Distribuce
-
Téma: výběr distribuce
Téma: výběr distribuce
Která distribuce je pro vás nejlepší?
Upozornění
Vím, že se tímto článkem pouštím na příliš tenký led a je zde nebezpečí
flamewaru. Přesto si myslím, že je nutné jej napsat. Jeho závěry totiž mohou
pomoci nováčkům zorientovat se v otázce volby distribuce.
Úvod
Určitě to znáte. Slyšeli jste, jak je ten Linux skvělý, štvou vás praktiky
Microsoftu a BSA a poté, co ztratíte několikaměsíční práci po pádu
nejmenovaného operačního systému či kancelařského balíku, se rozhodnete ten
Linux vyzkoušet. Začnete se o ten Linux trochu zajímat a najednou zjistíte, že
není jen jeden Linux. Naopak - jsou jich desítky. Co teď? Co to ta distribuce
vůbec je a jak se liší? Právě pro tyto případy píši tento článek.
Tak to vezmeme od začátku. Linux je jen jeden. Skládá se z několika
základních komponent a tisíců programů. Můžete se zvolit, jak bude vypadat a z
čeho se bude skládat. Ale prakticky nikdo nemá čas sám tyto komponenty
pospojovat do jednoho funkčního celku. Zde mají své pevné místo distributoři,
kteří to udělají za vás a přilepí ke vzniklému celku svou značku.
Distribuce
Distributory můžeme rozdělit do dvou kategorií - komerční firmy a nezávislé
projekty. Do první patří například RedHat a SuSE, do druhé hlavně Debian, který
je podobně jako Linux sám vyvíjen skupinou nadšenců. Komerční firmy většinou
mají několik verzí své distribuce. Jednu, která je dostupná zdarma na FTP
serverech a několik dalších na desktop, server či pro firemní účely. Za tyto
verze si už ale nechává zaplatit.
Ale jakou distribuci si zvolit? V čem se liší, jaké jsou jejich klady a
zápory a k čemu jsou vhodné více a k čemu méně? To je hlavní motivací tohoto
článku.
Seznam
Na světě už vznikly stovky distribucí. Často jsou určeny pro specializované
účely, například vejdou se na jednu disketu a slouží jako router nebo firewall.
Jejich seznam najdete na adrese
http://old.lwn.net/Distributions/.
Těmi hlavními jsou ale RedHat,
Mandrake,
Debian,
SuSE a
Slackware (pořadí podle posledních
výsledků naší pravidelné únorové ankety).
Kriteria
Než začnete vybírat distribuci, měli byste si určit kriteria, podle kterých
budete distribuce hodnotit. Pro někoho je důležitá snadnost instalace, jiný
dává přednost bezpečnosti a pro někoho je nejdůležitější vzhled krabice .
Toto jsou asi nejdůležitější vlastnosti, z nich si vyberte ty, na které kladete
váhu:
- Snadnost instalace
- Zvládnete ji nainstalovat sami?
- Autodetekce a podpora hardwaru
- Nakonfiguruje vám váš hardware sama nebo to budete muset dělat ručně?
- Snadnost používání
- Je ovládání intuitivní? Obsahuje defaultní instalace vše potřebné pro to,
abyste mohli okamžitě začít pracovat?
- Snadnost údržby
- Jak složitá je instalace nových balíčků? Existuje nástroj, který vám
pomůže nastavit jednotlivé služby?
- Snadnost upgradu
- Je upgrade hračkou nebo snad je lepší nainstalovat Linux znovu?
- Bezpečnost
- Je počítač po instalaci chráněn před crackery? Nejsou tam spuštěné
nebezpečné služby jako třeba telnet?
- Rychlost vydávání oprav
- Jak rychle reaguje distributor na zjištěné chyby? Upozorňuje registrované
uživatele na bezpečnostní rizika?
- Podpora češtiny
- Mluví s vámi distribuce česky? Jsou správně nastaveny locales (měna apod)?
Fungují správně fonty? A co český tisk?
- Počet softwarových balíčků
- Na kolika CD se distribuce dodává? Obsahuje v ceně nějaký komerční
software navíc? Jsou na CD všechny programy, na které jste zvyklí?
- Dokumentace
- Je k dispozici online nápověda? Dostanete tištěný manuál?
- Podpora
- Získáte podporu? Vztahuje se jen na instalaci nebo i na problémy při
běžném provozu?
Nasazení
Než začnete hledat, musíte si ujasnit ještě jednu věc: chcete Linux
instalovat na desktop nebo na server? Teoreticky by šlo nainstalovat i
desktopovou distribuci na server či obráceně, ale není to vhodné.
Debian
Debian je vyvíjen Open Source komunitou a má dokonce svou ústavu. Debian je
šířen pod Open Source licencí a je zcela zdarma. Podobně jako linuxové jádro i
on existuje v několika verzích lišících se stabilitou. Stabilní větev obsahuje
časem prověřený software, nicméně obvykle poněkud zastaralý. Vývojová větev je
rozumně aktuální a většina lidí volí ji.
Největší výhodou Debianu je jeho systém správy balíčků a obrovské množství
softwaru. Je velmi vhodný pro nasazení jako server. Na desktopu je oblíben mezi
zkušenými uživateli, zvláště proto, že neobsahuje žádné speciální úpravy. Na
druhou stranu Debian není dostatečně intuitivní, abych jej mohl doporučit pro
začátečníky.
Mandrake
Mandrake je distribuce, která se zaměřuje na snadnost používání. Na desktopu
patří ke špičce, obsahuje spoustu vlastních konfiguračních utilit, díky nimž i
začátečník zvládne základní udržbu Linuxu. Někteří zkušení uživatelé však mají
pocit, že těch úprav je až příliš a Mandrake jim připomíná Windows. Některé
starší verze měly potíže se stabilitou.
RedHat
Asi nejznámější a největší distribuce. Kompromis mezi strohostí Debianu a
třpytem Mandraku. Používá se na desktopu i serveru. Často tlačí vývoj Linuxu
dopředu používáním zbrusu nových zásadních komponent (glibc, gcc), někdy ale na
úkor kvality.
Slackware
Jedna z nejstarších distribucí, vhodná spíše pro zkušené uživatele. Nemá
žádný systém balíčků, což někomu dokonce vyhovuje.
SuSE
Komerčně zaměřená distribuce, s výbornou podporou hardwaru a češtiny (aby
ne, když se vyvíjí v Česku). Dalším kladem je konfigurační nástroj Yast2 a
instalační podpora v češtině. Nevýhodou je nedostupnost ISO obrazu verze
zdarma, která navíc je chudá v porovnání s free verzemi ostatních distribucí.
Pokud vám ale nevadí platit, jedná se o dobrou volbu, zvláště pro
začátečníky.
TurboLinux
Distribuce zaměřená převážně na
výkon. Vhodná na servery či do clusterů.
Závěr
V tomto přehledu jsem se snažil objektivně zhodnotit hlavní distribuce.
Pokud s mým hodnocením nesouhlasíte a chcete mi vynadat, tak /dev/null je
vhodné zařízení pro vaše reakce. Jinak uvítám váše názory na tuto tématiku v
diskusním fóru. Jakou distribuci byste doporučili nováčkovi na desktop a jakou
na server? A totéž pro zkušeného uživatele. Těším se na vaše (slušně psané)
názory a zkušenosti.
Diskuse k tomuto článku
Je dobre vysvetlit tapajicim, co jsou ty distribuce vlastne zac. Ale mam malou pripominku. Jaktoze Slack nema balicky ? To jsem nepochopil. A co tgz. To jsou taky balicky. To, ze Slack nema vlastni_s_nicim_nekompatibilni balicky, ale tgz, ktere se daji otevrit vsude. A ja je mam rad .
Ahoj, hezky den preje Peter
podle meho chapani je tgz archiv, nikoliv balicek.
Se Slackem nemam velke zkusenosti, ale .tgz v jeho podani je balicek.
Zdravim,
Slack ma tgz archiv, ktery je klasicky vytvoren tarem a gzipem, ale v jeho podani to je balicek, protoze ma v sobe informace, ktere umoznuji jeho snadne odinstalovani.
Autor clanku si asi o Slacku jen nekde neco precetl, a byl z toho evidentne zmateny.
Takze: Slackware MA balicky, ktere, narozdil od ostatnich, NERESI zavislosti.
autor pouzival slackware od 1995 asi rok. instaloval jej z nekolika sad disket 
Pratele, nehadejme se. Leos je taky jenom clovek, ne ? A nezkousel vsecky distribuce (kdo z nas jo). A od toho je tady ta diskuse, abychom pripadneho ctenare upozornily na drobne odchylky. No, ne ??? Ale mam stejny nazor, je to sice tgz, ale je to i balicek. Je to spis o tom, jak definujete balicek. Ja bych rekl: "Skupina souboru nalezicich jednomu programu upravena pro jednoduchou spravu." A tim prece tgz je, ne ??
Ahoj zdravi Peter
"Normalni" .tgz balicek do Slacku obsahuje BINARKY (ale neresi zavislosti) a obsahuje instalacni skript. A "package management" se da delat celkem jednoduse - pomoci pkgtool (jenom takova poznamecka).
No to je fakt. Ale nechapu co tim chtel basnik rici. A instalacni skript muze obsahovat.
Petr
tak moje zkusenosti se slackem uz byly celkem dukladne probrany, co takhle abyste se VY podelili s nazory na jednotlive distribuce? nebo se mi snad podarilo napsat dokonale vycerpavajici clanek? 
Ktera je podle vas vhodna pro zacatecniky, ktera na desktop a kterou byste dali na server?
Myslím, že nejlepší distribuce pro začátečníky je Mandrake nebo SuSE. Pro pokročilejší uživatele je asi tak nejoptimálnější Red Hat, pro prigramátory, adminy(root) nebo fakt dobrý uživatele je nejlepší asi tak Debian nebo Slackware(omluvte mě jestli to píšu špatně ). Ale výběr distribuce je na každým, jestli se někdo cítí na Debian hned od začátku je to jeho výběr a pravděpodobně taky pohoří! Já osobně jsem si vybral Debian (přešel jsem přes SuSe, Red Hat a Mandrake) ale ať si každý vybere podle vlastního rozumu a ZKUŠENOSTÍ (to hlavně)!
Ja som zacinal zo slackom 2.4 :) a nepohorel som :) Myslim, ze je to skor o tom na kolko je uzivatel etchnicky zdatny a hlavne co podla mneho znamena user friendly... Pre mna su to prehladne konfiguraky a jednoduche textmode nastroje :) No proste som z cias DOSu :) Teda nieco typu MDK ci RH, je pre mne neprehladny klikaci nezmysel :)
Vlastně máš pravdu, nejlíp poznáš linux zevnitř tj. ze zdrojových kódů atd. 
Naprosto s vami souhlasim. S linuxem pracuji uz asi 2 roky a z vlastni zkusenosti vim ze z klikacich distribuci (RH,MDK,SUSE), jsem se nenaucil skoro nic. Z posledniho 1/2 roku co mam nainstalovaneho Slacka sem se toho dozvedel mnohem vic nez za 1.5 roku s RH a MDK. Takze podle me je pro zacatecnika lepsi zkusit nejakou drsnejsi distribuci (Debian,Slack) pokud zna nekoho kdo mu poradi s problemy. Pokud nezna tak je mozna lepsi RH nebo MDK
, trosku si linux osahat a pak prejit na Debian nebo Slack
souhlas, pokud se chce nekdo neco s linuxem naucit,musi pousit distribuci, ve ktere se musi pohybovat na nejnizzis urovni(tzn. na urovni konfiguracnich souboru), jinak je to proste jen clovek, ktery si nainstaluje linux a rika tomu jina verze windowz
Ja vrele doporucuji 2-Disk Xwindow System ma to 2.4 jadro X-windows s dokonce intergorvanym www prohlizecem a to vse na dvou disketech - nadherna hracka
Pouzival jsem RedHat od verze 6.1 az do 7.2
Postupem casu jsem dospel k nazoru,
ze RedHat "cpe" do distribuce cim dal vice neoverenoho SW,
viz. treba zarazeni prekladace GCC 2.96.
Chce byt "IN" i za cenu ztraty stability.
Nyni mam Debian verzi 3.0 (Woody) a zatim si nemuzu stezovat.
Faktem je, ze Debian pro zacatecnika neni, ale presto si nejsem jist,
zda-li bych mu doporucil RedHat.
J.
Tak to si nejsem jisty. Pokud vim, tak RedHat pouzil "2.96" prave proto, ze tenkrat ostra 2.95 delala problemy - myslim, ze slo o kompilaci C++. Rozhodne neslo o nejaky vystrelek typu "kdo docura vys" - mozna se spis dotkli neci jesitnosti a zacaly se sirit pomluvy. Jako priklad jejich politiky bych uvedl jejich lpeni na Pythonu 1.5 az do verze RH 7.3 nebo jejich pomerne konzervativni cislovani verzi - SuSE i Mandrake jsou novejsi distribuce, ale maji pritom vyssi cislo. Ja pouzivam RedHat od verze tusim 5.2, ale v posledni dobe se na mem desktopu zacina cim dal tim casteji objevovat logo Mandrake. Vzdycky jsem mel pocit, ze Mandrake ma mnohem propracovanejsi desktop - pohrali si napr. s menu ve vsech window managerech - vcetne twm. RedHat mel obcas lepsi detekci hardware. Zacatecnikum bych doporucil asi Mandrake. Pro pokrocile uzivatele si myslim, ze na tom az tolik nezalezi - jaky si kdo system udela, takovy ho ma. Software je stejny a vsechny klasicke distribuce umoznuji prelozit jadro nebo i cely system ze zdrojovych kodu a rucne zeditovat jakykoliv konf. soubor.
můžete prosím vysvětlit "Chce byt "IN" i za cenu ztraty stability." první LINUX který sem kdy nainstaloval byl RH4.x, dnes mám 7.3 a nepostřehl jsem nějakou změnu stability k horšímu. Vždyť se jedná stále o tytéž programy jako v jakékoliv jiné distribuci. Pochopím výhrady k RPM ale mluvit o stabilitě je pitomost.
Hovorim na zaklade sve konkretni zkusenosti, kterou nikomu nevnucuji.
Cim vyssi verze RH tim vice problemu.
Jako jeden z prikladu bych uvedl,
ze Mplayer prelozeny s GCC 2.96 mi "zaskrtil" XSERVER
-> zadne reakce na mys ani klavesnici a musel jsem natvrdo resetovat PC!
Pri prekladu s GCC 2.95 zadne problemy.
Nemam zajem pracovat zdarma jako beta(alfa...)tester.
Pokud pouzivate pouze programy dodane s distribuci v binarkach,
tak se asi s podobnymi problemy nesetkate.
Tot vse.
J.
no otázkou ale zůstává kde je chyba zda v kompilátoru nebo v mplayeru . Používám mplayer přeložený gcc2.96 v RH 7.3 a nikdo nikoho neškrtí.
Dá se to shrnou tak že na základě vlastní zkušenosti a bez dalšího zkoumání proč, jste veřejně prohlásil že RH klesá stabilita. Hmm tohle bych si nikdy nedovolil.
mplayer byl pouze jeden z mnoha problemu, kterymi uz nehodlam opravdu dal zatezovat...
>bez dalsiho zkoumani
Zkoumal jsem dost (v prubehu let) a jsem uz unaveny stalym zkoumanim.
Chci system, kde nebudu muset sahodlouze zkoumat, abych jej mohl normalne pouzivat.
Nemam ani profesionalni pracoviste,abych overoval "skutecnou" stabilitu systemu v porovnani s jinymi.
Pro mne zustava faktem, ze jsem prechazel na vyssi verze s presvedcenim (virou?),
ze problemy s kterymi se potykam odpadnou, ale opak byl pravdou.
Mozna mam smulu. Mozna, az se presvedcim, ze uzivatele jsou verzi RH 8.0 nadseni, tak se vratim zpatky (ale pochybuji).
>verejne Muj nazor je muj soukromy nazor a nejsem za nej nikterak finacne ohodnocovan
ani za mnou nestoji zadna spolecnost.
Mam pravo vyjadrit, co si o danem systemu myslim, kdyz s nim mam zkusenost.
Internet je (zatim) hlavne o informacich a jejich zpracovani a filtrovani uzivatelem.
Pridavam tedy na tu hromadu infa i svoji vlastni-nevymyslenou zkusenost, s tim,
ze ctenar si udela v porovnani s ostatnimi informacemi zaver sam, at uz bude jakykoliv.
Mozna pouzivam silne vyrazy jako "snizovani stability".
ALE TAK TO VIDIM JA, JE TO MUJ SOUKROMY NAZOR A NIKDO MI NEBUDE RIKAT, CO SI MAM A NEMAM DOVOLOVAT PSAT.
Nevyvolavam FLAMEWAR. Chces RH - mas ho mit. Libi se Ti MANDRAKE - nic proti.
Netvrdim,ze jsem neomylny buh. Vyber si co chces o tom to je.
J.
http://www.mplayerhq.hu/DOCS/users_against_developers.html#gcc
myslim, ze problem je naozaj v gcc 2.96. Taketo zasadne problemy vsak boli hlavne v RH 7.2. Co je podstatne, oficialny GCC team _NIKDY_ nevydal verziu gcc 2.96, to je len zlepenec, ktory si vymyslel RedHat, aby bol in. Ja som redhat pouzival tiez do verzie 5.2, aj ked uz rady 5.x boli dost zle. Najlepsi redhat doteraz bol imho 4.2. Momentalne som presiel na Debian kvoli jednej uplne skvelej vlastnosti -- dokazem remote, bez nutnosti fyzickej pritomnosti nainstalovat aj upgradnut debian a upgradnut dokonca za chodu. Celkom fajn, ked adminujete kopec masin po celej krajine. Zaciatocnikom na desktop odporucam mandrake, aj ked ja uz takmer vylucne prechadzam na debian. Adminujem vsetko, od redhatov, mandrakov, slackov az po debiany (kedze sa adminovanim zivim a klientov vzdy hovorim, nech si daju radsej distribuciu, ktoru uz ovladaju, budu ma menej potrebovat a bude ich to menej stat).
A nemate nahodou nvidiu kartu ??
Jaky driver pro mplayer jste pouzil .... on taky totiz muze byt problem v HW a gcc 2.96 upravoval prave mmx instrukce atd.
Jinak RH 8.0 je zalozeny na gcc-3.2.0 a ja je zato blahorecim ... nebot tento kompilator se snad uz nejakou dobu menit nebude a vracime se co do stability na uroven egcs a zase snad pujde vse prekompilovat tak jak predtim.
jinak ja v RH 7.2 dal gcc 3.1.0, cups, postfix, proftpd .... a ejhle RH to napadlo taky 
PS: Mplayer jasne rikal, ze chce kompilator 3.0.0 a vissi.
Mplayer jasne rikal, ze chce 2.95.2-4 a nizsi, a ze muzete pouzit 3.0.x, ale na vlastni riziko. Jinak 2.96 ma taaaaaaaaak moc zmrseny mmx instrukce, ze to ani neni mozny. Jedu ted na LFS(Linux From Scratch pro neznale) postavenym na 2.95.3 a nemuzu si stezovat.
Prave v tom je dobry slackware. Vyborna stabilita, s rozumne novymi balicky. Navic je kraaasne prehledny a nepreplacany. A se zavislostmi jsem take nikdy problemy nemel, podle me je kolem nich naprosto zbytecny humbuk. (pouzivam slacka cca rok, utekl jsem od mandraka8.0, ktery padal jak wokna) Redhat - "dechberouci" konfiguraky. Debian - s nim nemam moc velke zkusenosti, nainstaloval jsem zaklad, ale dselect me znicil, neustale nejake errory, atd. Tady byla chyba ve me, jsem asi moc blby.
moje rec. zacinal jsem na redhat 5.0, kratce u slackware 7.1, velmi kratce SuSE 7.1cz, dlouho jsem vydrzel u redhat 6.2cz (moje oblibena distribuce), nyni mam debian 3.0 (tak poslednich 7 mesicu). mandrake vubec neznam.
zacatecnikum bych doporucil redhat (instaloval jsem ho v dobe, kdy jsem o Linuxu (a vubec pocitacich) nic moc nevedel a vicemene bezproblemu -- coz si jen tezko dokazu predstavit u instalace debianu). ted se povazuji za zkusenejsiho uzivatele a debian mi zcela vyhovuje (presto mam dojem, ze nektere jeho konf. soubory a nastroje jsou podivne a nemohu si nez postesknout, ze to u slackware fakt bylo lepsi -- jednodussi)
dost krizove a pro zacatecnika dost dulezita je podle mne autodetekce HW. redhat to dela dobre a umozni behem instalace i nastaveni (sitovka, zvukovka atp.), u debianu je to mnohem horsi a vy musite vedet, kam sahnout a co spustit (jaky ovladac v jadre je pro Vasi sitovku, jaky alsa modul pro zvukovku, jake jsou konfiguracni nastroje aj., kde je dobre zmenit konf. soubory distribuce, kde naopak se vyplati napsat si vlastni ...)
SOUHRN:
1) zacatecnici -- redhat, SuSE se pokud mozno vyhnete, myslite-li to s linuxem vazneji (tvorba www, programovani)
2) kdyz si zvyknete, zkuste debian nebo slackware, popr. zustante u redhatu (pres vsechny namitky v teto diskuzi je to dobra distribuce). vyhoda debianu a slackware je, ze musite, chte nechte proniknout do systemu trochu hloubeji, coz se Vam casto vyplati treba az za mesic, ale stoji to za to.
Já osobně jsem jako začátečník pohořel na RedHat linuxu a až s Debianem jsem opravdu přešel na tento úžasný OS. Je pravda, že občas nastanou nějaké komplikace s nestandardním hardwarem, které musí řešit někdo zkušenější, ale jinak si myslím, že instalace Debianu složitá není, je v češtině a šlape po ní naprosto všechno.
Instalace balíčků je dle mého názoru naprosto bezkonkurenční, velký důraz je kladen také na stabilitu. Jedinou nevýhodou Debianu je zřejmě jen to, že nemá ty nejnovější výstřelky (protože je radši dlouho a dlouho prověřuje).
Nejsem linux guru, spise BFU ;) , ale mou nejoblibenejsi distribuci je Debian. Zatim jedu jeste na Brambore, ale chystam se vyhledove na Woodyho. Proc debian ? Mam proste rad veci pod kontrolou a veci jednoduche. A debian mi to proste nabizi. V soucasnosti jej pouzivam jako desktop na P90/16MB Ram, 850MB Hd. Mam rozjeta Xfree + evilWM - pouzivam hlavne gimp a par her (miluji zangbang). Dale debian pouzivam pro blbbnuti si s c++ (asi tyden a pro psani textu (Vim + cstocs) ;) Instalace mi neprisla slozita, pouze dselect mne asi na 25 minut zaskocil ;) Prace s balicky (instalace/odinstalace) je jednoducha a pomerne intuitivni, zavislosti jsou celkem chytre vyreseny. Stabilita uzasna. Testoval jsem i debian jako internet server (proxy,cache proxy, mail,dynamicka dns, dhcp aj.) a opet perfektni. Na debian jsem presel hlavne po problemech s Redhatem (nemohl jsem tusim cosi prelozit). Dale bych pochvalil mnozstvi dostupnych balicku (aplikaci). At jsem chtel cokoliv, vzdycky jsem to sehnal. Takze zaverem: Monty voli debian. Pripadny spam na nomad at centrum.cz nebo na pismaku.cz hledejte montyjack ;)
m.
Co se mne tyce, tak mam ja jsem se ve svych zacatcich pokousel zkamaradit s RH, ale po cca mesici jsem to vzdal a posleze pod tlakem okoli jsem nainstaloval Debiana.
A musim rici, ze se mi nezda ze by Debian nebyl pro zacatecniky. Nicmene urcite jsou zacatecnici a zacatecnici. Pokud nekdo hleda jen levnou nahradu Woken, nebo se mu proste nechce zase nejak moc se toho ucit, tak at zkusi Mandraka, ale pokud nekdo zacina s linuxem ze zvedavosti a z touhy neco noveho se naucit, je myslim si Debian opravdu dobra volba. Jednak poskytuje konfort instalace softu z balicku s vyresenymi zavyslostmi, ale na druhou stranu vse zustava prehledne konfigurovatelne hezky unixovsky textovymi soubory (a mozna uz to zni trosku jako klise) a kdyz si neco prectete v man a pak podle toho neco nakonfigurujete tak se vam nestane ze by to zase nejaky ulechcujici daemon zase vratil spatky, protoze to preci musite nastavit v graficke nadstavbe... Ja vim ze tim de Debianisti casto ohaneji, ale ja si nemuzu pomoct, me se to skutecne pri mych zacatcich s RH stalo 
Takze vysledek: pokud nejste liny neco poznavat, bude se vam Debian zamlouvat.
Souhlasim s tim, ze Debian muze byt vhodny pro zacatecniky. Sam jsem na nem zacinal. Proc bych se mel ucit naky zbytecny klikani v RH nebo Mandrake, kdyz mi budou uchazet zaklady? Kdyz se pak neco pokazi, tak nebudu vedet, kam se podivat, kde hledat chybu. Zacinal jsem na Debianu a zustal jsem tam i pres caste lakani jinych distribuci. Baliky jsou zde opravdu skvela vec, pokud chce clovek rychly upgrade (casto i celeho systemu najednou = vsechno, co je nainstalovano z baliku).
Já si myslím, že RedHat je rozumným kompromisem mezi Mandrakem a Debianem. Vždyť nikdo nikoho nenutí instalovat grafickou nádstavbu, takže bych rozhodně nemluvil o nějakém ucházení základů. I když mám grafiku stále ve větší oblibě, tak bez konzole nedám ani ránu a přihlašování rovnou do grafiky se mi rozhodně příčí.
rad bych zacal s Linuxem a prave s Debianem. Pokud by mi nahodou nekdo z Pardubic (+/-) mohl trosku pomoct, poradit a ukazat, tak please mail me. Dik Milan
Používám počítač na práci, píšu weby, k tomu potřebuju znát editor textu a grafiky. Proč mám proboha vědět kde se co a jak konfiguruje ??? To jen pro vysvětlení postoje mnoha lidí k ruční editaci configů.
Používám LINUX na práci nemám ho jako hračku. Používám RH jako jediný OS už dva roky, klikací nástroje již dnes téměř nepoužívám, co potřebuju si nastavím utilitou VIM. Přesto si myslím že, doporučit začátečníkovi, který zvládne tak tak nainstalovat Windows klikáním na "Další", jako distribuci Debian, znamená ukázat mu jak je LINUX zlý a složitý.
Pro začátek je dobré vybrat něco ze skupiny Mandrake RedHat SuSE, řazeno abecedně, a v případě velkého zájmu už si každý najde tu "svojí" distribuci.
Děkuji za pozornost 
Pouzivat OS o kterem nic nevite je jako jet v aute po mexiku, ktere se vam z niceho nic podela a nikde na par set mil ani clobrda natoz servisu, pokud si aute neopravite sam, muzete jen spolehat na kolem jedouci
Používám téměř výhradně Debian a mám ho rád hlavně ze tří
důvodů. Jednak pro vymakaný balíčkovací systém, který
umožňuje instalaci z různých zdrojů, balíčky jsou spíš malé
a závislosti celkem rozumné (i když čas od času se nějaká
nesmyslná závislost samozřejmě objeví). Druhým důvodem je
obrovské množství zabalíčkovaného software (woody má 7 CD)
a třetím podle mě rozumný kompromis Slackware a RH přístupu
- když se o nějakou pro mě důležitou část systému budu více
zajímat, tak si ji můžu přizpůsobit a můžu přesně vědět, co
se tam děje, na druhou stranu když u něčeho pro mě méně
důležitého projedu v debconfu pár voleb, tak vím, že to
bude (většinou) fungovat asi tak, jak si přeju a už nemusím
luštit žádné skripty ani přemýšlet, jaká knihovna mi ještě
chybí.
Hodně příznivců Debianu se tu o něm ale vyjadřuje velmi
nekriticky. Mám s tou distribucí celkem slušné zkušenosti
a můžu potvrdit, že chyby a nedostatky znempříjemňující
život v ní jsou. Navíc neustále řeči o tom, jak je debian
seriózní distribuce a proto neobsahuje KDE 3.0 (ani
v unstable) jsou evidentně jen výmluva. Když jsem včera
celou noc instaloval polooficiální balíčky KDE 3.0 do woodyho, tak jsem občas skřípal zuby (nicméně nakonec
se vše celkem čistě podařilo rozběhat).
Taky nejsem žádný guru. Instalace Debianu je dle mého názoru stejně snadná jako u Red Hat. Jediným problémem pro začátečníky může být právě již zmíněný dselect (sice si můžete zvolit pouze kategorie, tak jak je to u RedHatu, ale když chcete vědět, co tam dáváte, stejně se vám spustí dselect).
Dle mého názoru je prostě dselect dost složitý, zvláště pak pro začátečníky a nechápu, proč při instalaci není alespoň dáno na výběr mezi dselectem a aptitude (což je alespoň dle mého názoru mnohem intuitivnější a přehlednější program, se stejnou funkcí).
Takže, rada na závěr: při instalaci nedávejte výběr balíčků a v této fázi ji ukončete. Potom příkaz apt-get install aptitude a až se nainstaluje, spusťte aptitude a vybírejte dle libosti...
Autor pise, ze Slackware je vhodnejsi spise pro zkusenejsi uzivatele. To se o Slackware pise casto, ale podle meho nazoru je toto tvrzeni ponekud nepresne.
Je pravda, ze uzivatele RedHatu a jinych distribuci maji s konfiguraci Slackware mnohdy problem, protoze jim tam chybi konfiguracni utility dodane s jejich distribuci.
Na druhou stranu ja jakozto uzivatel Slackware mivam problem s konfiguraci treba Red Hatu, protoze nazvy onech utilit neznam a snaha editovat skripty v /etc/rc.d a dalsi je jen pro opravdu otrle. Tyto skripty jsou tam totiz psany tak, aby pokud mozno pracovaly vsude, za vsech okolnosti, bez ohledu na to, co je nainstalovano za balicky, bez ohledu na hardware atd., coz vede k ponekud dlouhym a neprehlednym skriptum. A Kdo je zkusenejsi uzivatel? Ja nebo uzivatel RedHat?
Spis bych asi rekl, ze Slackware je pro lidi, kteri chteji mit nad svym Linuxem a pocitacem kompletni kontrolu a neboji se za timto ucelem obetovat nejaky cas zkoumani konfiguracnich souboru, startovacich skriptu, dokumentace atd.
Pokud na to nemaji cas nebo chut a chteji jen "prijit a jet", pak pro ne asi Slackware neni vhodnou volbou.
Na druhou stranu, pokud si mysli, ze si nainstaluji RedHat a pak zacnou zkoumat jeho skripty, aby porozumneli Linuxu, skonci nejspis v pekle nebo v blazinci. Takovym vrele doporucuji Slackware.
No RH skripty zas tak slozite nejsou, jen maji ". SOUBOR", coz je nacitani promenych s externich souboru. Pokud si to prepisu sam, tak to taky funguje. Na RH se mi naopak zda logicke, ze kazda sluzba se startuje samostatnym souborem.
Vyhodu slackware vidim spis nekde jinde a to v instalaci, kde muzu vybrat skutecne nezbytne minimum a min. potreba pameti pro instalaci.
Ale pro zacatecnika RH nedoporucuji, pro ne je skutecne asi nejlepsi Mandrake
s autorem toho to clanku bych souhlasil,slackware je podle me cista distribuce, ve ktere si nakonfiguruju co chci a jak chci, kdezto redhat a mandrake a takove dalsi me omezuji svyma protiblbovyma ochranama, jak rikam, zacnete s redhat, pak zjistete, ze je uplne nanic a prejdete na debian a nasledne na slackware
Pouzivam Linux cca 3 roky. Moje prvni distro byl RH 5.2. Na tom jsem se Linux jakz takz naucil. S postupem doby me ale prestavali distribuce vyhovovat kvuli jejich nabubrelosti a optimalizaci na jakykoliv stroj (mam namysli fakt, ze athlon se pak chova jako rychla 386, pripadne obyc. 586) Cirou nahodou jsem v pododne diskuzi jako je tato prisel na projekt Linux From Scratch nebnoli "Linux na zelene louce"
Postahoval jsem si potrebne zdrojaky a za cas si udelal svoje distro na miru. Reknete sami, X-ka, Wmaker, PPP, Mplayer, gcc, Tomcat + Apache zaberou po stripnuti cca 300 mega. Z toho skoro 100 mega JAVA. Timto, byt celkem bolestnym postupem, clovek alespon zjisti, k cemu je jaky program dobry. A to nemluvim o uplne optimalizaci na Athlona. Vrele doporuciji vsem, kdo chteji zjistit, jak linux funguje.
Mrknete se na www.linuxfromscratch.org. Naleznete tam vse potrebne.
Preji hezke buildovani
Jirka
Kdysi jsem zacinal s Linuxem s nekolika kamarady na RedHatu, a taky jsem vsichni diky nemu rychle skoncili. Ja jediny se potom k Linuxu jeste vratil, a to na kridlech Debianu, ostatnim to stacilo jako odstrasujici priklad.
To byla verze 6.1 CZ a Red Hat mel tehdy chybu v instalaku a kousl se jeste pred tim, nez se dokoncila instalace. Po tricatem pokusu na mnoha pocitacich by to odradilo i otrleho. Navic jsme vsude slyseli, ze Linux nikdy nepada.
Na me to zanechalo to, ze se od te doby Red Hatu vyhybam jako cert krizi. Zkousel jsem pote nekolik distribuci, a nebyt Debianu, tak bych Linux pro sebe odepsal. Takze z meho hlediska byl Debian moji zacatecnickou distribuci.
Nema smysl resit flamewars...Debian...kdo nevi proc, musi zkusit. Potom uz nechce jinak. I proto jede abicko na Debianu :)
Tim bych si nebyl tak jist. Asi mesic pote co jsem definitivne prestavel nasi firmu z Debianu na RedHat (hlavne co se tyce serveru (120 klientu, 10 vlastnich + firewally) migrace trvala v nekterych pripadech velmi dlouho), si RedHat nemuzu vynachvalit. Pokud preskocim ruzne GNU-uchylky, ktere mam jako kazdy jiny, v pracovnim a komercnim nasazeni je pro me RedHat mnohem vykonnejsi system nez Debian. Zduraznuji ze se jedna o muj konkretni pripad.. jinak receno, ne kazdemu se libi zdi sveho pokoje v ruzove barve... 
- RedHat mi denne umoznuje usetrit spoustu casu, instalace je mnohem rychlejsi a ucinnejsi.. nepamatuji si co je to kompilace kernelu ))
- Zamiloval jsem se do systemu RedHat Network, kdo to plne pouziva, vi proc. Tzn. aktualizace systemu pres web rules!
- Z komercniho hlediska navic klientum mnohem vice vyhovuje pouzivani komercni distribuce RedHat, nez puristicke (takrka az hackerské) distribuce Debian. Pokud se s tim nekdo setkal, vi co je ze klient obvini sveho providera ze pouziva jeho systemy k 'tmavym' duvodum.. reseni: placnes mu pred ksicht logo RedHatu, a problem vyresen.
Nechci zacinat buh vi jak dlouhy thread ohledne stareho tematu distribuci, pouze bych chtel zduraznit, vracejice k predeslemu prikladu barvy pokoje, ze nechapu proc kdyz nekomu vyhovuje to a to, musi mi cpat do hlavy ze mi to vyhovuje take.
M. Sotolar
Debian k dispozici doma nemam ale ve skole pekne blbne takze k nemu mam nijaky vztah. Ale vrele doporucuji Slackware.Pokud jste zacatecnik a mate kamarada co se Slackem umi, jdete do nej, neprohloupite...
Debian k dispozici doma nemam ale ve skole pekne blbne takze k nemu mam nijaky vztah. Ale vrele doporucuji Slackware.Pokud jste zacatecnik a mate kamarada co se Slackem umi, jdete do nej, neprohloupite...
Kdyz vam Debian nefunguje, je problem mezi zidli a klavesnici - ne v systemu. Debian je nejlip otestovane distro na svete :) A mozna uz pro to hovori ten fakt, ze jej pouziva 80 procent developeru software pro linux :) To jen na okraj :)
A zbylych 19.9999999999999% pouziva Slacka 
To je pekny nesmysl. Dokaz to nejakym linkem a nebo nplacej nesmysly.
Kdyz uz nejaky program existuje a je zabalen do instalacnich balicku, jsou to balicky pro Mandrake a RedHat. Debian je hooodne vzadu a jeste za nim je SuSE. Zajimalo by me, proc ti vyvojari softu na debianu delaji balicky pro RH a ne Debian .
Ja zacatecnikum co se nechteji stourat v systemu doporucuju na desktop Mandrake. Na server a do firem doporucuju RedHat. Domu bych RedHat doporucil tem, co chteji mit lehky zacatek, ale casem by chteli do linuxu proniknout.
Proc nikdo nedoporucuje pro profiky Mandrake?
(zvlast kdyz podle poslednich slov je pro nej vsechno balickovany na prvnim miste, coz je i muj pocit z posledni doby).
Nechci začínat nějakou šílenou debatu, ale to co jste napsal, je trošku nesmysl, ne? Jak je možné, že Debian má 7 CD s debianími balíčky, když píšete cituji:
> Kdyz uz nejaky program existuje a je zabalen do instalacnich balicku, jsou to balicky pro Mandrake a RedHat. Debian je hooodne vzadu a jeste za nim je SuSE.
Já sám jsem tedy našel spoustu softwaru, který se distribuuje jen v .deb balíčcích a pro RedHat nemá ani tečku. Samozřejmě je to i naopak, ale myslím, že počet balíčku v Debianu ukazuje, že vaše tvrzení je mylné.
Ty asi nerozumis vtipu co? Proc myslis ze jsem tam dal tohle: " "?
To jsem nepochopil, pomoc!
ntw
Zacinal jsem na Slackware v dobach jadra 1.3.
Pak jsem zacal s RedHatem a zustal u nej dodnes. Pravda, verze (tusim) 6 (nebo starsi?) me stvaly linuxconfama, ktery uspesne sabotovaly moje snahy o konfiguraci systemu. Zato linuxconf jsem nikdy nepochopil (je fakt, ze jsem se o to ani nesnazil). RedHaty rady 7 me zase dodnes stvou svou binarni konfliktnosti ruznych verzi GCC. Upgradoval jsem na tom rucne co se da, casto spinave, protoze cekat na smilovani RPM jsem nevydrzel (viz Cekani na Godota). Vysledek je, ze cast aplikaci pada nahodne ci pravidelne jako ve Windows, nebo jsou bugovite az hruza. Napatchovat original jadro je marna snaha. Priinstalovat nebo upgradovat neco bez original-approved RPM je horor. Vlastne vetsinou i z tech original-approved. Spousta veci se defaultne instaluje do uplne jinak strukturovanych adresaru, nez pouziva sam RedHat, takze mam na pocitaci pravdepodobne nekolik zbytku verzi Licq, mozill, apod. A nikdy nevim, ktery s peti adresaru s konfiguracemi a knihovnami po celem filesystemu ta aktualni verze pouziva. Kdybych mel cas v tom sedet 24 hodin denne, tak bych na to mozna prisel. Ale potrebuju taky ten system pouzivat k nejake smysluplne praci.
Delam si chute na Debian, ale ... je moc hezky, ze pouziva stabilni software ...dva roky stary ... ale je potrebuju novy. I dva roky stara graficka karta nechodi ani v XFree 4.2. bez problemu. (Ve 4.1. bud vubec, nebo dost blbe). Nemluve o KDE 2. Ani soucasny stav transparentni podpory unicode pomalu nestaci. Pokud pouzivate jen cestinu a anglictinu, tak si nalokalizujete svoje locales s iso-8859-2 a jste za vodou. Do te doby, nez zacnete psat francouzky, italsky, svedsky, norsky, atd ... nejlepe spolu s cestinou najednou. A jste v haji, pokud neumite carovat s emacsem (ted snad uz i VIMem 6). A i kdyz jo, musi se clovek jeste soustredit na psani sazecich znacek, spis nez na obsah toho co pise. Zajimavejsi to snad zacina byt az s KDE 3 a ted snad i GNOME 2. Ale kdy tohle najdu v Debianu? Mam taky stravit noci dalsimi upgrady z poloofic. balicku, jako jisty predchozi ctenar, a vratit se tam kde jsem, totiz k hromade bugoviteho softu v salatove adresarove strukture se zbytky kdoviceho?
Rad bych funkcni moderni desktop, ale rad bych ho mel pod kontrolou. A rad bych, aby kazdy upgrade, update nebo instalace neceho, co neni primo distribuovano originalnim distributorem, fungovalo bez nekolikahodinovych rucnich rejpani a prekonfigurovavani stale dokola. Asi chci moc, ze jo?
Tak zkus Slacka...je good...RH uz davno nepouzivam...Slacik je dneska droga 
Na desktopu mam RH. Ted jsem zkousel 8.0 a ten unicode se s konzoli nejak nema rad. Na serverech pouzivam k naproste spokojenosti Debian a mozna k nemu casem prejdu i na desktopu.
ntw
Ja bych rekl, ze Debian se nekdy nastavuje i daleko pritulneji, nez RedHat. Kamarad chtel nainstalovat RedHat verze 7 a ja zvykly na Debiana se zhrozil. Napriklad nastavovani partitions na disku mi prislo u RedHatu priserne. Neni nad cfdisk u Debianu. Stejne tak to bylo u dalsich akci. Jedine, co se musi u Debianu prekousnout je ovladani dselectu, ktery rozhodne vyzaduje precteni manualu. Ale jinak mi prijde instalace Debianu daleko prijemnejsi, alespon pokud mohu soudit.
...je to docela sr legrace vas poslouchat.Ja jsem se skamaradil s RedHatem 5.1 pred lety, byly to takovy trochu omalovanky. Nyni jsem na RH 7.3 a docela me to bavi.Cely tyden jsem experimentoval s novou verzi RH 8.0 ale vratil jsem se zpet k RH 7.3. Vyhovuje mi proste lip. Porad se ale mam co ucit,pritom nejsem absolvent VUT, jsem spis uzivatel a sedne mi pritom vlas (temerpadesatilety mladik).RedHat 7.3 mam zabehnuty a menit doufam nebudu. Preferuji prostredi Gnome,bez Kde to nejedevsechno jak ma ale ty okynka v Kde mi k srdci neprirostly. Pokousel jsem se vyzkouset Suse, Mandrake ale samotna instalace dopadla katastroficialne.
Ja jsem zacinal na Suse 6.4, kde jsem otukaval asi 3 mesice. Pote jsem si sehnal Mandraka (tusim, ze verzi 7.1) ktereho jsem testoval tak pul roku. Pak jsem si koupil RedHata, ktery mi linux znechutil (upozornuju, ze je to subjektivni nazor). Myslel jsem si, ze sve problemy vyresim novejsi verzi, ale i nadale me konfiguracni (/etc/...) soubory byly ignorovany a nahrazeny defaultnimy. Tak jsem se zdrave ?? a vyzkousel Bramboru. Byla skvela a z jeji strany jsem se setkal s maximalnim pochopenim. Je ovsem faktem, ze je to distro, co vas nauci cist. Pak uz jen bylo otazkou casu prejit na Woodyho. Byl jsem maximalne spokojen, do te doby, nez jsem zatouzil mit vse a udelat si desktop se vsim vsudy. Tady jsem se setkal s nepochopenim, ale ne od Debiana, ale od vyvojaru daneho softu. Proste me stvalo, ze musim znovu predelat polovinu distra (obrazne), nez budu mit tu vec, po ktere touzim. A tak jsem si nasel prima volbu Gentoo linux. Je to linux, ktery doporucuju. Je to de facto uceleny soubor zdrojaku, ktere si prekladate, optimalizujete a sami nastavujete. jsem zvedav, zda ho ukociruju. Ja se nevzdam
Ale mam vse (opravdu) optimalizovane, nejnovejsi (s rezervou) a neni problem si zakompilovat cokoliv.
Toto je popis meho desktopu, na serveru mam samo jamo Bramboru.
Kazdej at si najde distro na miru sam, v tomhle nelze radit. jina volba, nez vule a zkouseni neni.
fil
I kdyz se ztotoznuji s vetsinou z vas, musim upozornit, i na to, ze uzivateli Linuxu nejsme jen my, kteri cteme tyto a podobne stranky, tedy pohlizejici ze strany administratora systemu, ale i uzivatele - "konzumenti". Tech by predevsim melo byt vic, aby Linux nebyl jen pro profesionaly a pro hrstku nadsencu jak je to s oblibou prezentovano. Temto uzivatelum vetsinou staci nejaky ten textak, tabulkac, pripadne grafika a nemaji potrebu pro svou cinnost pouzivat neco slozitejsiho (typicky uzivatel MS). Takovym uzivatelum doporucim Mandrake. Moje dcera (7.trida ZS)ho preferuje pred Windowsy, ktere ji tlaci do hlavy ve skole.
Zacatecnik - administrator at radeji zacina s necim nejlepe bez grafickeho rozhrani. Donuti to cloveka pochopit jednotlive procesy. Ja jsem zacinal na RedHatu 7.1. Ten me dostal. Behal i na starem P75 s 32MB pameti dokonce s trochou fantazie pouzitelnou grafikou. Bohuzel me vsak primel ke zlozvykum, kterych se ted stezi zbavuji. Je to pouzivani ruznych Linuxconfu, Bindconfu, Apacheconfu a jinych udelatek, ktere sice momentalne vyresi nejaky problem, ale nedonuti admina uvazovat. Pro serverove pouziti se podle mne hodi z linuxu temer cokoliv, co administrator dobre ovlada. Myslim tim opravdu dobre.
Shrnuti - vzijme se i do potreb uzivatelu - konzumentu, at uz nemusi pouzivat ten (vsak vy vite) system.
Dobrý den, pročítal jsem poctivě všechny příspěvky a mám pocit, že je to debata poučených o poučených. Zcela jistě si Franta od lopaty, co kupuje počítač pro dítě na hraní, pro manželku na účetnictví nebude instalovat Linux. Začne zákonitě s woknama, pokud už je tam nebude mít naistalované. Linux si pořídí zkušenější tvor. No a jakou distribuci? Já mám třeba SuSE 7,2 koupenou komplet 7 CD (myslím). Chodí to docela dobře, ale popravdě,kdybych do počítačů nedělal už skoro 15 let, nevěděl bych si s tím moc rady. Ono už jen to dělení disku odradí 90 procent začátečníků...a navíc se mi to nějak nesnáší s W98 mám to klasicky přes LILO, ale po čase mě W98 přestane pouštět i na ostatní disky D,E,F...
ale budiž, mám SuSE stálo mě to víc, než bych dal za originálku Win98. Takže se zeptám, proč není SuSE v našich končinách oblíben? Co do jednoduchosti a podpory CZ mi připadá dobrej? V čem konkrétně zaostává za RH či Mandrake...?
V úvodu se dopouštíte klasické chyby: porovnáváte dvě výrazně odlišné věci. Pokud si instalujete Win98 a nepotřebujete nic vědět o rozdělování disku, je to pravděpodobně proto, že je instalujete na prázdný disk a budou tam samy. Budete-li instalovat SuSE na prázdný disk a nebudete-li chtít instalovat jiný OS, pak ho klidně můžete nechat, ať si disk rozdělí sám a také se nemusíte o nic starat. Totéž platí i pro většinu ostatních distribucí. Zrovna tak instalovat Linux na disk, kde už jsou Windows není IMHO o nic komplikovanější než instalovat Windows na disk, kde už je Linux. Problém je spíše v tom, že Windows se všeobecně berou jako přirozená součást počítače, Linux jako něco navíc.
S tvrzením o ceně nesouhlasím. Full verze SuSE 8.1 stojí pořád méně než Win98 i v OEM verzi. Nehledě na fakt, že SuSE si můžete nainstalovat na tolik počítačů, na kolik budete chtít. Win98 OEM pouze na jeden a kdybyste bral vážně ty jejich nesmyslné licenční podmínky, nemohl byste je nainstalovat na jiný ani v případě, že je z toho prvního smažete.
A proč je SuSE nepopulární? Protože nemá neplacenou light verzi - nepočítám-li Live Eval, což lze označit spíše za demo. Málokterý uživatel Redhatu má plnou verzi, za kterou zaplatil (nepočítám režijní poplatky za light verze). Dokonce bych si troufl tipnout, že jakkoli uživatelů Redhatu je u nás výrazně více než uživatelů SuSE, uživatelů, kteří si koupili full verzi SuSE bude víc než těch, kteří si koupili full verzi Redhatu.
Clanek je skvelej diskuze taky, vzdycky se vyplati si precist vsechno. Jsem uzivatel Winu (zatim) Linux jsem videl 3x ve skole debiana - odradil mne, kdyz nabehl a okno nemelo ani ovladaci pruh ani ty 3 ikonky nahore proste jen okno a jak ho zavrit, kdyz jsem zjistil ze se musi spoustet jakejsi prg na tohle, tak jsem si rek - tak tohle ze je dobrej system, tak to teda ne. Druhe zjisteni redhat - vsechno super akorat jsem ho nedonutil aby bezel v jinem rozliseni nez 640*480*256*60Hz nic moc na koukani. Rozdeleni disku pri instalaci je pro clovicka kterej pouziva fdisk nebo pqmagica hotovej horor, jo byla to verze 6.1 CZ (nevim proc tam bylo napsano CZ, kdyz cesky jsem tam nevidel nic)
Posledni mandrake ten vypada nejslibneji. Instalace sranda. Co me stvalo, proc se okno neda zavrit krizkem? (nevim na co tam teda je) byla to jakasi hra, podobna bust n move, proste okno se dalo zavrit jen po stisku ESC, trochu nevychytany. A jelikoz mam mys s koleckem, chtel jsem si to nastavit, ale kdyz jsem to predelal, mysicka se octla v pravem hornim rohu a blikala tak 1000x za vterinu, uz jsem ji od tama nedostal. Nezjistil jsem jak zmenit rychlost obnoveni obrazu (60Hz) je proste malo. Grafika i monitor to zvladnou do 150Hz. Rozliseni jsem nasel, ale obn. frek. ne. Takze planuju navrat k mandraku a potom slack, dostal jsem ho domu jako router a firewall a beru to jako cernou skrinku, ktera funguje a pripojuje mne k internetu. Tak asi takovy je pohled uplne zacatecnika.
|