6.  Elektronick² obchod

 Nynφ po aplikaci p°edchßzejφcφch krok∙ se subjekt, kter² se rozhodl p∙sobit na Internetu m∙₧e cφtit na konci s mo₧nostmi. Opak je pravdou. V²Üe uveden²mi kroky byly polo₧eny zßkladnφ kameny ve form∞ prezentace a nabφdky. Samoz°ejm∞ nynφ nastßvß situace, kdy je nutnΘ pr∙b∞₧n∞ dle monitoringu inovovat a p°ipravovat souvisejφcφ kampan∞.

DalÜφ nadstavbou uveden²ch aktivit je elektronickΘ obchodovßnφ, oznaΦovßno Φasto anglickou formulacφ e-business (electronic business) Pou₧φvanΘ nßzvy a zkratky jsou vysv∞tleny v p°φloze Φφslo 2. Oblast e-byznysu mß v souΦasnosti nejv∞tÜφ ambice a zaznamenßvß velik² zßjem ze strany spot°ebitel∙, tak, a to p°evß₧n∞, ze strany podnik∙.

SpoleΦnost IDC odhadla hodnotu transakcφ e-komerce v roce 2000 na 40 milion∙ USD, odhady p°edpoklßdajφ dosa₧enφ hodnoty 1 miliardy USD v roce 2004. P°ibli₧n∞ 80 % podφly tvo°ily v roce 2000 obchody B2B a 20 % B2C. OΦekßvan² nßr∙st pro rok 2001 je p°ibli₧n∞   300 %.[1]

Elektronick² obchod se na zßkladnφ ·rovni Φlenφ na tyto kategorie:

• B2B (business-to-business) û znamenß obchodovßnφ mezi firmami. Zkratka je spojovßna zejmΘna s vyu₧itφm Internetu pro zjednoduÜenφ komunikace v obchodnφm °et∞zci. U obchodovßnφ B2B se zpravidla jednß o dlouhodob∞jÜφ obchodnφ vztah, kter² je mnohdy smluvn∞ podchycen. Nejednß se tedy o klasickΘ nakupovßnφ, ale o uzavφrßnφ kontrakt∙ mezi podniky. U tΘto skupiny se dßle pou₧φvß pojem B2B tr₧iÜt∞ (e-marketplace, B2B exchange) znamenajφcφ poskytnutφ prostoru (systΘmovΘho zßzemφ) pro obchodovßnφ s r∙zn²mi druhy komodit, lze ΦßsteΦn∞ p°irovnat ke komoditnφ burze.
• B2C (business-to-consumer) û prodej zbo₧φ koncovΘmu zßkaznφkovi prost°ednictvφm Internetu nebo jin²ch technologiφ û tedy bez fyzickΘho kontaktu zßkaznφka s obchodnφkem. Umo₧≥uje prodej zbo₧φ, ale takΘ nabφdku b∞₧n²ch slu₧eb nebo slu₧eb Φist∞ internetov²ch. Tato forma internetovΘho obchodu je u nßs zatφm nejobvyklejÜφ û odhaduje se, ₧e na ΦeskΘm Internetu je 2500 funkΦnφch B2C obchod∙. Rozmachu tohoto typu obchod∙ napomßhajφ spoleΦnosti provozujφcφ a nabφzejφcφ servery, kterΘ umo₧≥ujφ snadnΘ vybudovßnφ elektronickΘho obchodu.
• C2C (consumer-to-consumer) û jednß se o burzy, v²m∞ny, aukce, kde Internet je prost°ednφkem mezi nabφzejφcφ a poptßvajφcφ osobou. Servery poskytujφcφ slu₧by plnφ bezplatn∞ roli koncentrßtora nabφdek, moderujφ obchodnφ p°φpady, poskytujφ obchodujφcφm stranßm prostor v danΘm obchodnφm systΘmu.
• C2B (consumer-to-business) û touto vazbou je oznaΦovßna skupina obchod∙ vyu₧φvajφcφ spot°ebitel∙ a jejich slu₧eb (produkt∙), kterΘ prodßvajφ podnikateli a ten je ujednocuje za ·Φelem dalÜφho obchodovßnφ.

 Podnikatel musφ brßt v ·vahu existenci t∞chto forem obchodovßnφ a vhodn∞ je vyu₧φt pro svΘ aktivity. Nejednß se tedy o prvek, kter² by m∞l zaklßdat a implementovat sßm (krom∞ B2C). 

6.1  Vlastnφ elektronick² obchod pro zßkaznφky û B2C 

Pro ·Φel pochopenφ v²znamu si pod pojmem B2C p°edstavme softwarovou aplikaci, umφst∞nou na webov²ch strßnkßch, kde si zßkaznφk m∙₧e zbo₧φ vybφrat, prohlφ₧et a takΘ objednßvat a nakupovat a poslΘze dle mo₧nostφ obchodu i platit. Jednß se tedy o obdobnou prodejnu v klasickΘ form∞ obchodu, p°i äodhmotn∞nφô.

Pokud se subjekt zab²vß prodejem v²robk∙ Φi slu₧eb, je tato forma obchodu vhodn²m dopl≥kem. V zßkladnφ ·rovni mohou nastat dv∞ mo₧nosti. Bu∩to subjekt prodßvß pomocφ obchodnφch °et∞zc∙ (nep°φm² prodej), m∙₧e si tedy z°φdit jedin² p°φm² prodej a to skrze elektronick² obchod. V druhΘm p°φpad∞ spoleΦnost vlastnφ sv∙j obchod a z°φdφ si pro rozÜφ°enφ navφc i elektronick² obchod.

 Elektronick² obchod nabφzφ dv∞ mo₧nosti vyu₧itφ:

• Internet jako distribuΦnφ kanßl û dochßzφ nejen k v²b∞ru a koupi zbo₧φ a slu₧eb, ale i k vlastnφ distribuci skrze sφ¥. Funkce distribuΦnφho kanßlu se velmi rozrostla a to p°evß₧n∞ v t∞chto oblastech:
  - software,
  - informace (zpravodajskΘ, odbornΘ, elektronickΘ knihy),
  - zßbava (hudba, video, pohlednice, erotika atd.).
  N∞kterΘ koncovΘ elektronickΘ p°φstroje jsou ji₧ konstruovßny prßv∞ s mo₧nostφ odb∞ru dat a informacφ p°φmo ze sφt∞ Internet (prohlφ₧eΦe elektronick²ch knih, p°ehrßvaΦe hudby)
• Internet jako mφsto nßkupu (fyzickß distribuce probφhß jin²mi prost°edky). U produkt∙, kterΘ nenφ mo₧nΘ äodhmotnitô a jejich dodßnφ musφ b²t uskuteΦn∞no klasickou cestou. NejΦast∞ji realizovßno pro zbo₧φ:
  - knihy, hudebnφ a obrazovΘ nosiΦe,
  - kv∞tiny
  - potraviny
  - hraΦky, nß°adφ, domßcφ a kancelß°skΘ pot°eby, kosmetika atd.

      V oblasti tvorby internetovΘho obchodu je zapot°ebφ obrßtit se na specializovanou firmu, kterß prost°edφ obchodu naprogramuje a nainstaluje. Existuje i celß °ada projekt∙, kterΘ umo₧≥ujφ v rßmci ji₧ poskytovan²ch slu₧eb (pronßjem WWW serveru), si zdarma z°φdit standartizovan² obchod na ji₧ vytvo°en²ch aplikacφch (vÜechny subjekty pak majφ stejn² systΘm). Jednß se nap°. o obchodnφ d∙m www.vltava2000.cz.

NutnΘ je velmi dob°e zvß₧it nßvaznost procesu obchodovßnφ na internφ procesy ve spoleΦnosti. V p°φloze Φφslo 17 nasti≥uji na zßklad∞ m∞°en²ch v²sledk∙ p°φstup firem k elektronickΘmu obchodovßnφ. Nejv∞tÜφm impulsem pro zapojenφ je mo₧nost budoucφho rozvoje a pot°eba r∙stu firmy. Naopak velkΘ problΘmy p°i zavßd∞nφ zp∙sobujφ stßvajφcφ procesy, kter²mi probφhajφ obchody (viz. kapitola procesy uvnit° firmy).

P°i tvorb∞ elektronickΘho obchodu je nutnΘ neustßle mφt na mysli zßsady, kterΘ i p°es svou jednoduchost, zp°φjem≥ujφ vlastnφ proces nakupovßnφ. Uvedu zßkladnφ p°ehled parametr∙, kterΘ jsou oznaΦovßny, jako problematickΘ v souΦasnΘ dob∞.

1.      Manipulace zbo₧φm skrze virtußlnφ koÜφk. Tento p°enos prvku klasickΘho nakupovßnφ se stal ji₧ nutnostφ elektronickΘho obchodu. Zßkaznφk tφm zφskßvß p°esnou informaci o mno₧stvφ  nakupovanΘho zbo₧φ a jeho cen∞.

2.      PoΦet äkliknutφô k uskuteΦn∞nφ celΘho nßkupu. Zßkaznφci si v souΦasnΘ dob∞ st∞₧ujφ na nutnost vypl≥ovßnφ velkΘ °ady formulß°∙ a Φasto opouÜt∞jφ obchod jeÜt∞ d°φve, ne₧ finßln∞ potvrdφ nßkup. Pr∙m∞rn² obchod by m∞l od hledßnφ, po koneΦnΘ potvrzenφ nßkupu, Φinit maximßln∞ 7-9 kliknutφ (nenφ poΦφtßna prvotnφ registrace p°i prvnφm p°φstupu na obchod, tento proces velmi zjednoduÜuje slo₧itost operace pro p°φÜtφ nßkupy). Faktor jednoduchosti nakupovßnφ vychßzφ ze specifik elektronickΘho obchodu v p°φloze Φφslo 18.

3.      TechnickΘ zpracovßnφ (p°etechnizovßnφ). P°i zahled∞nosti pouze do vlastnφho projektu m∙₧e vzniknout produkt, kter² se zab²vß spφÜe tφm co je technicky mo₧nΘ, ne₧ co bude zßkaznφk ochoten koupit. Je nutnΘ navenek z∙stat na ΦistΘ obchodnφ ·rovni a zßkaznφky neovliv≥ovat a hlavn∞ nezat∞₧ovat technick²mi aspekty celΘho procesu.

4.      V∞novat se Φßsti vlastnφ specializace. U internetovΘho obchodu se vlastnφ tvorba, pokud nenφ subjekt expert, opravdu nevyplatφ. P°enechßnφ zpracovßnφ odbornφk∙m vytvo°φ v∞tÜφ mo₧nost napln∞nφ obchodnφch zßm∞r∙ a vznikne takΘ prostor pro dalÜφ nßpady a konzultace.

5.      Podmφnky oproti klasickΘmu prodeji jsou jinΘ. Je mylnΘ se domnφvat, ₧e sortiment, kter² se velmi dob°e prodßvß v klasickΘm obchod∞, se musφ nutn∞ prodßvat takΘ dob°e na Internetu. Stejn∞ tak to platφ u metod a nabφdkov²ch akcφ. Internetov² prodej mß vlastnφ zßkonitosti a charakteristiku.

6.      Oblast bezpeΦnosti. V poslednφ dob∞ se Φasto v mΘdiφch s oblibou rozebφrß problematika hacker∙ (tedy internetov²ch spekulant∙), bezpeΦnosti plateb, ochrana osobnφch ·daj∙ atd. M∞lo by se tedy stßt samoz°ejmostφ, ₧e vysv∞tlenφ proces∙ a jejich zabezpeΦenφ je jednou ze zßkladnφch rubrik.

7.      GrafickΘ zpracovßnφ. P°esto, ₧e obchod m∙₧e mφt opravdu kvalitnφ aplikaΦnφ zpracovßnφ, vysokou pr∙chodnost, komfortnφ obsluhu a dobrΘ ceny, prvnφ co na zßkaznφka zap∙sobφ je grafick² design. Strßnka grafickΘho zpracovßnφ by nem∞la b²t odsouvßna za funkΦnost obchodu.

8.      Kontakty. Opravdu zajφmavΘ je zjiÜt∞nφ, ₧e velkΘ mno₧stvφ zajφmav²ch obchod∙, opomn∞lo tuto polo₧ku. Jen velmi zt∞₧φ se zßkaznφk dozvφ, s k²m mß tu Φest. Ji₧ tφm, ₧e elektronick² obchod je zßkaznφkovi neosobnφ, je nutnΘ umo₧nit mu osobnφ komunikaci. ╚asto je opomφjen klasick² telefon (°ada obchod∙ dnes z°izuje bezplatnΘ linky 0800). ZajφmavΘ jsou takΘ novΘ formy on-line komunikace (ICQ, diskusnφ skupiny, atd.).

Specifika elektronickΘho obchodu dle dosavadnφch zkuÜenostφ trhu uvßdφm v p°φloze Φφslo 18. Na zßklad∞ t∞chto ·daj∙ lze °φci, ₧e v oblasti nakupovßnφ on-line, existuje zatφm velik² potencißl. Velice zßle₧φ na kvalit∞ nabφdnut²ch slu₧eb a zp∙sobu obsluhy obchodu. Statistiky ukazujφ, ₧e vysokΘ procento (a₧ 82 % zßkaznφk∙) nedokonΦφ nßkup. P°iΦem₧ jeden zßkaznφk Φasto b²vß v∞rn² v pr∙m∞ru 1-3 obchod∙m (cca 62 %).

    Elektronick² obchod je novß forma prodeje, kterß nabφzφ velmi ÜirokΘ mo₧nosti. Objemy tr₧eb neustßle nar∙stajφ. Elektronick² obchod se stßvß vhodnou dopl≥kovou Φinnostφ stßvajφcφch metod prodeje. Pozitivnφ vlastnostφ je velkß flexibilita obchodu, oproti klasickΘ prodejn∞, nφzkΘ z°izovacφ nßklady. Zßkaznφk∙m se otevφrß novß mo₧nost nakupovßnφ. Na Internetu v∞tÜinou mß p°φstup k v∞tÜφmu mno₧stvφ informacφ o produktu a takΘ ceny b²vajφ Φasto ni₧Üφ. Tato oblast mß velik² potencißl, kter² se ovÜem nebude napl≥ovat tak rychl²m tempem jako rozvoj Internetu (spot°ebitelskΘ zvyklosti). JednoznaΦn∞ se dnes vyplatφ b²t k vyu₧itφ tohoto potencißlu p°ipraven. ZejmΘna pokud se elektronick² obchod m∙₧e stßt dopl≥kem klasickΘho obchodu.

6.2  Elektronick² obchod û velkoobchod û B2B

      Elegantnφ zkratka B2B, kterou pro toto oznaΦenφ pou₧φvßm nenφ nic novΘho. Jednß se o klasick² obchod mezi firmami. V souΦasnΘ dob∞ se ovÜem stßvß jednφm z nejprogresivn∞ji se rozvφjejφcφch segment∙ elektronickΘho obchodu. To proto, ₧e je spojovßna zejmΘna s vyu₧itφm Internetu jako nßstroje pro zjednoduÜenφ komunikace v obchodnφm °et∞zci.

Jßdrem B2B je v podstat∞ databßze, k nφ₧ lze p°istupovat pomocφ Internetu a jednoduchΘho rozhranφ û tedy obchodnφ aplikace. Obchodnφ partner, kter² p°istupuje do tohoto virtußlnφho prostoru, znß svΘ podmφnky, za nich₧ m∙₧e obchod uskuteΦnit. Obchodnφ aplikace je pak schopna sama reagovat na p°φpadnΘ zm∞ny v obchodnφch vztazφch, nap°φklad podle velikosti uzav°enΘho obchodu. Samoz°ejmostφ je automatickΘ zpracovßnφ objednßvky a jejφ za°azenφ do vnitrofiremnφho informaΦnφho systΘmu. Ten je propojen vzßjemn∞ spolupracujφcφmi moduly (nap°φklad skladovΘ hospodß°stvφ, modul pohybu zakßzky atd.). SystΘm m∙₧e automaticky sledovat stavy zbo₧φ na sklad∞ a automaticky doobjednßvat u subdodavatel∙ dochßzejφcφ polo₧ky a to i s v²b∞rem nejvhodn∞jÜφch podmφnek a cen.

N∞kterß °eÜenφ B2B umo₧≥ujφ, aby byl cel² proces dφky zabudovanΘ logice provßzßn °et∞zov∞ a₧ na v²robce tak, ₧e po₧adavky distributora mohou p°φmo ovliv≥ovat prßv∞ vyrßb∞nΘ zbo₧φ. V²sledkem je samoz°ejm∞ nep°ehlΘdnutelnΘ snφ₧enφ nßklad∙. V menÜφ Φßsti se na nich podφlφ snφ₧enφ administrativnφ zßt∞₧e, ale mnohem vφce se do nich promφtne p°φznivß optimalizace zßsob a nφzkΘ kapitßlovΘ nßklady. Odhady ·spor provoznφch nßklad∙ se pohybujφ v rozmezφ patnßct a₧ padesßt procent. Nezanedbateln² je p°φnos spoΦφvajφcφ v zφskßnφ nov²ch obchodnφch partner∙, kter²m vyhovuje komfort novΘ obchodnφ cesty, a nelze opomenout ani p°φle₧itost k vytvo°enφ loajßlnφ zßkaznickΘ komunity.

Tyto nad∞jnΘ p°φsliby firemnφho rozvoje donutily zareagovat i nejv∞tÜφ spoleΦnosti tak, ₧e se p°estaly dφvat na Internet pouze jako na komunikaΦnφ mΘdium a zaΦaly se zajφmat o aktivity B2B.

V souΦasnΘ dob∞ je realizace elektronickΘho obchodu mezi podnikateli nejvφce zastoupena formou elektronick²ch tr₧iÜ¥ (oznaΦovßny takΘ: e-marketplace, e-tr₧iÜt∞ apod.). Elektronickß tr₧iÜt∞ soust°e∩ujφ nabφdky zbo₧φ r∙zn²ch dodavatel∙ na jednom mφst∞. Tφm zvyÜujφ efektivitu p°i nßkupu a prodeji zbo₧φ. P°ispφvajφ takΘ ke snφ₧enφ nßklad∙ obchodnφch firem. Zßkaznφci     e-tr₧iÜt∞ zφskßvajφ mo₧nost rychlΘho a pohodlnΘho porovnßvßnφ nabφdek vφce dodavatel∙ a objednßnφ zbo₧φ v jednom mφst∞. Dodavatel pak mß mo₧nost rozÜφ°enφ distribuΦnφch cest za mnohem ni₧Üφch nßklad∙.

Dφky Internetu a nov²m technologiφm lze p°i obchodovßnφ na elektronickΘm tr₧iÜti snadno dosßhnout ·spor v provoznφch nßkladech o 20 a₧ 30 %. Prodßvajφcφ mß mo₧nost zφskat novΘ zßkaznφky, minimalizovat provoznφ nßklady nebo vyu₧φt automatizovan² p°enos dat do informaΦnφho systΘmu podniku. Nakupujφcφ ocenφ soust°ed∞nφ nabφdky n∞kolika konkurenΦnφch dodavatel∙ na jednom mφst∞, mo₧nost vypsßnφ individußlnφ poptßvky, nebo mo₧nost nastavenφ parametr∙ pro vyhodnocenφ relevantnφch nabφdek.

Objem internetov²ch transakcφ typu B2B by mohl podle spoleΦnosti PricewaterhouseCoopers dosßhnout v ╚eskΘ republice do roku 2003 a₧ osmi miliard korun. TakΘ podle studie investiΦnφ banky Goldman Sachs lze od B2B obchodu oΦekßvat velkΘ p°φle₧itosti. Elektronickß tr₧iÜt∞ pr² p°inesou odb∞ratel∙m ·spory od dvou do 39 %. ZvlßÜ¥ hodn∞ se uspo°φ tam, kde je vφce prost°ednφk∙ mezi v²robcem a odb∞ratelem, nebo kde mß na cen∞ v²robku v∞tÜφ podφl prodejnφ proces ne₧ v²roba.Velmi dobrou ukßzkou takovΘhoto °eÜenφ je projekt spoleΦnosti B2B Centrum û www.intelligo.cz.

     Zatφm nejv∞tÜφho rozvoje v oblasti elektronickΘ komerce se udßvß v oblasti obchodu mezi podnikateli (B2B). Zde se nask²tß mo₧nost dosa₧enφ znaΦn²ch ·spor, a to jak na odb∞ratelskΘ (a₧ 39 %) tak dodavatelskΘ stran∞. Rovn∞₧ provoznφ nßklady jsou oproti klasick²m metodßm ni₧Üφ a₧ o 20-30 %. 

6.3  ElektronickΘ aukce û C2C

     Za dalÜφ formu elektronickΘho obchodovßnφ m∙₧eme oznaΦit model spot°ebitelûspot°ebitel (tedy consumer-to-consumer). Jednß se o internetovΘ aukce. Tuto metodu nelze pova₧ovat pouze za prodej pou₧itΘho Φi starÜφho zbo₧φ. Jednß se o zp∙sob vzßjemnΘho se nalezenφ nabφdky a poptßvky. Bez rozliÜenφ zda prodßvajφcφ Φi nabφzejφcφ strana je podnikatelsk² subjekt. Proto pojem C2C rad∞ji b²vß zvlßÜ¥ nevyΦle≥ovßn. Pro rozliÜenφ zßkladnφch princip∙ rozd∞lenφ elektronickΘho obchodu postaΦφ.

Z pohledu podnikatele se m∙₧e takΘ jednat o alternativnφ prodejnφ kanßl. V zahraniΦnφ se tento model Φasto vyu₧φvß a funguje ji₧ n∞kolik let (www.ebay.cz). Na ΦeskΘm Internetu se tento prvek takΘ pom∞rn∞ dob°e uchytil (mezi nej·sp∞Ün∞jÜφ pat°φ www.aukce.cz). ZkuÜenosti z provozu tohoto systΘmu ukazujφ, ₧e nap°. novΘ zbo₧φ, p°i vyvolßvacφ cen∞ 1 KΦ se dostane na prodejnφ hodnotu p°ibli₧n∞ 80-90 % skuteΦnΘ hodnoty v obchodech. P°iΦem₧ podnikatel nemusel vynalo₧it ₧ßdnΘ dalÜφ nßklady (propagaΦnφ, provoznφ). Aukce touto formou b²vß takΘ vhodn²m m∞°φtkem reßlnΘ hodnoty. Aukcφ lze nap°φklad vyzkouÜet, jak se bude poptßvka chovat a na jakou hodnotu zbo₧φ posune. V zßkladnφ ·rovni b²vajφ tyto slu₧by v₧dy poskytovßny zdarma, v n∞kter²ch modelech za provizi za zprost°edkovan² prodej. Myslφm si, ₧e zde nenφ d∙vodu, aby podnikatel vyzkouÜel obchod se sv²mi p°ebytky (z∙statky na sklad∞, obm∞na kancelß°skΘho vybavenφ) a tφm zφskal vφce, ne₧ za pouh² odprodej za zbytkovΘ ceny. ┌skalφm p°i vstupu do elektronickΘ aukce se m∙₧e stßt volba aukΦnφho subjektu. V souΦasnΘ dob∞ existuje jen na ΦeskΘm Internetu mnoho aukcφ, kterΘ svojφ funkcφ nedosahujφ hodnot profesionßlnφch subjekt∙.

     DalÜφ problΘm, kter² m∙₧e on-line aukce vy°eÜit podnikatelskΘmu subjektu, je aukce s pohledßvkami. Zde se ji₧ jednß o u₧Üφ specifikaci aukce, kterß slou₧φ podnikatel∙m. Tuto mo₧nost jsem za°adil prßv∞ z d∙vod∙ usnadn∞nφ Φinnosti drobn²ch a st°ednφch podnikatel∙ (a tedy jejich transformace). ╚esk² statistick² ·°ad v souΦasnΘ dob∞ odhaduje, ₧e v nefinanΦnφch podnicφch je 150 miliard pohledßvek po splatnosti. V oborech jako pohostinstvφ a ubytovßnφ le₧φ v pohledßvkßch po splatnosti polovina zßkladnφho jm∞nφ. A na tΘto sum∞ se z velkΘ Φßsti podφlejφ prßv∞ drobnφ a st°ednφ podnikatelΘ.

       On-line aukce jim nabφzφ velmi dobrou mo₧nost odprodeje tΘto pohledßvky a tφm i snφ₧enφ ne₧ßdoucφ zadlu₧enosti. Odhady °φkajφ, ₧e z 90 % p°φpad∙ se tyto obchody uskuteΦ≥ujφ z d∙vod∙ vzßjemnΘho zßpoΦtu. Nap°φklad na ΦeskΘm Internetu s on-line s pohledßvkami tyto slu₧by poskytujφ projekty: www.findebt.cz, www.otp.cz.

       DalÜφ formou elektronickΘho obchodovßnφ m∙₧eme oznaΦit C2C. Tedy urΦit² sekundßrnφ obchod. Nejreprezentativn∞jÜφm prvkem tΘto skupiny jsou on-line aukce. Z pohledu podnikatele mohou znamenat alternativnφ prodejnφ kanßl, Φi obchod s p°ebytky (odprodej drobnΘho majetku, p°ebytky). Vlivem tr₧nφho principu zde lze dosßhnou prodejnφ ceny na ·rovni 80-90 % hodnoty v klasick²ch obchodech, bez vynalo₧enφ jak²chkoliv dalÜφch nßklad∙. V²znamnou Φßst aukcφ tvo°φ takΘ trh s pohledßvkami po splatnosti, kter² m∙₧e vy°eÜit problΘmy prßv∞ skupin drobn²ch a st°ednφch podnikatel∙.