Historie poΦφtaΦ∙

Firma Apple klade d∙raz p°edev╣φm na celkov² v²kon dvojice Φlov∞k - poΦφtaΦ. Proto jsou jejφ poΦφtaΦe snadno ovladatelnΘ a navφc disponujφ vysok²m v²konem. Hlavnφ my╣lenkou p°i vzniku firmy byla touha m∞nit sv∞t. Proto nejen vylep╣uje stßvajφcφ technologie, ale zßrove≥ i tvo°φ zcela novΘ. Tato touha m∞nit sv∞t pomohla na sv∞t poΦφtaΦi Macintosh, kter² se stal ve v²poΦetnφ technice revolucφ. Apple se nejprve sna╛φ odhadnout, jak bude budoucnost vypadat a teprve potom vyvφjφ vhodnΘ technologie. Nakonec je nabφdne lidem, aby s nimi mohli lehce pracovat.

Steven Wozniak a Steven Jobs se kamarßdili u╛ na st°ednφ ╣kole. Oba se zajφmali o elektroniku a oba byli ve ╣kole pova╛ovßni za outsidery. Po ukonΦenφ ╣koly z∙stali v kontaktu, i kdy╛ ka╛d² zaΦal pracovat pro jinou spoleΦnost v Sillicon Valley. Wozniak pracoval pro Hewlett-Packard, Jobs pro Atari.

V roce 1979 se uskuteΦnila historickß nßv╣t∞va v Xerox PARC. Od tΘ doby pracoval Jobs se skupinou n∞kolika dal╣φch v²vojß°∙ na v²voji poΦφtaΦe Lisa, kter² m∞l stßt vzorem modernφho osobnφho poΦφtaΦe budoucnosti. B∞hem jeho v²voje vy╣lo najevo, ╛e Jobs mß sice perfektnφ nßpady, ale v oblasti personßlnφch vztah∙ mu to moc neklape. Proto byl z projektu Lisa odvolßn Mikem Markkulou, kter² byl prezidentem Apple a jednφm z hlavnφch akcionß°∙. Jobs se necht∞l vzdßt sv²ch plßn∙ a tak se pustil do v²voje poΦφtaΦe Macintosh, kter² se m∞l stßt levnou alternativou k poΦφtaΦi Lisa. Jeho cena m∞la b²t neuv∞°iteln²ch $500. I kdy╛ nakonec byla jeho cena skoro 5x vy╣╣φ, prodßval se velmi dob°e.

B∞hem krßtkΘ doby vy╣lo najevo, ╛e aΦkoli je Sculley schopn² a ·sp∞╣n² obchodnφk, o poΦφtaΦovΘm pr∙myslu toho moc nevφ. Proto se takΘ velmi brzy dostal do spor∙ s Jobsem. Jejich °e╣enφ v╣ak muselo poΦkat. Oficißlnφ ohlß╣enφ poΦφtaΦe Macintosh se blφ╛ilo, tak╛e Jobs tvrd∞ pracoval na tom, aby zφskal v²vojß°e, kte°φ by psali programy pro nov² stroj. Uv∞domil si toti╛, ╛e prßv∞ sotwarov² pr∙mysl rozhodne o ·sp∞chu Φi ne·sp∞chu Maca. P°edev╣φm jeho zßsluhou se po obrovskΘm ·sp∞chu poΦφtaΦ∙ Apple II poda°ilo zopakovat ·sp∞ch i s poΦφtaΦi Macintosh.

Po Jobsov∞ odchodu v kv∞tnu 1985 z∙stalo vedenφ Apple na bedrech Johna Sculleye. Za n∞kolik mßlo m∞sφc∙ byl v╣ak Apple nucen propustit 1/5 pracovnφch sil, skoro 1200 zam∞stnanc∙. SpoleΦnost takΘ zaznamenala svou prvnφ Φtvrtletnφ ztrßtu. Tyto okolnosti i Jobsova rezignace podryly d∙v∞ru v Sculleyho schopnosti jako CEO Apple.

Spindler p∙sobil jako CEO v Apple dva a p∙l roku. Za dobu svΘho p∙sobenφ za°φdil uvoln∞nφ licence na Mac OS n∞kolika spoleΦnostem vΦetn∞ Power Computing, kter² byl asi nej·sp∞╣n∞j╣φm klona°em. Mnoho lidφ ho v╣ak kritizovalo, ╛e byl p°φli╣ opatrn² p°i ud∞lovßnφ licencφ, tak╛e licenci na Mac OS zφskala pouze hrstka spoleΦnostφ. Za jeho p∙sobenφ ve funkci CEO se ale takΘ Apple dostal do ztrßty, co╛ ho nakonec stßlo k°eslo.

Hlavnφm ·kolem Amelia bylo dovΘst Apple op∞t k prosperit∞. B∞hem prvnφch 100 dnφ ve funkci CEO ohlßsil Amelio rozsßhlΘ zm∞ny ve struktu°e spoleΦnosti. SpoleΦnost se rozd∞lila na 7 samostatn²ch odd∞lenφ s tφm, ╛e ka╛dΘ odd∞lenφ bude odpov∞dnΘ za sv∙j vlastnφ zisk Φi ztrßtu. Vynalo╛il takΘ velkΘ ·silφ, aby v²vojß°i i u╛ivatelΘ byli lΘpe informovßni o aktußlnφm d∞nφ v Apple. AΦkoli Apple ohlßsil za prvnφ Φtvrtletφ 1996 ohromujφcφ ztrßtu 740 milon∙ $, poda°ilo se mu ji ve druhΘm Φtvrtletφ snφ╛it na 33 milion∙ $, Φφm╛ p°ekonal nep°φli╣ optimistickΘ odhady nejlep╣φch finanΦnφch expert∙. Ve t°etφm Φtvrtletφ dokonce vykßzal zisk 30 milion∙ $, Φφm╛ op∞t ╣okoval finanΦnφ experty p°edpovφdajφcφ op∞t ztrßtu. Ta v╣ak p°i╣la ve ΦvrtΘm Φtvtletφ.

Jobsova p°φtomnost byla znßmß stejn∞ rychle jako odkoupenφ firmy NEXT. Jobsova role se neustßle roz╣i°ovala. Bez CEO a s tak nφzkou cenou akciφ Apple jak ji╛ nebyla 5 let, bylo t°eba ud∞lat spoustu rozhodnutφ a nezb²valo mnoho Φasu. Jobs zaΦal d∞lat revoluΦnφ zm∞ny ve strukt∙°e Apple, vΦetn∞ ukonΦenφ podpory Newtona. Bylo uΦin∞no spousta prohlß╣enφ, nicmΘn∞ nev∞t╣φ bylo v Bostonu v srpnu 1997.

IBM je u╛ tΘm∞° 90 let synonymem technickΘ inovace, kvality a spolehlivosti. «ßdnß jinß firma nemß tolik nositel∙ Nobelovy ceny, ╛ßdnß jinß firma nedßvß tak velk² podφl z obratu na v²zkum a v²voj, ╛ßdnß jinß firma nemß ka╛doroΦn∞ takovΘ mno╛stvφ patent∙. Ne nadarmo se ╛ertem °φkß, ╛e je IBM a pak ostatnφ technologiΦtφ ohlodßvaΦi kostφ.

Vznik IBM se datuje k 15. lednu 1911, kdy byla v New Yorku zalo╛ena spoleΦnost s nßzvem CTR (Computing û Tabulating û Recording Company), ale jejφ p∙vod lze hledat ji╛ v roce 1890. V tΘ dob∞ vrcholila pr∙myslovß revoluce a USA byly zaplavovßny vlnami imigrant∙. Americk² ┌°ad pro sΦφtßnφ lidu v tΘ dob∞ vypsal grant na novΘ medody pro sΦφtßnφ lidu, proto╛e bylo z°ejmΘ, ╛e tradiΦnφ metody si s tφmto p°φlivem p°ist∞hovalc∙ neporadφ (na zpracovßnφ v²sledk∙ p°i p°edchozφm sΦφtßnφ v roce 1880 se podφlelo 1 500 ·°ednφk∙).