5.     Transformace podniku v m∞nφcφch se podmφnkßch

      P°i pohledu na popsanou souΦasnou situaci a jejφ v²hledy do budoucna zjiÜ¥ujeme, ₧e dochßzφ ke zm∞nßm prost°edφ, ve kterΘm podniky p∙sobφ. Toto novΘ prost°edφ b²vß n∞kdy oznaΦovßno takΘ pojmem änovß ekonomikaô. Jednφm z hlavnφch vlastnostφ tohoto procesu je urΦit∞ odhmotn∞nφ. Tedy procesy nemusφ ji₧ nab²vat nutn∞ pevn∞ fyzick²ch forem. A¥ se jednß o obchod, prodej, sφdlo apod. DalÜφm velmi d∙le₧it²m znakem je dynamiΦnost procesu. V informaΦnφch technologiφch je znßm² tΘm∞° geometrick² r∙st v objevovßnφ nov²ch technologiφ a metod. Novß ekonomika je zalo₧ena prßv∞ na t∞chto principech. EkonomickΘ procesy probφhajφ o mnoho rychleji, a takΘ jsou vφce napl≥ovßny myÜlenky p°iblφ₧enφ se dokonalΘ konkurenci, zp∙sobenΘ vlivem odbourßnφ urΦit²ch p°ekß₧ek vstupu a omezenosti trhu.

Velmi d∙le₧itou vßhu na tomto poli mß oblast nov²ch nßpad∙, originßlnφch °eÜenφ a inovativnφch myÜlenek. VÜe ostatnφ je mo₧nΘ objednat, subdodat Φi obdobn∞ zajistit.

Opomenu-li anal²zy nov²ch trh∙, kterΘ rozvoj Internetu p°inßÜφ a nebudu-li analyzovat podmφnky spoleΦnostφ, kterΘ jsou tzv. internetovΘ, n∞kdy takΘ oznaΦovanΘ ä .COMô (tedy spoleΦnost zalo₧enß hlavn∞ na internetovΘ adrese û proto teΦka v nßzvu), kterΘ p∙sobφ pouze v urΦitΘm virtußlnφ prost°edφ (Seznam.cz, Vltava.cz apod.).

Novß ekonomika je oblastφ z alternativnφch ekonomick²ch postoj∙. Pravda a skuteΦnost le₧φ n∞kde uprost°ed. EkonomovΘ nejsou p°esv∞dΦeni o p°φliÜ unikßtnφm v²voji. Zßkladnφ zßkonitosti jsou stejnΘ jakΘ byly d°φve. Rovn∞₧ se objevujφ symptomy shodnΘ s obdobφm zavßd∞nφ a rozvojem elektrickΘ energie.

Z pohledu podnikatele jako subjektu sout∞₧φcφho na trhu nejsou tyto teorie nikterak existenΦn∞ d∙le₧itΘ. V ka₧dodennφm ₧ivot∞ se v tr₧nφ sout∞₧i (uva₧ujeme tr₧nφ ekonomiky) setkßvß s problΘmy, kterΘ rozhodujφ o jeho existenci a v podstat∞ v∞ci se neliÜφ od problΘm∙, kterΘ °eÜily subjekty p°ed tφmto nov²m obdobφm.

DobrΘ je ale zhodnotit problematiku z pohledu nßstroj∙ a nov²ch mo₧nostφ, kterΘ doba p°inßÜφ. Z p°edlo₧en²ch skuteΦnostφ a jasn²ch trend∙, kterΘ p°inßÜφ ka₧dodennφ ₧ivot (zamyslete se, kolikrßt za den se setkßte s jak²mikoliv upoutßvkami, kontakty, informacemi sm∞°ujφcφch do oblasti Internetu a nov²ch technologiφ) vypl²vß pro podnikatelskΘ subjekty urΦitß nutnost m∞nit sama sebe.

Proces zm∞n jsem nazval procesem transformace podnikßnφ. Zahrnuje tΘm∞° vÜechny podnikatelskΘ subjekty bez rozdφlu, ve kterΘm oboru podnikajφ. Vysokou m∞rou zasahujφ zm∞ny do Φinnostφ nap°. technik∙, lΘka°∙, obuvnφk∙, °emeslnφk∙ atd.

Domnφvßm se, ₧e pokud podnikatelskΘ subjekty cht∞jφ dr₧et krok s v²vojem trhu, kter² je ovlivn∞n rozvojem Internetu a informaΦnφch technologiφ, musφ projφt transformaΦnφm procesem, nebo nebudou do 5 let (tedy p°ibli₧n∞ do roku 2005) schopny obstßt v konkurenΦnφm boji s ostatnφmi, kte°φ si novΘ prvky p°isvojily.

Rovn∞₧ problΘmy, kterΘ popisuji v kapitole v∞novanΘ drobnΘmu podnikßnφ, m∙₧e vy°eÜit vyu₧itφ Internetu  a s tφm souvisejφcφch slu₧eb.

Oblasti drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ se otvφrajφ obrovskΘ mo₧nosti. V podmφnkßch Internetu p°φmo ·m∞rn∞ nezßle₧φ na velikosti a vßze subjektu na stßvajφcφch trzφch. Jsou to p°evß₧n∞ oni, kdo mohou svou dynamiΦnostφ a schopnostmi rychle inovovat, zφskat velkΘ ·sp∞chy na tomto poli, a odstranit disproporce v klasick²ch formßch podnikßnφ. DrobnΘ a st°ednφ podniky majφ ve vysp∞l²ch tr₧nφch ekonomikßch vysok² podφl na tvorb∞ domßcφho produktu, a proto by i v tΘto oblasti m∞li sehrßt d∙le₧itou roli prßv∞ oni. Rovn∞₧ vysok² sklon k inovacφm p°edurΦuje vyu₧itφ Internetu prßv∞ jim. P°i pohledu na souΦasnΘ problΘmy zjiÜ¥ujeme, ₧e touto cestou lze °eÜit problΘmy s poptßvkou, zahraniΦnφmi trhy, nedostatkem marketingov²ch mo₧nostφ, pov∞domφ o firm∞ apod.

 Pod vlivem rozvoje Internetu a jeho u₧ivatelskΘho vyu₧itφ se otevφrajφ podnikatelsk²m subjekt∙m novΘ mo₧nosti. Vzhledem k dynamice a trendu rozvoje informaΦnφch technologiφ, lze hovo°it o pot°ebßch transformace podnikßnφ. Jednß se o zm∞nu p°φstup∙ a vyu₧itφ t∞chto nov²ch forem. Mo₧nosti zlepÜenφ souΦasnΘho stavu se nask²tajφ i v oblastech klasick²ch obor∙. Pokud podnikatelskΘ subjekty nep°ehodnotφ sv∙j postoj k vyu₧itφ Internetu a informaΦnφch technologiφ mohou se velmi rychle stßt nekonkurenceschopn²mi. A to vzhledem k oΦekßvanΘmu rozvoji ji₧ do roku 2005.

5.1  Transformace û zßsady procesu zm∞ny

      Vyjdeme z p°edpokladu klasickΘ st°ednφ firmy, kde nenφ doposud z°φzen ani p°φstup na Internet, ani uΦin∞ny kroky k p°φprav∞ internetovΘ prezentace Φi jin²ch aplikacφ.

Na cel² pr∙b∞h transformaΦnφch zm∞n bude nahlφ₧eno z ekonomickΘho hlediska cφlenΘho na skupinu p°evß₧n∞ managementu.

Subjekty se mohou nalΘzat na r∙zn²ch ·rovnφch implementace prvk∙ informaΦnφch technologiφ, kterΘ ji₧ dosßhly, a¥ ji₧ s ·sp∞chem, Φi bez n∞j. Nenφ nutnostφ cel² proces (vÜechny fßze) realizovat v p°φmΘ nßvaznosti, lze p°istoupit ji₧ k urΦitΘmu stupni, na kterΘm se podnik nachßzφ.

╚asto takΘ b²vß od °eÜitelsk²ch (konzultantsk²ch) spoleΦnostφ (ty subjekty, kterΘ se zab²vajφ tvorbou internetov²ch aktivit na objednßvku) realizovßna jen Φßst celΘho procesu. I kdy₧ velice efektivn∞, pokud chyb∞jφ podp∙rnΘ aktivity Φi kontext ztrßcφ celkovß realizace na ekonomickΘm v²znamu.

Dosti myln² je takΘ nßzor n∞kter²ch podnikatelsk²ch subjekt∙, ₧e zahßjenφ t∞chto nov²ch aktivit je spojeno s nßroΦnou finanΦnφ investicφ. Budu se p°i popisu sna₧it vyu₧φvat pokud mo₧no nejekonomiΦt∞jÜφch variant.

Samoz°ejm∞ je mo₧nΘ, aby podnikatel zakoupil celΘ °eÜenφ (jak zpracovatelskou, tak poradenskou Φßst), ale vzhledem ke stßvajφcφm problΘm∙m s komplexnφm financovßnφm u st°ednφch a drobn²ch podnikatel∙ tuto oblast ponechßm stranou, jeliko₧ je mΘn∞ pravd∞podobnß a p°i zakoupenφ celku je ji₧ subjekt kompletn∞ veden.

Otßzka, kterß zaznφvß nejΦast∞ji prßv∞ u drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ, je zda bude mφt proces p°φm² vliv na ekonomick² v²sledek (tedy nejlΘpe zisk). Pokud budou optimßln∞ dodr₧eny doporuΦenΘ principy je ji₧ velmi pravd∞podobnΘ, ₧e p°φnos pro podnikatele bude z°ejm² a nebude tato novß aktivita jen dotovanou zßle₧itostφ. 

5.2  P°ipojenφ a p°φstup k sφti Internet 

V p°edpokladech t∞chto postup∙ jsem se zmi≥oval o jednoduchosti °eÜenφ. Nebude tedy za slovy äp°ipojenφ na Internetô hledat finanΦn∞ nßroΦnß p°ipojenφ fyzick²ch server∙, ale komunikaΦnφ bod pro zßkladnφ obsluhu a informaΦnφ p°φjem.

Jednou z d°φv∞jÜφch chyb drobn²ch subjekt∙, kte°φ cht∞ly vyu₧φt nov²ch mo₧nostφ Internetu, je prßv∞ vytvo°enφ prezentace (nap°. WWW strßnek), bez vlastnφho p°φstupu k Internetu. Subjekty jsou ji₧ od poΦßtku znaΦn∞ znev²hodn∞ny, jeliko₧ jim chybφ komunikaΦnφ kanßl (minimßln∞ je to elektronickß poÜta, tedy e-mail). Navφc je tento subjekt odkßzßn pouze na zprost°edkovanΘ informace ohledn∞ stavu, v²voje a trend∙. Nedostatky v technickΘ ·rovni se poslΘze velice rychle projevφ na ·rovni efektu navenek.

P°edpoklßdßm ji₧ urΦitou vybavenost poΦφtaΦem na standardnφ ·rovni a softwarem typu kancelß°sk²ch aplikacφ. Nej·sporn∞jÜφ °eÜenφ je p°ipojenφ telefonnφ linkou. K tomuto je zapot°ebφ modem p°ipojen² k poΦφtaΦi a telefonnφ linka. P°ipojenφ touto formou je v ╚R ji₧ mo₧nΘ od vφce subjekt∙ (v souΦasnΘ dob∞ minimßln∞ t°ech) zcela zdarma. Nßkladovou polo₧kou tedy z∙stane Φßstka za modem a provolanΘ telefonnφ poplatky na zv²hodn∞nΘm tarifu.

Pro nßroΦn∞jÜφ subjekty je zde pom∞rn∞ rozsßhlß nabφdka pevn²ch p°ipojenφ. Tedy p°ipojenφ specißlnφm kabelem, nebo bezdrßtov²m °eÜenφm. Varianty jsou samoz°ejm∞ spojeny s vyÜÜφm z°izovacφm poplatkem, tak i s konstantnφ platbou za m∞sφΦnφ pronßjem. ┌vahy o druhu p°ipojenφ je nutnΘ vztßhnout k poΦtu p°ipojen²ch poΦφtaΦ∙ ve spoleΦnosti a p°edpoklßdanΘm (odhadnutΘm) Φasu pot°ebnΘm pro prßci a komunikaci na Internetu.

Shrneme-li nutnosti k ·sp∞ÜnΘmu zaΦßtku. Je nutnΘ, aby subjekt m∞l p°φstup k Internetu a byl schopen vyu₧φvat komunikaΦnφch mo₧nostφ. Dßle je dnes ji₧ nutnΘ, zφskßvat informace z tohoto prost°edφ a sledovat d∞nφ u konkurence a zajφmav²ch projekt∙. ╚asto se stßvß, ₧e informace, kterΘ jsou v prost°edφ Internetu samoz°ejmΘ, nejsou v jin²ch mΘdiφch dostupnΘ.

Tato Φßst bude nejspφÜe pro ji₧ v∞tÜinu podnik∙ samoz°ejmostφ, ale ne v₧dy tyto mo₧nosti jsou k dispozici t∞m pracovnφk∙m, kte°φ pro jednßnφ a rozhodovßnφ v internetov²ch oblastech jsou kompetentnφ.