AKUMUL┴TORY TEPLA JEèT╠ NEDOZR┴LY

TΘm∞° 80 % energie spot°ebovßvßme ve form∞ tepla. P°esto prßv∞ pro tuto energii hledßme ji₧ vφc ne₧ sto let p°φhodn² akumulßtor, kter² by ji dokßzal ve chvφlφch p°ebytku uschovat a ve chvφli pot°eby vrßtit. KrßtkodobΘ zßsobnφky tepla b∞₧n∞ u₧φvßme v domßcnostech v podob∞ akumulaΦnφch kamen nebo zßsobnφkov²ch oh°φvaΦ∙ (bojler∙).

Ruths∙v akumulßtor pßry.

Horkovodnφmi, parnφmi a parovodnφmi akumulßtory se zaΦala energetika zab²vat v souvislosti s rozvojem parnφch elektrßren a v²topen p°ed sedmdesßti lety. Nej·sp∞Ün∞jÜφm za°φzenφm po celß desetiletφ byl a je tzv. Ruths∙v parovodnφ akumulßtor. P°ebyteΦnß pßra z kotelny p°edßvß svou tepelnou energii kondenzacφ chladn∞jÜφ vod∞ v tlakovΘ vßlcovitΘ nßdob∞. P°i kondenzaci ka₧d² kilogram pßry vracφ 2 250 kJ, kterΘ musela kotelna na jeho odpa°enφ p°edtφm vynalo₧it. P°i "nabφjenφ" parovodnφho akumulßtoru roste v jeho nßdob∞ tlak i teplota. Pot°ebujeme-li energii odebφrat, otev°eme ventil na vrchnφ Φßsti akumulßtoru. StaΦφ nepatrn² pokles tlaku v prostoru nad hladinou horkΘ vody, aby doÜlo k jejφmu prudkΘmu varu a odpa°ovßnφ. Stovky takov²ch parovodnφch akumulßtor∙ slou₧ily v p°edvßleΦn²ch tepeln²ch elektrßrnßch a kotelnßch v nejr∙zn∞jÜφm zapojenφ. V noci se nabφjely p°ebyteΦnou ostrou parou, ve chvφlφch ÜpiΦkovΘho odb∞ru mohla tato pßra posφlit v²kon kotl∙, nebo byla vedena do turbφn, p°φpadn∞ v zimnφm obdobφ byla vyu₧φvßna teplßrensky. Akumulßtor vysok² jako n∞kolikapatrov² d∙m mohl akumulovat a₧ 600 tun pßry. To by v dneÜnφch tepeln²ch velkoelektrßrnßch vystaΦilo sotva na hodinov² provoz 200 MW turbosoustrojφ.
   Pro akumulaci tepla zφskanΘho ve sluneΦnφch kolektorech jsou vyvφjeny nejr∙zn∞jÜφ typy latentnφch zßsobnφk∙ tepla, zalo₧en²ch na vypa°ovßnφ a kondenzaci, nebo tßnφ a tuhnutφ nejr∙zn∞jÜφch lßtek, jejich₧ teplota se v pr∙b∞hu akumulace nemusφ p°φliÜ m∞nit. Nad∞jn² je nap°. glycerol, parafin nebo Glauberova s∙l. Jistou nad∞ji vklßdajφ v∞dci do vyu₧itφ zeolit∙ - k°emiΦitan∙ s velkou vnit°nφ plochou struktury, schopn²ch pojmout znaΦnΘ objemy vody a v ka₧dΘm cm³ absorbovat tΘm∞° 800 J.
   Do praxe se zatφm prosadily spφÜe jednoduÜÜφ metody akumulace nφzkopotencißlnφho tepla ve vodnφch nßdr₧φch a ve Üt∞rkovΘm lo₧i. Rozsßhl² pokus o celoroΦnφ vytßp∞nφ sφdliÜt∞ s 55 rodinn²mi domky prakticky jen solßrnφ energiφ se uskuteΦ≥uje ve èvΘdsku. Teplo soust°ed∞nΘ z parabolick²ch kolektor∙ s plochou 2 600 m² je akumulovßno do horkovodnφho zßsobnφku o objemu 14 tisφc m³. V mraziv²ch dnech vÜak musφ vypomßhat pomocnß kotelna na topn² olej. èv²carsk² projekt poΦφtß s akumulßtorem vypln∞n²m Üt∞rkem, kter² se oh°φvß cirkulujφcφm mΘdiem na 30 a₧ 100 ░ C. Ukßzalo se, ₧e ka₧d² m³ vody je schopen akumulovat 40 kWh, kde₧to m³ Üt∞rku sotva polovinu tΘto energie.

Rozlo₧enφ slan²ch vrstev vody ve sluneΦnφm rybnφku.

   NejjednoduÜÜφm akumulßtorem tepla se stßvajφ tzv. sluneΦnφ bazΘny. Majφ Φern∞ zabarvenΘ dno a boky kv∙li nejvyÜÜφmu pohlcovßnφ tepelnΘho zß°enφ a v jejich vodnφ nßplni se rozpouÜtφ s∙l tak, aby se koncentrace u dna blφ₧ila 28 %. SluneΦnφ paprsky prostoupφ hornφmi, mΘn∞ slan²mi vrstvami a asi 30 % pohlcenΘ energie se akumuluje v nejspodn∞jÜφ vrstv∞, odkud je cirkulacφ p°es tepeln² v²m∞nφk v p°φpad∞ pot°eby odebφrßno. Teplota vody v bazΘnu krytΘm naho°e pr∙svitnou f≤lii kolφsß od 50 ░ C v zim∞ do 95 ░ C v lΘt∞. Nejv∞tÜφ sluneΦnφ bazΘn z°φzen² k vyh°φvßnφ m∞stskΘho plaveckΘho bazΘnu byl z°φzen v Miamisburgu u Ohia (USA). Zaujφmß plochu p∙l hektaru a v 12 milionech litr∙ vody mß rozpuÜt∞ny dva tisφce tun soli. Do hloubky t°φ metr∙ se podle koncentrace voda rozd∞luje na t°i vrstvy s r∙znou samovolnou cirkulacφ.