2.     V²znam drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ

     Zam∞°enφ prßce je cφleno na subjekty drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ. Dßle uvedenß transformace se m∙₧e samoz°ejm∞ t²kat i jin²ch subjekt∙: velk²ch podnik∙, neziskov²ch organizacφ apod. Zßsadnφ kroky transformace v podmφnkßch elektronickΘ komerce jsou stejnΘ ve vÜech oblastech, ale odliÜnost v n∞kter²ch krocφch by mohla tvo°it myln² dojem univerzßlnφho °eÜenφ bez uvß₧enφ velikosti subjektu (velkΘ organizace si mohou dovolit mnohem rozsßhlejÜφ °eÜenφ, neziskovΘ organizace budou muset volit ·sporn∞jÜφ varianty). Zßsadnφ d∙vody volby t∞chto subjekt∙ vychßzejφ z charakteristik drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ a jejich problΘm∙.

 2.1 Charakteristika a specifika drobnΘho podnikßnφ

┌loha drobn²ch a st°ednφch podnik∙ je v ka₧dΘ tr₧nφ ekonomice nezastupitelnß. Jsou v²znamn²m protip≤lem k monopolnφm tr₧nφm subjekt∙m a tendencφm. Mal² podnik p∙sobφ jako konkurent, nebo¥ je v∞tÜinou rychlejÜφ a pohotov∞jÜφ v reakci na zm∞ny poptßvky. èkßla nabφdky je rozmanit∞jÜφ a lΘpe reaguje na subjektivnφ p°ßnφ p°i uspokojovßnφ pot°eb. MalΘ a st°ednφ podniky svojφ p°izp∙sobivostφ podn∞cujφ k inovacφm a rychlejÜφm zm∞nßm v²robnφch i obchodnφch struktur. Tato p°izp∙sobivost spoleΦn∞ s urΦitou flexibilitou vedou ve svΘm celkovΘm souhrnu k odolnosti ekonomiky proti konjunkturßlnφm vliv∙m a zajiÜ¥ujφ vysok² podφl zam∞stnanosti, co₧ je d∙le₧itΘ i z pohledu regionßlnφho. Jejich rychlejÜφ i snadn∞jÜφ vznik dokß₧e pru₧n∞ji °eÜit nap∞tφ na trhu prßce. Zßrove≥ p°edstavujφ velk² p°φnos do p°φjmovΘ strßnky ve°ejn²ch rozpoΦt∙, zejmΘna m∞st a obcφ.

Z jinΘho pohledu, v komparaci s velk²mi podniky, majφ malΘ a st°ednφ podniky n∞kterΘ nev²hody. P°i nevyu₧φvßnφ kapacitnφch mo₧nostφ m∙₧e b²t r∙st v²robnφch nßklad∙ bariΘrou dalÜφho rozvoje, v horÜφm p°φpad∞ m∙₧e vΘst k zßniku firmy. MenÜφ lokßlnφ trhy, kam se tyto podniky orientujφ, majφ svß ·skalφ. Podniky h∙°e pronikajφ nad jejich rßmec nap°. na zahraniΦnφ odbytiÜt∞ apod. ╚asto se jim nedostßvß prost°edk∙ na v²zkum, v²voj, v²chovu a vzd∞lßnφ.[1]

P°i p°esnΘ specifikaci se nejΦast∞ji pou₧φvajφ kvantitativnφ hlediska. Kam pat°φ zejmΘna: poΦet zam∞stnanc∙, obrat, v²Üe kapitßlu. V ╚R m∙₧eme oznaΦit za nejΦast∞jÜφ hodnotφcφ faktor poΦet zam∞stnanc∙. Zßkon o stßtnφ podpo°e malΘho a st°ednφho podnikßnφ specifikuje maximßlnφ hranici 250 zam∞stnanc∙. U ╚eskomoravskΘ zßruΦnφ rozvojovΘ banky, jako₧to jednoho z hlavnφch nositel∙ podp∙rn²ch program∙, jsou malΘ podniky pova₧ovßny do 50 zam∞stnanc∙ a st°ednφ op∞t do 250. JinΘ Φlen∞nφ vykazuje Svaz pr∙myslu ╚R.  ProblΘm p°i vyΦφslenφ takΘ nastßvß p°i konfrontaci ·daj∙ statistick²ch ·°ad∙ ╚R, kterΘ vykazujφ jako malΘ podniky ty, kterΘ majφ do 20 zam∞stnanc∙, st°ednφ do 100 pracovnφk∙.[2]

V EvropskΘ unii se vyu₧φvß kombinovanΘho t°φd∞nφ, kde st°ednφ podniky jsou definovßny s mΘn∞ ne₧ 250 zam∞stnanci a dßle jestli₧e nep°ekraΦujφ obrat 40 mili≤n∙ ECU nebo celkovou roΦnφ bilanΦnφ sumu 27 mil. ECU a nenφ vφce ne₧ 25 % kapitßlu a hlasovacφch prßv ve vlastnictvφ jinΘho subjektu. MalΘ podniky jsou definovßny jako podniky, kterΘ majφ mΘn∞ ne₧ 50 zam∞stnanc∙ a roΦnφ obrat nep°ekraΦujφcφ 7 mili≤n∙ ECU nebo celkovou roΦnφ bilanΦnφ sumu nep°ekraΦujφcφ 5 mili≤n∙ ECU a op∞t spl≥ujφ kritΘrium nezßvislosti, kterΘ je shodnΘ s podniky st°ednφmi. Z hlediska vykazovßnφ je tedy z°ejmΘ, ₧e ve sjednocenφ s EU mßme jeÜt∞ velkΘ nedostatky a bylo by velmi dobrΘ ujednotit tyto skupiny pro pot°eby anal²z a vykazovßnφ.[3]

V²znam drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ v ekonomice lze vyjßd°it jeho podφlem na tvorb∞ HDP. V p°φloze Φφslo 1 uvßdφm podφly na tvorb∞ HDP v ╚R a v zahraniΦnφ. Tato Φßst produkce Φinnφ od 31 % - 57 %, co₧ jsou velmi v²znamnΘ podφly.

Jedna z nejd∙le₧it∞jÜφch funkcφ drobnΘho podnikßnφ je oblast inovacφ. Tyto podniky jsou podstatn²m zdrojem technologick²ch zm∞n. Jsou velice flexibilnφ z hlediska variability produkce, forem propagace a zp∙sobu vyu₧φvßnφ marketingu. Musφ toti₧ inovovat, aby p°e₧ily. Vlastnφci malΘ firmy jsou daleko vφce zainteresovßni na realizaci inovacφ. V²zkumnφ pracovnφci v mal²ch firmßch musφ b²t univerzßln∞jÜφ a z tΘto skuteΦnosti mnohdy vypl²vß nalezenφ originßln∞jÜφho °eÜenφ. Tuto funkci rozvßdφm v dalÜφch kapitolßch jako klφΦov² nßstroj transformace souΦasnΘho podnikßnφ. 

2.2 ┌skalφ drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ

     P°es v²hody t∞chto forem podnikßnφ, kterΘ jsou velmi d∙le₧itΘ pro nßrodnφ hospodß°stvφ se vyskytujφ °ady problΘm∙, se kter²mi se tito podnikatelΘ dnes a denn∞ pot²kajφ.

Jednφm z hlavnφch problΘm∙ je oblast odbytu, jeliko₧ menÜφ lokßlnφ trh a omezen² poΦet odb∞ratel∙ zhorÜujφ mo₧nost konkurenceschopnosti. V °ad∞ p°φpad∙ je nutno udr₧ovat osobnφ kontakty se zßkaznφky. MalΘ podniky takΘ mohou vynaklßdat jenom omezenΘ mno₧stvφ prost°edk∙ na reklamu. S v²jimkou specializovan²ch v²rob musφ brßt malΘ a st°ednφ podniky v cenovΘ oblasti ohled na ceny rozhodujφcφch velk²ch podnik∙. Ty jsou schopny dr₧et relativn∞ dlouhou dobu cenu v²robku na velmi nφzkΘ ·rovni. Rovn∞₧ ztφ₧enΘ mo₧nosti jsou v oblasti ovliv≥ovßnφ poptßvky.

DalÜφ samostatnou skupinou problΘm∙ b²vß oznaΦovßna personßlnφ oblast. Ta souvisφ s vysokou intenzitou prßce a vy₧adovßnφ spφÜe univerzßln∞jÜφ pracovnφ sφly. Z personßlnφho faktoru se odvφjφ zp∙sob °φzenφ podniku, proto₧e vlastnφk je velmi Φasto i vrcholov²m °φdφcφm pracovnφkem. Pokud tento podnikatel nenφ univerzßln∞ vybaven je mo₧nΘ, ₧e p°i jeho zam∞°enφ mohou b²t opomφjeny oblasti ve kter²ch nenφ odbornφkem.

Specificky lze ilustrovat problΘmy drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ na pr∙zkumu spoleΦnosti Eurostat. Vybral jsem pouze oblasti, kterΘ lze ovlivnit vlastnφ transformacφ s vyu₧itφm elektronickΘ komerce a inovacemi. Opomφjφm p°ekß₧ky primßrn∞ neovlivnitelnΘ jak²mi jsou: vysokΘ dan∞, prßvnφ rßmec, ·rove≥ ·rokov²ch sazeb apod. Rozd∞lenφ podnik∙ s problΘmy poci¥ovan²mi na stran∞ poptßvky uvßdφm v p°φloze Φφslo 1.

Z p°φlohy jsou z°ejmΘ poci¥ovanΘ nedostatky, kterΘ lze v obecnΘ rovin∞ ovliv≥ovat firemnφmi strategiemi. V nßsledujφcφch kapitolßch nasti≥uji novΘ formy, kter²mi jde bez vynalo₧enφ v²razn∞jÜφch investic znaΦn∞ ovlivnit jednotlivΘ prvky. Vß₧nΘ rezervy podnikatel∙ v ╚R jsou z°ejmΘ v nedostatku marketingov²ch schopnostφ. S tφm pln∞ souvisφ pocit velkΘ konkurence a nedostatku pov∞domφ o firm∞.

Pom∞rn∞ velkΘ mo₧nosti se bohat∞ inovativnφm Φesk²m v²robk∙m nask²tajφ na zahraniΦnφch trzφch. Podnikßnφ zde ovÜem narß₧φ na p°evß₧n∞ informaΦnφ bariΘry. Rozd∞lenφ nejd∙le₧it∞jÜφch v²voznφch p°ekß₧ek a problΘm∙ p°i v²voznφch aktivitßch uvßdφm op∞t v p°φloze Φφslo 1. Za hlavnφ bariΘry obou druh∙ podnik∙ m∙₧eme oznaΦit: neznalost legislativy, jazykovΘ bariΘry a nedostatek zßjmu o produkty. Tyto t°i oblasti jsou hlavn∞ v∞cφ strategickΘho °eÜenφ ve spoleΦnosti. A op∞t jsou to novΘ formy °eÜenφ t∞chto problΘm∙, kterΘ

DrobnΘ a st°ednφ podnikßnφ mß v hospodß°stvφ velmi v²znamnou ·lohu. Podφlφ se na tvorb∞ hrubΘho domßcφho produktu v pr∙m∞ru 40 %. P°iΦem₧ se jednß o skupinu velice flexibilnφ a inovativnφ. Vyu₧itφ forem elektronickΘ komerce v tΘto oblasti je velmi ÜirokΘ a vzhledem k univerzalit∞ pracovnφk∙ a velikosti realizace tΘto skupin∞ i dostupnΘ. Mezi souΦasnΘ hlavnφ problΘmy v oblasti drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ vstupujφ faktory, kterΘ jsou °eÜitelnΘ nßstroji a nov²mi pohledy elektronickΘ komerce. A to jak na domßcφch tak zahraniΦnφch trzφch.