6.  Zßv∞r

V diplomovΘ prßci äTransformace drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ v podmφnkßch elektronickΘ komerceô jsem se pokusil analyzovat a podlo₧it v²znamnou ·lohu, kterou v souΦasnΘ dob∞ a nastßvajφcφch letech sehraje rozvoj elektronickΘ komerce s d∙razem na subjekty drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ. Jsou to prßv∞ tyto subjekty, kterΘ se v souΦasnΘ dob∞ pot²kajφ s mnoh²mi problΘmy, z nich₧ °adu m∙₧e °eÜit komerΦnφ p°φnos rozvoje informaΦnφch technologiφ a Internetu. Hlavnφ myÜlenkou prßce je podat managementu firem souborn² celek podlo₧en²ch hypotΘz, z kter²ch vyvozuji zßv∞r nutnosti reagovat na probφhajφcφ zm∞ny a podrobn∞ navrhuji v jak²ch fßzφch a sledu k implementaci prvk∙ elektronickΘ komerce p°istupovat.

Progrese s jakou se rozÜi°ujφ novΘ informaΦnφ technologie v Φele s Internetem mezi obyvatelstvo je velmi  vysokß. MeziroΦnφ nßr∙sty poΦtu u₧ivatel∙ ΦeskΘho Internetu se pohybujφ v pr∙m∞ru okolo 100 %, p°iΦem₧ liberalizace telekomunikacφ brßnφ volnΘmu rozvoji. V podnicφch vzr∙stß ·loha Internetu v poslednφch dvou letech. OrientaΦnφ pr∙zkumy naznaΦujφ, ₧e p°ibli₧n∞ 91 % podnik∙ mß ji₧ dnes internetovΘ p°ipojenφ. P°esouvß se takΘ oblast jeho vyu₧itφ z ·sek∙ technologiφ do oblasti marketingu a obchodu.

S mo₧nostφ rozvoje vlastnφho podnikßnφ s vyu₧itφm Internetu se nask²tß drobn²m a st°ednφm podnik∙m jedineΦnß mo₧nost oprostit se od äfyzick²chô nev²hod a zφskat velmi dobr² tr₧nφ podφl skrze elektronickou komerci. P°iΦem₧ v celΘm procesu se nejednß o v²znamnΘ finanΦnφ investice, ale spφÜe o volbu vhodn²ch krok∙. Cel² proces jsem nazval transformacφ, jeliko₧ jde o velmi zßsadnφ zm∞nu vnφmßnφ a vyu₧φvßnφ nßstroj∙ a strategiφ a dot²kß se nejen marketingov²ch a obchodnφch, ale takΘ logistick²ch, plßnovacφch a °φdφcφch proces∙. Na zßklad∞ uveden²ch trend∙ dochßzφm k zßv∞ru, ₧e pokud si subjekty neosvojφ tyto nepopiratelnΘ trendy, mohou se v ΦasovΘm horizontu 5 let stßt nekonkurenceschopn²mi (p°ibli₧n∞ do roku 2005). Z t∞chto d∙vod∙ je rozhodujφcφ okam₧it² zaΦßtek realizace transformaΦnφch krok∙.

Kontrola a volba strategiφ by m∞la b²t p°esunuta z ·sek∙ informaΦnφch technologiφ na management, jeliko₧ plßnovßnφ a °φzenφ p°i krocφch v elektronickΘ komerci je ji₧ strategickou zßle₧itostφ funkce podniku.

V uveden²ch postupech doklßdßm, ₧e zßkladnφm kamenem pro budoucφ aktivity na Internetu je domΘnovΘ jmΘno (domΘna druhΘho °ßdu), kterΘ z velkΘ Φßsti m∙₧e p°edurΦit ·sp∞ch projektu. V souΦasnΘ dob∞ jsou v ╚R mo₧nosti velmi dobrΘ. Zatφm se velkß Φßst podnik∙ nerozhodla o tΘto koupi a volba umo₧≥uje i zakoupenφ obecn²ch i krßtk²ch nßzv∙ (co₧ nap°. v domΘn∞ .com nenφ ji₧ mo₧nΘ). P°i volb∞ domΘny je t°eba brßt v ·vahu nejen nßzvovΘ Φßsti podniku a produkce, ale i prßvnφ otßzky tΘto volby. Prozatφm sice nebyly zaznamenßny v²razn∞jÜφ soudnφ spory, ale je vhodnΘ se do budoucna vyvarovat zßsadnφch chyb. P°i vhodnΘ volb∞ propagaΦnφch krok∙ zφskßvß podnik v²raznou nehmotnou hodnotu do budoucna, kterou je mo₧nß p°irovnat ke znaΦce Φi goodwillu.

Nutnou podmφnkou komunikace a p°φstupu k informacφm je z°φzenφ p°φstupu do sφt∞ Internet, pro kterΘ se v souΦasnΘ dob∞ nabφzφ velkß Ükßla variant. Dßle p°i prezentaci vznikß pot°eba vlastn∞nφ serveru. Dnes existujφ modely virtußlnφch typ∙, kterΘ p°i plnΘ funkci jsou dostupnΘ ji₧ od stovkov²ch polo₧ek m∞sφΦn∞. V ani jednom p°φpad∞ se nejednß investici a provoznφ zatφ₧enφ je minimßlnφ.

Prvnφm krokem k zahßjenφ Φinnostφ na Internetu je vytvo°enφ prezentace. Pro tyto ·kony je Φasto najφmßn zpracovatel. Ze strany firmy je zapot°ebφ pochopenφ zßsad a princip∙ spojen²ch s tvorbou. P°esnß znalost okolφ a konkurenΦnφch prezentacφ, p°idanß hodnota strßnek, orientaΦnφ body, na kterΘ je zßkaznφk zvykl², jsou podmφnkou pro vhodnΘ zpracovßnφ a °φzenφ prezentace. Pro mnoho subjekt∙ tφmto cel² proces konΦφ. Opak je pravdou. Zde p°ichßzφ Φas pro Üirokou realizaci firmy. Je nutnΘ vytvo°it systΘm aktualizace ·daj∙, zßsady pro tvorbu a sprßvu, optimalizaci strßnek pro vyhledßvacφ slu₧by (problematika volby vhodn²ch slov a °et∞zc∙) a takΘ pravidla firemnφ elektronickΘ komunikace. N∞kterΘ prvky se mohou zdßt samoz°ejmostφ, ale p°esnß definice a vytvo°enφ informaΦnφch cest umo₧nφ rozmach celΘho projektu.

Internet jako jedinΘ mΘdium poskytuje mo₧nost sledovat p°esnΘ chovßnφ a vyu₧φvßnφ projekt∙ (prezentacφ, aplikacφ, slu₧eb atd.) v reßlnΘm Φase. Mno₧stvφ sledovateln²ch ukazatel∙ je ÜirokΘ a proto je dobrΘ si vytvo°it sadu report∙, kter²mi se bude individußlnφ projekt hodnotit. Na zßklad∞ t∞chto v²sledk∙ musφ podnikatel p°izp∙sobit nabφzenΘ slu₧by maximßln∞ pot°ebßm zßkaznφka, jeliko₧ ze sledovan²ch veliΦin je mo₧no ₧ßdanΘ slu₧by velice dob°e rozeznat.

Z hlediska zapojenφ do marketingu spoleΦnosti m∙₧eme rozd∞lit vliv na vstup do stßvajφcφch prvk∙ marketingu a novΘ marketingovΘ prvky. Cφlem samostatnΘ Φßsti marketingov²ch aktivit je zv²Üenφ nßvÜt∞vnosti prezentace a jejφ udr₧enφ. P°i opomenutφ krok∙ sm∞°ujφcφch ke zv²Üenφ nßvÜt∞vnosti, projekt ztrßcφ na hlavnφm v²znamu a nebude p°inßÜet podniku pot°ebnΘ v²sledky. Nelze oΦekßvat samostatn² rozvoj nßvÜt∞vnosti bez jeho podpo°enφ.

Na reklamnφm trhu s rozvojem Internetu p°ibyl prvek klasickΘ internetovΘ reklamy äbannerovß reklamaô. Jednß se o grafickΘ prou₧ky, kterΘ mohou obsahovat i vφce funkcφ. Jejich cφlem je zφskat nßvÜt∞vnφka na strßnky. Z d∙vod∙ mo₧nΘho monitoringu lze p°esn∞ sledovat poΦet jejich shlΘdnutφ a ·sp∞Ünost. Cena tΘto reklamy se v souΦasn²ch modelech odvφjφ od poΦtu shlΘdnutφ. Nadßle budou vznikat i jinΘ prodejnφ modely, kterΘ vφce respektujφ ·sp∞Ünost, tedy zφskßnφ novΘho nßvÜt∞vnφka. ╚asto b²vß napadßna malß ·sp∞Ünost prou₧k∙, v pr∙m∞ru se pohybuje okolo 1 %. Pokud ale zvß₧φme i vliv pasivnφho ovlivn∞nφ zßkaznφk∙ (pov∞domφ, propagace znaΦky, v²robku), tak jsou bannerovΘ kampan∞ zajφmav²m prvkem medißlnφho trhu. Pr∙zkumy naznaΦujφ, ₧e je mo₧nΘ v pr∙m∞ru  dosßhnout p°ibli₧n∞ ceny 15,80 KΦ za jednoho unikßtnφho u₧ivatele. Co₧ p°i neagresivnosti reklamy je p°φznivß cena. Do budoucna se vznikem i nov²ch prodejnφch a funkΦnφch model∙ lze oΦekßvat vzr∙st podφlu bannerovΘ reklamy na celkovΘm reklamnφm trhu. Ji₧ dnes reklamnφ kampan∞ v²znamn²ch spoleΦnostφ v₧dy zahrnujφ takΘ tuto formu propagace.

DalÜφ stupn∞m rozvoje aktivit podniku na Internetu m∙₧e b²t zapojenφ se do elektronickΘho obchodovßnφ. Zde se nabφzejφ v zßkladnφ ·rovni t°i mo₧nosti. Vlastnφ elektronick² obchod (B2C), Zapojenφ se do elektronickΘho velkoobchodu (B2B), p°φpadn∞ aukΦnφ prodej (C2C). P°es velkΘ p°edpoklady rozvoje elektronickΘho obchodu pro koncovΘ spot°ebitele, se v souΦasnΘ dob∞ velk²m v²znamem podφlφ systΘmy pro obchod mezi podnikateli. P°i vyu₧φvßnφ t∞chto slu₧eb je mo₧nΘ dosahovat v²znamn²ch ·spor, a to jak na vlastnφch kupnφch cenßch (u odb∞ratel∙ a₧ 39 %) , tak na provoznφch nßkladech (p°ibli₧n∞ 20 -30 %). Do budoucna lze oΦekßvat v²razn² rozvoj oblasti elektronickΘho obchodu mezi podnikateli, pozvoln∞jÜφ trend bude zaznamenßn v oblasti elektronickΘho prodeje koncov²m zßkaznφk∙m. Rovn∞₧ aukΦnφ prodej skrze Internet zφskßvß na oblib∞, zejmΘna s podnikatelsk²mi p°ebytky (odprodej majetku, p°ebytky zßsob) a v neposlednφ °ad∞ prodej pohledßvek po splatnosti, kter² vzhledem k situaci v ╚R mß velik² potencißl.

Cel² proces transformace drobn²ch a st°ednφch podnikatel∙ s sebou p°inßÜφ zm∞ny informaΦnφch proces∙ uvnit° firem. Je nutnΘ zp°ehlednit a urychlit prßci s informacemi. VysokΘ d∙le₧itosti se dostßvß schopnostem informovßnφ a rozhodovßnφ v reßlnΘm Φase. Bez pot°ebn²ch zm∞n vnit°nφch proces∙, nem∙₧e b²t elektronickß komerce pot°ebn∞ flexibilnφ.

Jsou to zejmΘna drobnφ a st°ednφ podnikatelΘ, kte°φ si musφ uv∞domit mo₧nost nabφzenou rozvojem informaΦnφch technologiφ v komerΦnφm vyu₧itφ. Nßr∙sty a potencißl elektronickΘ komerce je markantnφ. Pokud vhodn²mi strategiemi dokß₧φ vyu₧φt p°φle₧itosti, mohou se oprostit disproporcφ klasickΘho äfyzickΘhoô podnikßnφ a zφskat vhodnΘ podmφnky pro tr₧nφ sout∞₧.