31. 3. 1999

SAP investuje do RedHatu. Tak vΦera zn∞ly titulky na mnoha zpravodajsk²ch serverech. SAP je dal╣φm v °ad∞, p°ed nφm stejn² krok provedly spoleΦnosti jako t°eba Intel, IBM, Novell nebo Compaq. ObΦas se ╣φ°φ popla╣nΘ zprßvy o komercializaci Linuxu p°φpadn∞ o tom, ╛e se RedHat stßvß Linuxov²m Micro$oftem. Zkusme se dnes zamyslet nad tφm, jak se situace m∙╛e vyvinout.

┌pln∞ na zaΦßtek bych se rßd trochu zab²val my╣lenkou, jestli se Linux (chßpejme pod tφmto pojmem pouze jßdro a nikoliv aplikace nebo celΘ distribuce) m∙╛e stßt komerΦnφm operaΦnφm systΘmem. Osobn∞ se domnφvßm, ╛e je to velice nepravd∞podobnΘ. Je t°eba si uv∞domit, ╛e Linux ji╛ dßvno nenφ dφlem jedinΘho Φlov∞ka. V souboru CREDITS ze zdrojov²ch k≤d∙ kernelu je uvedeno vφce ne╛ 200 autor∙, kte°φ se v∞t╣φ Φi men╣φ m∞rou podφlφ na v²voji jßdra! P°esto╛e Linus Torvalds je nejvy╣╣φ autoritou pro rozhodovßnφ, co se v jßd°e objevφ a co ne, nenφ jedin²m vlastnφkem autorsk²ch prßv, co╛ prakticky znemo╛≥uje komercializaci primßrnφho zdroje. Z°ejm∞ je mo╛nΘ, aby n∞kdo vytvo°il komerΦnφ klon Linuxu, ale to u╛ by nebyl Linux. Vznikly by tak dv∞ samostatnΘ a navzßjem nezßvislΘ v∞tve v²voje. Proto se domnφvßm, ╛e nebezpeΦφ komercializace Linuxu nehrozφ.

Druh²m, ve v╣ech pßdech sklo≥ovan²m problΘmem je situace okolo spoleΦnosti Red Hat Software. Podle v╣ech odhad∙ je podφl distribuce Red Hat Linux na trhu 50 a╛ 70 procent. Jde tedy o bezkonkurenΦn∞ nejvlivn∞j╣φ spoleΦnost a jako takovß u╛ stojφ za pozornost a p°φpadn∞ n∞jakou tu investici velk²m softwarov²m nebo hardwarov²m gigant∙m, kte°φ samoz°ejm∞ hledφ utrhnout co nejvφce z lukrativnφho linuxovΘho kolßΦe. To ov╣em op∞t posiluje pozici Red Hatu a kruh se uzavφrß. Je ov╣em riziko tohoto stavu a╛ tak vysokΘ, jak se n∞kte°φ obßvajφ?
V╣echno bude asi zßle╛et na tom, jak moc se nechajφ ╣ΘfovΘ Red Hatu oslnit leskem pen∞z. Red Hat Linux je podle mΘho nßzoru dobrß distribuce (i kdy╛ se urΦit∞ najde mnoho lidφ, kte°φ mi budou oponovat). Nedomnφvßm se, ╛e by bylo mo╛nΘ ji vytknout n∞jakΘ monopolnφ praktiky. Samoz°ejm∞, ╛e urΦitΘ odli╣nosti od jin²ch distribucφ se najdou, ale konec konc∙, ╛ßdnΘ dv∞ distribuce nejsou shodnΘ do poslednφho detailu.
Ani kdyby ov╣em Red Hat Software podlehl vßbenφ ╣ustiv²ch dolßrk∙ a zaΦal se chovat nep°φstojn∞, nep∙jde podle mne o ╛ßdnou tragedii. ╚asto je Red Hat p°irovnßvßn k Micro$oftu. Ale to je dost zcestnΘ p°ipodobn∞nφ: oni p°eci nejsou v²robcem Linuxu. Pouze vezmou jßdro a aplikace, p°idajφ instalßtor a n∞kolik dal╣φch dopl≥k∙ a to je z jejich strany v╣e. V╣imn∞me si toho d∙le╛itΘho rozdφlu oproti Micro$oftu. Myslφte si, ╛e by arogance tΘto firmy byla mo╛nß, kdyby to byl pouze prodejce systΘmu jinΘho nezßvislΘho v²robce? Asi t∞╛ko. Linux je o mo╛nosti volby a tak to myslφm takΘ z∙stane, nezßvisle na vlivu tΘ Φi kterΘ firmy. Zkrßtka: nelφbφ se ti chovßnφ Red Hatu? Po°i∩ si Debian, Slackware, Turbo Linux... A nebo t°eba naopak.

A╗ to v╣e dopadne tak Φi onak, myslφm, ╛e katastrofickΘ scΘnß°e se nenaplnφ. Na poli Linuxu je zkrßtka po°ßd dost velik² prostor k manΘvrovßnφ. A o tom to je...

Autor: Michal Krause (jinΘ Φlßnky tohoto autora)
Sekce: R∙znΘ