4.     U₧ivatelΘ Internetu

     Charakteristika koncovΘho zßkaznφka je pro obchod jednφm ze zßkladnφch, rozhodovacφch faktor∙. Oproti jin²m mΘdiφm, lze pomocφ program∙ o u₧ivatelφch, respektive r∙zn²ch nßvÜt∞vnφcφch urΦit²ch Φßstφ sφt∞ zjistit pom∞rn∞ mnoho. Bli₧Üφ ·daje o tom, co je v obecnΘ rovin∞ mo₧nΘ, p°iblφ₧φm v kapitole anal²za a statistiky nßvÜt∞vnosti.

Jeliko₧ zp∙sob vyu₧φvßnφ Internetu je velmi pestr² (prohlφ₧enφ WWW strßnek, e-mail, diskusnφ skupiny, stahovßnφ soubor∙ apod.), je kamenem ·razu prßv∞ vlastnφ definice pojmu u₧ivatel. D∙le₧itΘ je sledovat, jak²m zp∙sobem se tento u₧ivatel dostßvß k Internetu. Zda mß mo₧nost vlastnφho p°ipojenφ, nebo zda-li vyu₧φvß p°ipojenφ n∞jakΘ organizace. DalÜφm faktorem je Φetnost navÜt∞vovßnφ sφt∞, respektive pr∙m∞rn² Φas strßven² na Internetu za danΘ ΦasovΘ obdobφ (poΦet hodin m∞sφΦn∞). Z globßlnφho pohledu je takΘ velmi d∙le₧it² faktor äpenetraceô, tedy jakΘ procento celkovΘ populace je internetov²mi u₧ivateli, tudφ₧ tedy potencionßlnφmi zßkaznφky internetov²ch nabφdek.

P°es pom∞rn∞ dobrΘ mo₧nosti m∞°enφ nßvÜt∞vnosti narß₧φme na problΘm velkΘho v²Φtu faktor∙, kterΘ ka₧d² subjekt klasifikuje rozdφln∞. Hlavnφ shodou subjekt∙ je trend a dynamika rozvoje a rozÜφ°enosti vyu₧φvßnφ Internetu.

4.1  U₧ivatelΘ Internetu û sv∞t

 SouΦasn² odhad globßlnφ internetovΘ populace se pohybuje okolo 300 milion∙ u₧ivatel∙. A co je na tomto nejd∙le₧it∞jÜφ? Roste s ohromnou dynamikou, co₧ dokazuje nßsledujφcφ tabulka:

Zdroj: Stuchlφk P., Marketing na Internetu, Praha, Grada Publishing, 2000 (2002, 2005 odhady)

     Extrapolaci na zßklad∞ dosavadnφch odhad∙ lze pova₧ovat za pesimistiΦt∞jÜφ postoj. Jeliko₧ oblast Internetu a s tφm souvisejφcφch informaΦnφch technologiφ je dnes s nejvyÜÜφm v²znamem v komerΦnφ oblasti, lze p°edpoklßdat, ₧e sout∞₧ivost a poptßvka boudou tento trend jedin∞ urychlovat.

Slo₧enφ a rozd∞lenφ podφl∙ u₧ivatel∙ naznaΦuji v p°φloze Φφslo 3. Z hlediska podφlu kontinent∙ na Internetu je na prvnφm mφst∞ USA nßsledovanΘ Evropou a Asiφ. V USA lze pova₧ovat za hlavnφ faktory tohoto v²sledku velmi dobr² stav telekomunikacφ, kter² je mimochodem jednφm z nejd∙le₧it∞jÜφch faktor∙ rozvoje Internetu, a dßle vysokou ·rove≥ hospodß°stvφ, kterß mß trendy k inovacφm. V USA je vyu₧φvßnφ Internetu zako°en∞no absolutn∞ nejlΘpe. TΘm∞° polovina vÜech AmeriΦan∙ jsou internetovφ u₧ivatelΘ. Lze velmi dob°e usuzovat a odhadovat v²voj v ostatnφch zemφch, jeliko₧ USA slou₧φ jako dobr² model p°φÜtφch let.

V budoucφm v²voji lze p°edpoklßdat posφlenφ podφlu u₧ivatel∙ p°evß₧n∞ Evropy a Asie. SouΦasnΘ trendy v USA naznaΦujφ, ₧e dalÜφ rozvoj USA v takovΘm rozsahu nelze p°edpoklßdat. Tento faktor m∙₧eme ΦßsteΦn∞ p°isuzovat zvyklostem a ΦßsteΦnΘ pohodlnosti spot°ebitel∙. VelkΘ ambice se zaΦφnajφ nachßzet prßv∞ v oblasti Asie. Z p°edpokladu struktury je z°ejmΘ, ₧e nejv∞tÜφ podφl u₧ivatel∙ se p°esune z Ameriky do Evropy a Asie.

V druhΘ Φßsti p°φlohy Φφslo 3 uvßdφm podφly 15 zemφ s nejvyÜÜφm podφlem u₧ivatel∙. Krom∞ Severnφ Ameriky stojφ za povÜimnutφ severnφ Evropa. SeverskΘ zem∞ dφky rozvinut²m a liberalizovan²m telekomunikacφm majφ velmi vysok² podφl poΦtu u₧ivatel∙ na vlastnφm obyvatelstvu.

4.2  U₧ivatelΘ û Φesk² Internet

     ╚esk²m firmßm a u₧ivatel∙m jsou bezprost°edn∞ nejbli₧Üφ ΦeskΘ trhy a tedy i Φesk² Internet. Situace v²zkumu ΦeskΘho u₧ivatele Internetu se b∞hem roku 1999 a zvlßÜt∞ pak v roce 2000 podstatn∞ zlepÜila. Souvisφ to samoz°ejm∞ s rapidnφm rozvojem Internetu v ╚R b∞hem zmi≥ovanΘho obdobφ. P°i v²zkumech m∙₧eme ji₧ vychßzet z v²sledk∙ renomovan²ch sv∞tov²ch spoleΦnostφ, kterΘ se o v²voj ΦeskΘho Internetu b∞hem tohoto obdobφ zaΦaly intenzivn∞ zajφmat. V souΦasnΘ dob∞ poslednφ pr∙zkumy vzhledem k dohad∙m rozΦlenily u₧ivatele do t°φ skupin:

╚ast² u₧ivatel internetu. Pou₧φvß Internet Φast∞ji ne₧ jednou t²dn∞. Tato skupina je nejd∙le₧it∞jÜφ skupinou pro jakΘkoliv komerΦnφ vyu₧itφ Internetu. V dubnu 2000 byla jejφ velikost odhadnuta na 450 790 u₧ivatel∙, tedy 6 % dosp∞lΘ populace (dosp∞lß populace uvßd∞na na 7 510 000 lidφ). N∞kterΘ v²zkumy Φi studie z tΘto skupiny vyd∞lujφ jeÜt∞ skupinu, kterou m∙₧eme nazvat velmi Φast² u₧ivatel Internetu. Tento u₧ivatel pracuje s Internetem minimßln∞ t°ikrßt do t²dne, prakticky vÜak ka₧d² pracovnφ den. Tato skupina neb²vß vyΦle≥ovßna od Φast²ch u₧ivatel∙, jeliko₧ z hlediska marketingov²ch pot°eb je rozdφl minimßlnφ.

P°φle₧itostn² u₧ivatel Internetu. P°istupuje na Internet nejv²Üe jednou t²dn∞. Typick²mi p°edstaviteli jsou obΦasnφ nßvÜt∞vnφci internetov²ch kavßren, knihoven, p°φpadn∞ akcφ a  majφ v²razn∞ odliÜnΘ chovßnφ od skupiny prvnφ. V ΦeskΘ populaci je celkem 751 300 p°φle₧itostn²ch u₧ivatel∙, co₧ reprezentuje 10 % dosp∞lΘ populace (vÜe duben 2000). Obyvatel, kte°φ se v rßmci tΘto skupiny dostanou k internetu mΘn∞ ne₧ jednou m∞sφΦn∞, je v rßmci uvedenΘ skupiny zanedbatelnΘ mno₧stvφ. Po slouΦenφ prvnφch dvou skupin m∙₧eme uΦinit zßv∞r, ₧e minimßln∞ jednou do m∞sφce k Internetu p°istoupφ 16 % dosp∞l²ch ╚ech∙.

LidΘ bez zkuÜenostφ s internetem. Zbytek dosp∞lΘ ΦeskΘ populace, 6 307 920 obyvatel (84 %), s Internetem dosud nikdy nepracoval.

P°φloha Φφslo 5 up°es≥uje strukturu u₧ivatel∙ dle r∙zn²ch faktor∙. P°esnß klasifikace poΦtu u₧ivatel∙ ΦeskΘho Internetu nenφ tedy jednoduchou otßzkou a je nutnΘ p°i uvßd∞n²ch datech v₧dy uvΘst charakter m∞°enφ. Pokud firma plßnuje jakΘkoliv komerΦnφ aktivity na Internetu, m∞la by na tuto otßzku znßt odpov∞∩. Budeme-li spφÜe opatrnφ a budeme vychßzet p°edevÜφm z naposledy zmφn∞nΘho v²zkumu, m∙₧eme koncem roku 2000 poΦφtat s cφlem 550 Φast²ch u₧ivatel∙ internetu v ╚R (tak jak jsou definovßni v²Üe), co₧ p°edstavuje 7,3 % dosp∞lΘ populace.

Z grafu v p°φloze Φφslo 4 je z°ejmß struktura u₧ivatel∙ v jednotliv²ch v∞kov²ch skupinßch. Nejv∞tÜφ podφl zaujφmß v∞kovß kategorie mladÜφch lidφ. Tedy nejvφce 16 û 19 let, dßle 12 û 15 let nßsledovßna kategoriφ 20 û 29 let. V tΘto fßzi lze zobecnit, ₧e Φφm starÜφ v∞kovß kategorie, tφm menÜφ podφl u₧ivatel∙ Internetu. Celkov∞ podφl u₧ivatel∙ na populaci ╚R ve v∞ku 12 û 79 let Φinnφ k °φjnu 2000 18,6 %.

N∞kterΘ p°edpoklady v²voje do budoucna vyu₧φvajφ prßv∞ tohoto rozd∞lenφ. P°i v∞kovΘm posunu se tato vlna bude posouvat prßv∞ o nejvyÜÜφ hodnoty mladÜφch skupin. Lze p°edpoklßdat, ₧e dalÜφ generace mlad²ch lidφ, bude ovlivn∞na p°inejmenÜφm stejn²m (spφÜe samoz°ejm∞ v∞tÜφm) zp∙sobem.

V ╚R v rßmci aktivit äb°ezen m∞sφc Internetuô probφhß v₧dy podrobn² monitoring Internetu. Tyto statistickß data jsou interpretovatelnΘ jako p°esn² popis situace v jednom m∞sφci. V²sledky m∞°enφ jsou shrnuty v p°φloze Φφslo 6. Zde m∙₧eme zd∙raznit, ₧e poΦet u₧ivatel∙ v m∞sφci b°eznu po odfiltrovßnφ zahraniΦnφch u₧ivatel∙ Φinnφ 973 650. Za d∙le₧itΘ bych oznaΦil veliΦiny meziroΦnφho nßr∙stu. Celkov² m∞sφΦnφ nßr∙st Φinil 95,3 %, t²dennφ pr∙m∞r vzrostl o 118,2 %, pr∙m∞r za pracovnφ den vzrostl o 123,9 % a pr∙m∞r za nepracovnφ den dokonce o 204,9 %. MeziroΦnφ nßr∙sty jsou opravdu vysokΘ. Velmi d∙le₧it² je meziroΦnφ nßr∙st v nepracovnφch dnech. Toto m∙₧eme p°isuzovat p°iblφ₧enφ oblasti Internetu nejen pracovnφm aktivitßm, ale takΘ oblasti zßbavy a volnΘho Φasu. Jednφm z faktor∙ tohoto vlivu bylo poskytnutφ mo₧nosti p°ipojenφ vytßΦenou telefonnφ linkou zdarma od vφce poskytovatel∙.

DalÜφm problΘmem je pravidelnost vyu₧itφ. Pom∞rn∞ velkΘ procento u₧ivatel∙ p°istupuje na Internet nepravideln∞. V²razn∞jÜφ posun v tΘto oblasti zatφm nebyl zaznamenßn.

P°φloha Φφslo 7 zobrazuje strukturu vyu₧φvan²ch slu₧eb. Na prvnφ mφst∞ je elektronickß poÜta, nßsledovanß hledßnφm informacφ pro osobnφ vyu₧itφ. Mezi hlavnφ p°ekß₧ky u₧ivatelΘ °adφ p°evß₧n∞ telekomunikaΦnφ poplatky a rychlost p°ipojenφ.

Z uveden²ch formulacφ u₧ivatel∙ ΦeskΘho Internetu m∙₧eme pozorovat velik² meziroΦnφ nßr∙st, kter² jen potvrzuje zßjem subjekt∙ a trendy Internetu obecn∞. P°i anal²ze slo₧enφ u₧ivatel∙ zjiÜ¥ujeme, ₧e nejv∞tÜφ podφl tvo°φ p°evß₧n∞ mladφ lidΘ. S dosa₧en²m stupn∞m vzd∞lßnφ tento podφl v²razn∞ nar∙stß. Rovn∞₧ ji₧ nelze tvrdit, ₧e u₧ivatele tvo°φ p°evß₧n∞ mu₧i. Podφl ₧en mezi u₧ivateli nar∙stß. Z hlediska p°φstupu k Internetu lze p°edpoklßdat v∞tÜφ nßr∙st p°ipojenφ z domova. P°es rostoucφ skupinu a vyu₧itφ Internetu bohu₧el existuje jeÜt∞ pom∞rn∞ velkΘ procento obyvatelstva, kterΘ nemß s Internetem zkuÜenost. Rovn∞₧ Φetnost vyu₧itφ je z velkΘ Φßsti velmi nepravidelnß.

4.3  Vyu₧itφ Internetu v podnikovΘ sfΘ°e 

P°i anal²ze zp∙sob∙ vyu₧itφ a uplatn∞nφ Internetu v podnikßnφ je dobrΘ nahlΘdnout jak²mi zp∙soby podniky Internet vyu₧φvajφ nynφ a jak na n∞ho nahlφ₧φ v souΦasnΘ dob∞.

Podle v²sledk∙ v²zkumu vyu₧φvß Internet v souΦasnΘ dob∞ 91 % podnik∙.[1] P°itom jeÜt∞ p°ed dv∞ma roky tvo°ily p°ipojenΘ podniky menÜinu (tehdy bylo p°ipojeno 43 % subjekt∙) a v roce 1995 byla p°ipojena pouhß Φty°i procenta podnik∙. Ryze ΦeskΘ firmy p°itom mφrn∞ zaostßvajφ za podniky se zahraniΦnφ majetkovou ·Φastφ.

NejΦast∞ji uvßd∞n²mi p°φΦinami, proΦ podniky  v souΦasnΘ dob∞ Internet nevyu₧φvajφ, jsou finanΦnφ nßroΦnost zavedenφ Internetu (38 %) a obavy z toho, ₧e by zam∞stnanci nedokßzali Internet dostateΦn∞ vyu₧φvat (30 %).

P°i srovnßnφ jednotliv²ch obor∙ najdeme nejvφce nep°ipojen²ch podnik∙ v potravinß°skΘm pr∙myslu, ve sklß°skΘm a keramickΘm pr∙myslu a ve stavebnictvφ. Naopak nejv∞tÜφ podφl p°ipojen²ch podnik∙ je patrn² v oblasti dopravy a v elektrotechnickΘm pr∙myslu.

Mezi nejlΘpe spln∞nΘ cφle z hlediska uplatn∞nφ Internetu v rßmci Φinnosti firem pat°φ elektronickß poÜta (e-mail) a schopnost firem zφskßvat prost°ednictvφ Internetu informace. Nejv∞tÜφho pokroku dosßhly b∞hem roku 1999 firmy s ohledem na vyu₧itφ Internetu ve sfΘ°e prezentace v²robk∙ a slu₧eb a v oblasti zdokonalenφ vnitrofiremnφ komunikace. Z cφl∙ pou₧φvßnφ Internetu ve firmßch stßle roste v²znam posφlenφ marketingu a zφskßnφ nov²ch zßkaznφk∙. Roste i v²znam äexpanze na novΘ trhyô, tedy snaha dostat se prost°ednictvφm Internetu do nov²ch teritoriφ. Rovn∞₧ Φastß je odpov∞∩ änaÜi zßkaznφci to vy₧adujφô, co₧ je pozitivnφ ve sm∞ru dalÜφho pronikßnφ Internetu do ka₧dodennφ komunikace a obchodu spoleΦnostφ. V dalÜφch letech se budou spoleΦnosti zam∞°ovat na p°φm² prodej vΦetn∞ hledßnφ nov²ch distribuΦnφch kanßl∙. V p°φloze Φφslo 8 je rostoucφ trend vyu₧itφ v naÜich podnicφch markantnφ i rostoucφ pozitivnφ postoj odra₧en² v p°ipravenosti projekt∙.

NejΦast∞ji vyu₧φvan²mi slu₧bami na Internetu jsou elektronickß poÜta a WWW, kterΘ jsou vyu₧φvßny ve vÜech p°ipojen²ch podnicφch. DalÜφ Φasto vyu₧φvanou su₧bou je FTP (file transport protokol û slu₧ba pro p°enos soubor∙), kter² nachßzφ uplatn∞nφ v 38 % podnik∙, p°iΦem₧ pou₧φvßnφ ostatnφch slu₧eb nep°esahuje deset procent. Zajφmavou skuteΦnostφ je, ₧e pouze v necelΘ desetin∞ firem majφ k elektronickΘ poÜt∞ nebo k WWW p°φstup vÜichni zam∞stnanci, zatφmco ve vφce ne₧ polovin∞ podnik∙ majφ k t∞mto slu₧bßm p°φstup pouze vedoucφ pracovnφci, nebo dokonce jen Φßst managementu.

Prßci s Internetem podnik∙m nejvφce znep°φjem≥uje pomalΘ naΦφtßnφ informacφ a vysokΘ poplatky za p°ipojenφ k Internetu. Oba z uveden²ch problΘm∙ souvisφ s typem p°ipojenφ. Obecn∞ platφ, ₧e v²Üi poplatk∙ pova₧uje za hlavnφ problΘm souΦasnΘho Internetu dvakrßt v∞tÜφ poΦet respondent∙ ne₧ nap°. ochranu soukromφ.

Zßstupci podnik∙ vidφ hlavnφ p°φnos Internetu ve zprost°edkovßnφ komunikace a dßle pak mo₧nosti vyhledßvßnφ vÜeobecn²ch informacφ. MeziroΦnφ srovnßnφ naznaΦuje skuteΦnost, ₧e vnφmßnφ Internetu jako prost°edku komunikace roste velmi strm∞, nicmΘn∞ nejv∞tÜφ skok zaznamenalo vnφmßnφ Internetu jako zdroje vÜeobecn²ch informacφ. Z hlediska vyu₧φvßnφ Internetu jsou d∙le₧itΘ dva aspekty:

• roste poΦet podnik∙, kterΘ vyu₧φvajφ Internet jako zdroj podpory a servisnφch informacφ

• od roku 1998 se zv²Üil poΦet podnik∙, kterΘ Internet pova₧ujφ za nßstroj pro p°φmΘ obchodnφ a marketingovΘ aktivity o celou jednu t°etinu.

     Podniky velmi rychle nachßzejφ uplatn∞nφ pro vyu₧itφ nov²ch mo₧nostφ, kterΘ Internet p°inßÜφ. Rovn∞₧ takΘ plßnovßnφ v tΘto oblasti zaznamenßvß r∙st. Nejprve nachßzejφ podniky p°φnosy v oblasti komunikace p°i uplatn∞nφ p°evß₧n∞ ·sek∙ informaΦnφch technologiφ. Postupn∞ velmi v²razn∞ zaΦφnß r∙st vyu₧itφ oblastφ marketingu a obchodu. V souΦasnΘ dob∞ m∙₧eme konstatovat, ₧e vyu₧itφ Internetu v podniku se stßvß jak²msi standardem a lze oΦekßvat r∙st vyu₧itφ p°evß₧n∞ v oblasti obchodu a marketingu.