ZTR┴TY ENERGIE

Dennφ pr∙b∞h teploty povrch∙ a) r∙zn²ch materißl∙, b) r∙zn²ch barev.

EnergetickΘ ztrßty p°i bydlenφ souvisejφ bezprost°edn∞ s vlastnostmi obydlφ i se zp∙soby jeho u₧φvßnφ. Kdy₧ si p°edstavφme byt jako urΦit² obestav∞n² objem - bez ohledu na to, zda je v nßjemnφm dom∞ nebo stojφ voln∞ jako rodinn² d∙m - pak je z°ejmΘ, ₧e zßkladnφm problΘmem budou tepelnΘ ztrßty. Zßle₧φ na tom, jak je byt proti vn∞jÜku izolovßn a kolik jeho povrch∙ je p°φmo ochlazovßno dotykem s vn∞jÜφm, v∞tÜinou chladn∞jÜφm ovzduÜφm. Zßle₧φ rovn∞₧ na tvaru a Φlenitosti stavby, proto₧e kompaktnφ hmota mß menÜφ povrch a je mΘn∞ ochlazovßna. TepelnΘ ztrßty jsou takΘ podstatn∞ ovlivn∞ny velikostφ a uspo°ßdßnφm otvor∙ oken a dve°φ, majφcφch v∞tÜinou mnohem horÜφ izolaΦnφ vlastnosti, a samoz°ejm∞ i zvyklostmi v∞trßnφ.
Samostatnou problematiku p°edstavujφ mnohapatrovΘ a v∞₧ovΘ bytovΘ domy, kterΘ jsou charakteristickΘ pro novß sφdliÜt∞ ve v∞tÜin∞ zemφ sv∞ta. U nich ka₧dΘ schodiÜt∞, v²tahovß Üachta nebo domem prostupujφcφ instalaΦnφ jßdro p∙sobφ jako komφn, kter² nasßvß vzduch z ni₧Üφch pater a vytlaΦuje jej z pater vyÜÜφch. Tomuto i z jin²ch hledisek nep°φznivΘmu efektu lze zabrßnit vhodn²m p°ed∞lenφm mezi n∞kter²mi patry.
Rozsah tepeln²ch ztrßt v²sti₧n∞ charakterizujφ nejnov∞jÜφ ·daje z Dßnska. Tam podrobn²mi m∞°enφmi zjistili, ₧e z celkovΘ hrubΘ spot°eby energie 815 PJ (petajoule = 10¹⁵ joule) v celΘ zemi p°ipadß na domßcnosti necel²ch 245 PJ a z toho 170 PJ na vytßp∞nφ vΦetn∞ p°φpravy teplΘ vody. Na p°φpravu teplΘ vody se spot°ebovßvß 10 -15 % energie p°ipadajφcφ na domßcnosti, p°iΦem₧ ve srovnßnφ s tφm v pr∙m∞ru 25 % dodanΘ energie se ztrßcφ st∞nami a okny byt∙ nebo dom∙.
V tΘ₧e zemi spoΦφtali, ₧e pr∙m∞rnß roΦnφ spot°eba energie na byt o rozloze 130 m² Φinφ v p°epoΦtu na litry nafty:

Nejp°ekvapiv∞jÜφ jsou rozdφly mezi star²mi a Üpatn∞ izolovan²mi byty a nov²mi, kterΘ jsou dob°e izolovßny. Ve skupin∞ Üpatn∞ izolovan²ch je pozoruhodn² znaΦn² rozdφl mezi voln∞ stojφcφm rodinn²m domem s velk²m ochlazovan²m povrchem a bytem v Φin₧ovnφm dom∞, kter² je p°ece jen chrßn∞n byty sousednφmi. I takov² byt vÜak vykazuje mnohem v∞tÜφ ztrßty, ne₧ dob°e izolovan² voln∞ stojφcφ rodinn² d∙m. Na rozdφl od Üpatn∞ izolovan²ch objekt∙ nejsou u dob°e izolovan²ch tak velkΘ rozdφly mezi rodinn²m domem a bytem v Φin₧ovnφm dom∞.

Rozdφly tepelnΘho re₧imu dom∙ se zd∞n²m a prosklen²m plßÜt∞m.

┌Φinn∞jÜφ je izolovßnφ z vn∞jÜku ne₧ z vnit°ku stavby, avÜak ·Φinnost jak²chkoliv izolacφ m∙₧e b²t naprosto zpochybn∞na vlhkostφ zdφ nebo tzv. tepeln²mi mosty, tvo°en²mi stavebnφmi dφly bez tepeln²ch izolaΦnφch schopnostφ. Jsou to nap°. ₧elezobetonovΘ nosnΘ konstrukce nebo r∙znΘ kovovΘ souΦßsti, prostupujφcφ z vn∞jÜku stavby a₧ do mφstnostφ. Izolace a tepelnΘ ut∞sn∞nφ dom∙ a byt∙ vÜak nesmφ ·pln∞ zamezit p°irozenΘmu d²chßnφ stavby, proto₧e by se byt stal neobyvateln²m a jeho st∞ny by zaΦaly vlhnout.
Tepeln²m mostem jsou i okna. Zßle₧φ na jejich konstrukci, ut∞sn∞nφ, na dvojitΘm Φi trojitΘm zasklenφ a samoz°ejm∞ p°edevÜφm na zp∙sobu v∞trßnφ. Za ·spornΘ °eÜenφ se pova₧uje v∞trßnφ pomocφ menÜφch otevφrateln²ch klapek. V poslednφ dob∞ se vyrßb∞jφ na okennφ skla f≤lie, u nich₧ se uvßdφ, ₧e mohou v lΘt∞ snφ₧it teplotu v mφstnosti tΘm∞° o 10 % a naopak v zim∞ snφ₧it ztrßty tepla sßlßnφm a₧ o 30 %.
Na tepeln²ch ztrßtßch dom∙ se r∙zn∞ podφlejφ jejich jednotlivΘ souΦßsti. Podle rakousk²ch m∞°enφ p°ipadß na okna a v∞trßnφ tΘm∞° 40 %, na vn∞jÜφ zdi 16 - 35 %, na ·nik tepla st°echou a₧ 15 % a podlahou sklepa u rodinnΘho domu a₧ 13 % veÜker²ch ztrßt. Podle t∞ch₧e statistik mß velk² vliv takΘ Üpatnß funkce a nevhodnΘ °eÜenφ otopnΘho systΘmu, kterΘ mohou vyvolßvat a₧ 25 % celkov²ch ztrßt tepla.

Vliv polohy domu v terΘnu na tepelnΘ ztrßty.

UrΦit² vliv majφ i tak zdßnliv∞ ned∙le₧itΘ v∞ci, jako je struktura a barva povrch∙ staveb, vΦetn∞ zp∙sobu vyu₧itφ ·zemφ v jejich okolφ. Teplo lΘpe odrß₧ejφ sv∞tlΘ a lesklΘ povrchy a naopak ho akumulujφ povrchy tmavΘ a matnΘ. Chladn∞ji je v mφstech, kde je v okolφ dom∙ zele≥ a trßvnφky, a naopak tepleji tam, kde jsou zpevn∞nΘ povrchy, zvlßÜt∞ kamenem, betonem nebo tmav²m asfaltem. N∞kterΘ stavebnφ materißly akumulujφ teplo a nßsledn∞ ho vydßvajφ do svΘho okolφ, zatφmco jinΘ nemajφ tyto vlastnosti.
Mnoho zßle₧φ na umφst∞nφ domu, nebo orientaci ke sv∞tov²m stranßm a krytφ vegetacφ. D∙m na nßvrÜφ je vφce ochlazovßn a naopak na ji₧nφm nebo zßpadnφm svahu se bude snadn∞ji vytßp∞t, proto₧e mu pomohou sluneΦnφ paprsky. Stejn∞ tak teplejÜφ jsou ty mφstnosti bytu nebo domu, kterΘ jsou orientovßny k jihu nebo zßpadu a naopak chladn∞jÜφ ty, kterΘ majφ okna na v²chod a zejmΘna na sever.
V naÜem zem∞pisnΘm pßsmu je nejlΘpe orientovat obytnΘ mφstnosti na jih nebo zßpad, lo₧nice na v²chod, aby nebyly veΦer p°eh°φvßny, a kuchyn∞, dalÜφ p°φsluÜenstvφ i spφ₧e na v²chod nebo sever. Ob²vacφ mφstnosti a d∞tskΘ pokoje by m∞ly mφt optimßlnφ teplotu 20 - 22 ░C, koupelny by m∞ly b²t o n∞co teplejÜφ a naopak lo₧nice a p°φsluÜenstvφ se spokojφ s 16 -18 ░C.

P∙sobenφ v∞tru na tepelnΘ ztrßty.

Podle proveden²ch propoΦt∙ lze docφlit zlepÜenφm izolace vn∞jÜφch st∞n domu nebo bytu asi 30 % ·spor spot°ebovanΘ energie. P°i zv²Üenφ teploty v mφstnostech o 1 ░C se zvyÜuje spot°eba energie o cel²ch 6 % a naopak p°i snφ₧enφ v celΘm byt∞ z 26 ░C na 20 ░C dosahujφ ·spory a₧ 40 %. UrΦitΘ radikßln∞jÜφ ·spornΘ programy doporuΦujφ, aby se nepou₧φvanΘ prostory domu a bytu v∙bec nevytßp∞ly, a pouze mφrn∞ temperovaly. DoporuΦuje se takΘ nap°. nevypouÜt∞t teplou vodu z vany, dokud nevychladne, proto₧e podle americk²ch v²zkum∙ takovß voda dokß₧e celou 1 hodinu oh°φvat mal² d∙m nebo byt. TotΘ₧ se t²kß teplΘ vody z praΦek nebo myΦek nßdobφ.
Velmi ·Φinn²m nßstrojem pro ·sporu tepla se jevφ instalovßnφ m∞°icφch p°φstroj∙, jejich₧ sledovßnφ vede u₧ivatele k zamyÜlenφ nad nutnostφ spot°eby energie a mo₧nostmi ·spor, kterΘ mohou dosahovat a₧ 25 %.
Podstatn²ch ·spor lze docφlit pou₧itφm modernφch otopn²ch systΘm∙, u nich₧ stupe≥ vyu₧itφ energie dosahuje a₧ 90 %, zatφm co u star²ch agregßt∙ Φinφ zhruba polovinu. Nezanedbatelnß procenta vykazujφ i srovnßnφ star²ch a nov²ch spot°ebiΦ∙ elekt°iny, jako jsou osv∞tlovacφ t∞lesa, va°iΦe, chladniΦky, vysavaΦe atd. Nezßle₧φ vÜak jen na parametrech t∞chto spot°ebiΦ∙, ale takΘ na tom, jak Φasto a jak²m zp∙sobem je rodina zvyklß na jejich pou₧φvßnφ a jak bohat∞ je jimi vybavena.