ôEKOLOGICK▌ D┘Mö

Obydlφ p°φrodnφch nßrod∙ v r∙zn²ch podnebn²ch pßsmech.

P°φvlastek "ekologick²" se pou₧φvß - prßvem a n∞kdy i neprßvem - pro nejr∙zn∞jÜφ technologie, v²robky, Φinnosti, zp∙soby hospoda°enφ, stavby a za°φzenφ. Pou₧φvß se takΘ ve spojenφ "ekologick² d∙m", Φφm₧ se rozumφ takov² d∙m, kter² se chovß Üetrn∞ ke svΘmu prost°edφ, vyvolßvß menÜφ nßroky na neobnovitelnΘ zdroje, je ·sporn² z hlediska spot°eby energie a vytvß°φ ₧ßdoucφ pohodu pro ₧ivot lidφ.
JeÜt∞ nep°φliÜ dßvno se v celΘm sv∞t∞ p°i projektovßnφ a v²stavb∞ obytn²ch dom∙ p°φliÜ k ekologick²m po₧adavk∙m nep°ihlφ₧elo. Kdy₧ byl d∙m budovßn v chladn²ch zem∞pisn²ch pßsmech, zv²Üilo se jeho vytßp∞nφ, a mohl pak mφt stejn∞ velkß okna jako n∞kde na jihu. Stejn² d∙m se postavil v tropech a jeho p°φliÜnΘ p°eh°φvßnφ se vyrovnalo vestav∞nφm klimatizaΦnφch za°φzenφ. Teprve zvyÜovßnφ cen energie v poslednφch letech a takΘ zrychlujφcφ se Φerpßnφ neobnoviteln²ch zdroj∙ paliv vedlo spolu s postupn²m uv∞domovßnφm si ekologick²ch aspekt∙ k poznßnφ, ₧e takovΘ domy nemohou b²t nadßle p°ijatelnΘ. Jist∞ k tomuto poznßnφ p°isp∞la i sv∞tovß populaΦnφ exploze a soust°e∩ovßnφ obyvatelstva do m∞st, vyvolßvajφcφ enormnφ nßroky na pot°ebu byt∙ a spot°ebu energiφ.
Stejn∞ jako nelze uplatnit jeden typ energeticky nßroΦnΘho domu ve vÜech podnebn²ch pßsmech, neexistuje jeden typ "ekologickΘho domu". Nenφ nßhodou, ₧e se lidΘ zaΦali znovu zajφmat o to, jak jejich dßvnφ p°edkovΘ budovali svΘ domy v dob∞, kdy pro n∞ byla harmonie s p°φrodou naprostou samoz°ejmostφ.
V blφzkosti zemsk²ch p≤l∙ budovali a dodnes budujφ lidΘ svß obydlφ tak, aby byla zajiÜt∞na co nejv∞tÜφ tepelnß izolace vnit°nφch prostor∙, kterΘ jsou dimenzovßny co nej·sporn∞ji. Krajnφm p°φpadem jsou eskymßckß obydlφ, kterß majφ pouze jeden otvor s tepeln∞ izolujφcφm zßdve°φm. Tento princip se pln∞ osv∞dΦuje u igl· ze sn∞hov²ch blok∙, kde je zajiÜt∞no p°ijatelnΘ vnit°nφ mikroklima bez vytßp∞nφ, jen pomocφ tepla vydßvanΘho lidsk²mi t∞ly.
V zem∞pisn²ch pßsmech polo₧en²ch blφ₧e k rovnφku se odpradßvna stav∞ly domy, kterΘ se sna₧ily co nejvφce vyu₧φt sluneΦnφ paprsky, p°inßÜejφcφ tepelnou energii. Jsou co nejvφce izolovßny proti severu nebo na ji₧nφ polokouli proti jihu a naopak vhodn∞ orientovßny ke slunci, kterΘmu se co nejvφce umo₧≥uje pronikßnφ do vnit°nφch prostor∙.
JeÜt∞ ji₧n∞ji jsou to domy, kterΘ jsou vhodn∞ °eÜen²mi st°echami chrßn∞ny p°ed p°φm²m pronikßnφm sluneΦnφch paprsk∙ v obdobφch letnφho tepla a naopak umo₧≥ujφ p°φstup slunce v dob∞, kdy je v chladn∞jÜφch obdobφch nφ₧e nad obzorem. V t∞ch krajinßch, kde jsou velkΘ tepelnΘ rozdφly mezi dnem a nocφ a zvlßÜt∞ mezi lΘtem a zimou, se odpradßvna pou₧φvalo zapouÜt∞nφ obydlφ do terΘnu, anebo jejich izolace tlust²mi vrstvami zeminy pokryt²mi travou - jak jsme si to ji₧ p°ipomn∞li z Vitruviova spisu.
V subtropick²ch pßsmech se v mφstnφ architektu°e op∞t uplat≥uje izolace proti pronikßnφ tepla. Omezujφ se vn∞jÜφ otvory staveb, obytnΘ mφstnosti se orientujφ do zastφn∞n²ch atriφ s vodnφmi plochami a chladiv²mi vodotrysky. BφlΘ a hladkΘ povrchy staveb odrß₧ejφ teplo a ·zkΘ uliΦky jsou v₧dy zastφn∞ny.
V tropick²ch pßsmech ji₧ nepomßhß ani silnß izolace. Setkßvßme se tam proto s lehk²mi stavbami, chrßn∞n²mi Üirok²mi st°echami p°ed p°φm²m pronikßnφm sluneΦnφch paprsk∙. St∞ny dom∙ umo₧≥ujφ trvalΘ prov∞trßvßnφ nejen okny, ale i zßm∞rn∞ perforovan²mi st∞nami p°i jakΘmkoliv sm∞ru v∞tru p°iΦem₧ se dßvß p°ednost orientaci tφm sm∞rem, odkud p°ichßzejφ v∞try nejchladn∞jÜφ.
JinΘ vlastnosti majφ obydlφ v kopcovitΘm terΘnu, kde je mo₧no na nßvrÜφch oΦekßvat veΦernφ chlad, a jinΘ op∞t v horsk²ch ·dolφch nebo na b°ezφch °ek a mo°φ. Poznßnφ a opravdovΘ pochopenφ lidovΘ moudrosti, vlo₧enΘ do t∞chto staveb, je velk²m inspiraΦnφm podn∞tem pro stavby, kterΘ se dnes naz²vajφ "ekologickou", "solßrnφ a "zelenou" architekturou nebo "alternativnφm stav∞nφm" Φi "biotekturou".
Energetick² princip, z n∞ho₧ se vychßzφ, je tzv. "solßrnφ projektovßnφ", jeho₧ podstatou je co nejlepÜφ vyu₧φvßnφ sluneΦnφho tepla. Toto solßrnφ projektovßnφ lze v podstat∞ d∞lit na pasivnφ a aktivnφ.
Pasivnφ solßrnφ stavby jsou ty, kterΘ nemajφ ₧ßdnß zvlßÜtnφ za°φzenφ, ale jsou °eÜeny tak, aby byly samy o sob∞ schopny vst°ebßvat a uchovßvat teplo ze Slunce pomocφ ji₧ popsan²ch opat°enφ, jako je orientace ke sv∞tov²m stranßm, tepelnß izolace a pod. Tato pasivnφ opat°enφ jsou velmi charakteristickß pro lidovΘ stavitelstvφ. Jejich principy jsou zaznamenßny nejen u Vitruvia, ale takΘ ve star²ch indick²ch traktßtech a Φφnsk²ch knihßch rit∙. V souΦasnΘ dob∞ se tato pasivnφ opat°enφ mohou zßm∞rn∞ zv²raz≥ovat nap°. budovßnφm tlust²ch zdφ uvnit° budovy, kterΘ neslou₧φ jako izolace proti vn∞jÜku, ale jako akumulßtory tepla.

	Funkce solßrnφho kolektoru.

Aktivnφ solßrnφ stavby se nespokojujφ pouze s tφmto osv∞dΦen²m souborem pasivnφch opat°enφ, ale uplat≥ujφ techniku, jejφ₧ hlavnφm poslßnφm je nejen snφ₧it spot°ebu energie, ale zßrove≥ co nejvφce omezit spot°ebu energie z nenahraditeln²ch zdroj∙. Mezi takovß za°φzenφ pat°φ nejen dnes ji₧ obecn∞ znßmΘ sluneΦnφ kolektory, ale takΘ tepelnß Φerpadla, vyu₧φvajφcφ teplo ze zemnφch vrt∙, vody nebo vzduchu, velkoobjemovΘ akumulßtory energie, za°φzenφ pro p°φmou p°em∞nu solßrnφ energie, v∞trnΘ elektrßrny apod. Lze sem za°adit i pou₧φvßnφ zimnφch zahrad pro zφskßnφ tepla.
Problematikou ekologick²ch dom∙ je dosavadnφ znaΦnß nßkladnost r∙zn²ch za°φzenφ na zφskßvßnφ tepla ze Slunce a tφm jejich dlouhodobß ekonomickß nßvratnost. UrΦitou zßbranou m∙₧e b²t nezvyk na stavby s t∞mito za°φzenφmi, co₧ vyvolßvß potφ₧e p°i jejich umφs¥ovßnφ a stavebnφm schvalovßnφ. To se ostatn∞ t²kß i jin²ch za°φzenφ, jako jsou netradiΦnφ zp∙soby ΦiÜt∞nφ odpadnφch vod, kompostovacφ suchΘ zßchody, recirkulace vody atd.
V naÜem zem∞pisnΘm pßsmu, kde je pr∙m∞rnß doba sluneΦnφho svitu 1600 a₧ 2 200 hodin za rok, dopadß za tuto dobu kolmo na 1 m² plochy 800 -1000 kWh, co₧ je charakteristickΘ pro celou st°ednφ Evropu. Ve srovnßnφ s tφm je to nap°. na Saha°e 2 500 kWh a v subtropick²ch pßsmech, kde je n∞kde a₧ 300 sluneΦnφch dn∙ v roce, tΘm∞° 2 000 kWh. Tyto rozdφly jsou tak znaΦnΘ, ₧e v ji₧n∞ji polo₧en²ch zemφch, kde jsou navφc nßroky na vytßp∞nφ mnohem ni₧Üφ, lze poΦφtat se skuteΦn²mi solßrnφmi domy a takΘ s efektivnostφ velk²ch sluneΦnφch elektrßren. U nßs majφ takovΘ stavby v souΦasnΘ dob∞ p°evß₧n∞ experimentßlnφ rßz a slou₧φ jako ukßzkovΘ objekty jednotliv²ch v²robc∙ t∞chto za°φzenφ a p°φpadn∞ projektant∙ nebo stavitel∙ takov²ch budov.
Ji₧ dnes p°i ochran∞ obytnΘho domu p°ed v∞trem, izolacφ st∞n, ·sporn²m v∞trßnφm, orientacφ budovy a mφstnostφ k jihu lze uÜet°it a₧ 35 % veÜkerΘ spot°ebovanΘ energie. P°i pou₧itφ zimnφ zahrady nebo zasklenΘ lod₧ie jako zdroje tepla to m∙₧e b²t a₧ 50 %, p°iΦem₧ jejφ z°φzenφ zvyÜuje stavebnφ nßklady o 10 %. Zimnφ zahrada p°itom funguje jako p°itßp∞nφ ve sluneΦn²ch dnech podzimu a jara, v zim∞ spφÜe jako izolace.

F. Hundertwasser: Obytn² d∙m ve Vφdni, kter² je p°φkladem neobvyklΘho °eÜenφ obytnΘho prost°edφ se snahou o jeho obohacenφ p°φrodnφmi prvky a dosa₧enφ rozmanitosti.

┌spora energie, kterß se p°φmo promφtß do ·spory finanΦnφch prost°edk∙, nenφ aktußlnφm tΘmatem pouze u nßs. Velkß pozornost se jφ v∞nuje nap°φklad v USA, kterΘ jsou nejv∞tÜφm spot°ebitelem energie na sv∞t∞ nejen co do objemu, ale i co do podφlu na 1 obyvatele. ┌spornΘ programy vychßzejφ z nßzoru, ₧e urΦit² objem energie, kter² lze zφskat ·sporami spot°eby, je lacin∞jÜφ, ne₧ p°i jeho zφskßnφ v²stavbou novΘ elektrßrny. Mezi argumenty se nap°. uvßdφ, ₧e snφ₧enφ spot°eby energie na polovinu ve vφce ne₧ 70 milionech americk²ch dom∙ a byt∙ by znamenalo uÜet°it dv∞ t°etiny dovozu nafty z BlφzkΘho v²chodu.
N∞kterΘ americkΘ univerzity a dalÜφ instituce Ükolφ tzv. domovnφ "detektivy", "auditory" nebo "lΘka°e", kte°φ na komerΦnφm zßklad∞ provßd∞jφ pr∙zkumy energetick²ch bilancφ a tepeln²ch vlastnostφ dom∙ a byt∙ a doporuΦujφ pot°ebnΘ ·pravy. Byly ji₧ vytvo°eny jednoduchΘ p°φstroje, kterΘ jsou nap°. schopny vyvolat um∞l² pr∙van, zjistit sm∞r a intenzitu proud∞nφ uvnit° bytu, ov∞°it funkci topn²ch agregßt∙ apod. Po takovΘm pr∙zkumu mohou nejjednoduÜÜφ ·pravy za n∞kolik stovek dolar∙ uspo°it kolem 20 % nßklad∙ domßcnosti na energii a vytßp∞nφ.
JeÜt∞ mnoho dalÜφch let budou tvo°it p°evahu bytovΘho fondu u nßs i v jin²ch zemφch ji₧ existujφcφ budovy, a proto budou mφt z hlediska energetick²ch ·spor rozhodujφcφ v²znam pasivnφ opat°enφ. SpoΦφvajφ ve zlepÜenφ tepeln∞ izolaΦnφch vlastnostφ staveb, jejich postupn²m vybavenφm energeticky ·sporn∞jÜφmi a efektivn∞jÜφmi otopn²mi systΘmy, spot°ebiΦi a samoz°ejm∞ tΘ₧ m∞°idly spot°eby vÜech energetick²ch a tepeln²ch mΘdiφ. To vÜak neznamenß, ₧e nenφ t°eba daleko intenzivn∞ji usilovat o vyu₧φvßnφ obnoviteln²ch zdroj∙ energie a jejich uplatn∞nφ i ve sfΘ°e bydlenφ.
Nechceme p°ece dojφt do situace, kterou lφΦφ v∞deckofantastickΘ romßny z doby tzv. energetickΘho Üoku v 70. letech, kdy si lidstvo poprvΘ opravdu uv∞domilo, ₧e fosilnφ zdroje energie nejsou nevyΦerpatelnΘ. V t∞chto romßnech se popisuje lidskß spoleΦnost, kterß sv²m rozma°il²m chovßnφm stojφ na hranici vyΦerpßnφ zdroj∙ a nezb²vß jφ ne₧ ruÜit vÜechna energii spot°ebovßvajφcφ za°φzenφ, omezovat veÜkerou dopravu a p°est∞hovßvat se do n∞kolika jeskynφ, v nich₧ by jeÜt∞ bylo mo₧no udr₧ovat k ₧ivotu lidφ pot°ebnou teplotu.