3.     NovΘ informaΦnφ technologie, Internet

     SouΦasnß dynamika, kterou se oblasti informaΦnφch technologiφ rozvφjejφ je velmi rychlß. Svou dostupnostφ a jednoduchostφ zaΦφnajφ tyto technologie oslovovat tΘm∞° vÜechny skupiny obyvatelstva i podnikatelsk²ch subjekt∙. Vyu₧φvßnφ nov²ch nßstroj∙ se stßvß otßzkou ka₧dodennφho ₧ivota. Tedy i drobn² a st°ednφ podnikatel stojφ p°ed otßzkou, jak²m zp∙sobem vyu₧φt nov²ch skuteΦnostφ k rozvoji svΘho podnikßnφ. Nemyslφm tφm oblast v²roby, kde jsou kapacity mnohdy pom∞rn∞ velikΘ a neb²vajφ 100 % vyu₧ity. Hlavnφ p°φnosy jsou nap°. v prvcφch komunikace, °φzenφ, odbytu, zßsobovßnφ a marketingu.

Zßkladem celΘho procesu rozvoje informaΦnφch technologiφ byl velk² pokrok v oblasti v²roby a vyu₧φvßnφ poΦφtaΦ∙. Zm∞na velikosti a v²konu p°isp∞la k rozÜi°ovßnφ t∞chto stroj∙ nejprve do nejv∞tÜφch podnik∙ a bohatÜφch domßcnostφ. Byl to zejmΘna p°esun v²roby hlavnφch komponent∙ do levn∞jÜφch oblastφ (Taiwan apod.), kter² umo₧nil vyrßb∞t v²konnΘ stroje za dostupnΘ prost°edky. Dnes tento trend v²razn∞ pokraΦuje. M∙₧eme °φci, ₧e v pr∙b∞hu tr₧nφch boj∙ n∞kolika hlavnφch v²robc∙ se vytvo°il standard, kter² vyu₧φvß dnes cel² sv∞t. V souΦasnΘ dob∞ nenarß₧φme na ₧ßdnΘ objektivnφ p°ekß₧ky, kterΘ by nßm kladly zßsadnφ bariΘry ve vyu₧φvßnφ poΦφtaΦ∙ v podnikßnφ. A to jak z hlediska technologickΘ konstrukce, tak v²konu.

S rozvojem hardwaru velmi ·zce souvisel v²voj softwarovΘho vybavenφ. Od poΦßteΦnφch pouze v²poΦtov²ch aplikacφ se postupn∞ p°echßzelo k u₧ivatelsky p°φjemn²m rozhranφm. Nynφ je veÜker² v²voj sm∞°ovßn k oslovenφ u₧ivatele a to p°edevÜφm na zßklad∞ jeho pot°eb: ekonomickΘho vyu₧itφ û evidence, anal²zy, komunikace, plßnovßnφ;  a dßle osobnφho vyu₧itφ: zßbava, cestovßnφ apod. To vÜe v kompletn∞ provßzan²ch aplikacφch.

Zdroj: Gates B., Byznys rychlostφ myÜlenky, Praha, Management Press, 2000

     P°edchßzejφcφ graf naznaΦuje rychlost rozÜφ°enφ Internetu a poΦφtaΦ∙ oproti dosavadnφm v²znamn²m vynßlez∙m. LetopoΦty uvedenΘ u jednotliv²ch vynßlez∙ vyjad°ujφ rok uvedenφ na trh pro ve°ejnost.

     Na otßzku äco dßlô dnes odpovφdajφ hlavnφ v²robci pom∞rn∞ rßzn∞. Do budoucna (vzhledem k intenzit∞ se o budoucnu nehovo°φ s v²hledem desφtek let, ale rßmcov∞ 5 rok∙) je mo₧nΘ oΦekßvat v²voj op∞t sm∞rem k p°iblφ₧enφ u₧ivatel∙m. Z jedno·Φelov²ch stroj∙ se budou stßvat univerzßlnφ p°φstroje. ZaΦne se ztrßcet hranice mezi druhy v²robk∙ (poΦφtaΦ, hernφ konzole, diß° atd.). MnohΘ z t∞chto za°φzenφ jsou ji₧ dnes voln∞ na trhu (poΦφtaΦe do dlan∞, univerzßlnφ konzole, multifunkΦnφ audio systΘmy atd.).

      Rozvoj v technickΘ oblasti je markantnφ a nepopirateln². Rovn∞₧ jeho trend nar∙stß geometrickou °adou (viz. souΦasnΘ zßkony ve v²poΦetnφ technice). Z tohoto lze velmi dob°e usuzovat v²voj v nßsledujφcφch 5 letech. A to nejen ve v²rob∞ Φi ·rovni technologie, ale i v procentu penetrace û vyu₧itφ obyvatelstvem a jednotliv²mi subjekty. VÜe sp∞je k propojovßnφ a hromadnΘ integraci dat a komunikace. Zde se vytvß°φ novΘ, velice dobrΘ podmφnky pro vyu₧itφ v obchodu a podnikßnφ, a to nejen v nov²ch oborech, ale ve velkΘm podφlu v klasick²ch formßch podnikatelsk²ch aktivit. Obdobn∞ jako p°i v²razn²ch ekonomick²ch zm∞nßch, p°i zavßd∞nφ elektrickΘ energie, nebyl hlavnφ p°φnos na stran∞ v²robc∙ energie a sprßvc∙, ale u subjekt∙, kterΘ tento objev vyu₧ily pro rozvoj jin²ch oblastφ a ty zaznamenaly mnohem v∞tÜφ ·sp∞ch.

3.1  Internet û nov² komunikaΦnφ nßstroj, podnikatelskΘ mΘdium

      V²sledkem propojovßnφ a integrace poΦφtaΦov²ch sφtφ se v souΦasnΘ dob∞ stala prßv∞ sφ¥ Internet. V zßkladnφm principu nejde o nßzev Φi druh sφt∞, ale mo₧nost volnΘho pohybu mezi vÜemi jejφmi  Φßstmi. Pro lepÜφ pochopenφ nßsledujφcφho textu vysv∞tluji pou₧φvanΘ odbornΘ pojmy v p°φloze Φφslo 2.

Pro sprßvn² p°φstup podnikatele uvßdφm zßkladnφ charakteristiky a vlastnosti tohoto mΘdia. Zdaleka nenφ nutnΘ pochopit technickΘ parametry p°enos∙ a spojenφ. D∙le₧itΘ je vid∞t tyto cesty z pohledu komerΦnφho. K tomu musφme mφt alespo≥ zßkladnφ znalosti o internetov²ch funkcφch a jejich zßkladu.

3.1.1  Charakter a v²znam Internetu

      Pod nßzvem äInternetô se dnes velmi Φasto chßpe p°edevÜφm jeho nejrozÜφ°en∞jÜφ aplikace, World Wide Web (dßle jen WWW) a v b∞₧n²ch situacφch se Internet s touto slu₧bou dokonce voln∞ zam∞≥uje. Nenφ dobrΘ si p°edstavovat, ₧e za n∞kolik let budou Internetu dominovat slu₧by jak je znßme dnes. P°i ekonomickΘ (mana₧erskΘ) kvalifikaci je dobrΘ si toto zhmotn∞nφ odmyslet a zkusit nahlφ₧et na Internet v ÜirÜφm pojetφ.

 Zßkladnφ vlastnosti:

Globßlnost

Jednou ze zßkladnφch vlastnostφ Internetu je globßlnost. P°i pohledu na ostatnφ mΘdia (televize, rßdio) nenφ zdaleka Internet prvnφm globßlnφm mΘdiem. Hlavnφ novou vlastnostφ je cena za tuto slu₧bu. U₧ doposud byla globßlnost vÜech tradiΦnφch mΘdiφ draze zaplacena. Internet je oproti tomu mΘdiem, kterΘ svoji globßlnost nabφzφ zdarma, jako souΦßst svΘ zßkladnφ slu₧by. Ka₧d² obsah, kter² na Internet umφstφme, je k dispozici na celΘm Internetu. Umφst∞nφ globßlnφ aplikace nßs nestojφ o nic vφc, ne₧ umφst∞nφ aplikace lokßlnφ. Internet je tedy globßlnφm mΘdiem prßv∞ v tomto vyÜÜφm smyslu. DalÜφ nov² faktor globßlnosti je ve zp∙sobu pohledu. Sφ¥ (tedy Internet), kterou vidφme je ze vÜech Φßstφ sv∞ta naprosto stejnß.

Okam₧itost

Vzhledem k tomu, ₧e hovo°φme o elektronickΘm mΘdiu, uva₧ujeme o veÜker²ch slu₧bßch a informacφch v reßlnΘm Φase. VeÜkerΘ zm∞ny jsou viditelnΘ vÜem stejn∞ a ve stejnΘm Φase.

Automatizovatelnost

T°etφ hlavnφ vlastnostφ je schopnost v∞ci automatizovat. Tuto schopnost tvo°φ prßv∞ propojenφ velikΘho (neomezenΘho) poΦtu poΦφtaΦ∙ v jednΘ sφti. ╚lov∞k jako u₧ivatel p°i klasickΘm prochßzenφ Internetu tuto mo₧nost v podstat∞ opomφjφ a vyu₧φvß sφ¥ pouze jako prodlou₧enΘ ruky Φi nßstroje jednoduÜÜφ komunikace. Pokud ale pot°ebnΘ po₧adavky nechßme zpracovßvat urΦitou aplikaΦnφ slu₧bou, vyu₧φvßme rozÜφ°en²ch mo₧nostφ celΘ sφt∞. Nap°.  slu₧bu prochßzenφ Internetu (vyhledßvßnφ) za nßs vykonßvß technika. Rezervy v souΦasnosti jsou v tΘto automatizovanΘ oblasti, kterß je schopnß °eÜit pouze p°edurΦenΘ operace.

 Faktory v²voje:

D∙sledky dynamickΘho rozvoje Internetu nalezneme ve dvou hlavnφch rovinßch: ve zv∞tÜovßnφ u₧ivatelskΘ zßkladny, dφky nφ₧ roste masovost mΘdia (viz. dßle kapitola u₧ivatelΘ), a ve zkvalit≥ovßnφ pou₧φvan²ch technologiφ, kterΘ vy·s¥ujφ v nßr∙st automatizace (konkrΘtnφ technologie nejsou p°edm∞tem mΘ anal²zy, pouze konstatuji jejich v²znam a trend).

V souΦasnΘ dob∞ se nachßzφme na p°elomovΘ fßzi. RozÜφ°enost mezi u₧ivateli se dostßvß na zajφmavou ·rove≥ pro komerΦnφ vyu₧itφ (vφce ne₧ 15 % obyvatelstva a p°ibli₧n∞   90 % aktivnφch firem) a technologickΘ mo₧nosti vyu₧itφ jsou na vysokΘ ·rovni. Blφ₧e tuto automatizaci p°iblφ₧φm hlavn∞ v Φßsti v∞novanΘ elektronickΘmu obchodu a jeho aplikacφm v maloobchodn∞ (B2C û business to consumer û obchod cφlen² na koneΦnΘ spot°ebitele) a velkoobchodu (B2B û business to business û p°evß₧n∞ velkoobchodnφ prost°edφ typu obchodu mezi podnikateli). 

3.1.2  Historie a v²voj Internetu

 VÜe zaΦalo p°ibli₧n∞ v Üedesßt²ch letech v americkΘ armßd∞. Ta se sna₧ila najφt zp∙sob jak zajistit, aby jejφ poΦφtaΦe rozmφst∞nΘ po celΘm ·zemφ USA spolu mohly komunikovat i b∞hem jadernΘ vßlky. To znamenalo najφt princip, aby p°i zßsahu jednoho Φi n∞kolika z nich nebyla naruÜena komunikace s ostatnφmi. Pracovnφci RAND Corporation p°iÜli na tu dobu s unikßtnφm °eÜenφm: vybudovat sφ¥ bez centrßlnφho uzlu. Tento princip se stal charakteristick²m rysem dneÜnφho Internetu.

V srpnu 1969 byla tedy hotova prvnφ sφ¥, kterß zahrnovala Φty°i uzly. Postupn∞ se k nφ p°ipojovaly dalÜφ instituce, p°edevÜφm univerzity. Ty sφ¥ vyu₧φvaly k v²m∞n∞ v∞deck²ch informacφ, p°φstupu ke knihovnßm a podobn∞. V srpnu 1984 se zaΦalo podle dohodnut²ch protokol∙ s °φzenφm a vyu₧φvßnφm n∞kolika superpoΦφtaΦ∙ na dßlku. V∞dci mohli vyu₧φvat velk² v²poΦetnφ v²kon prost°ednictvφ Internetu, ani₧ by se museli vzdßlit ze sv²ch pracoven. V tΘto podob∞ byl Internet Φist∞ nekomerΦnφ zßle₧itostφ, kde reklama byla zakßzßna. PodnikatelΘ vÜak o n∞j ani nestßli û nenachßzeli zp∙sob, jak jej vyu₧φt.

V roce 1989 napadlo Tima Berers-leea, ₧e p°enosu soubor∙ po sφti by se dalo vyu₧φt k vytvß°enφ hypertextov²ch dokument∙ û dokument∙, v nich₧ oznaΦenß slova odkazujφ na dalÜφ dokumenty, je₧ se nachßzejφ t°eba na jinΘm kontinentu. Vytvo°il internφ programov² komplet a nazval ho Web û pavuΦina. Web se dφky sv²m kvalitßm rychle rozÜφ°il po celΘ sφti a stal se nedφlnou souΦßstφ Internetu û dnes WWW (nejviditeln∞jÜφ Φßst Internetu: World Wide Web). V roce 1992 se objevily i grafickΘ prohlφ₧eΦe WWW, v nich₧ byly k textu p°ipojeny obrßzky. Vzhled dokument∙ se stal p°irozen∞jÜφm a umo₧nil jeÜt∞ lepÜφ v²m∞nu informacφ.

Existence WWW spolu s prudk²m rozvojem telekomunikacφ p°ilßkala na Internet miliony a miliony nov²ch u₧ivatel∙ a Internet zaΦal b²t komerΦn∞ zajφmav². PodnikatelskΘ vyu₧φvßnφ sφt∞ se ve v∞tÜφm m∞°φtku zaΦalo vyvφjet od roku 1994.[1]

Na v²voji Internetu b²vß nejvφce vyzdvihovßna jeho dynamiΦnost  a rychlost rozvoje. P°i porovnßnφ s ostatnφmi druhy mΘdiφ zjiÜ¥ujeme, ₧e to, co trvalo televizi n∞kolik desetiletφ, dosßhl Internet b∞hem n∞kolika let. Stejnou ·rove≥ rozÜφ°enφ jako nap°φklad telefon dosßhl Internet p°ibli₧n∞ a₧ 5 krßt rychleji (viz. graf u p°edchßzejφcφ kapitoly). A souΦasnΘ trendy nasv∞dΦujφ jeho dalÜφ rozvoj. Zajφmavß situace v takto hektickΘm tempu nastßvß nynφ s oblasti mobilnφch telefon∙ a mobilnφch za°φzenφ. Nßr∙sty prodeje jsou obrovskΘ a vÜe nasv∞dΦuje tomu, ₧e i v tΘto oblasti se dosßhne velmi rychle vysokΘho rozÜφ°enφ. V²hoda pro Internet je prßv∞ v tom, ₧e nejenom navazuje na tyto novΘ komunikaΦnφ kanßly, ale ₧e je velmi vhodn∞ dopl≥uje a rozvφjφ (technologie WAP pro mobilnφ telefony, SMS û systΘm krßtk²ch zprßv apod.).

V²voj a v²zkum hlavnφch producent∙ na t∞chto trzφch ukazuje jasn² trend. P°φstroje se stßvajφ univerzßlnφmi a jejich hlavnφm principem je propojenφ se vÜemi ostatnφmi. V podstat∞ lze °φci, ₧e se vytvß°φ jeden velik² komunikaΦn∞ medißlnφ kanßl, ke kterΘmu budeme mφt p°φstup z r∙zn²ch p°φstroj∙ (poΦφtaΦe, diß°e, mobilnφ telefony, informaΦnφ dotykovΘ automaty apod.) a to jak ke vÜem sv∞tov²m informacφm, tak k vlastnφm soukrom²m dat∙m a aplikacφm. 

3.1.3   V²voj Internetu v ╚R

      V ╚R byly veÜkerΘ integraΦnφ aktivity p°ed rokem 1989 vzhledem k politickΘmu uspo°ßdßnφ nemo₧nΘ. ZaΦßtkem roku 1990 se tedy prvnφ nadÜenci p°ipojujφ k amatΘrskΘ sφti FIDO s minimßlnφmi nßroky na technick² stav. Stav telekomunikaΦnφ infrastruktury byl v tΘ dob∞ velmi Üpatn².

V °φjnu 1990 se dneÜnφ V²poΦetnφ centrum ╚eskΘho vysokΘho uΦenφ technickΘho v Praze p°ipojilo p°es uzel v Linci k evropskΘ v∞deckΘ sφti EARN a stalo se jejφm nßrodnφm uzlem pro ╚eskoslovensko. Sφt EARN slou₧ila p°edevÜφm k p°enosu soubor∙ a provozu elektronickΘ poÜty. Jako datum p°ipojenφ ╚SFR k Internetu se obvykle uvßdφ listopad 1991. Ve VC ╚VUT tehdy ·sp∞Ün∞ prob∞hly prvnφ pokusy s p°ipojenφm k uzlu Internetu v Linci. Formßlnφ p°ipojenφ ╚SFR k Internetu se slavnostn∞ uskuteΦnilo 13. ·nora 1992. Internet byl tehdy dostupn² v Praze na ╚VUT, ale po p°ipojenφ volaly i ostatnφ vysokΘ Ükoly z celΘ ╚SFR.

V prosinci 1991 schvßlilo ΦeskΘ ministerstvo Ükolstvφ projekt p°edlo₧en² akademickou obcφ a v Φervnu 1992 uvolnilo 20 milion∙ korun pro vybudovßnφ pßte°nφ sφt∞ spojujφcφ univerzitnφ m∞sta. Na slovenskou Φßst projektu podobn∞ p°isp∞lo slovenskΘ ministerstvo Ükolstvφ. Pod vlivem politick²ch udßlostφ se federßlnφ projekt FESNET brzy rozd∞lil na CESNET a slovenskou Φßst SANET.

V listopadu 1992 byly pevnou linkou spojeny Praha a Brno, dva hlavnφ uzly sφt∞ CESNET, z nich₧ se koncem b°ezna 1993 paprskovit∞ rozbφhaly odboΦky u₧ do devφti m∞st. Celß sφ¥ byla p°es Prahu p°ipojena k uzl∙m Internetu v Linci, Vφdni, Amsterodamu a BßnskΘ Bystrici. Proto₧e byl CESNET vybudovßn jako akademickß sφ¥, brzy ministerstvo Ükolstvφ umo₧nilo, aby svΘ slu₧by poskytoval takΘ dalÜφm nev²d∞leΦn²m organizacφm. Zanedlouho, v reakci na stßle rostoucφ poptßvku po Internetu, se CESNET stal komerΦnφm poskytovatelem p°ipojenφ k Internetu. Ji₧ n∞kolik let je jednφm z mnoha û i to dokumentuje obrovskou dynamiku Internetu.

Lze °φci, ₧e dφky rychl²m a rozumn²m rozhodnutφm stßtnφch orgßn∙, byla ╚eskß republika na poΦßtku devadesßt²ch let v oblasti rozvoje internetu jedniΦkou v b²valΘm v²chodnφm bloku.[2]

 Z hlediska strategickΘho v²voje v ╚R m∙₧eme shrnout v²voj do t°ech fßzφ:

      P°ibli₧n∞ od roku 1999 zaΦφnß b²t Φesk² Internet vyu₧φvßn ke komerΦnφm ·Φel∙m, a to nejen podniky p∙sobφcφmi v oblasti informaΦnφch technologiφch, ale velk²m dφlem takΘ podniky z klasick²ch obor∙ neinformaΦnφho charakteru.

             Lze oΦekßvat v²razn² rozmach celkovΘho mno₧stvφ prezentacφ, ale p°evß₧n∞ jejich zkvalitn∞nφ. Z prvopoΦßtku vytvo°enΘ internetovΘ slu₧by jsou dnes ji₧ zcela zastaralΘ. Nßroky na p°inßÜenou hodnotu a grafickΘ zpracovßnφ v²razn∞ vzrostly a u₧ivatel hledß v∞tÜφ p°idanou hodnotu.

Markantnφ posun je zaznamenßn v oblasti poskytovßnφ aplikaΦnφch slu₧eb (vyu₧φvßnφ r∙zn²ch program∙ ze vzdßlenΘho p°φstupu). Ji₧ se tedy nejednß pouze o prezentaΦnφ mΘdium, ale specifick² prostor s vlastnφmi slu₧bami.