┌vod
Hledat
OvladaΦe
Hardware
Software
AbφΦko
O nßs

Nßvody - Adabas - I

Adabas - I

6. 2. 2003 07:00 | Jaroslav Kysel

Miniserißl o relaΦnφm databßzovΘm systΘmu, kter² z∙stal ve stφnu Oracle.

O co jde

Adabas je v²tvor firmy Software AG a jednß se o jeden z t∞ch propracovan∞j╣φch relaΦnφch databßzov²ch systΘm∙, kterΘ si m∙╛ete opat°it. Adabas je vyvφjen od roku 1971, kdy byl navr╛en pro podporu business aplikacφ a asi vinou malΘ podpory a rozdφlnosti trh∙ z∙stal ve stφnu Oraclu. V²hodou oproti n∞mu m∙╛e b²t jednoduchß instalace a malß nßroΦnost na pam∞╗ a mφsto (instalaci si zkusφme v dal╣φch kapitolßch).

Adabas je navr╛en na dvouprocesnφ struktu°e - jßdro Adabasu b∞╛φ jako proces odd∞len∞ od aplikaΦnφch utilit, tak╛e v╣echny databßzovΘ aktivity a u╛ivatelskΘ processy jsou spravovßny centrßln∞. PoΦet u╛ivatel∙ paraleln∞ p°ipojen²ch k databßzi nenφ limitovßn (samoz°ejm∞ pouze v rßmci licenΦnφ politiky). Pro zajφmavost uvßdφm ceny a podporu pro platformu Linux:

Produkt Licence / RoΦnφ podpora

  • Adabas D Linux Desktop Edition 80,- EUR / neposkytovanß
  • Adabas D Linux Entry Edition (licence pro 10 u╛ivatel∙) 225,- EUR / neposkytovanß
  • Adabas D Linux TwentyFive Edition (licence pro 25 u╛ivatel∙) 1 102,- EUR / 220,- EUR
  • Adabas D Linux Business Edition (neomezenß licence na jeden server) 2254,- EUR / 450,- EUR

(v p°φkladech dßle uvßd∞n²ch se budeme bavit o bezplatnΘ verzi Adabas D Personal Edition v12)

Jinak jsou ze strany Software AG nabφzeny r∙znΘ partnerskΘ modely vztahujφcφ se na produkt Adabas D jako je bezplatnß v²vojß°ska verze, ╣kolenφ, p°φstup do systΘmu elektronickΘ podpory. Maximßlnφ velikost databßze na Open systΘmech je 128 TB (tak╛e omezenφ je prakticky pouze na hardwaru) a p°itom uplat≥uje pro uklßdßnφ dat kompresnφ mechanismus (udßvß se komprese cca 50%). Adabas pou╛φvß systΘm transakcφ (transakce je definovßna u╛ivatelem a nezm∞nφ obsah databßze dokud ji u╛ivatel nepotvrdφ), co╛ umo╛≥uje v p°φpad∞ krachu databßze, Φi systΘmu zajistit konzistenci dat - p°i startu se provede zrestaurovßnφ pr∙b∞hu transakcφ.

P°φtup k databßzφm je umo╛n∞n standartn∞ p°es ODBC, Φi JDBC, umo╛n∞no je spojenφ p°es SQL klienta a nßstroje fy SoftwareAG (Bolero,..). Na obrßzku uvedenΘm nφ╛e je vid∞t struktura p°φstupu k dat∙m databßze.

DatabßzovΘ disky se sklßdajφ z prostoru obsahujφcφho samoz°ejm∞ samotnß data a dal╣φ "pomocn²ch" jako jsou logovacφ, pracovnφ a prostor p°φkaz∙. Nad touto Φßstφ pracuje jßdro(-a) databßze, kterΘ uvedenΘ prostory zpracovßvß a pou╛φvß. Cel² proces prßce jßdra nad databßzov²mi disky je slo╛it∞j╣φ, ale umo╛≥uje n∞kterΘ vymo╛enosti, kterΘ u "lehΦφch" databßzφ nenaleznete.

Poslednφ dobou se Abadas sna╛φ zam∞°it na podporu www server∙, spoluprßci s XML databßzemi. V²voj m∙╛ete poznat i na utilitkßch standardn∞ dodßvan²ch s Adabasem, v∞t╣inou duplicitnφch, z nich╛ grafickΘ funkΦn∞ nahradily textovΘ. Adabas je multiplatformnφ aplikace, transakce mohou probφhat v r∙zn²ch SQL dialektech (Adabas, Ansi, Oracle), podporuje databßzovΘ procedury a funkce, temporary tabulky a subtransakce. Podrobn∞ji se s administracφ a s utilitami seznamφme v dal╣φch kapitolßch.

LicenΦnφ politika je vedena p°es poΦet simultßnnφch u╛ivatel∙ databßze, kdy omezenφ se provßdφ ji╛ p°i vytvß°enφ databßze. Pro studijnφ a seznamovacφ pot°eby je poΦet t∞chto u╛ivatel∙ omezen na 3.

┌vod do DB s p°ihlΘdnutφm k Adabasu

Databßze ovlßdajφ sv∞t - ka╛d² se jist∞, aΦ v∞domky Φi nev∞domky, setkal s n∞jakou tou databßzφ. TΘm∞° v╣em Linuxßk∙m hned vyskoΦφ p°ed oΦi mysql, ORACLE. Tento serißl se mß zab²vat ADABASem, jednou z t∞ch mΘn∞ znßm²ch databßzφ, o kterΘ je t°eba sly╣et, ale v praxi u╛ mßlokdy vid∞t.

┌vodem bude vhodnΘ pro ty, kte°φ o databßzφch sly╣eli n∞co zpovzdßlφ a cht∞jφ si vyzkou╣et instalaci a n∞kter² p°φklad uveden² dßle, napsat, o co jde, a co se t²kß i ADABASu: Databßze (podobn∞ jako file systΘm) obsahuje urΦit²m zp∙sobem uspo°ßdanß data a toto uspo°ßdßnφ se musφ dßt popsat souborem urΦit²ch pravidel (u "lep╣φch" databßzφ i popisem restrikcφ a dal╣φch v∞cφ). Pro u╛ivatele je d∙le╛itß ta druhß Φßst, tj. znalost t∞ch pravidel, proto╛e teoreticky je jedno, kde a jak jsou data ulo╛enß, ale na zßklad∞ pravidel musφ b²t tato data dostupnß (tzn. s mo╛nostφ v²b∞ru, aktualizace, smazßnφ atd.). Tato dostupnost by se m∞la t²kat r∙zn²ch mno╛in dat, kterΘ jsou popisovßny t°eba logick²mi operßtory.

N∞kterΘ z databßzφ si vystaΦφ s v²╣e uveden²m principem uklßdßnφ dat. Databßze "vy╣╣φho" typu navφc uplat≥ujφ dal╣φ pravidla a majφ dal╣φ mo╛nosti: mezi n∞ pat°φ i o╣et°enφ duplicit ve sloupcφch (restrikce zvanß unique key constraint) Dal╣φ restrikce primary key constraint je v podstat∞ kombinace restrikcφ not null a unique constraint. Nßzev not null restrikce napovφdß, ╛e hodnota v danΘm sloupci nesmφ b²t prßzdnß. Restrikce foreign key je vztahovß (╛e by od slova relation?) a umo╛≥uje existenci ve sloupci tabulky pouze t∞m hodnotßm, kterΘ jsou uvedeny v jinΘm sloupci (jinΘ tabulky). Mo╛nß to vypadß jako zbyteΦnost, ale v p°φpad∞ databßzφ s vφce ne╛ jednou tabulkou se tyto restrikce hodφ a m∙╛ou udr╛et smysluplnost dat pohromad∞. Je╣t∞ jednou p°ipomφnßm, ╛e tyto restrikce hlφdß sama databßze a nenφ nutno je n∞kde v PHP programovat extra.

Pro v∞t╣φ tabulky (asi se vßs to nebude t²kat, ale pro ·plnost dopl≥uji) se dajφ definovat p°i nßvrhu r∙znΘ indexy, kterΘ umo╛≥ujφ pracovat s tabulkou mnohem rychleji. Setkßte se s v²sledky m∞°enφ rychlosti vyhledßvßnφ v tabulce s a bez indexovanΘ polo╛ky, ale sami se m∙╛ete o tom p°esv∞dΦit v praxi (pokud mßte Φas, chu╗ a n∞jakΘ to mφsto na disku). StaΦφ vlo╛it cca 1M zßznam∙ do tabulky a zkusit vyhledat n∞kter² z nich. Bez indexovanφ polo╛ky podle kterΘ jste vyhledßvali se zaΦnete shßn∞t, jak tu "pomalou" databßzi zrychlit.

Jak jsem ji╛ zmi≥oval, n∞kterΘ "lep╣φ databßze" umo╛≥ujφ vylep╣it sv∙j chod r∙zn²mi indexy, zajistit bezporuchovost (integritu) dat vΦetn∞ managementu databßze (definovßnφ prostor∙, zßloh, dohled proces∙, prßce s domΘnami, vzdßlenß sprßva) a mo╛nost vyu╛itφ PL-SQL (Jazyk, kter² se neomezuje pouze na selecty, updaty, inserty a dal╣φ zßle╛itosti jazyka SQL, ale blφ╛φ se u╛ vy╣╣φm programovacφm jazyk∙m. Hlavn∞ umφ cykly, podmφnky a podobn∞.). Mezi n∞ pat°φ, podobn∞ jako ORACLE, i ADABAS a to m∙╛e b²t jeden z hlavnφch d∙vod∙, proΦ se u╛ivatel rozhodne prßv∞ pro ADABAS, namφsto v╣eobecn∞ oblφbenΘho mysql (podrobn∞ji se tabulkßm a p°φklad∙m m∙╛u v∞novat v p°φpad∞ zßjmu v samostatnΘm dφle o prßci s daty v databßzφch).

V p°φ╣tφm dφle si ADABAS nainstalujeme a nakonfigurujeme.

Odkazy a zdroje

Diskuse k tomuto Φlßnku

Datum: 6. 2. 2003 10:45
Od: Daniel Smolik
Titulek: ADABAS D stare zkusenosti

Je, to jsem si hezky zavzpominal. To uz bude tak 6 let co jsem zahledl akci firmy Software AG, ze prodavaji neomeznou verzi za asi 3000. Premluvil jsem lidi co jsem pro ne delal a db mi koupili.Byla to jeste libc5 vreze a ja mel linux s jadrem 1.2.13. Ale nejak to chodilo, ale mozna to bude tim, ze jsem tomu moc nerozumel, ale nikdy jsme si do oka nepadli. Dokumentace byla dost uboha proti tomu co znam u OS projektu. No jen udelat dump db a vratit ji zpatky byl porod. Ale je to uz dlouho dneska asi je vse jinak.

Datum: 6. 2. 2003 11:11
Od: Pedro
Titulek: ODBC, 4GL

Prave me ceka ukol dostat z ADABASu do neceho jineho (informix). ADABAS bezi na stroji, ke kteremu nemame pristup a jedine, co jsme k tomu dostali jsou ODBC drivery pro vsechny operacni systemy (ale jen od firmy Microsoft). Potreboval bych se nejak dostat k tabulkam v ADABASu treba z PHP. Jde to nejak treba pres projekt http://www.unixodbc.org ? Dodavatele nam v tomto nejak nepomuzou. Take me v clanku zaujala moznost 4GL - 4GL provozujeme na AIX/Informix, pokud by nekdo mel informace o tom, jak pristupovat ze 4GL nebo PHP k ADABASu, byl bych mu velmi vdecny (linux, aix) Pripadne i mailem na daemon(zavinac)svoboda(tecka)cz, diky moc za kazdou pomoc.

Datum: 6. 2. 2003 16:10
Od: Frantisek Vlacil
Titulek: doporucuji perl

z Linuxu se da nadherne pracovat s ADABAS pomoci Perl. V PHP je to jiste v blede zelenem to same?
modul Adabas.pm je - tedy doufam - i u kazde personal edition napr. v suse

hodne zdaru

PS: asi jsem uz 150-ty, ale presto se zeptam - da se rozumne psat i bez HTML-tags - pozn. starsi semestr.


(c) AbcLinuxu s.r.o.   Grafika: megadesign