 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Distribuce - TΘma: v²b∞r distribuce TΘma: v²b∞r distribuceKterß distribuce je pro vßs nejlep╣φ? Upozorn∞nφ
Vφm, ╛e se tφmto Φlßnkem pou╣tφm na p°φli╣ tenk² led a je zde nebezpeΦφ flamewaru. P°esto si myslφm, ╛e je nutnΘ jej napsat. Jeho zßv∞ry toti╛ mohou pomoci novßΦk∙m zorientovat se v otßzce volby distribuce. ┌vod
UrΦit∞ to znßte. Sly╣eli jste, jak je ten Linux skv∞l², ╣tvou vßs praktiky Microsoftu a BSA a potΘ, co ztratφte n∞kolikam∞sφΦnφ prßci po pßdu nejmenovanΘho operaΦnφho systΘmu Φi kancela°skΘho balφku, se rozhodnete ten Linux vyzkou╣et. ZaΦnete se o ten Linux trochu zajφmat a najednou zjistφte, ╛e nenφ jen jeden Linux. Naopak - jsou jich desφtky. Co te∩? Co to ta distribuce v∙bec je a jak se li╣φ? Prßv∞ pro tyto p°φpady pφ╣i tento Φlßnek. Tak to vezmeme od zaΦßtku. Linux je jen jeden. Sklßdß se z n∞kolika zßkladnφch komponent a tisφc∙ program∙. M∙╛ete se zvolit, jak bude vypadat a z Φeho se bude sklßdat. Ale prakticky nikdo nemß Φas sßm tyto komponenty pospojovat do jednoho funkΦnφho celku. Zde majφ svΘ pevnΘ mφsto distributo°i, kte°φ to ud∞lajφ za vßs a p°ilepφ ke vzniklΘmu celku svou znaΦku. Distribuce
Distributory m∙╛eme rozd∞lit do dvou kategoriφ - komerΦnφ firmy a nezßvislΘ projekty. Do prvnφ pat°φ nap°φklad RedHat a SuSE, do druhΘ hlavn∞ Debian, kter² je podobn∞ jako Linux sßm vyvφjen skupinou nad╣enc∙. KomerΦnφ firmy v∞t╣inou majφ n∞kolik verzφ svΘ distribuce. Jednu, kterß je dostupnß zdarma na FTP serverech a n∞kolik dal╣φch na desktop, server Φi pro firemnφ ·Φely. Za tyto verze si u╛ ale nechßvß zaplatit. Ale jakou distribuci si zvolit? V Φem se li╣φ, jakΘ jsou jejich klady a zßpory a k Φemu jsou vhodnΘ vφce a k Φemu mΘn∞? To je hlavnφ motivacφ tohoto Φlßnku. Seznam
Na sv∞t∞ u╛ vznikly stovky distribucφ. ╚asto jsou urΦeny pro specializovanΘ ·Φely, nap°φklad vejdou se na jednu disketu a slou╛φ jako router nebo firewall. Jejich seznam najdete na adrese http://old.lwn.net/Distributions/. T∞mi hlavnφmi jsou ale RedHat, Mandrake, Debian, SuSE a Slackware (po°adφ podle poslednφch v²sledk∙ na╣φ pravidelnΘ ·norovΘ ankety). Kriteria
Ne╛ zaΦnete vybφrat distribuci, m∞li byste si urΦit kriteria, podle kter²ch
budete distribuce hodnotit. Pro n∞koho je d∙le╛itß snadnost instalace, jin²
dßvß p°ednost bezpeΦnosti a pro n∞koho je nejd∙le╛it∞j╣φ vzhled krabice
Nasazenφ
Ne╛ zaΦnete hledat, musφte si ujasnit je╣t∞ jednu v∞c: chcete Linux instalovat na desktop nebo na server? Teoreticky by ╣lo nainstalovat i desktopovou distribuci na server Φi obrßcen∞, ale nenφ to vhodnΘ. Debian
Debian je vyvφjen Open Source komunitou a mß dokonce svou ·stavu. Debian je ╣φ°en pod Open Source licencφ a je zcela zdarma. Podobn∞ jako linuxovΘ jßdro i on existuje v n∞kolika verzφch li╣φcφch se stabilitou. Stabilnφ v∞tev obsahuje Φasem prov∞°en² software, nicmΘn∞ obvykle pon∞kud zastaral². V²vojovß v∞tev je rozumn∞ aktußlnφ a v∞t╣ina lidφ volφ ji. Nejv∞t╣φ v²hodou Debianu je jeho systΘm sprßvy balφΦk∙ a obrovskΘ mno╛stvφ softwaru. Je velmi vhodn² pro nasazenφ jako server. Na desktopu je oblφben mezi zku╣en²mi u╛ivateli, zvlß╣t∞ proto, ╛e neobsahuje ╛ßdnΘ specißlnφ ·pravy. Na druhou stranu Debian nenφ dostateΦn∞ intuitivnφ, abych jej mohl doporuΦit pro zaΦßteΦnφky. Mandrake
Mandrake je distribuce, kterß se zam∞°uje na snadnost pou╛φvßnφ. Na desktopu pat°φ ke ╣piΦce, obsahuje spoustu vlastnφch konfiguraΦnφch utilit, dφky nim╛ i zaΦßteΦnφk zvlßdne zßkladnφ udr╛bu Linuxu. N∞kte°φ zku╣enφ u╛ivatelΘ v╣ak majφ pocit, ╛e t∞ch ·prav je a╛ p°φli╣ a Mandrake jim p°ipomφnß Windows. N∞kterΘ star╣φ verze m∞ly potφ╛e se stabilitou. RedHat
Asi nejznßm∞j╣φ a nejv∞t╣φ distribuce. Kompromis mezi strohostφ Debianu a t°pytem Mandraku. Pou╛φvß se na desktopu i serveru. ╚asto tlaΦφ v²voj Linuxu dop°edu pou╛φvßnφm zbrusu nov²ch zßsadnφch komponent (glibc, gcc), n∞kdy ale na ·kor kvality. Slackware
Jedna z nejstar╣φch distribucφ, vhodnß spφ╣e pro zku╣enΘ u╛ivatele. Nemß ╛ßdn² systΘm balφΦk∙, co╛ n∞komu dokonce vyhovuje. SuSE
KomerΦn∞ zam∞°enß distribuce, s v²bornou podporou hardwaru a Φe╣tiny (aby ne, kdy╛ se vyvφjφ v ╚esku). Dal╣φm kladem je konfiguraΦnφ nßstroj Yast2 a instalaΦnφ podpora v Φe╣tin∞. Nev²hodou je nedostupnost ISO obrazu verze zdarma, kterß navφc je chudß v porovnßnφ s free verzemi ostatnφch distribucφ. Pokud vßm ale nevadφ platit, jednß se o dobrou volbu, zvlß╣t∞ pro zaΦßteΦnφky. TurboLinux
Distribuce zam∞°enß p°evß╛n∞ na v²kon. Vhodnß na servery Φi do cluster∙. Zßv∞r
V tomto p°ehledu jsem se sna╛il objektivn∞ zhodnotit hlavnφ distribuce. Pokud s m²m hodnocenφm nesouhlasφte a chcete mi vynadat, tak /dev/null je vhodnΘ za°φzenφ pro va╣e reakce. Jinak uvφtßm vß╣e nßzory na tuto tΘmatiku v diskusnφm f≤ru. Jakou distribuci byste doporuΦili novßΦkovi na desktop a jakou na server? A totΘ╛ pro zku╣enΘho u╛ivatele. T∞╣φm se na va╣e (slu╣n∞ psanΘ) nßzory a zku╣enosti. Diskuse k tomuto Φlßnku
Datum: 30. 9. 2002 08:29 Je dobre vysvetlit tapajicim, co jsou ty distribuce vlastne zac. Ale mam malou pripominku. Jaktoze Slack nema balicky ? To jsem nepochopil. A co tgz. To jsou taky balicky. To, ze Slack nema vlastni_s_nicim_nekompatibilni balicky, ale tgz, ktere se daji otevrit vsude. A ja je mam rad Ahoj, hezky den preje Peter
Datum: 30. 9. 2002 09:01 podle meho chapani je tgz archiv, nikoliv balicek.
Datum: 30. 9. 2002 09:33 Se Slackem nemam velke zkusenosti, ale .tgz v jeho podani je balicek.
Datum: 30. 9. 2002 09:42 Zdravim, Slack ma tgz archiv, ktery je klasicky vytvoren tarem a gzipem, ale v jeho podani to je balicek, protoze ma v sobe informace, ktere umoznuji jeho snadne odinstalovani.
Datum: 30. 9. 2002 10:55 Autor clanku si asi o Slacku jen nekde neco precetl, a byl z toho evidentne zmateny. Takze: Slackware MA balicky, ktere, narozdil od ostatnich, NERESI zavislosti.
Datum: 30. 9. 2002 11:26 autor pouzival slackware od 1995 asi rok. instaloval jej z nekolika sad disket
Datum: 30. 9. 2002 11:36 Pratele, nehadejme se. Leos je taky jenom clovek, ne ? A nezkousel vsecky distribuce (kdo z nas jo). A od toho je tady ta diskuse, abychom pripadneho ctenare upozornily na drobne odchylky. No, ne ??? Ale mam stejny nazor, je to sice tgz, ale je to i balicek. Je to spis o tom, jak definujete balicek. Ja bych rekl: "Skupina souboru nalezicich jednomu programu upravena pro jednoduchou spravu." A tim prece tgz je, ne ?? Ahoj zdravi Peter
Datum: 1. 10. 2002 12:37 "Normalni" .tgz balicek do Slacku obsahuje BINARKY (ale neresi zavislosti) a obsahuje instalacni skript. A "package management" se da delat celkem jednoduse - pomoci pkgtool (jenom takova poznamecka).
Datum: 1. 10. 2002 12:55 No to je fakt. Ale nechapu co tim chtel basnik rici. A instalacni skript muze obsahovat. Petr
Datum: 30. 9. 2002 11:51 tak moje zkusenosti se slackem uz byly celkem dukladne probrany, co takhle abyste se VY podelili s nazory na jednotlive distribuce? nebo se mi snad podarilo napsat dokonale vycerpavajici clanek? Ktera je podle vas vhodna pro zacatecniky, ktera na desktop a kterou byste dali na server?
Datum: 2. 10. 2002 19:42 Myslφm, ╛e nejlep╣φ distribuce pro zaΦßteΦnφky je Mandrake nebo SuSE. Pro pokroΦilej╣φ u╛ivatele je asi tak nejoptimßln∞j╣φ Red Hat, pro prigramßtory, adminy(root) nebo fakt dobr² u╛ivatele je nejlep╣φ asi tak Debian nebo Slackware(omluvte m∞ jestli to pφ╣u ╣patn∞
Datum: 3. 10. 2002 09:20 Ja som zacinal zo slackom 2.4 :) a nepohorel som :) Myslim, ze je to skor o tom na kolko je uzivatel etchnicky zdatny a hlavne co podla mneho znamena user friendly... Pre mna su to prehladne konfiguraky a jednoduche textmode nastroje :) No proste som z cias DOSu :) Teda nieco typu MDK ci RH, je pre mne neprehladny klikaci nezmysel :)
Datum: 3. 10. 2002 19:28 Vlastn∞ mß╣ pravdu, nejlφp poznß╣ linux zevnit° tj. ze zdrojov²ch k≤d∙ atd.
Datum: 29. 10. 2002 15:19 Naprosto s vami souhlasim. S linuxem pracuji uz asi 2 roky a z vlastni zkusenosti vim ze z klikacich distribuci (RH,MDK,SUSE), jsem se nenaucil skoro nic. Z posledniho 1/2 roku co mam nainstalovaneho Slacka sem se toho dozvedel mnohem vic nez za 1.5 roku s RH a MDK. Takze podle me je pro zacatecnika lepsi zkusit nejakou drsnejsi distribuci (Debian,Slack) pokud zna nekoho kdo mu poradi s problemy. Pokud nezna tak je mozna lepsi RH nebo MDK , trosku si linux osahat a pak prejit na Debian nebo Slack
Datum: 19. 2. 2003 21:32 souhlas, pokud se chce nekdo neco s linuxem naucit,musi pousit distribuci, ve ktere se musi pohybovat na nejnizzis urovni(tzn. na urovni konfiguracnich souboru), jinak je to proste jen clovek, ktery si nainstaluje linux a rika tomu jina verze windowz
Datum: 30. 9. 2002 12:33 Ja vrele doporucuji 2-Disk Xwindow System ma to 2.4 jadro X-windows s dokonce intergorvanym www prohlizecem
Datum: 30. 9. 2002 14:30 Pouzival jsem RedHat od verze 6.1 az do 7.2 Postupem casu jsem dospel k nazoru, ze RedHat "cpe" do distribuce cim dal vice neoverenoho SW, viz. treba zarazeni prekladace GCC 2.96. Chce byt "IN" i za cenu ztraty stability. Nyni mam Debian verzi 3.0 (Woody) a zatim si nemuzu stezovat. Faktem je, ze Debian pro zacatecnika neni, ale presto si nejsem jist, zda-li bych mu doporucil RedHat. J.
Datum: 30. 9. 2002 17:04 Tak to si nejsem jisty. Pokud vim, tak RedHat pouzil "2.96" prave proto, ze tenkrat ostra 2.95 delala problemy - myslim, ze slo o kompilaci C++. Rozhodne neslo o nejaky vystrelek typu "kdo docura vys" - mozna se spis dotkli neci jesitnosti a zacaly se sirit pomluvy. Jako priklad jejich politiky bych uvedl jejich lpeni na Pythonu 1.5 az do verze RH 7.3 nebo jejich pomerne konzervativni cislovani verzi - SuSE i Mandrake jsou novejsi distribuce, ale maji pritom vyssi cislo. Ja pouzivam RedHat od verze tusim 5.2, ale v posledni dobe se na mem desktopu zacina cim dal tim casteji objevovat logo Mandrake. Vzdycky jsem mel pocit, ze Mandrake ma mnohem propracovanejsi desktop - pohrali si napr. s menu ve vsech window managerech - vcetne twm. RedHat mel obcas lepsi detekci hardware. Zacatecnikum bych doporucil asi Mandrake. Pro pokrocile uzivatele si myslim, ze na tom az tolik nezalezi - jaky si kdo system udela, takovy ho ma. Software je stejny a vsechny klasicke distribuce umoznuji prelozit jadro nebo i cely system ze zdrojovych kodu a rucne zeditovat jakykoliv konf. soubor.
Datum: 1. 10. 2002 08:43 m∙╛ete prosφm vysv∞tlit "Chce byt "IN" i za cenu ztraty stability." prvnφ LINUX kter² sem kdy nainstaloval byl RH4.x, dnes mßm 7.3 a nepost°ehl jsem n∞jakou zm∞nu stability k hor╣φmu. V╛dy╗ se jednß stßle o tytΘ╛ programy jako v jakΘkoliv jinΘ distribuci. Pochopφm v²hrady k RPM ale mluvit o stabilit∞ je pitomost.
Datum: 1. 10. 2002 10:16 Hovorim na zaklade sve konkretni zkusenosti, kterou nikomu nevnucuji. Cim vyssi verze RH tim vice problemu. Jako jeden z prikladu bych uvedl, ze Mplayer prelozeny s GCC 2.96 mi "zaskrtil" XSERVER -> zadne reakce na mys ani klavesnici a musel jsem natvrdo resetovat PC! Pri prekladu s GCC 2.95 zadne problemy. Nemam zajem pracovat zdarma jako beta(alfa...)tester. Pokud pouzivate pouze programy dodane s distribuci v binarkach, tak se asi s podobnymi problemy nesetkate. Tot vse. J.
Datum: 1. 10. 2002 11:36 no otßzkou ale z∙stßvß kde je chyba zda v kompilßtoru nebo v mplayeru
Datum: 2. 10. 2002 17:59 mplayer byl pouze jeden z mnoha problemu, kterymi uz nehodlam opravdu dal zatezovat...
Datum: 6. 10. 2002 13:01 http://www.mplayerhq.hu/DOCS/users_against_developers.html#gcc myslim, ze problem je naozaj v gcc 2.96. Taketo zasadne problemy vsak boli hlavne v RH 7.2. Co je podstatne, oficialny GCC team _NIKDY_ nevydal verziu gcc 2.96, to je len zlepenec, ktory si vymyslel RedHat, aby bol in. Ja som redhat pouzival tiez do verzie 5.2, aj ked uz rady 5.x boli dost zle. Najlepsi redhat doteraz bol imho 4.2. Momentalne som presiel na Debian kvoli jednej uplne skvelej vlastnosti -- dokazem remote, bez nutnosti fyzickej pritomnosti nainstalovat aj upgradnut debian a upgradnut dokonca za chodu. Celkom fajn, ked adminujete kopec masin po celej krajine. Zaciatocnikom na desktop odporucam mandrake, aj ked ja uz takmer vylucne prechadzam na debian. Adminujem vsetko, od redhatov, mandrakov, slackov az po debiany (kedze sa adminovanim zivim a klientov vzdy hovorim, nech si daju radsej distribuciu, ktoru uz ovladaju, budu ma menej potrebovat a bude ich to menej stat).
Datum: 1. 10. 2002 12:07 A nemate nahodou nvidiu kartu ?? Jaky driver pro mplayer jste pouzil .... on taky totiz muze byt problem v HW a gcc 2.96 upravoval prave mmx instrukce atd.
Jinak RH 8.0 je zalozeny na gcc-3.2.0 a ja je zato blahorecim ... nebot tento kompilator se snad uz nejakou dobu menit nebude a vracime se co do stability na uroven egcs
jinak ja v RH 7.2 dal gcc 3.1.0, cups, postfix, proftpd .... a ejhle RH to napadlo taky PS: Mplayer jasne rikal, ze chce kompilator 3.0.0 a vissi.
Datum: 3. 10. 2002 09:53 Mplayer jasne rikal, ze chce 2.95.2-4 a nizsi, a ze muzete pouzit 3.0.x, ale na vlastni riziko. Jinak 2.96 ma taaaaaaaaak moc zmrseny mmx instrukce, ze to ani neni mozny. Jedu ted na LFS(Linux From Scratch pro neznale) postavenym na 2.95.3 a nemuzu si stezovat.
Datum: 4. 10. 2002 11:40 Prave v tom je dobry slackware. Vyborna stabilita, s rozumne novymi balicky. Navic je kraaasne prehledny a nepreplacany. A se zavislostmi jsem take nikdy problemy nemel, podle me je kolem nich naprosto zbytecny humbuk. (pouzivam slacka cca rok, utekl jsem od mandraka8.0, ktery padal jak wokna) Redhat - "dechberouci" konfiguraky. Debian - s nim nemam moc velke zkusenosti, nainstaloval jsem zaklad, ale dselect me znicil, neustale nejake errory, atd. Tady byla chyba ve me, jsem asi moc blby.
Datum: 3. 10. 2002 13:12 moje rec. zacinal jsem na redhat 5.0, kratce u slackware 7.1, velmi kratce SuSE 7.1cz, dlouho jsem vydrzel u redhat 6.2cz (moje oblibena distribuce), nyni mam debian 3.0 (tak poslednich 7 mesicu). mandrake vubec neznam. zacatecnikum bych doporucil redhat (instaloval jsem ho v dobe, kdy jsem o Linuxu (a vubec pocitacich) nic moc nevedel a vicemene bezproblemu -- coz si jen tezko dokazu predstavit u instalace debianu). ted se povazuji za zkusenejsiho uzivatele a debian mi zcela vyhovuje (presto mam dojem, ze nektere jeho konf. soubory a nastroje jsou podivne a nemohu si nez postesknout, ze to u slackware fakt bylo lepsi -- jednodussi) dost krizove a pro zacatecnika dost dulezita je podle mne autodetekce HW. redhat to dela dobre a umozni behem instalace i nastaveni (sitovka, zvukovka atp.), u debianu je to mnohem horsi a vy musite vedet, kam sahnout a co spustit (jaky ovladac v jadre je pro Vasi sitovku, jaky alsa modul pro zvukovku, jake jsou konfiguracni nastroje aj., kde je dobre zmenit konf. soubory distribuce, kde naopak se vyplati napsat si vlastni ...) SOUHRN: 1) zacatecnici -- redhat, SuSE se pokud mozno vyhnete, myslite-li to s linuxem vazneji (tvorba www, programovani) 2) kdyz si zvyknete, zkuste debian nebo slackware, popr. zustante u redhatu (pres vsechny namitky v teto diskuzi je to dobra distribuce). vyhoda debianu a slackware je, ze musite, chte nechte proniknout do systemu trochu hloubeji, coz se Vam casto vyplati treba az za mesic, ale stoji to za to.
Datum: 4. 10. 2002 09:36 Jß osobn∞ jsem jako zaΦßteΦnφk poho°el na RedHat linuxu a a╛ s Debianem jsem opravdu p°e╣el na tento ·╛asn² OS. Je pravda, ╛e obΦas nastanou n∞jakΘ komplikace s nestandardnφm hardwarem, kterΘ musφ °e╣it n∞kdo zku╣en∞j╣φ, ale jinak si myslφm, ╛e instalace Debianu slo╛itß nenφ, je v Φe╣tin∞ a ╣lape po nφ naprosto v╣echno. Instalace balφΦk∙ je dle mΘho nßzoru naprosto bezkonkurenΦnφ, velk² d∙raz je kladen takΘ na stabilitu. Jedinou nev²hodou Debianu je z°ejm∞ jen to, ╛e nemß ty nejnov∞j╣φ v²st°elky (proto╛e je rad╣i dlouho a dlouho prov∞°uje).
Datum: 30. 9. 2002 15:47 Nejsem linux guru, spise BFU ;) , ale mou nejoblibenejsi distribuci je Debian. Zatim jedu jeste na Brambore, ale chystam se vyhledove na Woodyho. Proc debian ? Mam proste rad veci pod kontrolou a veci jednoduche. A debian mi to proste nabizi. V soucasnosti jej pouzivam jako desktop na P90/16MB Ram, 850MB Hd. Mam rozjeta Xfree + evilWM - pouzivam hlavne gimp a par her (miluji zangbang). Dale debian pouzivam pro blbbnuti si s c++ (asi tyden
Datum: 30. 9. 2002 20:58 Co se mne tyce, tak mam ja jsem se ve svych zacatcich pokousel zkamaradit s RH, ale po cca mesici jsem to vzdal a posleze pod tlakem okoli jsem nainstaloval Debiana.
A musim rici, ze se mi nezda ze by Debian nebyl pro zacatecniky. Nicmene urcite jsou zacatecnici a zacatecnici. Pokud nekdo hleda jen levnou nahradu Woken, nebo se mu proste nechce zase nejak moc se toho ucit, tak at zkusi Mandraka, ale pokud nekdo zacina s linuxem ze zvedavosti a z touhy neco noveho se naucit, je myslim si Debian opravdu dobra volba. Jednak poskytuje konfort instalace softu z balicku s vyresenymi zavyslostmi, ale na druhou stranu vse zustava prehledne konfigurovatelne hezky unixovsky textovymi soubory (a mozna uz to zni trosku jako klise) a kdyz si neco prectete v man a pak podle toho neco nakonfigurujete tak se vam nestane ze by to zase nejaky ulechcujici daemon zase vratil spatky, protoze to preci musite nastavit v graficke nadstavbe... Ja vim ze tim de Debianisti casto ohaneji, ale ja si nemuzu pomoct, me se to skutecne pri mych zacatcich s RH stalo Takze vysledek: pokud nejste liny neco poznavat, bude se vam Debian zamlouvat.
Datum: 1. 10. 2002 01:14 Souhlasim s tim, ze Debian muze byt vhodny pro zacatecniky. Sam jsem na nem zacinal. Proc bych se mel ucit naky zbytecny klikani v RH nebo Mandrake, kdyz mi budou uchazet zaklady? Kdyz se pak neco pokazi, tak nebudu vedet, kam se podivat, kde hledat chybu. Zacinal jsem na Debianu a zustal jsem tam i pres caste lakani jinych distribuci. Baliky jsou zde opravdu skvela vec, pokud chce clovek rychly upgrade (casto i celeho systemu najednou = vsechno, co je nainstalovano z baliku).
Datum: 1. 10. 2002 09:07 Jß si myslφm, ╛e RedHat je rozumn²m kompromisem mezi Mandrakem a Debianem. V╛dy╗ nikdo nikoho nenutφ instalovat grafickou nßdstavbu, tak╛e bych rozhodn∞ nemluvil o n∞jakΘm uchßzenφ zßklad∙. I kdy╛ mßm grafiku stßle ve v∞t╣φ oblib∞, tak bez konzole nedßm ani rßnu a p°ihla╣ovßnφ rovnou do grafiky se mi rozhodn∞ p°φΦφ.
Datum: 1. 10. 2002 09:19 rad bych zacal s Linuxem a prave s Debianem. Pokud by mi nahodou nekdo z Pardubic (+/-) mohl trosku pomoct, poradit a ukazat, tak please mail me. Dik Milan
Datum: 1. 10. 2002 08:59 Pou╛φvßm poΦφtaΦ na prßci, pφ╣u weby, k tomu pot°ebuju znßt editor textu a grafiky. ProΦ mßm proboha v∞d∞t kde se co a jak konfiguruje ??? To jen pro vysv∞tlenφ postoje mnoha lidφ k ruΦnφ editaci config∙.
Datum: 19. 2. 2003 21:40 Pouzivat OS o kterem nic nevite je jako jet v aute po mexiku, ktere se vam z niceho nic podela a nikde na par set mil ani clobrda natoz servisu, pokud si aute neopravite sam, muzete jen spolehat na kolem jedouci
Datum: 1. 10. 2002 13:18 Pou╛φvßm tΘm∞° v²hradn∞ Debian a mßm ho rßd hlavn∞ ze t°φ d∙vod∙. Jednak pro vymakan² balφΦkovacφ systΘm, kter² umo╛≥uje instalaci z r∙zn²ch zdroj∙, balφΦky jsou spφ╣ malΘ a zßvislosti celkem rozumnΘ (i kdy╛ Φas od Φasu se n∞jakß nesmyslnß zßvislost samoz°ejm∞ objevφ). Druh²m d∙vodem je obrovskΘ mno╛stvφ zabalφΦkovanΘho software (woody mß 7 CD) a t°etφm podle m∞ rozumn² kompromis Slackware a RH p°φstupu - kdy╛ se o n∞jakou pro m∞ d∙le╛itou Φßst systΘmu budu vφce zajφmat, tak si ji m∙╛u p°izp∙sobit a m∙╛u p°esn∞ v∞d∞t, co se tam d∞je, na druhou stranu kdy╛ u n∞Φeho pro m∞ mΘn∞ d∙le╛itΘho projedu v debconfu pßr voleb, tak vφm, ╛e to bude (v∞t╣inou) fungovat asi tak, jak si p°eju a u╛ nemusφm lu╣tit ╛ßdnΘ skripty ani p°em²╣let, jakß knihovna mi je╣t∞ chybφ. Hodn∞ p°φznivc∙ Debianu se tu o n∞m ale vyjad°uje velmi nekriticky. Mßm s tou distribucφ celkem slu╣nΘ zku╣enosti a m∙╛u potvrdit, ╛e chyby a nedostatky znemp°φjem≥ujφcφ ╛ivot v nφ jsou. Navφc neustßle °eΦi o tom, jak je debian seri≤znφ distribuce a proto neobsahuje KDE 3.0 (ani v unstable) jsou evidentn∞ jen v²mluva. Kdy╛ jsem vΦera celou noc instaloval polooficißlnφ balφΦky KDE 3.0 do woodyho, tak jsem obΦas sk°φpal zuby (nicmΘn∞ nakonec se v╣e celkem Φist∞ poda°ilo rozb∞hat).
Datum: 4. 10. 2002 09:52 Taky nejsem ╛ßdn² guru. Instalace Debianu je dle mΘho nßzoru stejn∞ snadnß jako u Red Hat. Jedin²m problΘmem pro zaΦßteΦnφky m∙╛e b²t prßv∞ ji╛ zmφn∞n² dselect (sice si m∙╛ete zvolit pouze kategorie, tak jak je to u RedHatu, ale kdy╛ chcete v∞d∞t, co tam dßvßte, stejn∞ se vßm spustφ dselect). Dle mΘho nßzoru je prost∞ dselect dost slo╛it², zvlß╣t∞ pak pro zaΦßteΦnφky a nechßpu, proΦ p°i instalaci nenφ alespo≥ dßno na v²b∞r mezi dselectem a aptitude (co╛ je alespo≥ dle mΘho nßzoru mnohem intuitivn∞j╣φ a p°ehledn∞j╣φ program, se stejnou funkcφ). Tak╛e, rada na zßv∞r: p°i instalaci nedßvejte v²b∞r balφΦk∙ a v tΘto fßzi ji ukonΦete. Potom p°φkaz apt-get install aptitude a a╛ se nainstaluje, spus╗te aptitude a vybφrejte dle libosti...
Datum: 1. 10. 2002 11:25 Autor pise, ze Slackware je vhodnejsi spise pro zkusenejsi uzivatele. To se o Slackware pise casto, ale podle meho nazoru je toto tvrzeni ponekud nepresne. Je pravda, ze uzivatele RedHatu a jinych distribuci maji s konfiguraci Slackware mnohdy problem, protoze jim tam chybi konfiguracni utility dodane s jejich distribuci. Na druhou stranu ja jakozto uzivatel Slackware mivam problem s konfiguraci treba Red Hatu, protoze nazvy onech utilit neznam a snaha editovat skripty v /etc/rc.d a dalsi je jen pro opravdu otrle. Tyto skripty jsou tam totiz psany tak, aby pokud mozno pracovaly vsude, za vsech okolnosti, bez ohledu na to, co je nainstalovano za balicky, bez ohledu na hardware atd., coz vede k ponekud dlouhym a neprehlednym skriptum. A Kdo je zkusenejsi uzivatel? Ja nebo uzivatel RedHat? Spis bych asi rekl, ze Slackware je pro lidi, kteri chteji mit nad svym Linuxem a pocitacem kompletni kontrolu a neboji se za timto ucelem obetovat nejaky cas zkoumani konfiguracnich souboru, startovacich skriptu, dokumentace atd. Pokud na to nemaji cas nebo chut a chteji jen "prijit a jet", pak pro ne asi Slackware neni vhodnou volbou. Na druhou stranu, pokud si mysli, ze si nainstaluji RedHat a pak zacnou zkoumat jeho skripty, aby porozumneli Linuxu, skonci nejspis v pekle nebo v blazinci. Takovym vrele doporucuji Slackware.
Datum: 1. 10. 2002 12:17 No RH skripty zas tak slozite nejsou, jen maji ". SOUBOR", coz je nacitani promenych s externich souboru. Pokud si to prepisu sam, tak to taky funguje. Na RH se mi naopak zda logicke, ze kazda sluzba se startuje samostatnym souborem. Vyhodu slackware vidim spis nekde jinde a to v instalaci, kde muzu vybrat skutecne nezbytne minimum a min. potreba pameti pro instalaci. Ale pro zacatecnika RH nedoporucuji, pro ne je skutecne asi nejlepsi Mandrake
Datum: 19. 2. 2003 21:44 s autorem toho to clanku bych souhlasil,slackware je podle me cista distribuce, ve ktere si nakonfiguruju co chci a jak chci, kdezto redhat a mandrake a takove dalsi me omezuji svyma protiblbovyma ochranama, jak rikam, zacnete s redhat, pak zjistete, ze je uplne nanic a prejdete na debian a nasledne na slackware
Datum: 1. 10. 2002 16:22 Pouzivam Linux cca 3 roky. Moje prvni distro byl RH 5.2. Na tom jsem se Linux jakz takz naucil. S postupem doby me ale prestavali distribuce vyhovovat kvuli jejich nabubrelosti a optimalizaci na jakykoliv stroj (mam namysli fakt, ze athlon se pak chova jako rychla 386, pripadne obyc. 586) Cirou nahodou jsem v pododne diskuzi jako je tato prisel na projekt Linux From Scratch nebnoli "Linux na zelene louce"
Datum: 1. 10. 2002 19:17 Kdysi jsem zacinal s Linuxem s nekolika kamarady na RedHatu, a taky jsem vsichni diky nemu rychle skoncili. Ja jediny se potom k Linuxu jeste vratil, a to na kridlech Debianu, ostatnim to stacilo jako odstrasujici priklad. To byla verze 6.1 CZ a Red Hat mel tehdy chybu v instalaku a kousl se jeste pred tim, nez se dokoncila instalace. Po tricatem pokusu na mnoha pocitacich by to odradilo i otrleho. Navic jsme vsude slyseli, ze Linux nikdy nepada. Na me to zanechalo to, ze se od te doby Red Hatu vyhybam jako cert krizi. Zkousel jsem pote nekolik distribuci, a nebyt Debianu, tak bych Linux pro sebe odepsal. Takze z meho hlediska byl Debian moji zacatecnickou distribuci.
Datum: 1. 10. 2002 20:15 Nema smysl resit flamewars...Debian...kdo nevi proc, musi zkusit. Potom uz nechce jinak. I proto jede abicko na Debianu :)
Datum: 2. 10. 2002 13:31 Tim bych si nebyl tak jist. Asi mesic pote co jsem definitivne prestavel nasi firmu z Debianu na RedHat (hlavne co se tyce serveru (120 klientu, 10 vlastnich + firewally) migrace trvala v nekterych pripadech velmi dlouho), si RedHat nemuzu vynachvalit. Pokud preskocim ruzne GNU-uchylky, ktere mam jako kazdy jiny, v pracovnim a komercnim nasazeni je pro me RedHat mnohem vykonnejsi system nez Debian. Zduraznuji ze se jedna o muj konkretni pripad.. jinak receno, ne kazdemu se libi zdi sveho pokoje v ruzove barve...
- RedHat mi denne umoznuje usetrit spoustu casu, instalace je mnohem rychlejsi a ucinnejsi.. nepamatuji si co je to kompilace kernelu - Zamiloval jsem se do systemu RedHat Network, kdo to plne pouziva, vi proc. Tzn. aktualizace systemu pres web rules! - Z komercniho hlediska navic klientum mnohem vice vyhovuje pouzivani komercni distribuce RedHat, nez puristicke (takrka az hackerskΘ) distribuce Debian. Pokud se s tim nekdo setkal, vi co je ze klient obvini sveho providera ze pouziva jeho systemy k 'tmavym' duvodum.. reseni: placnes mu pred ksicht logo RedHatu, a problem vyresen. Nechci zacinat buh vi jak dlouhy thread ohledne stareho tematu distribuci, pouze bych chtel zduraznit, vracejice k predeslemu prikladu barvy pokoje, ze nechapu proc kdyz nekomu vyhovuje to a to, musi mi cpat do hlavy ze mi to vyhovuje take. M. Sotolar
Datum: 2. 10. 2002 19:45 Debian k dispozici doma nemam ale ve skole pekne blbne
Datum: 2. 10. 2002 19:46 Debian k dispozici doma nemam ale ve skole pekne blbne
Datum: 2. 10. 2002 21:16 Kdyz vam Debian nefunguje, je problem mezi zidli a klavesnici - ne v systemu. Debian je nejlip otestovane distro na svete :) A mozna uz pro to hovori ten fakt, ze jej pouziva 80 procent developeru software pro linux :) To jen na okraj :)
Datum: 3. 10. 2002 06:32 A zbylych 19.9999999999999% pouziva Slacka
Datum: 3. 10. 2002 08:52 To je pekny nesmysl. Dokaz to nejakym linkem a nebo nplacej nesmysly.
Datum: 3. 10. 2002 21:10 Proc nikdo nedoporucuje pro profiky Mandrake? (zvlast kdyz podle poslednich slov je pro nej vsechno balickovany na prvnim miste, coz je i muj pocit z posledni doby).
Datum: 4. 10. 2002 10:00 Nechci zaΦφnat n∞jakou ╣φlenou debatu, ale to co jste napsal, je tro╣ku nesmysl, ne? Jak je mo╛nΘ, ╛e Debian mß 7 CD s debianφmi balφΦky, kdy╛ pφ╣ete cituji: > Kdyz uz nejaky program existuje a je zabalen do instalacnich balicku, jsou to balicky pro Mandrake a RedHat. Debian je hooodne vzadu a jeste za nim je SuSE. Jß sßm jsem tedy na╣el spoustu softwaru, kter² se distribuuje jen v .deb balφΦcφch a pro RedHat nemß ani teΦku. Samoz°ejm∞ je to i naopak, ale myslφm, ╛e poΦet balφΦku v Debianu ukazuje, ╛e va╣e tvrzenφ je mylnΘ.
Datum: 21. 10. 2002 13:02 Ty asi nerozumis vtipu co? Proc myslis ze jsem tam dal tohle: "
Datum: 7. 10. 2002 20:31 To jsem nepochopil, pomoc! ntw
Datum: 2. 10. 2002 23:40 Zacinal jsem na Slackware v dobach jadra 1.3. Pak jsem zacal s RedHatem a zustal u nej dodnes. Pravda, verze (tusim) 6 (nebo starsi?) me stvaly linuxconfama, ktery uspesne sabotovaly moje snahy o konfiguraci systemu. Zato linuxconf jsem nikdy nepochopil (je fakt, ze jsem se o to ani nesnazil). RedHaty rady 7 me zase dodnes stvou svou binarni konfliktnosti ruznych verzi GCC. Upgradoval jsem na tom rucne co se da, casto spinave, protoze cekat na smilovani RPM jsem nevydrzel (viz Cekani na Godota). Vysledek je, ze cast aplikaci pada nahodne ci pravidelne jako ve Windows, nebo jsou bugovite az hruza. Napatchovat original jadro je marna snaha. Priinstalovat nebo upgradovat neco bez original-approved RPM je horor. Vlastne vetsinou i z tech original-approved. Spousta veci se defaultne instaluje do uplne jinak strukturovanych adresaru, nez pouziva sam RedHat, takze mam na pocitaci pravdepodobne nekolik zbytku verzi Licq, mozill, apod. A nikdy nevim, ktery s peti adresaru s konfiguracemi a knihovnami po celem filesystemu ta aktualni verze pouziva. Kdybych mel cas v tom sedet 24 hodin denne, tak bych na to mozna prisel. Ale potrebuju taky ten system pouzivat k nejake smysluplne praci. Delam si chute na Debian, ale ... je moc hezky, ze pouziva stabilni software ...dva roky stary ... ale je potrebuju novy. I dva roky stara graficka karta nechodi ani v XFree 4.2. bez problemu. (Ve 4.1. bud vubec, nebo dost blbe). Nemluve o KDE 2. Ani soucasny stav transparentni podpory unicode pomalu nestaci. Pokud pouzivate jen cestinu a anglictinu, tak si nalokalizujete svoje locales s iso-8859-2 a jste za vodou. Do te doby, nez zacnete psat francouzky, italsky, svedsky, norsky, atd ... nejlepe spolu s cestinou najednou. A jste v haji, pokud neumite carovat s emacsem (ted snad uz i VIMem 6). A i kdyz jo, musi se clovek jeste soustredit na psani sazecich znacek, spis nez na obsah toho co pise. Zajimavejsi to snad zacina byt az s KDE 3 a ted snad i GNOME 2. Ale kdy tohle najdu v Debianu? Mam taky stravit noci dalsimi upgrady z poloofic. balicku, jako jisty predchozi ctenar, a vratit se tam kde jsem, totiz k hromade bugoviteho softu v salatove adresarove strukture se zbytky kdoviceho? Rad bych funkcni moderni desktop, ale rad bych ho mel pod kontrolou. A rad bych, aby kazdy upgrade, update nebo instalace neceho, co neni primo distribuovano originalnim distributorem, fungovalo bez nekolikahodinovych rucnich rejpani a prekonfigurovavani stale dokola. Asi chci moc, ze jo?
Datum: 9. 10. 2002 20:36 Tak zkus Slacka...je good...RH uz davno nepouzivam...Slacik je dneska droga
Datum: 7. 10. 2002 20:35 Na desktopu mam RH. Ted jsem zkousel 8.0 a ten unicode se s konzoli nejak nema rad. Na serverech pouzivam k naproste spokojenosti Debian a mozna k nemu casem prejdu i na desktopu. ntw
Datum: 8. 10. 2002 10:14 Ja bych rekl, ze Debian se nekdy nastavuje i daleko pritulneji, nez RedHat. Kamarad chtel nainstalovat RedHat verze 7 a ja zvykly na Debiana se zhrozil. Napriklad nastavovani partitions na disku mi prislo u RedHatu priserne. Neni nad cfdisk u Debianu. Stejne tak to bylo u dalsich akci. Jedine, co se musi u Debianu prekousnout je ovladani dselectu, ktery rozhodne vyzaduje precteni manualu. Ale jinak mi prijde instalace Debianu daleko prijemnejsi, alespon pokud mohu soudit.
Datum: 12. 10. 2002 22:38 ...je to docela sr legrace vas poslouchat.Ja jsem se skamaradil s RedHatem 5.1 pred lety, byly to takovy trochu
Datum: 25. 11. 2002 04:13 Ja jsem zacinal na Suse 6.4, kde jsem otukaval asi 3 mesice. Pote jsem si sehnal Mandraka (tusim, ze verzi 7.1) ktereho jsem testoval tak pul roku. Pak jsem si koupil RedHata, ktery mi linux znechutil (upozornuju, ze je to subjektivni nazor). Myslel jsem si, ze sve problemy vyresim novejsi verzi, ale i nadale me konfiguracni (/etc/...) soubory byly ignorovany a nahrazeny defaultnimy. Tak jsem se zdrave ?? a vyzkousel Bramboru. Byla skvela a z jeji strany jsem se setkal s maximalnim pochopenim. Je ovsem faktem, ze je to distro, co vas nauci cist. Pak uz jen bylo otazkou casu prejit na Woodyho. Byl jsem maximalne spokojen, do te doby, nez jsem zatouzil mit vse a udelat si desktop se vsim vsudy. Tady jsem se setkal s nepochopenim, ale ne od Debiana, ale od vyvojaru daneho softu. Proste me stvalo, ze musim znovu predelat polovinu distra (obrazne), nez budu mit tu vec, po ktere touzim. A tak jsem si nasel prima volbu
Datum: 28. 11. 2002 22:20 I kdyz se ztotoznuji s vetsinou z vas, musim upozornit, i na to, ze uzivateli Linuxu nejsme jen my, kteri cteme tyto a podobne stranky, tedy pohlizejici ze strany administratora systemu, ale i uzivatele - "konzumenti". Tech by predevsim melo byt vic, aby Linux nebyl jen pro profesionaly a pro hrstku nadsencu jak je to s oblibou prezentovano. Temto uzivatelum vetsinou staci nejaky ten textak, tabulkac, pripadne grafika a nemaji potrebu pro svou cinnost pouzivat neco slozitejsiho (typicky uzivatel MS). Takovym uzivatelum doporucim Mandrake. Moje dcera (7.trida ZS)ho preferuje pred Windowsy, ktere ji tlaci do hlavy ve skole.
Datum: 30. 11. 2002 17:03 Dobr² den, proΦφtal jsem poctiv∞ v╣echny p°φsp∞vky a mßm pocit, ╛e je to debata pouΦen²ch o pouΦen²ch. Zcela jist∞ si Franta od lopaty, co kupuje poΦφtaΦ pro dφt∞ na hranφ, pro man╛elku na ·Φetnictvφ nebude instalovat Linux. ZaΦne zßkonit∞ s woknama, pokud u╛ je tam nebude mφt naistalovanΘ. Linux si po°φdφ zku╣en∞j╣φ tvor. No a jakou distribuci? Jß mßm t°eba SuSE 7,2 koupenou komplet 7 CD (myslφm). Chodφ to docela dob°e, ale popravd∞,kdybych do poΦφtaΦ∙ ned∞lal u╛ skoro 15 let, nev∞d∞l bych si s tφm moc rady. Ono u╛ jen to d∞lenφ disku odradφ 90 procent zaΦßteΦnφk∙...a navφc se mi to n∞jak nesnß╣φ s W98 mßm to klasicky p°es LILO, ale po Φase m∞ W98 p°estane pou╣t∞t i na ostatnφ disky D,E,F... ale budi╛, mßm SuSE stßlo m∞ to vφc, ne╛ bych dal za originßlku Win98. Tak╛e se zeptßm, proΦ nenφ SuSE v na╣ich konΦinßch oblφben? Co do jednoduchosti a podpory CZ mi p°ipadß dobrej? V Φem konkrΘtn∞ zaostßvß za RH Φi Mandrake...?
Datum: 1. 12. 2002 02:06 V ·vodu se dopou╣tφte klasickΘ chyby: porovnßvßte dv∞ v²razn∞ odli╣nΘ v∞ci. Pokud si instalujete Win98 a nepot°ebujete nic v∞d∞t o rozd∞lovßnφ disku, je to pravd∞podobn∞ proto, ╛e je instalujete na prßzdn² disk a budou tam samy. Budete-li instalovat SuSE na prßzdn² disk a nebudete-li chtφt instalovat jin² OS, pak ho klidn∞ m∙╛ete nechat, a╗ si disk rozd∞lφ sßm a takΘ se nemusφte o nic starat. TotΘ╛ platφ i pro v∞t╣inu ostatnφch distribucφ. Zrovna tak instalovat Linux na disk, kde u╛ jsou Windows nenφ IMHO o nic komplikovan∞j╣φ ne╛ instalovat Windows na disk, kde u╛ je Linux. ProblΘm je spφ╣e v tom, ╛e Windows se v╣eobecn∞ berou jako p°irozenß souΦßst poΦφtaΦe, Linux jako n∞co navφc. S tvrzenφm o cen∞ nesouhlasφm. Full verze SuSE 8.1 stojφ po°ßd mΘn∞ ne╛ Win98 i v OEM verzi. Nehled∞ na fakt, ╛e SuSE si m∙╛ete nainstalovat na tolik poΦφtaΦ∙, na kolik budete chtφt. Win98 OEM pouze na jeden a kdybyste bral vß╛n∞ ty jejich nesmyslnΘ licenΦnφ podmφnky, nemohl byste je nainstalovat na jin² ani v p°φpad∞, ╛e je z toho prvnφho sma╛ete. A proΦ je SuSE nepopulßrnφ? Proto╛e nemß neplacenou light verzi - nepoΦφtßm-li Live Eval, co╛ lze oznaΦit spφ╣e za demo. Mßlokter² u╛ivatel Redhatu mß plnou verzi, za kterou zaplatil (nepoΦφtßm re╛ijnφ poplatky za light verze). Dokonce bych si troufl tipnout, ╛e jakkoli u╛ivatel∙ Redhatu je u nßs v²razn∞ vφce ne╛ u╛ivatel∙ SuSE, u╛ivatel∙, kte°φ si koupili full verzi SuSE bude vφc ne╛ t∞ch, kte°φ si koupili full verzi Redhatu.
Datum: 12. 2. 2003 00:26 Clanek je skvelej diskuze taky, vzdycky se vyplati si precist vsechno. Jsem uzivatel Winu (zatim) Linux jsem videl 3x ve skole debiana - odradil mne, kdyz nabehl a okno nemelo ani ovladaci pruh ani ty 3 ikonky nahore proste jen okno a jak ho zavrit, kdyz jsem zjistil ze se musi spoustet jakejsi prg na tohle, tak jsem si rek - tak tohle ze je dobrej system, tak to teda ne. Druhe zjisteni redhat - vsechno super akorat jsem ho nedonutil aby bezel v jinem rozliseni nez 640*480*256*60Hz nic moc na koukani. Rozdeleni disku pri instalaci je pro clovicka kterej pouziva fdisk nebo pqmagica hotovej horor, jo byla to verze 6.1 CZ (nevim proc tam bylo napsano CZ, kdyz cesky jsem tam nevidel nic) Posledni mandrake ten vypada nejslibneji. Instalace sranda. Co me stvalo, proc se okno neda zavrit krizkem? (nevim na co tam teda je) byla to jakasi hra, podobna bust n move, proste okno se dalo zavrit jen po stisku ESC, trochu nevychytany. A jelikoz mam mys s koleckem, chtel jsem si to nastavit, ale kdyz jsem to predelal, mysicka se octla v pravem hornim rohu a blikala tak 1000x za vterinu, uz jsem ji od tama nedostal. Nezjistil jsem jak zmenit rychlost obnoveni obrazu (60Hz) je proste malo. Grafika i monitor to zvladnou do 150Hz. Rozliseni jsem nasel, ale obn. frek. ne. Takze planuju navrat k mandraku a potom slack, dostal jsem ho domu jako router a firewall a beru to jako cernou skrinku, ktera funguje a pripojuje mne k internetu. Tak asi takovy je pohled uplne zacatecnika. |
||||||
.
Toto jsou asi nejd∙le╛it∞j╣φ vlastnosti, z nich si vyberte ty, na kterΘ kladete
vßhu:
(c) AbcLinuxu s.r.o.
Grafika: megadesign