BYDLEN═ S P╪═RODOU

Bydlenφ pat°φ po tisφciletφ - od doby, kdy se lidΘ rozhodli pro usedl² zp∙sob ₧ivota - k zßkladnφm pot°ebßm Φlov∞ka. Zp∙sob bydlenφ je p°itom ovliv≥ovßn civilizaΦnφm a kulturnφm v²vojem, dosa₧enou hospodß°skou ·rovnφ, specifick²mi zvyklostmi jednotliv²ch nßrod∙ a na neposlednφm mφst∞ p°φrodnφmi, zvlßÜt∞ klimatick²mi podmφnkami. ZejmΘna v dneÜnφ dob∞ jsou v²stavba i provoz lidsk²ch sφdel stßle nßroΦn∞jÜφmi na spot°ebu energie a dalÜφch p°φrodnφch zdroj∙. Tato skuteΦnost vede ke snahßm o energetickΘ ·spory, kterΘ jsou p°i vhodnΘm °eÜenφ obydlφ a ekonomiΦnosti stavby mo₧nΘ a zßrove≥ jsou ₧ßdoucφ z hlediska ochrany prost°edφ.

"Rozvr₧enφ soukrom²ch staveb bude sprßvnΘ tehdy, bude-li v n∞m p°edn∞ dbßno toho, v jak²ch krajφch Φi v jakΘm podnebnΘm pßsmu se stavby zaklßdajφ. Musejφ se toti₧ p°irozen∞ jednotlivΘ druhy staveb stav∞ti jinak v Egypt∞, jinak v Hispßnii, ne t²m₧e zp∙sobem v Pontu, odliÜn∞ v ╪φm∞ a rovn∞₧ i v osobit²ch pom∞rech ostatnφch zemφ a kraj∙, je₧to na jednom mφst∞ je zem∞ sluncem p°i jeho ob∞hu p°φmo tφsn∞na, na druhΘm mφst∞ je od n∞ho daleko vzdßlena a op∞t na jinΘm je ve sprßvnΘ st°ednφ poloze. Jako je tedy uspo°ßdßnφ vesmφru za°φzeno od p°φrody v r∙zn²ch vlastnostech nßsledkem sklonu zvφ°etnφkovΘho kruhu a sluneΦnφ drßhy vzhledem k zemskΘmu prostoru, prßv∞ tak se musφ zaklßdßnφ staveb °φditi z°ejm∞ krajinn²mi pom∞ry a r∙znosti podnebφ.
Na severu je pot°eba z°izovati budovy dob°e krytΘ pevnou vysokou st°echou, co nejvφce sev°enΘ a ne otev°enΘ, p°itom obrßcenΘ k tepl²m sv∞tov²m stranßm. Naproti tomu vÜak ve sluneΦnφm ₧ßru ji₧nφch kraj∙ musejφ se stav∞ti otev°en∞jÜφ a obrßcenΘ k severu a severov²chodu, pon∞vad₧ jsou vystaveny tφ₧ivΘmu horku. Tak se musφ napraviti um∞l²m zßkrokem to, Φφm na jednΘ stran∞ Ükodφ p°φroda. Rovn∞₧ v ostatnφch krajinßch je nutno upraviti v∞ci zp∙sobem, odpovφdajφcφm podnebn²m pom∞r∙m mφsta".

T∞mito slovy zaΦφnß v²klad o obytn²ch stavbßch ve dva tisφce let starΘm spisu Deset knih o architektu°e, jeho₧ autorem je antick² °φmsk² architekt Vitruvius. V jeho dφle se dovφdßme o zaklßdßnφ m∞st, o stavb∞ chrßm∙, ve°ejn²ch i obytn²ch budov, o stavebnφch hmotßch a konstrukcφch i o tehdejÜφch civilnφch a vßleΦn²ch strojφch.
MnohΘ Φßsti tohoto rozsßhlΘho spisu jsou v∞novßny vztahu k p°φrodnφm podmφnkßm, co₧ by asi dneÜnφ pisatel oznaΦil jako ekologickou tematiku. Najdeme zde ·vahy o v²b∞ru zdrav²ch mφst pro zaklßdßnφ m∞st a staveb, o orientaci ke sv∞tov²m stranßm a o v²znamu r∙zn²ch sm∞r∙ v∞tr∙. P°i zd∙raz≥ovßnφ hospodßrnosti stavby si Vitruvius vÜφmß dnes tak aktußlnφch problΘm∙ uchovßvßnφ p°φrodnφch zdroj∙ a energetick²ch ·spor nap°φklad nejkratÜφmi rozvody teplΘ vody, dobrou izolacφ st∞n apod.
P°φmo jako popis "ekologickΘho domu" p∙sobφ lφΦenφ obydlφ maloasijsk²ch Fryg∙, "kte°φ sφdlφ v stepnat²ch rovinßch a pro nedostatek les∙ majφ o stavebnφ d°evo nouzi, vyhledßvajφ si p°irozenΘ vyv²Üeniny zem∞, vyhlubujφ je odkopßnφm jejich st°ednφ Φßsti, prokopßvajφ do nich chodby a rozÜi°ujφ jejich prostory, pokud to povaha mφsta p°ipouÜtφ. Pak nad tφm svazujφ dohromady k∙ly a vytvß°ejφ z nich ku₧ele, kterΘ pokr²vajφ rßkosφm a chrastφm, a navrÜujφ nad obydlφmi co nejvyÜÜφ hromadu zem∞. Takto uzp∙sobenß p°φst°eÜφ poskytujφ velmi teplΘ zimy a velmi chladnß lΘta ".
Opus¥me vÜak Vitruvia, proto₧e v dneÜnφ dob∞ jsou po₧adavky na energetickΘ ·spory p°i bydlenφ jeÜt∞ mnohem aktußln∞jÜφ. V hospodß°sky rozvinut²ch zemφch p°ipadß na domßcnost 30 a₧ 40 % veÜkerΘ vyrobenΘ energie. Uvß₧φme-li, ₧e rozvinutΘ zem∞, v nich₧ ₧ije jen 22 % lidstva, vyu₧φvajφ p°ibli₧n∞ 70 % ve sv∞t∞ vyrßb∞nΘ energie, pak jen domßcnosti v t∞chto zemφch spot°ebovßvajφ tΘm∞° tolik, kolik Φinφ veÜkerß spot°eba energie 78 % lidstva v rozvojov²ch zemφch.