U disket je to prvnφ sektor na prvnφ stop∞ prvnφ
strany (nezapome≥me vÜak, ₧e Φφslovßnφ probφhß od 0,
tedy zapsßno [0,0,0] sektor je naprosto stejnΘ velikosti jako
ostatnφ, tj. 512 byt∙). U hard disk∙ je umφst∞nφ boot
sektoru slo₧it∞jÜφ o to, ₧e pomocφ PAT m∙₧e b²t hard
disk rozd∞len na vφce oblastφ, kterΘ mohou b²t spravovßny
ka₧dß jin²m operaΦnφm systΘmem, nap°. DOSem a UNIXem.
Obvykle vlastnφ dosovsk² boot sektor zaΦφnß na adrese [0,1,0]
p°i rozd∞lenφ disku na jedin² disk spravovan² MS-DOSem. Boot
sektor tedy obsahuje d∙le₧itΘ informace o "fyzickΘ
konstrukci" disku, nap°.: poΦet stran, poΦet stop na jednΘ
stran∞, poΦet sektor∙ na FAT, cluster, stopu i cel² disk,
souborov² systΘm (FAT12, FAT16 nebo FAT32), max. poΦet slo₧ek
v Root adresß°i a dalÜφ. Nechybφ zde odkaz, zda je disk systΘmov².
Tabulka
FAT
(File Allocation Table) je zßkladnφ informaΦnφ zdroj, podle n∞j₧
systΘm p°istupuje k dat∙m jednotliv²ch soubor∙. Jejφ d∙le₧itost
je vyjßd°ena ji₧ tφm, ₧e si systΘm spravuje dv∞ shodnΘ
kopie. Podle tabulky FAT systΘm p°i vytvß°enφ nov²ch Φi
rozÜi°ovßnφ stßvajφcφch soubor∙ vyhledßvß volnß mφsta
v datovΘ oblasti disku a p°id∞luje je souboru pro jeho data. P°i
naΦtenφ naopak hledß data p°φsluÜnΘho souboru. FAT udr₧uje
o ka₧dΘm clusteru dv∞ zßkladnφ informace zda je cluster voln²,
Φi obsazen² souborem, a zda je vadn², nebo ne. Ka₧d² datov²
cluster na disku mß tedy v tabulce FAT odpovφdajφcφ dvoubytov²
FAT-zßznam. Ka₧d² zßznam uvßdφ Φφslo zßznamu dalÜφho (a
tedy i clusteru), na kterΘm dan² soubor pokraΦuje. DOS, resp.
i Windows podle tΘto konvence FAT udr₧ujφ a k soubor∙m p°istupujφ.
Proto₧e jednotlivΘ zßznamy ve FAT jsou Φφseln∞ vßzßny s
odpovφdajφcφmi clustery datovΘ oblasti disku, znamenß nap°.
posloupnost FAT-zßznamu: 2,3,4,5,6,15,16,17,21,<EOF> pro
operaΦnφ systΘm instrukce na postupnΘ p°eΦtenφ 5 cluster∙
s Φφsly 2 a₧ 6, dßle 3 clustery s Φφsly 15 a₧ 17 a cluster
21. Ve FAT je pak specißln∞ oznaΦen poslednφ cluster.
Root
= ko°enov² adresß°, tvo°φ spolu s FAT nezbytnou dvojici
tabulek pro p°φstup k soubor∙m. Obsahuje zb²vajφcφ
informace, kterΘ dosud chyb∞ly: jmΘno souboru (8 byt∙), p°φponu
(3), atributy (1), rezervu pro systΘm (10), Φas (2), datum (2),
prvnφ FAT zßznam (2), velikost souboru (4). Celkov∞ tedy p°edstavuje
ka₧d² adresß°ov² zßznam pole o dΘlce 32 byt∙ a to platφ
i pro dlouhΘ nßzvy pod Windows 95.
Prvnφ znak ve jmΘnu souboru mß specifick² v²znam. Zde toti₧
systΘm pova₧uje n∞kterΘ znaky za informaΦnφ pro dalÜφ
zachßzenφ s dan²m souborem:
- Nulu systΘm dek≤duje jako informaci, ₧e dosßhl konce aktivnφch
adresß°ov²ch zßznam∙.
- TeΦka je interpretovßna jako zßznam rezervovan² pro systΘm
a umo₧≥ujφcφ mu navigaci dalÜφ adresß°ovou strukturou.
- MalΘ °eckΘ sigma (E5hex) je pova₧ovßno za
informaci, ₧e dan² soubor je zruÜen. Programy, kterΘ obnovujφ
smazanΘ soubory, tento znak ve v²pisech interpretujφ zpravidla
jako otaznφk.
Cluster
nebo sektor?
NejmenÜφ "porcφ" dat, kterou je diskov² kontrolΘr
schopen p°eΦφst, je jeden sektor o velikosti 512 byt∙. Na
disket∞ libovolnΘ velikosti (v dneÜnφ dob∞ bojuje o p°e₧itφ
u₧ jen FD 1,44 MB) platφ: sektor=cluster. Jejich vyu₧itφ
vypadß nßsledovn∞:
0 sektor - boot sektor
1-9 - 1. kopie FAT
10-18 - 2. kopie FAT
19-32 - Root - ko°enov² adresß°
33-2879 - datovß oblast disku
U hard disk∙ operaΦnφ systΘm pou₧φvß vφcesektorovΘ
jednotky zvanΘ prßv∞ cluster. Jejich velikost je p°φmo zßvislß
na velikosti HD.
Nejv∞tÜφ problΘm p°i stßle zv∞tÜujφcφ se kapacit∞ HD
je tzv. clusterovßnφ nevyu₧itelnΘ zbytky p°id∞len²ch a ne·pln∞
obsazen²ch poslednφch cluster∙. Pokud nap°. na disku o
kapacit∞ 1,6 GB je soubor by¥ jen o velikosti 1 bytu, systΘm
mu p°id∞lφ 1 cluster=64 sektor∙=32 KB, a dalÜφ soubor zaΦφnß
a₧ na dalÜφm clusteru. Vrßtφme-li se k tΘmatu, pak obsahuje-li
t∞chto nevyu₧it²ch 32 767 byt∙ n∞jakß p°edeÜlß data,
jsou zcela k dispozici zlod∞j∙m...
Nov² systΘm FAT32 sice zmenÜφ velikost clusteru v zßvislosti
na velikosti disku (v naÜem p°φpad∞ oproti 32 KB v systΘmu
FAT16 na pouh²ch 4 KB, ale zbytky, sice menÜφ, z∙stßvajφ).
Ma₧u,
ma₧eÜ, ma₧eme...
Realizacφ p°φkazu erase, del Φi "odstranit", "smazat" z menu r∙zn²ch mana₧er∙ nebo
Windows neodstranφme z disku data fyzicky. Po obdr₧enφ p°φkazu
na zruÜenφ urΦitΘho souboru se p°epφÜe prvnφ znak jmΘna
souboru na E5hex a vynulujφ se hodnoty p°φsluÜn²ch zßznam∙
ve FAT. Jin² ·daj se vÜak u₧ neodstranφ, tak₧e i kdy₧
soubor p°estal opticky existovat, jeho data odstran∞na nebyla,
a dokud tedy nejsou uvoln∞nΘ clustery p°epsßny jin²mi daty,
lze soubor obnovit. Jeho obnova spoΦφvß v nßsledujφcφch
krocφch:
- zvolφme prvnφ poΦßteΦnφ pφsmeno z naÜφ strany je to vÜe.
- operaΦnφ systΘm p°φkazem undelete (nebo jin²mi komfortn∞jÜφmi
programy) za nßs obnovφ jmΘno (z E5hex na zvolenΘ pφsmeno),
a na zßklad∞ informacφ dΘlka souboru a Φφslo prvnφho
clusteru v ROOT obnovφ FAT zßznam souboru.
FORMAT
to je jistota Anebo ₧e by ne...?
"Prost∞ to zformßtujte, a hotovo. Pro jistotu 2x.",
°φkß odpov∞dn² pracovnφk. Jen₧e chyba lßvky! Hard disk u
zap∙jΦen²ch poΦφtaΦ∙ vÜak v∞tÜinou z d∙vodu dan²ch
smlouvou zformßtovat nelze v₧dy¥ jsme jej dostali i se zßkladnφm
softwarov²m vybavenφm, a to by jaksi schßzelo. Navφc, kdo by
instaloval chyb∞jφcφ systΘm. A i kdybychom mohli, pak v∞zte,
₧e 100nßsobnΘ b∞₧nΘ formßtovßnφ by bylo ·ΦinnΘ stejn∞
jako jedinΘ, a p°φpadn² zlod∞j by si p°iÜel na svΘ. Nev∞°φte?
Realizacφ dosovskΘho p°φkazu format (do verze 6.22) op∞t neodstranφme
z disku data fyzicky. P°i formßtovßnφ vytvß°φ operaΦnφ
systΘm skryt² soubor IMAGE.DAT, pomocφ n∞j₧ lze vÜe op∞t uvΘst do p∙vodnφho
stavu! P°φkaz format
sice reinicializuje systΘmovou oblast disku, tj. p°epφÜe boot
sektor a odstranφ vÜechny informace v Rootu i vynuluje vÜechny
FAT-zßznamy, datovou oblast vÜak ponechßvß v p∙vodnφm stavu.
Ji₧ prost² p°φkaz unformat pom∙₧e, nato₧ pak specißlnφ programy.
Jak
tedy na to aneb s jednoduchostφ nejdßl dojdeÜ.
Jist∞, zkuÜenφ systΘmßci sßhnou po specißlnφch
programech, jako nap°. po WipeInfo z kolekce Norton Utility. Tφmto
programem lze data z disku odstranit tak, ₧e je ji₧ nikdy pozd∞ji
nebude mo₧nΘ ani obnovit, ani rekonstruovat. Je vÜak t°eba uvß₧it
nutnΘ ΦasovΘ nßroky. V USA existuje norma (DOD 5220.22M),
kterß upravuje postup "Wipe" asi takto:
1. P°epsat celou definovanou oblast hodnotou "1" a
ihned jeÜt∞ hodnotou "0".Tento krok opakovat alespo≥
t°ikrßt.
2. P°epsat celou definovanou oblast jeÜt∞ jednou, tentokrßt nßhodn∞
vybranou hodnotou z intervalu 0 a₧ 255.
3. Verifikovat poslednφ zßpis. Jestli₧e se p°i verifikaci
vyskytne chyba, pova₧ovat provedenΘ odstran∞nφ za nedostateΦnΘ
a znovu je celΘ opakovat.
Tφmto jsem cht∞l jen ukßzat, jak je d∙le₧itost tΘto oblasti
vnφmßna. Co vÜak m∙₧eme ud∞lat my, prostφ u₧ivatelΘ bez
specißlnφch program∙? Jestli₧e jste pozorn∞ Φetli p°edchßzejφcφ
°ßdky, pak vßm neuÜlo, ₧e slovo p°epsßnφ zde mß tu klφΦovou
roli. ProblΘm rozd∞lme na dva dφlΦφ: definitivnφ odstran∞nφ
dat na disket∞ a na pevnΘm disku.
a)
Jak na disketu
Zde sprßvn∞ p°edpoklßdejme, ₧e jsme je ji₧ prßzdnΘ m∞li
k dispozici a takΘ je prßzdnΘ budeme vracet. Postup je pak
zcela prost²:
1. Prove∩me rychl² formßt, nejlΘpe v prost°edφ MS-DOSu.
Tedy p°φkaz: format a: /q /u
poslednφ parametr zajistφ, ₧e se ₧ßdn² soubor IMAGE.DAT nebo jemu podobn² nebude vytvß°et.
Tφmto jsou smazßny vÜechny ·daje ze systΘmovΘ oblasti.
2. Nynφ jen v prost°edφ MS-DOSu zkopφrujeme libovoln² soubor
v∞tÜφ, ne₧ je velikost standardnφ diskety, tedy soubor 1,45
MB a v∞tÜφ na disketu p°φkazem: copy soubor a: /V. Parametr zajistφ, ₧e systΘm
navφc bude ov∞°ovat sprßvnost zßpisu. Tφmto p°φkazem jsou
p°epsßny vÜechny p∙vodnφ ·daje v datovΘ oblasti, a pokud
by se sna₧il n∞kdo n∞co odhalit, zφskß jen obsah nßmi zkopφrovanΘho
neÜkodnΘho souboru.
Zdß se b²t divnΘ, ₧e kopφrujeme v∞tÜφ soubor ne₧ samotn²
obsah diskety? V tom se toti₧ skr²vß ten trik. Vyu₧ili jsme
jeden z nedostatk∙ MS-DOSu, tj. ₧e systΘm p°edem
nekontroluje, zda kopφrovan² objekt se vejde na danΘ mΘdium.
SystΘm tak postupn∞ zapl≥uje datovou oblast, zßpis ukonΦφ
chybov²m hlßÜenφm, a tedy ani ₧ßdn² soubor vlastn∞
nevytvo°φ. P∙vodnφ data jsou vÜak spolehliv∞ ztracena, resp.
p°epsßna. Pokud n∞kdo nenajde dostateΦn∞ velk² soubor nebo
chce "poslat" zlod∞ji nßmi zvolenou zprßvu, nech¥
provede s disketou totΘ₧, co v zßv∞ru s pevn²m diskem.
b)
Jak na pevn² disk
Jak jsme ji₧ °ekli, formßtovat nebudeme. Hledat v∞tÜφ
soubor ne₧ kapacita disku na tΘm₧e disku je vhodnΘ jen pro
Mistra Bohnic. Nßsledn² postup je tedy slo₧it∞jÜφ, ale ne
moc pracn² a oproti procedu°e Wipe i o mnoho rychlejÜφ (s tΘm∞°
stejn²m efektem).
1. Pomocφ Pr∙zkumnφka ve Windows Φi z M602 apod. sma₧eme vÜechny
naÜe pou₧φvanΘ programy, data, soubory atd., prost∞ vÜechny
naÜe v∞ci, kterΘ jsme po zap∙jΦenφ poΦφtaΦe nakopφrovali
Φi nainstalovali.
2. Provedeme kontrolu disku (p°φkaz scandisk c:), a potΘ jeho defragmentaci (p°φkaz defrag c:). Pokud mßme vφce logick²ch
jednotek, tedy disk rozd∞len² na vφce oblastφ, provedeme tuto
Φinnost na ka₧dΘ z nich. Zde bych jen poznamenal, ₧e ji₧
samotnß defragmentace disku s obsahem datovΘ oblasti notn∞ zamßvß.
3. Na disku v hlavnφm adresß°i vytvo°φme libovoln²m
editorem soubor o nßzvu t°eba A a v n∞m napφÜeme nap°. text:
To koukßÜ, vi∩?.
4. Na disket∞ vytvo°φme dßvkov² soubor se jmΘnem nap°. ochrana.bat a v n∞m nßsledujφcφ instrukce:
:start
copy c:A + c:A c:B /V nul
copy c:B + c:B c:A /V nul
goto start
PotΘ tento "program", tedy dßvkov² soubor spustφme.
Co se bude dφt? Nejd°φve se vytvo°φ soubor B s dvounßsobnou
dΘlkou ne₧ soubor A, tj. nßÜ text bude obsahovat dvakrßt.
PotΘ se vytvo°φ nov² soubor A (p∙vodnφ p°epφÜe) op∞t s
dvojnßsobnou dΘlkou ne₧ soubor B, resp. Φty°nßsobnou ne₧ p∙vodnφ
soubor A. Takto se bude neustßle vytvß°et a p°episovat v₧dy
dvojnßsobn∞ v∞tÜφ soubor, dokud nenaskoΦφ chybovΘ hlßÜenφ
systΘmu, nejΦast∞ji "File not found". P°edΦasnΘ
ukonΦenφ naÜeho dßvkovΘho souboru provedeme souΦasn²m
stiskem klßves Ctrl + C.
Tφmto zp∙sobem jsme hned n∞kolikrßt p°epsali za pom∞rn∞ krßtkou
dobu (otßzka n∞kolika minut) datovou oblast disku, a p°φpadn²
zlod∞j najde vÜude jen nßÜ text. N∞kdy to mß i tu pikantnφ
p°φchu¥, ₧e soubory, kterΘ byly na zaΦßtku celΘho naÜeho
postupu smazßny, jdou i normßln∞ obnovit, obsahujφ vÜak
pouze nßÜ zvolen² text a zlod∞je by to jen rozzu°ilo. Na
pevnΘm disku v∞tÜinou nez∙stane ₧ßdn² z vytvß°en²ch
soubor∙, tj. A nebo B, pokud vÜak ano, prost∞ ho sma₧me. Co
obsahuje, ji₧ vφme.
Zßv∞r
Pokud jsem vßs smrteln∞ vystraÜil, omlouvßm se, ale p°φpadn²
zlod∞j vφ o vaÜem odd∞lenφ Φi odboru vÜe. Pokud jsem vßs
inspiroval od tΘto doby k lepÜφ Φinnosti, jsem rßd, nebo¥
to byl m∙j cφl. Bylo-li to pro vßs p°φjemnΘ zopakovßnφ,
pak v∞zte, ₧e "opakovßnφ je matka moudrosti". Pokud
"ochranu" dat u vßs provßdφte lepÜφm jednoduÜÜφm
zp∙sobem, m∙₧ete mi ho poslat.
Cesta
do hlubin datovΘho rozhranφ - Od d∞rn²ch Ütφtk∙ a₧ po
Serial ATA
Historie
Zapomφnavost je vlastnost starß jak lidstvo samo, takΘ proto
se nikdo moc nedivφ, ₧e se pφsmo objevilo na zemi u₧ p°ed
tak dßvn²mi Φasy. Pokud tedy opomeneme n∞jakΘ ty porytΘ
hlin∞nΘ destiΦky a potesanΘ kusy balvan∙ a skal, m∙₧eme sm∞le
°φci, ₧e prvnφm vß₧n∞jÜφm zßznamov²m mΘdiem se stal a₧
papφr. Zde snad jeÜt∞ po "datovΘm rozhranφ" p°φliÜ
pßtrat nebudeme, z°ejm∞ bychom toti₧ doÜli k ruce, peru, Φtecφmu
mechanismu v podob∞ oΦφ a vyhodnocovacφmu systΘmu mozku v
podob∞ kryptovacφ a dekryptovacφ jednotky.
D∞rnΘ
Ütφtky
Rad∞ji se posuneme o mnoho stoletφ let dßl, tedy a₧ do sv∞ta
Θry v²poΦetnφ techniky. V tΘto dob∞ se toti₧ objevuje pot°eba
uchovßvat informace nejen pφsemn∞ na papφ°e, ale tak, aby s
nimi mohl co nejpohodln∞ji pracovat i poΦφtaΦ. Co₧ podoba
latinky ani azbuky Φi Φφnsk²ch znak∙ urΦit∞ nebude.
Nejprve se na scΘn∞ objevuje vynßlez nazvan² d∞rn² Ütφtek.
Papφrov² d∞rn² Ütφtek byl sice pou₧it u₧ mnohem d°φve,
ne₧ nastoupily poΦφtaΦe v roce 1801 jej, z°ejm∞ poprvΘ,
pou₧il Joseph-Marie Jacquard pro °φzenφ automatickΘho
tkalcovskΘho stavu ale to jeÜt∞ nebylo ·pln∞ plnohodnotnΘ mΘdium,
nebo¥ stroj pouze pracoval podle d∞rnΘho Ütφtku, kter² p°ipravil
manußln∞ Φlov∞k. OvÜem v dob∞ poΦφtaΦ∙ u₧ nastala jinß
situace. I v ╚eskΘ republice se d∞rnΘ Ütφtky hojn∞ vyu₧φvaly,
sv∞dΦφ o tom i vydanß ╚eskoslovenskß stßtnφ norma (╚SN),
kterß p°edepsala jejich vlastnosti (nap°. rozm∞ry na 187,4 x
82,5 x 0,18 mm). Data byla zaznamenßvßna pomocφ skuteΦnΘ
perforace papφrov²ch Ütφtk∙ v r∙zn²ch Φßstech. S tφm,
₧e Ütφtek byl rozd∞len do osmdesßti Φi devadesßti sloupc∙
a dvanßcti °ad. Data se uklßdala nikoliv binßrn∞, ale v systΘmu
pφsmen a Φφslic, p°iΦem₧ abeceda byla, na rozdφl od znakovΘ
sady nap°. Windows, siln∞ zredukovßna na zßkladnφ pφsmena a
znaky. Klasickß kapacita d∞rnΘho Ütφtku se poΦφtala na 80
znak∙, pro jednoduchost °ekn∞me 80 byt∙. Co₧ nejprve dostaΦovalo,
ale pozd∞ji se objevilo i efektivn∞jÜφ k≤dovßnφ (160 znak∙
a podobn∞).
D∞rnΘ
pßsky
Je z°ejmΘ, ₧e ani zv²Üenß hustota zßznamu na d∞rnΘm Ütφtku
nemohla dlouho postaΦovat, zvlßÜ¥ kdy₧ programy a informace,
kterΘ tvo°ily logickΘ celky, zabφraly mnoho d∞rn²ch Ütφtk∙
a tak jeden program jste si mohli doslova nasypat do krabice od
bot. JeÜt∞ horÜφ situace nastala, pokud se vßm d∞rnΘ Ütφtky
pomφchaly. Mimochodem, nep°ipomφnß vßm to instalaci Windows
95 z disket (s jedinou v²hodou, ₧e diskety byly oΦφslovanΘ)?
Z t∞chto logick²ch d∙vod∙ v²vojß°i navrhli d∞rnΘ pßsky.
DoÜlo ke zv²Üenφ p°enosovΘ rychlosti jak p°i zßpisu (d∞rovßnφ)
na pßsku, tak i p°i Φtenφ perforovanΘho mΘdia. Data se uklßdala
na pßsek v sekvenΦnφm d∞rovßnφ, p°iΦem₧ se k≤dovala v
systΘmu sedmi a₧ devφti °ad. U ÜirÜφch zßznam∙ se pou₧φvalo
i kontroly sprßvnosti dat pomocφ paritnφho bitu. V praxi se
vyu₧φvaly d∞rnΘ pßsky nejen u poΦφtaΦ∙, ale uplatnily se
i nap°φklad v oblasti telegraf∙ a dßlnopisu. Nev²hodami vÜak
stßle z∙stßvalo snadnΘ poÜkozenφ papφru a nemo₧nost jej p°episovat,
tedy pou₧φt mΘdium pro zßpis vφcenßsobn∞.
MagnetickΘ
Ütφtky a pßsky
S objevem magnetick²ch materißl∙ se situace u zßznamov²ch mΘdiφ,
kterß by dokßzala udr₧et informace i bez napßjenφ, dosti zm∞nila
k lepÜφmu. Doposud pou₧φvanΘ d∞rnΘ Ütφtky, vyrobenΘ pov∞tÜinou
z papφru, se vytrßcejφ a na jejich mφsto p°ichßzejφ Ütφtky
vyrobenΘ z plast∙ a pokrytΘ magnetick²m povrchem. Dφky n∞mu
se zvyÜuje kapacita, te∩ u₧ ne d∞rnΘho, ale magnetickΘho Ütφtku
mnohonßsobn∞. Dßle zφskal Ütφtek schopnost p°episu a takΘ
se zv²Üila i rychlost p°φstupu k dat∙m na mΘdiu bez rizika
mechanickΘho poÜkozenφ, jak tomu bylo d°φve v p°φpad∞ Ütφtk∙
vyroben²ch z papφru.
MagnetickΘ pßsky pro zm∞nu vytlaΦily nejprve papφrovΘ datovΘ
pßsky a pozd∞ji i d∞rnΘ a magnetickΘ Ütφtky. MagnetickΘ pßsky
se dokonce rozÜφ°ily natolik, ₧e se nezaΦaly pou₧φvat jen
u velk²ch sßlov²ch poΦφtaΦ∙, ale pronikly i do domßcnostφ.
Znßm²m p°φkladem jsou audiokazety, kterΘ se pro zßznam
hudby i mluven²ch projev∙ pou₧φvajφ dodnes. OvÜem
audiokazety vhledem k svΘ technickΘ vysp∞losti (ve svΘ dob∞)
dokßzaly upoutat i v²robce domßcφch poΦφtaΦ∙, a tak si
jist∞ i vy vzpomenete na zlatΘ Φasy osmibitov²ch poΦφtaΦ∙,
jejich₧ nedφlnou souΦßstφ se staly vφce Φi mΘn∞ obyΦejnΘ
kaze¥ßky. Na ·pln∞ obyΦejnΘ kazety se uklßdaly (v
audiopodob∞) programy i data. N∞kterΘ poΦφtaΦe, nap°.
modely Atari, vyu₧φvaly k p°ipojenφ kazetovΘho magnetofonu,
kter² musel b²t vybaven ji₧ AD a DA p°evodnφkem jinΘ, nap°φklad
kdysi velmi znßmΘ ZX Spectrum p°evßd∞ly audiosignßl a₧ ve
sv²ch ·trobßch.
Zßlohovacφ
pßskovΘ mechaniky
Poslednφ zmφn∞nou podobou magnetick²ch pßsek jsou pßsky zßlohovacφ;
uplat≥ujφ se p°evß₧n∞ v rukßch sprßvc∙ sφtφ, kte°φ
je, s r∙zn²m stupn∞m oblφbenosti, vyu₧φvajφ a₧ do dneÜnφch
dnφ. Uznßvßny jsou p°edevÜφm z d∙vod∙ vysokΘ kapacity na
jednu kazetu (pßsku), kterß obsßhne °ßdov∞ desφtky GB, a
takΘ pro relativn∞ nφzkΘ riziko poÜkozenφ ulo₧en²ch dat.
Zßlohovacφ mechaniky (streamery) z°ejm∞ v nejbli₧Üφ dob∞
rozhodn∞ nevymizφ, ale z hlediska dlouhodobΘho v²voje lze p°edpoklßdat,
₧e nijak v²razn∞ se s nimi poΦφtat nebude. Na jejich mφsto
nastoupφ novΘ technologie zßlohovßnφ dat, kterΘ budou pro u₧ivatele
jeÜt∞ komfortn∞jÜφ ne₧ dosti pomalΘ pßskovΘ mechaniky.
Diskety
S objevem a rozvojem magnetick²ch pßsek zaΦali v∞dci p°em²Ület
o dalÜφch vylepÜenφch, kterß by zrychlila p°φstup k
informacφm ulo₧en²m na mΘdiu. Celkem logicky nßsledn∞ doÜli
k rotujφcφmu kotouΦi, pokrytΘm magnetick²m povrchem. Pro lepÜφ
adresaci celΘho povrchu je magnetick² prostor rozd∞len do
logick²ch Φßstφ sektor∙ a p°φpadn∞ cluster∙, ke kter²m
je p°φstupovß doba velmi podobnß. Je to hlavnφ rozdφl
oproti pßsce, kterou je t°eba v₧dy p°evinout na pat°iΦnΘ mφsto,
a pak je ji teprve mo₧no Φφst Φi na ni zapisovat.
Prvnφ diskety (floppy disks) se vyrßb∞ly v rozm∞ru 8 palc∙,
pozd∞ji se objevila zmenÜenß verze o velikosti 5,25". Tu
ji₧ za₧ily i prvnφ poΦφtaΦe z °ad PC. Diskety dosahovaly
nejprve kapacit cca 160 Φi 320 KB, a poslΘze v re₧imu vyÜÜφho
formßtu (Double density a High density) a₧ 720 KB a 1,2 MB. ╚asem
se na PC platform∞ vyno°ila i podoba disket o rozm∞rech 3,5",
kterΘ nakonec p°edchozφ 5,25" typ ·pln∞ vytlaΦily. T°i
a p∙l palcovΘ diskety jsou dnes sice mΘdiem a₧ d∞siv∞
zastaral²m, nicmΘn∞ p°evß₧n∞ z d∙vodu absence modern∞jÜφho
mΘdia, kterΘ by ·lohu diskety p°evzalo nalezneme 3,5"
disketovou mechaniku stßle jeÜt∞ v ka₧dΘm PC. Je sice
pravdou, ₧e se na trhu objevily i modern∞jÜφ disketovΘ systΘmy
(za vÜechny uve∩me nap°. LS-120, jejφ₧ datov² prostor na
jedno mΘdium dosßhl 120 MB), nicmΘn∞ ani p°esto se nijak v²razn∞
nerozÜφ°ily.
Prvnφ
pevnΘ disky
AΦ se to mo₧nß bude zdßt neuv∞°itelnΘ, prvnφ pevn² disk
spat°il sv∞tlo sv∞ta u₧ p°ed cel²mi 45 lety, kdy jej
zabudovala do svΘho poΦφtaΦe spoleΦnost IBM. M∞l tehdy na
svou dobu neuv∞°itelnou kapacitu 5 MB a rozm∞rov∞ se blφ₧il
vφce k solidnφ ledniΦce ne₧ k dneÜnφmu miniaturnφmu hard
disku. NaÜt∞stφ pro nßs u₧ivatele se v²voj nezastavil, a
tak se u₧ v osmdesßt²ch letech m∙₧eme setkat s disky o
kapacit∞ a₧ 20 MB a rozm∞rem i hmotnostφ, umo₧≥ujφcφmi
integraci do vnit°ku poΦφtaΦovΘ sk°φn∞.
Mezi prvnφ disky, kterΘ se poda°ilo vt∞snat do poΦφtaΦ∙
PC, tehdy jeÜt∞ PC XT, pat°ily v²robky spoleΦnosti Seagate,
je₧ stßla u zrodu diskovΘho °adiΦe ST-506. SystΘm, znßm²
takΘ pod oznaΦenφm MFM (Modified Frequency Modulation), vyu₧φval
pevn²ch disk∙ bez jak²chkoliv inteligentnφch obvod∙, tak₧e
veÜkerou °φdicφ Φinnost musela provßd∞t p°φmo karta °adiΦe.
Tento fakt zhorÜoval kompatibilitu v²robk∙ od r∙zn²ch v²robc∙
a dosti komplikoval u₧ivatel∙m ₧ivot.
Odstranit v²Üe popsan² problΘm m∞lo rozhranφ ESDI (Enhaced
Small Device Interface), jeho₧ poslßnφm, vyjma dalÜφch vylepÜenφ,
bylo p°enΘst °φdicφ obvody p°φmo na konstrukci pevnΘho
disku a odlehΦit prßci °adiΦi v PC.
Nßstup
ATA
Jak je znßmo, boj a vßlka byly v₧dy motorem pokroku, a proto
nenφ ani p°φliÜ p°ekvapivΘ, ₧e konkurenΦnφ zßpas stßl
za zrodem novΘho, modern∞jÜφho diskovΘho standardu, jeho₧ v²hody
smetly p°edchozφ diskovß rozhranφ do propadliÜt∞ d∞jin. U
porodnφ kolΘbky specifikace ATA (Advanced Technology Attachment)
stßly v roce 1986 spoleΦnosti Western Digital a Compaq. A jak
je vid∞t, jejich snaha nep°iÜla vniveΦ, nebo¥ rozhranφ ATA
i kdy₧ ve velmi modifikovanΘ verzi je mo₧nΘ vid∞t v PC
dodnes.
V²voj
ATA
KlasickΘ rozhranφ ATA nabφzφ mo₧nost pomocφ 40pinovΘho
datovΘho kabelu p°ipojit a₧ dva IDE disky, p°iΦem₧ platφ,
₧e jeden z nich musφ b²t °φdφcφ (Master) a druh² pod°φzen²
(Slave). Standard v tΘ dob∞ nabφzel teoretickou p°enosovou
rychlost 8,33 MB/s a ji₧ podporoval znßmΘ re₧imy PIO (Programmed
Input/Output) a p°enos dat s vyu₧itφm DMA (Direct Memory Acces)
p°φmΘho p°φstupu do pam∞ti.
I p°es velk² p°φnos rozhranφ ATA se v²voj nezastavil, a
neuplynula p°φliÜ dlouhß doba a rozhranφ ATA2 u₧ zaklepalo
na dve°e. Nemalou m∞rou k rozÜφ°enφ ATA2 p°isp∞la i skuteΦnost,
₧e v re₧imu ATA1 nedokßzal poΦφtaΦ (standardn∞) pracovat s
disky v∞tÜφmi ne₧ 512 MB. Na tuto neblahou dobu si jist∞
mnozφ u₧ivatelΘ vzpomenou a ti, kte°φ museli dokonce vyu₧φvat
slu₧eb ovladaΦ∙ umo₧≥ujφcφch obejφt nedostatky ATA1 (nap°.
program OnTrack), si i nostalgicky povzdechnou p°i vzpomφnce na
ony zaÜlΘ Φasy. JeÜt∞ se vÜak vra¥me k ATA2, kterΘ umo₧nilo
jak rychlejÜφ re₧im p°enosu dat (16,6 MB/s), tak i nov² zp∙sob
adresovßnφ LBA (Logical Block Addressing), prßv∞ dφky n∞mu₧
byla prolomena hranice velk²ch disk∙.
ATAPI
Z°ejm∞ pro ·sp∞ch ATA a ATA2 se zaΦalo uva₧ovat o mo₧nosti
p°ipojit na toto rozhranφ i jinß ne₧ diskovß za°φzenφ. V²sledkem
se stal standard ATAPI (ATA Packet Interface), s jeho₧ pomocφ
se dajφ p°ipojit na 40pinov² (ale i na 80pinov²) datov²
kabel u₧ nejen disky, ale i za°φzenφ jako CD-ROM, CD-RW, pßskovΘ
i r∙znΘ jinΘ mechaniky a produkty.
EIDE
RozÜφ°enΘ IDE neboli Enhanced IDE, jednoduÜe psanΘ jako
EIDE, vyvinula ve sv²ch laborato°φch spoleΦnost Western
Digital a nasadila jej jako sv∙j strategick² tah oproti
konkurenci. Ve svΘ specifikaci p°idala °adiΦi kanßl navφc,
tak₧e se poprvΘ v PC objevujφ dva datovΘ kabely, oproti d°φv∞jÜφmu
jednomu. Ka₧d² z kanßl∙, oznaΦovan²ch jako primßrnφ a
sekundßrnφ, dokß₧e p°ipojit dv∞ za°φzenφ, celkov∞ tedy
Φty°i. Architektura rozd∞lenφ p°ipojen²ch mechanik Φi disk∙
z∙stßvß stejnß, stßle funguje "switchovßnφ",
neboli nastavenφ pro Master/Slave re₧im, jen s tφm rozdφlem,
₧e p°i plnΘm obsazenφ °adiΦe existujφ za°φzenφ oznaΦenß
Primary Master, Primary Slave, Secondary Master a Secondary Slave.
Ultra
ATA
Po rozhranφ ATA3, kterΘ definovalo pßr nov²ch vylepÜenφ,
nap°. technologii S.M.A.R.T (Self-
Monitoring Analysis and Reporting Technology), se objevil pom∞rn∞
d∙le₧it² a v²znamn² systΘm oznaΦen² jako Ultra ATA/33.
Vyvinula jej v roce 1997 tehdy diskovß velmoc, spoleΦnost
Quantum, a dodnes je toto rozhranφ v PC vyu₧φvßno. Mezi jin²mi
nßzvy, pod kter²mi je takΘ znßmΘ, uve∩me nap°. Ultra DMA/33
nebo n∞kdy i ATA4. Jak ji₧ sßm nßzev napovφdß, zvyÜuje
Ultra ATA/33 propustnost sb∞rnice z d°φv∞jÜφch 16,6 MB/s na
33,3 MB/s. Nenφ bez zajφmavosti, ₧e snad vÜechny dneÜnφ
mechaniky CD-ROM a CD-RW pracujφ v re₧imu Ultra DMA/33.
ATA/66,
ATA/100 a ATA/133
O rok pozd∞ji, tedy v roce 1998, spoleΦnost Quantum a n∞kolik
dalÜφch p°ednφch velmocφ, zab²vajφcφch se v²vojem pevn²ch
disk∙, p°ijalo specifikaci dvojnßsobn∞ rychlΘho rozhranφ s
nßzvem ATA/66. Je vid∞t, ₧e historie se u₧ ·pln∞ postarala
o odstran∞nφ oznaΦenφ ATA3, ATA4 anebo v tomto p°φpad∞ ATA5,
a nastupuje tedy pouze oznaΦenφ ATA/66. Pod nφm se skr²vß
propustnost sb∞rnice 66 MB/s, a samoz°ejm∞ i zp∞tnß
kompatibilita se starÜφmi re₧imy p°enosu. P°echod na ATA/66
pro u₧ivatele znamenal nejen to, ₧e re₧im musφ podporovat jak
pevn² disk, tak BIOS, ale navφc je poprvΘ pot°ebn² 80₧ilov²
datov² kabel, oproti p°edchozφmu 40₧ilovΘmu. To je zp∙sobeno
tφm, ₧e ke ka₧dΘmu z p°edchozφch 40 vodiΦ∙ p°ib²vß
samostatnΘ zemn∞nφ, tak aby i p°i vysok²ch rychlostech p°enosu
nedochßzelo k chybßm.
Logick²m krokem k vyÜÜφm rychlostem byl poΦin v podob∞
zavedenφ standardu ATA/100, kter² dovoluje zv²Üit propustnost
sb∞rnice a₧ do 100 MB/s, a v poslednφ dob∞ se ji₧ objevujφ
prvnφ vlaÜtovky z °ad disk∙ umo₧≥ujφcφch pracovat v
protokolu ATA/133, kde je v²kon zcela analogicky zv²Üen na 133
MB/s. U posledn∞ zmφn∞nΘho rozhranφ je zatφm trochu potφ₧
s mal²m zastoupenφ zßkladnφch desek, kterΘ by ATA/133
podporovaly, ale zatφm lze p°edpoklßdat, ₧e v p°φÜtφm
roce se p°eci jen tento standard masivn∞ji rozÜφ°φ. V ka₧dΘm
p°φpad∞ u₧ dnes lze s jistotou °φci, ₧e doba jeho vlßdy
bude krßtkß, nebo¥ systΘm Serial ATA u₧ klepe na dve°e a s
nφm se poΦφtß jako se standardem pro dalÜφ budoucnost.
DalÜφ
rozhranφ
JeÜt∞ p°edtφm, ne₧ prozradφme n∞co o nejmodern∞jÜφm vyvφjenΘm
rozhranφ Serial ATA, podφvejme se krßtce i po alternativnφch
systΘmech, kterΘ byly anebo jeÜt∞ jsou pro p°ipojovßnφ
diskov²ch i nediskov²ch za°φzenφ pou₧φvßny.
SCSI
Je rozhodn∞ Ükoda, ₧e velmi zajφmavou sb∞rnici SCSI (Small
Computer System Interface) nem∙₧eme podrobn∞ji popsat, ale je
to z toho d∙vodu, ₧e SCSI by si zaslou₧ilo mφsta na vlastnφ
samostatn² Φlßnek. Tudφ₧ jen krßtce: SCSI bylo navr₧eno v
roce 1986 a ihned v prvnφ verzi nabφdlo u₧ivateli mo₧nost p°ipojit
a₧ osm za°φzenφ na jeden °adiΦ. Rychlost p°enosu sice
nebyla na dneÜnφ dobu nijak p°evratnß, ale postupem Φasu se
v²vojem jednotliv²ch SCSI modifikacφ zv²Üila a₧ na dneÜnφch
(teoretick²ch) 160 MB/s. Ze znßm²ch modifikacφ SCSI uve∩me
nap°. SCSI 1-3, Ultra2 SCSI nebo dneÜnφ Ultra 160 SCSI. Zajφmav²
je i maximßlnφ poΦet za°φzenφ, souΦasnΘ °adiΦe dokß₧φ
toti₧ "zam∞stnat" a₧ 15 p°ipojen²ch disk∙.
FireWire
DalÜφm pom∞rn∞ zajφmav²m rozhranφm je bezesporu "ohniv²
drßt", neboli FireWire. U jeho zrodu stßla spoleΦnost
Apple, kterß jej vyvinula jako vysokorychlostnφ sΘriovΘ
rozhranφ. Jeho v²hody jsou dosti znaΦnΘ. Hv∞zdicovß
struktura p°ipojenφ za°φzenφ, schopnost p°ipojovat Φi
odpojovat za°φzenφ za chodu (Hot Plug-In) a rychlost p°enosu
dat nejprve 50 Mb/s, pozd∞ji 100 a dnes a₧ 400 Mb/s. FireWire
je rozhranφ znßmΘ takΘ pod standardizovan²m oznaΦenφm IEEE-1394,
nebo pod komerΦnφm nßzvem spoleΦnosti Sony, iLink. Ostatn∞,
z°ejm∞ p°edevÜφm dφky Sony se rozhranφ FireWire dostalo
tolik do pov∞domφ u₧ivatel∙. V roce 1995 toti₧ byla poprvΘ
standardem IEEE-1394 osazena digitßlnφ kamera, vyrobenß prßv∞
zmφn∞nou japonskou spoleΦnostφ. Dnes je FireWire uznßvßn p°edevÜφm
jako jednoznaΦn² standard p°ipojenφ digitßlnφch kamer k PC
a pro p°enos formßtu DV, kdy se pou₧φvß p°enosovΘ
rychlosti 100 Mb/s. OvÜem bylo by lichΘ odsoudit "ohniv²
drßt" jen pro ·Φely videa, na trhu naleznete pro tento
dosti modernφ standard i plno jin²ch (p°evß₧n∞ externφch)
za°φzenφ. Nap°. skenery, externφ pevnΘ disky, vypalovaΦky,
CD-ROM mechaniky, DVD knihovny, ΦteΦky pam∞¥ov²ch karet a
podobn∞.
USB
1.x a 2.0
Specifikace univerzßlnφho sΘriovΘho rozhranφ USB (Universal
Serial Bus) pochßzφ z roku 1995, kdy jej ustanovila skupina v²robc∙
hardwaru, v nφ₧ nechyb∞la jmΘna jako Intel, Compaq Φi Nec. I
p°es velkou podporu ze stran v²robc∙ se USB rozÜφ°ilo v
praktickΘm u₧φvßnφ a₧ dosti pozd∞ji. Dokonce lze °φci,
₧e teprve v dneÜnφch dnech se vlastnosti USB vyu₧φvajφ
naplno. Bohu₧el nφzkß pr∙chodnost sb∞rnice 12 Mb/s (asi 1,5
MB/s) zabra≥uje ÜirÜφmu vyu₧itφ jinak velmi zda°ilΘho
systΘmu. V²voj nikdy nespφ, a tak se v souΦasnosti dostßvß
na sv∞tlo poΦφtaΦovΘho sv∞ta novß specifikace USB, verze 2.0.
Ta nabφzφ rychlost 480 Mb/s (p°ibli₧n∞ 60 MB/s) a mo₧nost
vyÜÜφho napßjecφho zatφ₧enφ. Z toho m∙₧eme p°edpovφdat,
₧e je jen otßzkou krßtkΘho Φasu, ne₧ se masivn∞ objevφ
externφ disky, vypalovaΦky a obdobnΘ v²robky pro standard USB
2.0.
Budoucnost
je v Serial ATA
Nachßzφme se dnes v dob∞ velk²ch zm∞n, a tak lze jen t∞₧ko
°φci, kterΘ rozhranφ se rozvine v budoucnu vφce, kterΘ mΘn∞
a za jak dlouho p°esto vÜak jednu jistotu mßme. Budoucnost
diskov²ch rozhranφ mß jmΘno SATA, neboli sΘriovΘ
vysokorychlostnφ rozhranφ ATA. Skupina slo₧enß z veliΦin
jako jsou Dell, IBM, Intel, Maxtor a Seagate, spojila sφly a zaΦala
v roce 1999 pracovat na specifikaci novΘho rozhranφ, kterΘ by
nahradilo stßvajφcφ paralelnφ rozhranφ ATA. V²sledkem se
stalo SATA, tedy sΘriovΘ ATA, je₧ mß za ·kol odstranit souΦasnΘ
nedostatky paralelnφho systΘmu. Zm∞ny se nedotknou jen p°φmΘho
protokolu, ale i technickΘho pozadφ. Datov² kabel u₧ nebude
ploch² 40pinov² s 80 ₧ilami, ale pouze uzounk², navφc bude
moci b²t a₧ metr dlouh², oproti d°φv∞jÜφmu, kter² mohl
dor∙stat maximßln∞ 18palcovΘ dΘlky (cca 45 cm). Tφm se v²razn∞
zjednoduÜφ jak montß₧ poΦφtaΦ∙, tak i p°φstup vzduchu,
Φφm₧ se zlepÜφ tepelnΘ podmφnky v celΘm PC. JednoduÜe °eΦeno,
zlepÜφ se proud∞nφ vzduchu ve vnit°ku poΦφtaΦe, tak₧e
nebude tak snadno dochßzet k p°eh°φvßnφ jednotliv²ch
komponent. Jinak budou vypadat i p°φpojky napßjenφ, ale nap∞tφ
z∙stane na stejnΘ ·rovni, tak₧e p°i p°echodu na SATA bude
mo₧nΘ i na star²ch poΦφtaΦφch vyu₧φt jednoduchΘ redukce.
Ostatn∞ zp∞tnß kompatibilita celΘ SATA provßzφ takov²m zp∙sobem,
₧e p°ipojenφ star²ch za°φzenφ (disk∙) na novΘ rozhranφ
by takΘ nem∞lo b²t, pomocφ redukce, ne°eÜitelnΘ. Pro u₧ivatele
ale bude evidentn∞ nejzajφmav∞jÜφ v²kon. Propustnost sb∞rnice
dosahuje v prvnφ verzi Serial ATA 150 MB/s, druhß verze, kterß
p°ijde v budoucnu, bude pracovat rychlostφ a₧ 300 MB/s a zatφm
naposledy ohlßÜenß, t°etφ revize, bude moci chrlit data a₧
neuv∞°iteln²m v²konem 600 MB/s. Co °φci zßv∞rem snad jen,
mßme se na co t∞Üit, budoucnost pat°φ Serial ATA.
Hlavnφ strßnkaFreeware programyOdkazy a jinΘ dopl≥kyTipy pro Windows 9x
┌pravy v DOSu┌pravy registruKlßvesovΘ zkratky╚lßnkyE-mailICQ
