ENERGETICKY ┌SPORN╔ PROJEKTOV┴N═

Racionßlnφ spot°eba a p°φpadnß ·spora energie zßvisφ na vÜech vlastnostech obytnΘ stavby, a proto se o v²sledku rozhoduje od samΘho poΦßtku p°i projektu obytnΘho domu. Obytn² d∙m a byt musφ p°edevÜφm slou₧it sv²m obyvatel∙m, musφ jim poskytovat vhodnΘ prost°edφ pro ka₧dodennφ ₧ivot, pro oddech i prßci a vzd∞lßvßnφ. Pro tyto ·Φely musφ mφt byt dostatek ·Φelov∞ diferencovan²ch prostor∙, musφ b²t vybaven p°φsluÜn²mi za°φzenφmi a musφ sv²m obyvatel∙m poskytovat dobrΘ vnit°nφ mikroklima. Kvalita bydlenφ p°itom nezßvisφ jen na samotnΘm bytu, ale i na prost°edφ, kterΘ ho obklopuje.

Vliv uspo°ßdßnφ obytn²ch blok∙ na tepelnΘ ztrßty byt∙.

V∞tÜina obyvatel by jist∞ dala rad∞ji p°ednost ₧ivot∞ v rodinnΘm dom∞ uprost°ed zahrad a cht∞la by mφt co nejblφ₧e do p°φrody, avÜak zßrove≥ by necht∞la ztratit v²hody m∞sta, zvlßÜt∞ v dostupnosti ve°ejnΘ dopravy, obchod∙, slu₧eb, Ükol, zdravotnick²ch za°φzenφ, kulturnφch za°φzenφ apod. Dnes, p°i zavßd∞nφ tr₧nφch cen za veÜkerΘ s bytem spojenΘ slu₧by, p°istupuje k ·vahßm o nßkladech na po°φzenφ bytu stßle d∙razn∞ji v∞domφ toho, ₧e takΘ provoz bytu vΦetn∞ spot°eby energie n∞co stojφ. Podle studiφ v sousednφm Rakousku Φinφ jen v²daje na vytßp∞nφ a₧ 25 % m∞sφΦnφch nßklad∙ na provoz domßcnosti. Nenφ proto nßhodou, ₧e se v∞nuje stßle vφce pozornosti takovΘmu °eÜenφ rodinn²ch dom∙ a byt∙, kterΘ jsou co nej·sporn∞jÜφ z hlediska energetickΘ spot°eby a omezenφ ztrßt.
Pokud oznaΦφme tepelnΘ ztrßty voln∞ stojφcφho domu jako 100 %, pak p°i ΦßsteΦnΘm zapuÜt∞nφ tohoto domu do terΘnu a jeho zakrytφ zatravn∞nou st°echou klesajφ tyto ztrßty na Φtvrtinu. Jin²m zajφmav²m ·dajem z n∞meck²ch v²zkum∙ je zjiÜt∞nφ, ₧e p°i vn∞jÜφ teplot∞ vzduchu 28 ░C se v lΘt∞ bφlß, na zßpad orientovanß st∞na oh°eje na 36 ░C, zatφmco Φernß na 65 ░C. JeÜt∞ z°eteln∞jÜφ jsou tyto rozdφly u rovn²ch st°ech. V letnφ sluneΦnφ den se zatravn∞nß st°echa oh°eje na 20 ░C, zatφm co st°echa pokrytß Φern²m asfaltem a₧ na 100 ░C, co₧ mß podstatn² vliv na mikroklima uvnit° budovy i v jejφm okolφ. U zatravn∞nΘ rovnΘ st°echy kolφsß v lΘt∞ jejφ teplota mezi 10 - 20 ░C a v zim∞ mezi 0 ░C a₧ - 10 ░C. U st°echy z ΦernΘho asfaltu se teplota pohybuje v lΘt∞ mezi 20 - 80 ░C a v zim∞ mezi 0 ░C a₧ - 30 ░C.

Spot°eba energie v r∙zn∞ tepeln∞ °eÜen²ch domech.

V n∞kter²ch p°φpadech m∙₧e b²t v∞tÜφ oh°φvßnφ povrchu vhodnΘ a jindy op∞t ne₧ßdoucφ. Ve v∞tÜin∞ zemφ a takΘ v ╚R jsou zßkladnφ po₧adavky na tepelnou izolaci staveb urΦeny technick²mi normami, vychßzejφcφmi ze zajiÜt∞nφ tzv. tepelnΘ pohody u₧ivatel∙. Tato pohoda, kterß je obzvlßÜ¥ d∙le₧itou p°i dlouhodobΘm pobytu v urΦitΘm prostoru, je ovÜem tΘ₧ ovlivn∞na nßvyky lidφ a jejich zp∙sobem ₧ivota a m∙₧e b²t do urΦitΘ mφry v²sledkem otu₧ovßnφ.
V normßch se pou₧φvajφ pojmy jako tepeln² odpor konstrukcφ, a dneÜnφ p°edpisy jsou takovΘ, ₧e ji₧ nestaΦφ d°φve obvykl² po₧adavek, aby izolaΦnφ schopnosti vn∞jÜφch st∞n odpovφdaly izolaΦnφ schopnosti 45 cm tlustΘ zdi z pln²ch pßlen²ch cihel.

Celkov∞ lze po₧adavky na energeticky ·spornΘ a tφm i ekologicky vhodnΘ projektovßnφ a stav∞nφ shrnout do n∞kolika zßkladnφch bod∙.

	Termogram tepelnΘho vyza°ovßnφ panelovΘho domu.

Je to p°edevÜφm:
- znalost a maximßlnφ vyu₧φvßnφ fyzikßlnφch zßkon∙, kterΘ se t²kajφ tepeln²ch i jin²ch vlastnostφ hmot a konstrukcφ, nebo hlavnφch faktor∙ mikroklimatu,
- volba vhodnΘho pozemku z hlediska utvß°enφ terΘnu, orientace ke sv∞tov²m stranßm a p°evlßdajφcφm sm∞r∙m v∞tr∙,
- koncepce vnit°nφ dispozice (uspo°ßdßnφ mφstnostφ), umo₧≥ujφcφ energetickΘ ·spory p°i u₧φvßnφ bytu a vÜech agregßt∙ a spot°ebiΦ∙,
- volba stavebnφch hmot a konstrukcφ, umo₧≥ujφcφch p°φznivou vnit°nφ pohodu, dobrou tepelnou izolaci a nßslednou recyklaci,
- v²b∞r zp∙sob∙ technickΘho vybavenφ, kterΘ jsou co nejÜetrn∞jÜφ z hlediska energetick²ch nßrok∙ i zßsah∙ do p°φrodnφho prost°edφ.
- ·ΦelnΘ dimenzovßnφ zdroj∙ energie p°i v²stavb∞ objektu i p°i jeho u₧φvßnφ,
- omezenφ objem∙ tuh²ch odpad∙, odpadnφho tepla i zneΦiÜ¥ovßnφ ovzduÜφ a vody,
- vylouΦenφ Ükodliv²ch zßsah∙ do rozmanitosti rostlinnΘho a ₧ivoΦiÜnΘho sv∞ta na mφst∞ stavby,
- zaΦlen∞nφ objektu do okolnφ zßstavby a zvß₧enφ energetickΘho v²znamu mo₧nosti napojenφ na dßlkovΘ p°ivad∞Φe energie.

Tyto zßkladnφ po₧adavky se v konkrΘtnφm °eÜenφ jednotliv²ch bytov²ch staveb promφtajφ do vhodnΘho °eÜenφ tvaru a objemu budovy, ·Φinnosti izolace vn∞jÜφch st∞n, velikosti a °eÜenφ oken a dve°φ, vyu₧itφ urΦit²ch Φßstφ stavby pro konzervaci tepla a zastφn∞nφ bytu p°ed p°φliÜn²m p°eh°φvßnφm nebo naopak ochlazovßnφm.