ENERGIE A JEJ═ P╪EM╠NY

"Ex nihilo nihil fit", prohlßsil p°ed stopadesßti lety lodnφ lΘka° J. R. Mayer (1814 -1878), kter² mß v²znamn² podφl na objevu zßkona o zachovßnφ energie. ╚esky to znamenß "z niΦeho se nic neud∞lß" a lidovß moudrost to vt∞lila do dneÜnφho rΦenφ "nula od nuly pojde". Toto poznßnφ se klubalo na sv∞t u₧ od dob Galileov²ch a v²sti₧n∞ je up°esnil M. V. Lomonosov v dopise adresovanΘm proslulΘmu matematikovi L. Eulerovi z roku 1748: "VÜechny v p°φrod∞ se vyskytujφcφ zm∞ny se d∞jφ tak, ₧e kdekoliv n∞co p°ibude, jinde toliktΘ₧ ubude. Jest to zßkon obecn², tak₧e se vztahuje i na zßkony pohybu.. " Pohyb je ovÜem projevem energie. Rozhodujφcφ zn∞nφ zßkona o zachovßnφ energie vΦetn∞ matematickΘho vyjßd°enφ pro vzßjemnΘ p°em∞ny energie bylo po staletφ trvajφcφm sporu fyzik∙ s filozofy vy°Φeno a₧ 23. Φervence 1847 na zasedßnφ BerlφnskΘ fyzikßlnφ spoleΦnosti z ·st n∞meckΘho v∞dce H. Helmholtze (1821-1894): "Jestli₧e t∞leso nebo hmotn² systΘm nepodlΘhajφ ·Φink∙m okolφ, pak souΦet kinetickΘ a potencißlnφ energie Φßstic, z nich₧ se sklßdß, z∙stßvß stßl²!"

Alternßtor ani turbφna, kterß jej pohßnφ, energii nevyrßb∞jφ, n²br₧ pouze p°em∞≥ujφ tepelnou a tlakovou energii pßry v mechanickou energii otßΦejφcφho se rotoru, kterß se indukcφ v cφvkßch statoru m∞nφ v elektrick² proud.

Porovnßte-li mezi sebou zmφn∞nΘ historickΘ v²roky, dosp∞jete k rozhodujφcφmu a naÜφ generaci ji₧ zcela v₧itΘmu poznatku: energii nem∙₧eme zφskßvat z niΦeho, energie ale nem∙₧e takΘ nikde zßhadn∞ mizet!
áá Jak Φasto se vÜak proti tΘto pravd∞ dopouÜtφme proh°eÜk∙ v °eΦi, v tisku, v televizi! Mluvφme o "v²rob∞ energie" nebo o tom, ₧e vlivem nφzkΘ ·Φinnosti spot°ebiΦ∙ se p°i sv²ch p°em∞nßch Φßst energie ztrßcφ! To je nejen nep°esnΘ, ale i hluboce nepravdivΘ!
áá Energie je, jak se to sprßvn∞ uΦφme ve fyzice, schopnost konat prßci. Mß r∙znΘ formy, tak₧e se projevuje nap°. jako mechanickß energie pohybu nebo polohy, jako teplo Φi energie zß°ivß. Za nejuniverzßln∞ji pou₧itelnou a nejΦistÜφ formu poklßdßme elekt°inu. Jako chemickou energii ji nejΦast∞ji uvol≥ujeme spalovßnφm r∙zn²ch paliv, kde₧to Üt∞penφm nebo sluΦovßnφm (tzv. f·zφ) atomov²ch jader Φerpßme energii jadernou. Z jednΘ do druhΘ formy lze energii nejr∙zn∞jÜφmi zp∙soby p°em∞≥ovat.
Prßv∞ tak jako Φerpadlo ve vodßrn∞ vodu nevyrßbφ, n²br₧ ji jen uvßdφ do pohybu, nevyrßbφ generßtor v elektrßrn∞ energii, n²br₧ pouze p°em∞≥uje mechanickou energii otßΦejφcφho se rotoru, pohßn∞nΘho turbφnou, v elektrick² proud. Nejde tedy o v²robu, n²br₧ o p°em∞nu! ╪et∞zec energetick²ch p°em∞n probφhß v nejrozmanit∞jÜφch podobßch kolem nßs. Teplo k vytvo°enφ pßry pro turbφnu v prßv∞ zmφn∞nΘ tepelnΘ elektrßrn∞ bylo zφskßno spßlenφm uhlφ, kterΘ v topeniÜti vydalo k oh°evu vody svou chemickou energii. Elekt°inu z elektrßrny pak ve vaÜφ domßcnosti vyu₧φvßte n∞kolika zp∙soby: ke svφcenφ (₧ßrovky m∞nφ elektrickou energii ve sv∞tlo tedy v energii zß°ivou), k va°enφ Φi vytßp∞nφ (p°em∞na na energii tepelnou), nebo pohßnφ nap°. elektromotor kuchy≥skΘho robotu (p°em∞na v energii mechanickou).
áá P°i ka₧dΘ takovΘ p°em∞n∞ musφ b²t ve smyslu zßkona o zachovßnφ energie "·Φet" vyrovnßn: p°φjem se musφ rovnat v²deji! Nenφ pravdou, ₧e by se p°itom Φßst energie n∞kam zßhadn∞ ztrßcela. Musφme um∞t hledat, do jakΘ jinΘ a obvykle nßmi nevyu₧itΘ podoby se "ztracenß" energie prom∞nila!