Jak to bylo doopravdy?

19. 4. 1999on-line novΘ okno dom∙ p°edchozφ Φlßnek nßsledujφcφ Φlßnek

Tento Φlßnek je reakcφ na sΘrii Φlßnk∙ zve°ejn∞n²ch na serverech Sv∞t Namodro a «iv∞, kterß se zab²vala testy operaΦnφch systΘm∙ spoleΦnosti D.H. Brown Associates, Inc.

Tato spoleΦnost zve°ejnila v²sledky testu v n∞m╛ porovnßvala operaΦnφ systΘmy Windows NT Server 4.0 v provedenφ Enterprise Edition, "konvenΦn∞ vyvφjenΘ" unixovΘ operaΦnφ systΘmy IBM AIX 4.3.2, Compaq Tru64, HP-UX 11.0, SGI IRIX 6.5, Sun Solaris 7 a dßle dv∞ distribuce operaΦnφho systΘmu Linux - Red Hat Linux 5.2 (byla vydßna 2. listopadu minulΘho roku) a nov∞j╣φ distribuci Caldera OpenLinux 2.2. V²sledky testu byly publikovßny pod nßzvem "Linux: How Good Is It?". Testy operaΦnφch systΘm∙ jsou provßd∞ny dlouhodob∞ a do poslednφ verze zmi≥ovanΘ studie byly p°idßny i dv∞ zmφn∞nΘ linuxovΘ distribuce.

Kompletnφ v²sledky jsou k dispozici pouze za cenu $995, proto se tyto teze zaklßdajφ pouze na ΦßsteΦn²ch v²sledcφch zv∞°ejn∞n²ch na webovΘm serveru spoleΦnosti D.H. Brown. Cel² dokument mß celkem 16 stran a jsou v n∞m zmφn∞ny v╣echny aspekty, kterΘ souvisφ s vlastnφm testovßnφm, ale nikoli konkrΘtnφ v²sledky. Ostatn∞ tyto v²sledky ani spoleΦnost D.H. Brown zve°ejnit nem∙╛e (alespo≥ co se t²Φe licenΦφch ujednßnφ Windows NT, pouze po p°edchozφm pφsemnΘm povolenφ spoleΦnosti Microsoft).

Ve zmi≥ovanΘ zprßv∞ je n∞kolik fakt∙, kterΘ p°φmo kontrastujφ s jin²mi ve zprßv∞ uveden²mi fakty - nap°. jist∞ laskavΘmu Φtenß°i neuniklo, jak na v²stav∞ LinuxWorld Expo n∞kolik technik∙ jednΘ v²znamnΘ spoleΦnosti (IBM) demonstrovalo, ╛e s pomocφ n∞kolika poΦφtaΦ∙ (p°esn∞ji se sedmnßcti servery IBM Netfinity) s nainstalovanou distribucφ Red Hat Linux 5.2, zakoupenou den p°ed zahßjenφm v²stavy v supermarketu, dosßhlo v²konu porovnatelnΘho se superpoΦφtaΦi znaΦky Cray za neporovnateln∞ ni╛╣φ cenu. Naproti tomu se ve zprßv∞ spoleΦnosti D.H. Brown uvßdφ, ╛e Red Hat Linux zatφm nenφ p°ipraven pro nasazenφ jako v²poΦetnφ databßzov² cluster.

Dal╣φm zajφmav²m tvrzenφm je, ╛e "hnutφ Open Source stßle je╣t∞ musφ ukßzat, ╛e je schopnΘ konkurovat". Myslφm, ╛e testy spoleΦnosti NetCraft, kterΘ ukazujφ procentußlnφ zastoupenφ r∙zn²ch webov²ch server∙ na Internetu, jasn∞ ukazujφ, ╛e dominantnφm webov²m serverem je se stßle vφce ne╛ 50 procenty Open Source server Apache, na jeho╛ zßkladech chce spoleΦnost IBM stav∞t svΘ e-commerce aplikace a to dokonce i na platform∞ Microsoft Windows NT.


Vlastnφ testy spoleΦnosti D.H. Brown byly rozd∞leny do ╣esti Φßstφ:

T∞chto ╣est kategoriφ nebylo vybrßno nßhodn∞. Bohu╛el, podle mΘho nßzoru byla vynechßna jedna podstatnß kategorie a tou je bezpeΦnost, kterß jist∞ v enterprise °e╣enφch hraje dosti v²znamnou roli. BezpeΦnost je pro nasazenφ v podnicφch jednφm z nejd∙le╛it∞j╣φch faktor∙ (pomineme-li cenu °e╣enφ, ale tu vzhledem k cen∞ linuxov²ch distribucφ rad∞ji zanedbßme abychom byli objektivnφ). V╛dy╗ kdo by cht∞l, aby mu n∞kdo ciz², neznßm², mohl odcizit d∙le╛itΘ finanΦnφ Φi jinΘ informace? Asi nikdo a to je podle mΘho nßzoru neju╛╣φ mφsto zmi≥ovan²ch test∙. Kategorie bezpeΦnosti by jist∞ celkov²mi v²sledky dosti v²razn∞ zamφchala, proto╛e vßm je jist∞ znßmo s jak²mi intervaly jsou uve°ej≥ovßny patche (Φi service packy) jednotliv²ch operaΦnφch systΘm∙. Ty systΘmy, jejich╛ zdrojovΘ k≤dy jsou otev°enΘ (Open Source) jsou v tΘto kategorii mφrn∞ vp°edu, proto╛e bezpeΦnostnφ chyby mohou b²t nalezeny mnohem d°φve a mohou takΘ b²t i mnohem d°φve odstran∞ny. Velmi znßm²m faktem je, ╛e nap°. u tzv. chyby F00F, kterß postihla n∞kolik typ∙ procesor∙ spoleΦnosti Intel byl Linux jednφm z prvnφch operaΦnφch systΘm∙, kter² m∞l k dispozici opravu.


⌐kßlovatelnost

Kdy╛ jsem si Φetl obsah tΘto kapitolky v koneΦnΘ zprßv∞ o testovßnφ, nev∞°il jsem sv²m oΦφm - spoleΦnost D.H. Brown zde toti╛ porovnßvß naprosto neporovnatelnΘ. Ale postupn∞. Red Hat Linux i Caldera OpenLinux v testovan²ch verzφch obsahujφ linuxovΘ jßdro verze 2.0.x, kterΘ mß jistß omezenφ - p°iznejme si to. Nap°. velikost jednoho souboru je omezena na 2GB, velikost pam∞ti je omezena Φφslem o n∞co v∞t╣φm ne╛ 960MB (ve zprßv∞ se uvßdφ 1GB, co╛ je nesmysl, proto╛e v oblasti nad 960MB jsou ulo╛eny d∙le╛itΘ tabulky jßdra t²kajφcφ se mapovßnφ pam∞ti a tak tato oblast nem∙╛e b²t vyu╛ita.) Ov╣em ·prava na jßdro podporujφcφ dva gigabajty je trivißlnφ a je dokonce popsßna i v samotn²ch zdrojov²ch textech a jejφ nalezenφ na Internetu je otßzkou napsßnφ textu "linux memory 2GB" do jednoho z prohledßvaΦ∙ UseNet News (tak mne napadß, ╛e bychom mohli vyrobit takΘ Enterprise verzi Red Hat Linuxu).

Toto jsou opravdu nedostatky Linuxu, kterΘ vypl²vajφ z pou╛itΘ platformy. Intelovskß architektura je toti╛ postavena s maximßlnφm omezenφm adresovatelnΘ pam∞ti na 4GB a tak podpora vφce ne╛ 4GB je nemyslitelnß (alespo≥ v souΦasnΘ dob∞). Naproti tomu se ve zprßv∞ porovnßvajφ linuxovΘ distribuce s jin²mi operaΦnφmi systΘmy na jin²ch platformßch, kde toto omezenφ nenφ. Jak lacin² a zßrove≥ nesmysln² argument, kter² budou dßle pou╛φvat lidΘ, kte°φ prost∞ nerozumφ technickΘ strßnce v∞ci a slep∞ jdou za tφm, co jim n∞kdo °ekl Φi napsal.

V odstavci o podpo°e SMP je dal╣φ fakt, ╛e Linux ve verzφch 2.0.x obsahoval pouze jednoduch² zßmek kolem kritick²ch sekcφ a tak pokud se jßdro nachßzelo v n∞kterΘ z kritick²ch sekcφ, nemohl ╛ßdn² jin² procesor pracovat. To v╣e se tΘm∞° dokonale zm∞nilo ve verzi 2.2.x, kdy je ji╛ vet╣ina operacφ zamykßna na co nejkrat╣φ dobu (tzv. fine-grained locking). Velice zajφmavΘ je tvrzenφ, ╛e Linux ve verzi 2.2.x obsahuje n∞co mezi 10 a╛ 100 zßmky. Co╛ je dosti mßlo v porovnßnφ s jin²mi systΘmy. Ale tvrzenφ, ╛e Linux mß 10 a╛ 100 zßmk∙ je dosti slabΘ. Bohu╛el konkrΘtn∞j╣φ Φφslo Φi men╣φ interval ve zprßv∞ uveden nenφ. Ale i tak je hodn∞ pravdy na tvrzenφ, ╛e v podpo°e SMP systΘm∙ je t°eba na Linuxu je╣t∞ hodn∞ ud∞lat. To je fakt. Zvlß╣t∞ n∞kterΘ ovladaΦe nejsou na vφceprocesorov²ch sytΘmech stabilnφ a neposkytujφ maximßlnφ v²kon - nap°. n∞kterΘ sφ╗ovΘ karty 3Com nebo °adiΦe Adaptec.


Spolehlivost, dostupnost a pou╛itelnost

Tato kategorie mne zajφmala nejvφce, proto╛e sßm pou╛φvßm distribuci Red Hat Linux na v╣ech mnou spravovan²ch systΘmech a byl jsem proto zv∞dav, zda se potvrdφ mΘ zku╣enosti, ╛e na dobrΘm a stabilnΘm hardwaru Linux b∞╛φ a b∞╛φ a╛ do tΘ doby, kdy je nutno upgradovat UPSku nebo t°eba p°idat pam∞╗. Naproti tomu pracovnφ stanice m²ch koleg∙ (Microsoft Windows NT 4.0 v provedenφ server nebo workstation) jsou velmi Φast²m zdrojem promarn∞n²ch chvil jejich vlastnφk∙. Velice podobn∞ jako Linux na tom jsou i v tΘto zprßv∞ nßz²vanΘ "konvenΦnφ" unixovΘ systΘmy. Zku╣enosti mßm pouze se systΘmy HP-UX, AIX, IRIX a Solaris, ale jejich stabilita je naprosto toto╛nß se stabilitou Linuxu. Jsem tedy zv∞dav.

Bohu╛el jsem ale zklamßn, testy v tΘto kategorii nebyly brßny p°φli╣ v ·vahu - ve zprßv∞ se uvßdφ, ╛e hlavnφm z d∙vod∙ jsou "povφdaΦky" o stabilit∞ r∙zn²ch systΘm∙. Velice by mne zajφmalo, jakΘ povφdaΦky. Snad modroobrazovkovΘ? Ale musφm autor∙m p°iznat, ╛e jsem je╣t∞ stejn∞ jako oni nevid∞l dostateΦn∞ objektivnφ testy, kterΘ by operovaly s pojmy jako "st°ednφ doba mezi v²padky" apod.


InternetovΘ funkce

Dal╣φ zajφmavou kategoriφ je porovnßnφ internetov²ch funkcφ jednotliv²ch testovan²ch operaΦnφch systΘm∙.

Ve zprßv∞ se uvßdφ, ╛e linuxovΘ distribuce a Windows NT (POZOR, stßle se mluvφ o Windows NT Enterprise Edition) majφ srovnatelnΘ "internetovΘ vybavenφ", ale stßle je╣t∞ zaostßvajφ za konvenΦnφmi unixov²mi systΘmy.

Bohu╛el jsem nedokßzal najφt rozumnΘ vysv∞tlenφ, proΦ se ve zprßv∞ porovnßvajφ operaΦnφ systΘmy Windows NT, Linux a je zmi≥ovßn Microsoft Site Server Commerce Edition a naopak ostatnφm systΘm∙m (nejen Linuxu) je up°ena jakßkoli komerΦnφ extenze. Nap°. pro operaΦnφ systΘm AIX je k dispozici Net.Commerce, ETill, pro Linux zase Minivend, Intershop Φi dal╣φ. Po p°eΦtenφ tohoto odstavce ve zprßv∞ spoleΦnosti D.H. Brown zaΦφnßm nab²vat pocitu, ╛e s nφ n∞co nenφ v po°ßdku.


DistribuovanΘ slu╛by pro nasazenφ v enterprise °e╣enφch

Zde mß Linux opravdu co dohßn∞t - ve zprßv∞ je zmφn∞n nap°. nedostatek podpory ve°ejn²ch klφΦ∙ (je mo╛nΘ stßhnout z Internetu, nenφ souΦßstφ distribucφ pouze z licenΦnφch d∙vod∙), transakΦnφho zpracovßnφ (alespo≥ jeden z databßzov²ch server∙ pro Linux transakce podporuje) a podpora virtußlnφch privßtnφch sφtφ (mo╛nß se m²lφm, ale nepou╛φvß v∞t╣ina Φesk²ch provider∙ na tvorbu VPN prßv∞ Linux a systΘmy spoleΦnosti Cisco a tedy IP GRE tunely?).

Velice zajφmav²m argumentem je, ╛e Windows NT (resp. Advanced Server) obsahujφ optimalizovanou podporu Javy. Po p°eΦtenφ tohoto v²roku zaΦφnßm pochybovat nad tφm, co se vlastn∞ testovalo. ╚eskΘ zpravodajskΘ servery psaly o Microsoft Windows NT, testy probφhaly na Microsoft Windows NT Enterprise Edition, ale argumenty pochßzejφ z Advanced Serveru nebo od Site Serveru. To zavßnφ a╛ nerovn²mi podmφnkami.

Ostatn∞ u podobn²ch test∙ se nenφ ani Φemu divit, staΦφ si p°eΦφst testy spoleΦnosti Mindcraft porovnßvajφcφ Windows NT a Netware a nßsledn∞ takΘ reakci spoleΦnosti Novell na uvedenß tvrzenφ (odkazy na tyto Φlßnky nech╗ si laskav² Φtenß° nalezne na serverech v²╣e zmφn∞n²ch).


Sprßva systΘmu

Tato kategorie p°inß╣φ zajφmavΘ v²sledky - a╛ neΦekanΘ. Po p°eΦtenφ p°edchozφch Φßstφ jsem si myslel, ╛e zde bude jasn² vφt∞zem bu∩ Microsoft Windows NT s GUI, kterΘ je na serveru spu╣t∞no neustßle (asi aby nezabφralo pam∞╗ p°i op∞tovnΘ spu╣t∞nφ, ale neustßle) nebo administrativnφ prost°edky spoleΦnosti HP (SAM) Φi AIXov² SMIT. Byl jsem ale velmi p°ekvapen - byl toti╛ vyzvednut nßstroj linuxconf, kter² umo╛≥uje konfigurovat podstatnou Φßst vlastnostφ distribuce Red Hat Linux. ProΦ jsem byl p°ekvapen? Mo╛nß jsem "jin²" ne╛ lidΘ, kte°φ provßd∞li testy v tΘto kategorii, ale v╛dy, kdy╛ nainstaluji nov² systΘm zalo╛en² na distribuci Red Hat Linux, provedu p°φkaz

rpm -e linuxconf

a tedy tento administrativnφ prost°edek sma╛u. Ale jak jsem ji╛ napsal, asi jsem "jin²" a hledßm v pojmu "Sprßva systΘmu" jin² v²znam ne╛ klikßnφ na ikonkßch.

A╛ zarß╛ejφcφ je tvrzenφ o mo╛nosti nainstalovat Linux metodou KickStart. Abych osv∞tlil o co jde - jednß se i instalaΦnφ metodu, kterß je vhodnß zvlß╣t∞ v p°φpad∞, kdy╛ instalujete v∞t╣φ mno╛stvφ poΦφtaΦ∙ v tΘm∞° shodnΘ konfiguraci. Proces se velmi zjednodu╣φ tφm, ╛e si podrobn² popis instalace zaznamenßte na disketu ve stanovenΘm formßtu a p°i instalaci si zvolφte instalaΦnφ metodu KickStart - ta za vßs poΦφtaΦ kompletn∞ nainstaluje a u╣et°φ vßm tak spoustu Φasu. Tuto mo╛nost jsem postrßdal hlavn∞ u Windows NT, kdy╛ jsem spoleΦn∞ s kolegy instaloval celou poΦφtaΦovou uΦebnu. Ve zprßv∞ je ov╣em napsßno, ╛e jde o vlastnost umo╛≥ujφcφ vzdßlenou konfiguraci...

Linuxu je vytknut chyb∞jφcφ sprßvce logick²ch oblastφ (LVM) a Windows NT zase postrßdajφ jakoukoli mo╛nou vzdßlenou administraci. To jsou fakta.


Podpora PC klient∙

Kategorie podpory stßvajφcφch klient∙ je peΦliv∞ rozd∞lena na podporu protokolu SMB (Samba) a na podporu Novel NetWare. Linuxov²m distribucφm nenφ co vytknout snad krom∞ toho, ╛e Red Hat Linux obsahoval star╣φ verzi Samby ne╛ OpenLinux. Op∞t velice zajφmavΘ je hodnocenφ Windows NT. Samoz°ejm∞ spoluprßce s Windows klienty je p°φmoΦarß, s Novel klienty takΘ (bohu╛el pouze s p°φdavn²m softwarem, kter² nenφ ve Windows NT EE p°ibalen). Op∞t m∞°φme dvojφm metrem. Podpora NFS v tΘto kategorii rad∞ji ani nebyla zmφn∞na. AFS taktΘ╛.


Tolik strohß fakta ze zprßvy spoleΦnosti D.H. Brown.


Nynφ bych se je╣t∞ chvφli rßd v∞noval jevu, kter² ji╛ del╣φ dobu sleduji. ZaΦφnß se toti╛ velmi rozmßhat - Linux je v poslednφ dob∞ (asi od roku 1997) m≤dnφm hitem, v kdejakΘm Φasopise si m∙╛eme p°eΦφst n∞co o Linuxu, o tom co podporuje a takΘ o tom, co je╣t∞ neumφ. Jß tyto Φlßnky sleduji velmi peΦliv∞ hned z n∞kolika d∙vod∙ - jednak jsem ╣Θfredaktorem linuxovΘho magazφnu LinuxovΘ noviny, dßle se ╛ivφm pracφ s Linuxem, psanφm Φlßnk∙ o Linuxu a korekturou linuxov²ch knih, a v∞nuji se popularizaci Linuxu u nßs v rßmci ╚eskΘho sdru╛enφ u╛ivatel∙ operaΦnφho systΘmu Linux a takΘ - a to je nejpodstatn∞j╣φ - nemßm rßd l╛i Φi polopravdy. V╛dy jsem bojoval za to, abychom se dozvφdali pravdu, celou pravdu a nic ne╛ pravdu. A proto v╣emi dostupn²mi prost°edky bojuji proti lidem jako je pan ...... ....... (laskav² Φtenß° nech╗ si dosadφ sßm) a jinφ, kte°φ si ani nedokß╛φ ov∞°it svß fakta a ihned plnφ svΘ databßzovΘ aplikace jen aby m∞li zφtra hladovφ Φtenß°i co Φφst, aby ud∞lali dostateΦn² poΦet hit∙ a takΘ impresφ. PßnovΘ, o tom ale Linux nenφ, najd∞te si jinΘho ob∞tnφho berßnka. Podobn∞ jako vy se chovala d°φve i spoleΦnost Microsoft, kterß ji╛ od podobnΘ taktiky upou╣tφ. Pouze vy na nφ setrvßvßte. Vzpamatujte se nebo vßm nez∙stanou ani ty imprese...

A abych svß tvrzenφ dolo╛il takΘ fakty tak dovolte, abych vßm v krßtkΘm p°φb∞hu ukßzal, jak asi m∙╛e vypadat den takovΘho jednoho redaktora.

P°ijde rßno do prßce, p°eΦte si v╣echny zpravodajskΘ servery ve sv∞t∞ a °ekne si: "Tak co t∞m Φtenß°∙m zφtra naservφruji? U╛ dlouho tady nebyla n∞jakß bomba. Hle, tady n∞kdo testoval Windows a Linux. A Linux je na tom dost ╣patn∞. Tak o tom n∞co napφ╣eme." A z v²╣e zmi≥ovanΘ zprßvy se ud∞lß Φlßnek s nßzvem "Linux stßle pozadu za konveΦnφmi Unixy". A hned v nadpisu autor ud∞lß jednu hrubku a je╣t∞ se dopustφ protizßkonnΘho jednßnφ, kdy╛ nezmφnφ, ╛e Unix je registovanß ochrannß znßmka. M∙╛e n∞co takovΘho ud∞lat opravdov² novinß°? Jß myslφm, ╛e nikoli. To m∙╛e ud∞lat pouh² internetov² pisßlek, honiΦ impresφ, ne novinß°. O tom, ╛e by si autor ov∞°il dostupnΘ ·daje i z jinΘho zdroje nem∙╛eme ani uva╛ovat - prost∞ jen bezhlav∞ opφ╣e to, co n∞kdo n∞kde zve°ejnil. Pokud to zve°ejnil v jazyce anglickΘm, tak to pouze p°elo╛φ. Ov╣em o ·rovni terminologie se dajφ takΘ vΘst v∞ΦnΘ spory. Bohu╛el unixovß terminologie je mφrn∞ odli╣nß od terminologie u╛φvanΘ v operaΦnφch systΘmech Windows (nemßme slo╛ky, ale adresß°e, pokud sdφlφme tiskßrnu z jinΘho poΦφtaΦe, vet╣inou °φkßme, ╛e je tiskßrna p°ipojena na poΦφtaΦi a nikoli poΦφtaΦ na tiskßrn∞ apod.). DrobnΘ nep°esnosti (nap°. IBM je Unix) a naprostß nepochopenφ nebo a╛ ·Φelovß zkreslenφ p∙vodnφho textu nejsou v²jimkou (ji╛ zmi≥ovanΘ testovanΘ produkty - nap°. ve FAQ k danΘmu testu je uvedeno, ╛e se netestovala Windows NT, ale Windows NT ENTERPRISE EDITION, ale auto°i jak na Sv∞t∞ Namodro, tak i na serveru «iv∞ tvrdφ pravφ opak).

P°edstavme si te∩ na chvφli, ╛e jsem jednφm z nich. Jsem internetov² pisßlek, honφcφ se z impresemi a p°eΦtu si Φlßnek, jeho╛ jedna v∞ta znφ: "Windows NT Server 4.0 Enterprise Edition still trails UNIX in every area except for PC client". Tato v∞ta je anglicky, ale je pouze vytr╛enß z kontextu. Co s nφ m∙╛e ud∞lat takov² pisßlek? Zkusme se zamyslet:

--- Φlßnek hypotetickΘho pisßlka ---

Windows NT stßle pozadu za UNIXy a tedy i za Linuxem

Studie spoleΦnosti D.H. Brown poprvΘ do svΘho dlouhodobΘho testovßnφ zahrnula i linuxovΘ distribuce Red Hat Linux 5.2 a Caldera OpenLinux 2.2. V jednom z odstavc∙ zprßvy o testovßnφ se m∙╛eme doΦφst, ╛e Windows NT stßle pokulhßvajφ za UNIXem skoro ve v╣ech oblastech.

--- Φlßnek hypotetickΘho pisßlka ---

Chßpete? Ani jedna le╛, pouze spousta polopravd. Aneb jak kdysi Patrick Zandl napsal na Mobil serveru - spoleΦnost EuroTel (RadioMobil) pokryla pra╛skΘ metro jako druhß, ale RadioMobil (EuroTel) byl a╛ p°edposlednφ.

Ale ji╛ dosti, nebudu se zbyteΦn∞ rozΦilovat a zvy╣ovat sv∙j krevnφ tlak. P°eji Vßm v╣em (opravdu v╣em, i internetov²m pisßlk∙m) p∞kn² a niΦφm neru╣en² den Φi noc.



RegistrovanΘ ochrannΘ znßmky pou╛itΘ v tomto textu jsou majetkem jejich vlastnφk∙. Tento text je voln∞ k dispozici v╣em internetov²m magazφn∙m, pokud jej cht∞jφ zve°ejnit, mohou tak uΦinit za p°edpokladu, ╛e text zve°ejnφ v plnΘ a nezm∞n∞nΘ podob∞.

Autorem je Pavel Janφk ml.. Autor se vzdßvß honorß°e za zve°ejn∞nφ tohoto Φlßnku ve prosp∞ch ╚eskΘho sdru╛enφ u╛ivatel∙ operaΦnφho systΘmu Linux a v╣ech u╛ivatel∙ Linuxu.

Autor: Pavel Janφk ml. (jinΘ Φlßnky tohoto autora)
Sekce: R∙znΘ

Diskuse

20. 4. 1999 19:12:24 - Jak to bylo doopravdy? Pavel J... (Daniel Docekal)
Jak to bylo doopravdy? Pavel Janik napsal Svetu Namodro sprosty dopis aniz by se obtezoval si uvedomit jedinou vec - Svet Namodro informoval o testech/nazorech jinych spolecnosti. Nedela nic jineho, nez pouze informoval o tom co se deje. Stejne tak informoval o tom co se deje mezi Linux komunitou a zverejnil velmi rozsahly clanek na toto tema. PO ziskani souhlasu jednoho z autoru anglicke analyzy nedostatku testu Linux vs. NT zverejnil i kompletni nezkraceny preklad tohoto clanku. Nevim co vic by jeste Pavel Janik chtel. Bohuzel, jedine na co se zmohl je sprosty dopis a ackoliv moc dobre vi o uverejnenych dalsich materialech, tvari se jako by nic takoveho neexistovalo - samozrejme, musel by se totiz omluvit a priznat ze nic neni tak cerne (nebo bile) jak by rad chtel.


on-line novΘ okno dom∙ p°edchozφ Φlßnek nßsledujφcφ Φlßnek