5.     Transformace podniku v měnících se podmínkách

      Při pohledu na popsanou současnou situaci a její výhledy do budoucna zjišťujeme, že dochází ke změnám prostředí, ve kterém podniky působí. Toto nové prostředí bývá někdy označováno také pojmem „nová ekonomika“. Jedním z hlavních vlastností tohoto procesu je určitě odhmotnění. Tedy procesy nemusí již nabývat nutně pevně fyzických forem. Ať se jedná o obchod, prodej, sídlo apod. Dalším velmi důležitým znakem je dynamičnost procesu. V informačních technologiích je známý téměř geometrický růst v objevování nových technologií a metod. Nová ekonomika je založena právě na těchto principech. Ekonomické procesy probíhají o mnoho rychleji, a také jsou více naplňovány myšlenky přiblížení se dokonalé konkurenci, způsobené vlivem odbourání určitých překážek vstupu a omezenosti trhu.

Velmi důležitou váhu na tomto poli má oblast nových nápadů, originálních řešení a inovativních myšlenek. Vše ostatní je možné objednat, subdodat či obdobně zajistit.

Opomenu-li analýzy nových trhů, které rozvoj Internetu přináší a nebudu-li analyzovat podmínky společností, které jsou tzv. internetové, někdy také označované „ .COM“ (tedy společnost založená hlavně na internetové adrese – proto tečka v názvu), které působí pouze v určitém virtuální prostředí (Seznam.cz, Vltava.cz apod.).

Nová ekonomika je oblastí z alternativních ekonomických postojů. Pravda a skutečnost leží někde uprostřed. Ekonomové nejsou přesvědčeni o příliš unikátním vývoji. Základní zákonitosti jsou stejné jaké byly dříve. Rovněž se objevují symptomy shodné s obdobím zavádění a rozvojem elektrické energie.

Z pohledu podnikatele jako subjektu soutěžícího na trhu nejsou tyto teorie nikterak existenčně důležité. V každodenním životě se v tržní soutěži (uvažujeme tržní ekonomiky) setkává s problémy, které rozhodují o jeho existenci a v podstatě věci se neliší od problémů, které řešily subjekty před tímto novým obdobím.

Dobré je ale zhodnotit problematiku z pohledu nástrojů a nových možností, které doba přináší. Z předložených skutečností a jasných trendů, které přináší každodenní život (zamyslete se, kolikrát za den se setkáte s jakýmikoliv upoutávkami, kontakty, informacemi směřujících do oblasti Internetu a nových technologií) vyplývá pro podnikatelské subjekty určitá nutnost měnit sama sebe.

Proces změn jsem nazval procesem transformace podnikání. Zahrnuje téměř všechny podnikatelské subjekty bez rozdílu, ve kterém oboru podnikají. Vysokou měrou zasahují změny do činností např. techniků, lékařů, obuvníků, řemeslníků atd.

Domnívám se, že pokud podnikatelské subjekty chtějí držet krok s vývojem trhu, který je ovlivněn rozvojem Internetu a informačních technologií, musí projít transformačním procesem, nebo nebudou do 5 let (tedy přibližně do roku 2005) schopny obstát v konkurenčním boji s ostatními, kteří si nové prvky přisvojily.

Rovněž problémy, které popisuji v kapitole věnované drobnému podnikání, může vyřešit využití Internetu  a s tím souvisejících služeb.

Oblasti drobného a středního podnikání se otvírají obrovské možnosti. V podmínkách Internetu přímo úměrně nezáleží na velikosti a váze subjektu na stávajících trzích. Jsou to převážně oni, kdo mohou svou dynamičností a schopnostmi rychle inovovat, získat velké úspěchy na tomto poli, a odstranit disproporce v klasických formách podnikání. Drobné a střední podniky mají ve vyspělých tržních ekonomikách vysoký podíl na tvorbě domácího produktu, a proto by i v této oblasti měli sehrát důležitou roli právě oni. Rovněž vysoký sklon k inovacím předurčuje využití Internetu právě jim. Při pohledu na současné problémy zjišťujeme, že touto cestou lze řešit problémy s poptávkou, zahraničními trhy, nedostatkem marketingových možností, povědomí o firmě apod.

 Pod vlivem rozvoje Internetu a jeho uživatelského využití se otevírají podnikatelským subjektům nové možnosti. Vzhledem k dynamice a trendu rozvoje informačních technologií, lze hovořit o potřebách transformace podnikání. Jedná se o změnu přístupů a využití těchto nových forem. Možnosti zlepšení současného stavu se naskýtají i v oblastech klasických oborů. Pokud podnikatelské subjekty nepřehodnotí svůj postoj k využití Internetu a informačních technologií mohou se velmi rychle stát nekonkurenceschopnými. A to vzhledem k očekávanému rozvoji již do roku 2005.

5.1  Transformace – zásady procesu změny

      Vyjdeme z předpokladu klasické střední firmy, kde není doposud zřízen ani přístup na Internet, ani učiněny kroky k přípravě internetové prezentace či jiných aplikací.

Na celý průběh transformačních změn bude nahlíženo z ekonomického hlediska cíleného na skupinu převážně managementu.

Subjekty se mohou nalézat na různých úrovních implementace prvků informačních technologií, které již dosáhly, ať již s úspěchem, či bez něj. Není nutností celý proces (všechny fáze) realizovat v přímé návaznosti, lze přistoupit již k určitému stupni, na kterém se podnik nachází.

Často také bývá od řešitelských (konzultantských) společností (ty subjekty, které se zabývají tvorbou internetových aktivit na objednávku) realizována jen část celého procesu. I když velice efektivně, pokud chybějí podpůrné aktivity či kontext ztrácí celková realizace na ekonomickém významu.

Dosti mylný je také názor některých podnikatelských subjektů, že zahájení těchto nových aktivit je spojeno s náročnou finanční investicí. Budu se při popisu snažit využívat pokud možno nejekonomičtějších variant.

Samozřejmě je možné, aby podnikatel zakoupil celé řešení (jak zpracovatelskou, tak poradenskou část), ale vzhledem ke stávajícím problémům s komplexním financováním u středních a drobných podnikatelů tuto oblast ponechám stranou, jelikož je méně pravděpodobná a při zakoupení celku je již subjekt kompletně veden.

Otázka, která zaznívá nejčastěji právě u drobného a středního podnikání, je zda bude mít proces přímý vliv na ekonomický výsledek (tedy nejlépe zisk). Pokud budou optimálně dodrženy doporučené principy je již velmi pravděpodobné, že přínos pro podnikatele bude zřejmý a nebude tato nová aktivita jen dotovanou záležitostí. 

5.2  Připojení a přístup k síti Internet 

V předpokladech těchto postupů jsem se zmiňoval o jednoduchosti řešení. Nebude tedy za slovy „připojení na Internet“ hledat finančně náročná připojení fyzických serverů, ale komunikační bod pro základní obsluhu a informační příjem.

Jednou z dřívějších chyb drobných subjektů, kteří chtěly využít nových možností Internetu, je právě vytvoření prezentace (např. WWW stránek), bez vlastního přístupu k Internetu. Subjekty jsou již od počátku značně znevýhodněny, jelikož jim chybí komunikační kanál (minimálně je to elektronická pošta, tedy e-mail). Navíc je tento subjekt odkázán pouze na zprostředkované informace ohledně stavu, vývoje a trendů. Nedostatky v technické úrovni se posléze velice rychle projeví na úrovni efektu navenek.

Předpokládám již určitou vybavenost počítačem na standardní úrovni a softwarem typu kancelářských aplikací. Nejúspornější řešení je připojení telefonní linkou. K tomuto je zapotřebí modem připojený k počítači a telefonní linka. Připojení touto formou je v ČR již možné od více subjektů (v současné době minimálně třech) zcela zdarma. Nákladovou položkou tedy zůstane částka za modem a provolané telefonní poplatky na zvýhodněném tarifu.

Pro náročnější subjekty je zde poměrně rozsáhlá nabídka pevných připojení. Tedy připojení speciálním kabelem, nebo bezdrátovým řešením. Varianty jsou samozřejmě spojeny s vyšším zřizovacím poplatkem, tak i s konstantní platbou za měsíční pronájem. Úvahy o druhu připojení je nutné vztáhnout k počtu připojených počítačů ve společnosti a předpokládaném (odhadnutém) času potřebném pro práci a komunikaci na Internetu.

Shrneme-li nutnosti k úspěšnému začátku. Je nutné, aby subjekt měl přístup k Internetu a byl schopen využívat komunikačních možností. Dále je dnes již nutné, získávat informace z tohoto prostředí a sledovat dění u konkurence a zajímavých projektů. Často se stává, že informace, které jsou v prostředí Internetu samozřejmé, nejsou v jiných médiích dostupné.

Tato část bude nejspíše pro již většinu podniků samozřejmostí, ale ne vždy tyto možnosti jsou k dispozici těm pracovníkům, kteří pro jednání a rozhodování v internetových oblastech jsou kompetentní.