ENERGIE V DOM┴CNOSTI

╚lov∞k je tvorem, kter² mß velkou schopnost adaptace na nejr∙zn∞jÜφ podmφnky ₧ivota. Dokazuje to tφm, ₧e je schopen ₧φt na rovnφku i na severnφm p≤lu, existovat v podzemφ, ve vod∞ i v ovzduÜφ. TΘto svΘ vlastnosti d∞kuje lidstvo za to, ₧e mohlo osφdlit celou Zemi a postupn∞ ji stßle vφce ovlßdat. Je to dßno schopnostφ Φlov∞ka vyu₧φt vÜeho, co je pro n∞j p°φznivΘ, a zßrove≥ se uchrßnit p°ed nep°φzniv²mi vlivy.

Pr∙m∞rnΘ rozd∞lenφ spot°eby energie v domßcnostech ╚R (podle pr∙zkumu teplßrenskΘho sdru₧enφ).

Tato "emancipace", kterß je do urΦitΘ mφry vlastnφ i jin²m ₧iv²m tvor∙m, se u Φlov∞ka projevuje vyu₧φvßnφm ohn∞, oblΘkßnφm, pou₧φvßnφm nejr∙zn∞jÜφch nßstroj∙, stroj∙, nejr∙zn∞jÜφmi stavbami. Toto stßle z°eteln∞jÜφ odd∞lovßnφ od ostatnφ p°φrody je vÜak mo₧nΘ pouze za cenu v²roby a spot°eby stßle v∞tÜφch objem∙ energiφ.

U lidsk²ch obydlφ je energie nutnß pro v²robu a dopravu stavebnφch materißl∙, pro pßlenφ cihel, pro v²robu cementu a stavebnφho ₧eleza, pro v²robu vnit°nφch za°φzenφ ze d°eva, kov∙ i plast∙. Spot°ebovßvß se ji₧ p°i hloubenφ zßklad∙ obytn²ch dom∙, p°i provßd∞nφ staveb i p°i stavb∞ komunikacφ a in₧en²rsk²ch sφtφ.
Energie je spot°ebovßvßna nejen p°i v²stavb∞ obytn²ch dom∙, ale jeÜt∞ vφce p°i jejich pou₧φvßnφ. ObytnΘ Φtvrti jsou zp°φstup≥ovßny ve°ejnou dopravou, ulice jsou ΦiÜt∞ny a osv∞tlovßny, pod ulicemi p°itΘkß v potrubφch pitnß voda, kterß se musφ n∞kde Φerpat, Φistit, p°ivΘst do vodojem∙ a pak rozvßd∞t. Jin²m potrubφm se musφ odvßd∞t splaÜkovΘ vody, kterΘ se p°ed jejich vypouÜt∞nφm do vodnφch tok∙ musφ Φistit. Toto vÜe nenφ mo₧nΘ bez spot°eby stßle v∞tÜφho mno₧stvφ energie. Ta se krom∞ toho p°φmo p°ivßdφ do lidsk²ch obydlφ jako energie elektrickß nebo jako plyn, nafta i topnΘ oleje a je urΦena k p°em∞n∞ na teplo nebo k dalÜφ spot°eb∞ p°i u₧φvßnφ r∙zn²ch domßcφch p°φstroj∙.

	Pr∙m∞rnΘ rozd∞lenφ spot°eby elektrickΘ energie v domßcnostech SRN (podle spolkovΘho ministerstva hospodß°stvφ).

Ze sledovan²ch ·daj∙ vypl²vß, ₧e pr∙m∞rn² byt v Φin₧ovnφm dom∞ pot°ebuje roΦn∞ 60 - 90 GJ (gigajoul∙, tzn. 10⁹ joul∙), zatφmco rodinn² d∙m 90 -120 GJ. Jsou to ovÜem jen velmi orientaΦnφ ·daje, proto₧e nap°. v bytov²ch domech zßle₧φ mnoho na jejich dispozicφch a samoz°ejm∞ i vn∞jÜφ izolaci st∞n a rozm∞rech oken. U rodinn²ch dom∙ mß krom∞ toho vliv zejmΘna zp∙sob zastav∞nφ, proto₧e izolovan∞ stojφcφ domy jsou vφce ochlazovßny ne₧ domy °adovΘ. Zßkladnφ rozdφly vychßzejφ p°edevÜφm z objemu spot°eby na vytßp∞nφ, jejφ₧ podφl se v naÜem podnebnφm pßsmu pohybuje nad 55 % veÜkerΘ spot°ebovanΘ energie. Teplo slou₧φ nejen k vytßp∞nφ, ale i k oh°evu vody, kter² p°edstavuje dalÜφch tΘm∞° 25 %. Podle jin²ch ·daj∙ z ╚R p°ipadß na vytßp∞nφ 60 % a nap°. podle n∞meck²ch zjiÜt∞nφ a₧ 75 %. To znamenß, ₧e na vÜechny ostatnφ druhy spot°eby, jako je p°φprava jφdel, chlazenφ a mrazenφ potravin, pranφ prßdla, osv∞tlenφ, ₧ehlenφ atd., p°ipadß zb²vajφcφch necel²ch 25 %.
Pon∞kud jinß je struktura spot°eby nap°. v USA, kde se zejmΘna v poslednφ dob∞ rozÜi°uje klimatizace byt∙. Jestli₧e v polovin∞ naÜeho stoletφ m∞lo jen n∞co p°es 1 % vÜech dom∙ v USA klimatizaΦnφ za°φzenφ, pak koncem 80. let to bylo ji₧ vφce ne₧ 60 %. Podle tamnφch statistik p°ipadß na klimatizaci vφce ne₧ 10 % veÜkerΘ spot°eby domßcnostφ. N∞kolikanßsobn∞ vyÜÜφ je v USA i podφl spot°eby energie p°ipadajφcφ na drobnΘ spot°ebiΦe, kter²ch je v americk²ch domßcnostech podstatn∞ vφce ne₧ v Evrop∞. Proti naÜim zhruba 3 a₧ 4 % na chlazenφ a mra₧enφ p°ipadß v pr∙m∞rnΘ americkΘ domßcnosti na tento ·Φel 14 %. Je to dßno pou₧φvßnφm velkokapacitnφch mrazicφch box∙, v nich₧ se uchovßvajφ potraviny po mnoho t²dn∙. Naopak kuchy≥skΘ zvyklosti (polotovary, hotovß jφdla, jednoduchΘ recepty) zp∙sobujφ, ₧e spot°eba energie na p°φpravu jφdel je poloviΦnφ.

Energetickß bilance rodinnΘho domu.