4.     Uživatelé Internetu

     Charakteristika koncového zákazníka je pro obchod jedním ze základních, rozhodovacích faktorů. Oproti jiným médiím, lze pomocí programů o uživatelích, respektive různých návštěvnících určitých částí sítě zjistit poměrně mnoho. Bližší údaje o tom, co je v obecné rovině možné, přiblížím v kapitole analýza a statistiky návštěvnosti.

Jelikož způsob využívání Internetu je velmi pestrý (prohlížení WWW stránek, e-mail, diskusní skupiny, stahování souborů apod.), je kamenem úrazu právě vlastní definice pojmu uživatel. Důležité je sledovat, jakým způsobem se tento uživatel dostává k Internetu. Zda má možnost vlastního připojení, nebo zda-li využívá připojení nějaké organizace. Dalším faktorem je četnost navštěvování sítě, respektive průměrný čas strávený na Internetu za dané časové období (počet hodin měsíčně). Z globálního pohledu je také velmi důležitý faktor „penetrace“, tedy jaké procento celkové populace je internetovými uživateli, tudíž tedy potencionálními zákazníky internetových nabídek.

Přes poměrně dobré možnosti měření návštěvnosti narážíme na problém velkého výčtu faktorů, které každý subjekt klasifikuje rozdílně. Hlavní shodou subjektů je trend a dynamika rozvoje a rozšířenosti využívání Internetu.

4.1  Uživatelé Internetu – svět

 Současný odhad globální internetové populace se pohybuje okolo 300 milionů uživatelů. A co je na tomto nejdůležitější? Roste s ohromnou dynamikou, což dokazuje následující tabulka:

Zdroj: Stuchlík P., Marketing na Internetu, Praha, Grada Publishing, 2000 (2002, 2005 odhady)

     Extrapolaci na základě dosavadních odhadů lze považovat za pesimističtější postoj. Jelikož oblast Internetu a s tím souvisejících informačních technologií je dnes s nejvyšším významem v komerční oblasti, lze předpokládat, že soutěživost a poptávka boudou tento trend jedině urychlovat.

Složení a rozdělení podílů uživatelů naznačuji v příloze číslo 3. Z hlediska podílu kontinentů na Internetu je na prvním místě USA následované Evropou a Asií. V USA lze považovat za hlavní faktory tohoto výsledku velmi dobrý stav telekomunikací, který je mimochodem jedním z nejdůležitějších faktorů rozvoje Internetu, a dále vysokou úroveň hospodářství, která má trendy k inovacím. V USA je využívání Internetu zakořeněno absolutně nejlépe. Téměř polovina všech Američanů jsou internetoví uživatelé. Lze velmi dobře usuzovat a odhadovat vývoj v ostatních zemích, jelikož USA slouží jako dobrý model příštích let.

V budoucím vývoji lze předpokládat posílení podílu uživatelů převážně Evropy a Asie. Současné trendy v USA naznačují, že další rozvoj USA v takovém rozsahu nelze předpokládat. Tento faktor můžeme částečně přisuzovat zvyklostem a částečné pohodlnosti spotřebitelů. Velké ambice se začínají nacházet právě v oblasti Asie. Z předpokladu struktury je zřejmé, že největší podíl uživatelů se přesune z Ameriky do Evropy a Asie.

V druhé části přílohy číslo 3 uvádím podíly 15 zemí s nejvyšším podílem uživatelů. Kromě Severní Ameriky stojí za povšimnutí severní Evropa. Severské země díky rozvinutým a liberalizovaným telekomunikacím mají velmi vysoký podíl počtu uživatelů na vlastním obyvatelstvu.

4.2  Uživatelé – český Internet

     Českým firmám a uživatelům jsou bezprostředně nejbližší české trhy a tedy i český Internet. Situace výzkumu českého uživatele Internetu se během roku 1999 a zvláště pak v roce 2000 podstatně zlepšila. Souvisí to samozřejmě s rapidním rozvojem Internetu v ČR během zmiňovaného období. Při výzkumech můžeme již vycházet z výsledků renomovaných světových společností, které se o vývoj českého Internetu během tohoto období začaly intenzivně zajímat. V současné době poslední průzkumy vzhledem k dohadům rozčlenily uživatele do tří skupin:

Častý uživatel internetu. Používá Internet častěji než jednou týdně. Tato skupina je nejdůležitější skupinou pro jakékoliv komerční využití Internetu. V dubnu 2000 byla její velikost odhadnuta na 450 790 uživatelů, tedy 6 % dospělé populace (dospělá populace uváděna na 7 510 000 lidí). Některé výzkumy či studie z této skupiny vydělují ještě skupinu, kterou můžeme nazvat velmi častý uživatel Internetu. Tento uživatel pracuje s Internetem minimálně třikrát do týdne, prakticky však každý pracovní den. Tato skupina nebývá vyčleňována od častých uživatelů, jelikož z hlediska marketingových potřeb je rozdíl minimální.

Příležitostný uživatel Internetu. Přistupuje na Internet nejvýše jednou týdně. Typickými představiteli jsou občasní návštěvníci internetových kaváren, knihoven, případně akcí a  mají výrazně odlišné chování od skupiny první. V české populaci je celkem 751 300 příležitostných uživatelů, což reprezentuje 10 % dospělé populace (vše duben 2000). Obyvatel, kteří se v rámci této skupiny dostanou k internetu méně než jednou měsíčně, je v rámci uvedené skupiny zanedbatelné množství. Po sloučení prvních dvou skupin můžeme učinit závěr, že minimálně jednou do měsíce k Internetu přistoupí 16 % dospělých Čechů.

Lidé bez zkušeností s internetem. Zbytek dospělé české populace, 6 307 920 obyvatel (84 %), s Internetem dosud nikdy nepracoval.

Příloha číslo 5 upřesňuje strukturu uživatelů dle různých faktorů. Přesná klasifikace počtu uživatelů českého Internetu není tedy jednoduchou otázkou a je nutné při uváděných datech vždy uvést charakter měření. Pokud firma plánuje jakékoliv komerční aktivity na Internetu, měla by na tuto otázku znát odpověď. Budeme-li spíše opatrní a budeme vycházet především z naposledy zmíněného výzkumu, můžeme koncem roku 2000 počítat s cílem 550 častých uživatelů internetu v ČR (tak jak jsou definováni výše), což představuje 7,3 % dospělé populace.

Z grafu v příloze číslo 4 je zřejmá struktura uživatelů v jednotlivých věkových skupinách. Největší podíl zaujímá věková kategorie mladších lidí. Tedy nejvíce 16 – 19 let, dále 12 – 15 let následována kategorií 20 – 29 let. V této fázi lze zobecnit, že čím starší věková kategorie, tím menší podíl uživatelů Internetu. Celkově podíl uživatelů na populaci ČR ve věku 12 – 79 let činní k říjnu 2000 18,6 %.

Některé předpoklady vývoje do budoucna využívají právě tohoto rozdělení. Při věkovém posunu se tato vlna bude posouvat právě o nejvyšší hodnoty mladších skupin. Lze předpokládat, že další generace mladých lidí, bude ovlivněna přinejmenším stejným (spíše samozřejmě větším) způsobem.

V ČR v rámci aktivit „březen měsíc Internetu“ probíhá vždy podrobný monitoring Internetu. Tyto statistická data jsou interpretovatelné jako přesný popis situace v jednom měsíci. Výsledky měření jsou shrnuty v příloze číslo 6. Zde můžeme zdůraznit, že počet uživatelů v měsíci březnu po odfiltrování zahraničních uživatelů činní 973 650. Za důležité bych označil veličiny meziročního nárůstu. Celkový měsíční nárůst činil 95,3 %, týdenní průměr vzrostl o 118,2 %, průměr za pracovní den vzrostl o 123,9 % a průměr za nepracovní den dokonce o 204,9 %. Meziroční nárůsty jsou opravdu vysoké. Velmi důležitý je meziroční nárůst v nepracovních dnech. Toto můžeme přisuzovat přiblížení oblasti Internetu nejen pracovním aktivitám, ale také oblasti zábavy a volného času. Jedním z faktorů tohoto vlivu bylo poskytnutí možnosti připojení vytáčenou telefonní linkou zdarma od více poskytovatelů.

Dalším problémem je pravidelnost využití. Poměrně velké procento uživatelů přistupuje na Internet nepravidelně. Výraznější posun v této oblasti zatím nebyl zaznamenán.

Příloha číslo 7 zobrazuje strukturu využívaných služeb. Na první místě je elektronická pošta, následovaná hledáním informací pro osobní využití. Mezi hlavní překážky uživatelé řadí převážně telekomunikační poplatky a rychlost připojení.

Z uvedených formulací uživatelů českého Internetu můžeme pozorovat veliký meziroční nárůst, který jen potvrzuje zájem subjektů a trendy Internetu obecně. Při analýze složení uživatelů zjišťujeme, že největší podíl tvoří převážně mladí lidé. S dosaženým stupněm vzdělání tento podíl výrazně narůstá. Rovněž již nelze tvrdit, že uživatele tvoří převážně muži. Podíl žen mezi uživateli narůstá. Z hlediska přístupu k Internetu lze předpokládat větší nárůst připojení z domova. Přes rostoucí skupinu a využití Internetu bohužel existuje ještě poměrně velké procento obyvatelstva, které nemá s Internetem zkušenost. Rovněž četnost využití je z velké části velmi nepravidelná.

4.3  Využití Internetu v podnikové sféře 

Při analýze způsobů využití a uplatnění Internetu v podnikání je dobré nahlédnout jakými způsoby podniky Internet využívají nyní a jak na něho nahlíží v současné době.

Podle výsledků výzkumu využívá Internet v současné době 91 % podniků.[1] Přitom ještě před dvěma roky tvořily připojené podniky menšinu (tehdy bylo připojeno 43 % subjektů) a v roce 1995 byla připojena pouhá čtyři procenta podniků. Ryze české firmy přitom mírně zaostávají za podniky se zahraniční majetkovou účastí.

Nejčastěji uváděnými příčinami, proč podniky  v současné době Internet nevyužívají, jsou finanční náročnost zavedení Internetu (38 %) a obavy z toho, že by zaměstnanci nedokázali Internet dostatečně využívat (30 %).

Při srovnání jednotlivých oborů najdeme nejvíce nepřipojených podniků v potravinářském průmyslu, ve sklářském a keramickém průmyslu a ve stavebnictví. Naopak největší podíl připojených podniků je patrný v oblasti dopravy a v elektrotechnickém průmyslu.

Mezi nejlépe splněné cíle z hlediska uplatnění Internetu v rámci činnosti firem patří elektronická pošta (e-mail) a schopnost firem získávat prostřednictví Internetu informace. Největšího pokroku dosáhly během roku 1999 firmy s ohledem na využití Internetu ve sféře prezentace výrobků a služeb a v oblasti zdokonalení vnitrofiremní komunikace. Z cílů používání Internetu ve firmách stále roste význam posílení marketingu a získání nových zákazníků. Roste i význam „expanze na nové trhy“, tedy snaha dostat se prostřednictvím Internetu do nových teritorií. Rovněž častá je odpověď „naši zákazníci to vyžadují“, což je pozitivní ve směru dalšího pronikání Internetu do každodenní komunikace a obchodu společností. V dalších letech se budou společnosti zaměřovat na přímý prodej včetně hledání nových distribučních kanálů. V příloze číslo 8 je rostoucí trend využití v našich podnicích markantní i rostoucí pozitivní postoj odražený v připravenosti projektů.

Nejčastěji využívanými službami na Internetu jsou elektronická pošta a WWW, které jsou využívány ve všech připojených podnicích. Další často využívanou sužbou je FTP (file transport protokol – služba pro přenos souborů), který nachází uplatnění v 38 % podniků, přičemž používání ostatních služeb nepřesahuje deset procent. Zajímavou skutečností je, že pouze v necelé desetině firem mají k elektronické poště nebo k WWW přístup všichni zaměstnanci, zatímco ve více než polovině podniků mají k těmto službám přístup pouze vedoucí pracovníci, nebo dokonce jen část managementu.

Práci s Internetem podnikům nejvíce znepříjemňuje pomalé načítání informací a vysoké poplatky za připojení k Internetu. Oba z uvedených problémů souvisí s typem připojení. Obecně platí, že výši poplatků považuje za hlavní problém současného Internetu dvakrát větší počet respondentů než např. ochranu soukromí.

Zástupci podniků vidí hlavní přínos Internetu ve zprostředkování komunikace a dále pak možnosti vyhledávání všeobecných informací. Meziroční srovnání naznačuje skutečnost, že vnímání Internetu jako prostředku komunikace roste velmi strmě, nicméně největší skok zaznamenalo vnímání Internetu jako zdroje všeobecných informací. Z hlediska využívání Internetu jsou důležité dva aspekty:

• roste počet podniků, které využívají Internet jako zdroj podpory a servisních informací

• od roku 1998 se zvýšil počet podniků, které Internet považují za nástroj pro přímé obchodní a marketingové aktivity o celou jednu třetinu.

     Podniky velmi rychle nacházejí uplatnění pro využití nových možností, které Internet přináší. Rovněž také plánování v této oblasti zaznamenává růst. Nejprve nacházejí podniky přínosy v oblasti komunikace při uplatnění převážně úseků informačních technologií. Postupně velmi výrazně začíná růst využití oblastí marketingu a obchodu. V současné době můžeme konstatovat, že využití Internetu v podniku se stává jakýmsi standardem a lze očekávat růst využití převážně v oblasti obchodu a marketingu.