P╪E╚ERP┴VAC═ VODN═ ELEKTR┴RNY U N┴S

Elektrßrna èt∞chovice.

Prvnφ p°eΦerpßvacφ vodnφ elektrßrna na naÜem ·zemφ vznikla hned v poΦßtcφch ve°ejnΘ elektrizace roku 1930 na èumav∞ nedaleko Hojsovy Strß₧e, kde malß p°ehrada na ┌hlav∞ vytvo°ila spodnφ nßdr₧, odkud se voda p°eΦerpßvala do ╚ernΘho jezera v nadmo°skΘ v²Üi 1008 m. Jeho hladina kolφsala mezi Φerpßnφm a turbφnov²m provozem o pouhΘ 4 cm, tak₧e p°φrodnφ rßz jezera niΦφm neutrp∞l. Roku 1960 se s p°eΦerpßvßnφm skonΦilo, ale strojovna je hßjena jako vzßcn² skanzen!
Prvnφ velkß p°eΦerpßvacφ elektrßrna èt∞chovice II se spßdem 220 m a s um∞lou nßdr₧φ o obsahu 500 000 m³ na vrcholku kopce Homole byla uvedena do provozu roku 1947. Pou₧φvala dvojici t°φstrojov²ch soustrojφ s v²konem po 21 MW. Na svou dobu byla tato naÜe nejv∞tÜφ p°eΦerpßvacφ vodnφ elektrßrna pln∞ automatizovßna a odpadnφ teplo z chlazenφ bylo vyu₧ito mj. k oh°φvßnφ vody v nedalekΘm plaveckΘm bazΘnu. A₧ do ·nora 1991, kdy byla pro zastaralost PVE odstavena, vyrobila 1 650 000 MWh p°evß₧n∞ ÜpiΦkovΘ elektrickΘ energie. Vzhledem k vhodnosti mφsta i pou₧itelnosti hornφ nßdr₧e a potrubφ byla PVE èt∞chovice nßkladem 0,3 mld. KΦ rekonstruovßna. Ob∞ soustrojφ jsou nahrazena jedinou modernφ reverznφ rychlob∞₧nou turbφnou typu FR-180 z ╚KD Blansko s ob∞₧n²m kolem pr∙m∞ru 2,2 m a s hltnostφ 24 m³ vody za sekundu. Motorgenerßtor mß p°φkon 50 MW. Soustrojφ je ulo₧eno pod zemφ v betonovΘm bloku vysokΘm jako devφtipatrovß budova. Turbφna dosahuje pln² v²kon u₧ 100 s po vyslßnφ povelu, provoz °φdφ modernφ digitßlnφ systΘm SIMATIC. Z p∙vodnφch 50 % celkovß ·Φinnost novΘho soustrojφ vzrostla na 75 %. RoΦn∞ se poΦφtß s v²robou 62 GWh.

Rozvodna 110 kV v elektrßrn∞ èt∞chovice.

"╚eskß republika mß vhodnΘ p°φrodnφ podmφnky pro budovßni p°eΦerpßvacφch vodnφch elektrßren s dennφm turbφnov²m provozem od 3 do 7 hodin... " konstatovala studie V²zkumnΘho ·stavu energetickΘho v Praze z roku 1978, kterß v dob∞ dokonΦovßnφ PVE DaleÜice zve°ejnila dvacet lokalit, na kter²ch by bylo mo₧nΘ zejmΘna kv∙li rozvoji jadernΘ energetiky vybudovat pot°ebnΘ "sklady" na vyrovnßvßnφ odb∞rovΘho diagramu. Vybranß mφsta dßle uvßd∞nß disponujφ celkov²m v²konem 12 000 MW a mohla by roΦn∞ akumulovat a₧ 20 000 GWh z p°eΦerpßvßnφ:
Podle abecedy uvßdφme: Bradlo B²Φφ Skßla, Cukrovß Bouda, ╚es. Krumlov II, Hardegg, H°φm∞₧dice, K°ivoklßt-╚erven² Kßmen, Labskß, Po₧ßr, Raspenava, RejÜtejn, Sendrß₧, Skuhrov, SlavφΦ, Spßlov, Sv∞tlß hora, èumn² D∙l, VilΘmov a Zleb. S v∞tÜinou z nich vÜak ochrßnci p°φrody nesouhlasφ a k prosazenφ n∞kter²ch z°ejm∞ dojde a₧ p°φ nezbytnosti jejich v²stavby.

Elektrßrna DaleÜice.

Vφce·Φelovß PVE DaleÜice

Stavbu velkΘ vodnφ elektrßrny plßnovali vodohospodß°i v romantickΘm ·dolφ Jihlavy mezi T°ebφΦφ a IvanΦicemi ji₧ v t°icßt²ch letech. Teprve roku 1971 se zaΦaly stav∞t dv∞ hrßze. Sypanß, s rekordnφ v²Ükou 104 m jako hlavnφ, kterß zadr₧ela jezero se 127 mil. m³ vody, a o sedm kilometr∙ po proudu menÜφ betonovß, s v²Ükou 49 m. Ta vytvß°φ spodnφ nßdr₧, z nφ se voda p°eΦerpßvanß do hornφ nßdr₧e Φty°mi turbosoustrojφmi, poskytujφcφmi p°i turbφnovΘm provozu u₧iteΦn² v²kon 450 MW. ╚erpadlo i turbφnu tvo°φ jedinΘ ob∞₧nΘ kolo o pr∙m∞ru 6 m. Elektrßrna je schopnß jednu minutu po vyslßnφ impulzu dodßvat 450 MW ÜpiΦkovΘ energie. Provoz je automatizovßn a z dozorny je ovlßdßno i malΘ Kaplanovo soustrojφ o v²konu 1,23 MW v hrßzi spodnφ vyrovnßvacφ nßdr₧e Mohelno. Krom∞ re₧imu Φerpadlov² turbφnov² chod mohou turbosoustrojφ p°isp∞t i ke kompenzaci jalovΘho v²konu, co₧ soustava 400 kV, na kterou je PVE napojena, po₧aduje. Voda z nßdr₧e zßsobuje t°φkilometrov²m potrubφm chladicφ v∞₧e jadernΘ elektrßrny Dukovany. Vodohospodß°i si pochvalujφ, ₧e se zßsobou vody mohou zavla₧ovat okolnφ pozemky o rozloze 10 000 hektar∙. V nßdr₧φch se dob°e da°φ vysazen²m pstruh∙m a lipan∙m...

PVE DlouhΘ Strßn∞ (interiΘr).

PVE DlouhΘ Strßn∞

Uprost°ed Jesenφk∙, na toku °φΦky Divokß Desnß, se v kv∞tnu 1978 zaΦalo s v²stavbou naÜφ souΦasnΘ nejv²konn∞jÜφ PVE. Dolnφ nßdr₧ je p°φmo na toku, hornφ nßdr₧ pro 2,7 milionu m³ vody byla z°φzena v nadmo°skΘ v²Üi 1350 m. Podle p∙vodnφho projektu m∞ly spßd 536 m vyu₧φvat Φty°i vertikßlnφ t°φstrojovΘ jednotky o celkovΘm v²konu 600 MW. Stavba se protßhla, ale prßv∞ dφky tomu mohlo dojφt k modernizaci v rozhodnutφ pou₧φt jen dvou, zato nejmodern∞jÜφch a nej·Φinn∞jÜφch dvoustrojov²ch jednotek naÜφ v²roby, co₧ zv²Üilo celkovou kapacitu PVE-DlouhΘ Strßn∞ na 650 MW. S ohledem na ochranu p°φrody jsou soustrojφ i transformßtory zabudovßny do dvou podzemnφch jesky≥, z nich₧ strojovna je dlouhß 84 m a vysokß 50 m.

Hornφ nßdr₧.

DΘlka p°ivad∞Φ∙, tunel∙ a p°φstupov²ch Ütol p°esahuje 8 km. Francisovy reverznφ turbφny FR-10 z ╚KD Blansko majφ ob∞₧nß kola o pr∙m∞ru 453 cm. Elektrick² v²kon se z podzemnφ transformovny vyvßdφ kabely 400 kV zvlßÜtnφ Ütolou do rozvodny na povrchu. P°es nekonΦφcφ protesty "zelen²ch" se po odchodu stavba°∙ ukßzalo, ₧e malebn² kout Jesenφk∙ utrp∞l co nejmΘn∞. S v²jimkou nßdr₧φ a komplexu sprßvnφch budov a zapouzd°enΘ rozvodny je vÜechno technickΘ za°φzenφ skryto v podzemφ. K uvedenφ do provozu m∞lo dojφt koncem roku 1994, p°i p°edkomplexnφch zkouÜkßch TG1 vÜak doÜlo k havßrii celΘho soustrojφ (vytrhlo se z betonovΘ Üachty vinou mechanickΘ zßvady), a tak stavba, kterß p°iÜla na necel²ch 6 miliard KΦ, zaΦala slou₧it s vφc ne₧ roΦnφm zpo₧d∞nφm. ┌Φinnost p°eΦerpßvacφho cyklu zde dosahuje rekordnφ hodnoty 76,5 %. PVE je v²znamn²m zdrojem ÜpiΦkovΘ energie pro naÜi elektrizaΦnφ soustavu a ka₧d² kilowatt v²konu z Dlouh²ch Strßnφ dnes Üet°φ naÜemu hospodß°stvφ roΦn∞ 2,5 tun uhlφ a 60 kilogram∙ oxidu si°iΦitΘho, kter² by p°i jeho v²rob∞ za tu dobu vychrlily komφny tepelnΘ elektrßrny. Technickou ₧ivotnost dφla odhadujφ odbornφci na 100 let.

DlouhΘ Strßn∞.