6.  Závěr

V diplomové práci „Transformace drobného a středního podnikání v podmínkách elektronické komerce“ jsem se pokusil analyzovat a podložit významnou úlohu, kterou v současné době a nastávajících letech sehraje rozvoj elektronické komerce s důrazem na subjekty drobného a středního podnikání. Jsou to právě tyto subjekty, které se v současné době potýkají s mnohými problémy, z nichž řadu může řešit komerční přínos rozvoje informačních technologií a Internetu. Hlavní myšlenkou práce je podat managementu firem souborný celek podložených hypotéz, z kterých vyvozuji závěr nutnosti reagovat na probíhající změny a podrobně navrhuji v jakých fázích a sledu k implementaci prvků elektronické komerce přistupovat.

Progrese s jakou se rozšiřují nové informační technologie v čele s Internetem mezi obyvatelstvo je velmi  vysoká. Meziroční nárůsty počtu uživatelů českého Internetu se pohybují v průměru okolo 100 %, přičemž liberalizace telekomunikací brání volnému rozvoji. V podnicích vzrůstá úloha Internetu v posledních dvou letech. Orientační průzkumy naznačují, že přibližně 91 % podniků má již dnes internetové připojení. Přesouvá se také oblast jeho využití z úseků technologií do oblasti marketingu a obchodu.

S možností rozvoje vlastního podnikání s využitím Internetu se naskýtá drobným a středním podnikům jedinečná možnost oprostit se od „fyzických“ nevýhod a získat velmi dobrý tržní podíl skrze elektronickou komerci. Přičemž v celém procesu se nejedná o významné finanční investice, ale spíše o volbu vhodných kroků. Celý proces jsem nazval transformací, jelikož jde o velmi zásadní změnu vnímání a využívání nástrojů a strategií a dotýká se nejen marketingových a obchodních, ale také logistických, plánovacích a řídících procesů. Na základě uvedených trendů docházím k závěru, že pokud si subjekty neosvojí tyto nepopiratelné trendy, mohou se v časovém horizontu 5 let stát nekonkurenceschopnými (přibližně do roku 2005). Z těchto důvodů je rozhodující okamžitý začátek realizace transformačních kroků.

Kontrola a volba strategií by měla být přesunuta z úseků informačních technologií na management, jelikož plánování a řízení při krocích v elektronické komerci je již strategickou záležitostí funkce podniku.

V uvedených postupech dokládám, že základním kamenem pro budoucí aktivity na Internetu je doménové jméno (doména druhého řádu), které z velké části může předurčit úspěch projektu. V současné době jsou v ČR možnosti velmi dobré. Zatím se velká část podniků nerozhodla o této koupi a volba umožňuje i zakoupení obecných i krátkých názvů (což např. v doméně .com není již možné). Při volbě domény je třeba brát v úvahu nejen názvové části podniku a produkce, ale i právní otázky této volby. Prozatím sice nebyly zaznamenány výraznější soudní spory, ale je vhodné se do budoucna vyvarovat zásadních chyb. Při vhodné volbě propagačních kroků získává podnik výraznou nehmotnou hodnotu do budoucna, kterou je možná přirovnat ke značce či goodwillu.

Nutnou podmínkou komunikace a přístupu k informacím je zřízení přístupu do sítě Internet, pro které se v současné době nabízí velká škála variant. Dále při prezentaci vzniká potřeba vlastnění serveru. Dnes existují modely virtuálních typů, které při plné funkci jsou dostupné již od stovkových položek měsíčně. V ani jednom případě se nejedná investici a provozní zatížení je minimální.

Prvním krokem k zahájení činností na Internetu je vytvoření prezentace. Pro tyto úkony je často najímán zpracovatel. Ze strany firmy je zapotřebí pochopení zásad a principů spojených s tvorbou. Přesná znalost okolí a konkurenčních prezentací, přidaná hodnota stránek, orientační body, na které je zákazník zvyklý, jsou podmínkou pro vhodné zpracování a řízení prezentace. Pro mnoho subjektů tímto celý proces končí. Opak je pravdou. Zde přichází čas pro širokou realizaci firmy. Je nutné vytvořit systém aktualizace údajů, zásady pro tvorbu a správu, optimalizaci stránek pro vyhledávací služby (problematika volby vhodných slov a řetězců) a také pravidla firemní elektronické komunikace. Některé prvky se mohou zdát samozřejmostí, ale přesná definice a vytvoření informačních cest umožní rozmach celého projektu.

Internet jako jediné médium poskytuje možnost sledovat přesné chování a využívání projektů (prezentací, aplikací, služeb atd.) v reálném čase. Množství sledovatelných ukazatelů je široké a proto je dobré si vytvořit sadu reportů, kterými se bude individuální projekt hodnotit. Na základě těchto výsledků musí podnikatel přizpůsobit nabízené služby maximálně potřebám zákazníka, jelikož ze sledovaných veličin je možno žádané služby velice dobře rozeznat.

Z hlediska zapojení do marketingu společnosti můžeme rozdělit vliv na vstup do stávajících prvků marketingu a nové marketingové prvky. Cílem samostatné části marketingových aktivit je zvýšení návštěvnosti prezentace a její udržení. Při opomenutí kroků směřujících ke zvýšení návštěvnosti, projekt ztrácí na hlavním významu a nebude přinášet podniku potřebné výsledky. Nelze očekávat samostatný rozvoj návštěvnosti bez jeho podpoření.

Na reklamním trhu s rozvojem Internetu přibyl prvek klasické internetové reklamy „bannerová reklama“. Jedná se o grafické proužky, které mohou obsahovat i více funkcí. Jejich cílem je získat návštěvníka na stránky. Z důvodů možného monitoringu lze přesně sledovat počet jejich shlédnutí a úspěšnost. Cena této reklamy se v současných modelech odvíjí od počtu shlédnutí. Nadále budou vznikat i jiné prodejní modely, které více respektují úspěšnost, tedy získání nového návštěvníka. Často bývá napadána malá úspěšnost proužků, v průměru se pohybuje okolo 1 %. Pokud ale zvážíme i vliv pasivního ovlivnění zákazníků (povědomí, propagace značky, výrobku), tak jsou bannerové kampaně zajímavým prvkem mediálního trhu. Průzkumy naznačují, že je možné v průměru  dosáhnout přibližně ceny 15,80 Kč za jednoho unikátního uživatele. Což při neagresivnosti reklamy je příznivá cena. Do budoucna se vznikem i nových prodejních a funkčních modelů lze očekávat vzrůst podílu bannerové reklamy na celkovém reklamním trhu. Již dnes reklamní kampaně významných společností vždy zahrnují také tuto formu propagace.

Další stupněm rozvoje aktivit podniku na Internetu může být zapojení se do elektronického obchodování. Zde se nabízejí v základní úrovni tři možnosti. Vlastní elektronický obchod (B2C), Zapojení se do elektronického velkoobchodu (B2B), případně aukční prodej (C2C). Přes velké předpoklady rozvoje elektronického obchodu pro koncové spotřebitele, se v současné době velkým významem podílí systémy pro obchod mezi podnikateli. Při využívání těchto služeb je možné dosahovat významných úspor, a to jak na vlastních kupních cenách (u odběratelů až 39 %) , tak na provozních nákladech (přibližně 20 -30 %). Do budoucna lze očekávat výrazný rozvoj oblasti elektronického obchodu mezi podnikateli, pozvolnější trend bude zaznamenán v oblasti elektronického prodeje koncovým zákazníkům. Rovněž aukční prodej skrze Internet získává na oblibě, zejména s podnikatelskými přebytky (odprodej majetku, přebytky zásob) a v neposlední řadě prodej pohledávek po splatnosti, který vzhledem k situaci v ČR má veliký potenciál.

Celý proces transformace drobných a středních podnikatelů s sebou přináší změny informačních procesů uvnitř firem. Je nutné zpřehlednit a urychlit práci s informacemi. Vysoké důležitosti se dostává schopnostem informování a rozhodování v reálném čase. Bez potřebných změn vnitřních procesů, nemůže být elektronická komerce potřebně flexibilní.

Jsou to zejména drobní a střední podnikatelé, kteří si musí uvědomit možnost nabízenou rozvojem informačních technologií v komerčním využití. Nárůsty a potenciál elektronické komerce je markantní. Pokud vhodnými strategiemi dokáží využít příležitosti, mohou se oprostit disproporcí klasického „fyzického“ podnikání a získat vhodné podmínky pro tržní soutěž.