ELEKTRIZACE ╚ESKOSLOVENSKA

Podle statistik existovalo v roce 1918 v ╚echßch 227 elektrick²ch podnik∙ a organizacφ a 193 elektrßren. P°eva₧oval proud stejnosm∞rn², dßle se pak vyrßb∞l proud jednofßzov², dvoufßzov² a t°φfßzov². Vznikla tudφ₧ pot°eba proud i nap∞tφ unifikovat. Proto bylo d∙le₧it²m krokem po vzniku samostatnΘho ╚eskoslovenska sjednocenφ elektrick²ch sφtφ, jejich₧ zßkladem se stala t°φfßzovß soustava o 50 Hz s nap∞tφm 3 x 380/220 V pro mφstnφ sφt∞, 22 000 V v sφtφch p°espolnφch a 100 000 V pro dßlkov² rozvod. MalΘ tepelnΘ elektrßrny byly brzy nahrazeny velk²mi jako byla nap°φklad dnes ji₧ neexistujφcφ elektrßrna v Erv∞nicφch u Mostu. Tyto elektrßrny s velk²mi v²kony se stav∞ly v blφzkosti uheln²ch dol∙, kterΘ je zßsobovaly pot°ebn²m palivem.

Dnes ji₧ neexistujφcφ elektrßrna Erv∞nice.

Na Vltav∞ zaΦala v²stavba vltavskΘ "kaskßdy", jejφ₧ prvnφ vodnφ pr∙tokovou elektrßrnou byla elektrßrna ve VranΘm (do provozu uvedena v roce 1936), poskytujφcφ v²kon 12,5 MW. DalÜφ elektrßrny vyr∙staly v pr∙myslov²ch oblastech. Blφzko velk²ch m∞st se zaΦaly stav∞t mφsto kondenzaΦnφch elektrßren i teplßrny, vyu₧φvajφcφ Φßst pßry odebranΘ z turbφn k otopu byt∙ a tovßrnφch hal.
Elektrickß energie se tak stala nejen naÜφ ka₧dodennφ samoz°ejmostφ, ale i nutnostφ: Äivot bez nφ si u₧ neumφme p°edstavit. A p°itom to z pohledu historik∙ nenφ tak dßvno, co elekt°ina vykroΦila k naÜim domov∙m velmi nesm∞l²mi kr∙Φky. Tehdy se psal 30. °φjen 1786 a italsk² anatom Luigi Galvani se chystal provΘst pokusy s Φerstv∞ preparovan²mi ₧abφmi steh²nky...
Celß dlouhß tisφciletφ z∙stala elekt°ina pro lidstvo tajemstvφm. Pak b∞hem jednoho jedinΘho stoletφ byly objeveny vÜechny nejd∙le₧it∞jÜφ zßkonitosti a lidΘ mohli zaΦφt s vÜestrann²m vyu₧φvßnφm elektrickΘ energie.

1786

Luigi Galvani

Pokusy se ₧abφmi steh²nky italskΘho anatoma Luigi Galvaniho

1800

Alessandro Volta

Italsk² fyzik Alessandro Volta objevil princip baterie

1802

AngliΦan Humphry Davy popsal elektrick² oblouk

1820

Hans Christian Oersted

Dßn Hans Christian Oersted poprvΘ zjistil, ₧e elektrick² proud vychyluje magnetku a vyvolßvß tak elektrickΘ pole

1821

Michael Faraday

Britsk² fyzik a chemik Michael Faraday sestrojil p°i sv²ch pokusech s elektrick²m proudem a magnetem prvnφ laboratornφ elektromotor

1834

Prvnφ provozuschopn² elektromotor Moritze H. Jacobiho

1837

AngliΦanΘ William Cooke a Charles Wheatstone postavili v Anglii prvnφ ₧elezniΦnφ telegrafnφ linku

1840

Americk² um∞leck² malφ° Samuel Finley Morse sestavil telegrafickou abecedu

1840

William Robert Grove

Brit William Robert Grove vyrobil prvnφ vakuovou ₧ßrovku se svφtφcφm platinov²m drßtkem

1844

LΘor Jean Foucault

Francouzsk² fyzik LΘor Jean Foucault zkonstruoval prvnφ elektrickou obloukovou lampu, kterß naÜla uplatn∞nφ v praxi

1850

BritovΘ James a John Brettovi uvedli do provozu podmo°sk² telegrafick² kabel

1854

N∞meck² fyzik Julius Plⁿcker vynalezl lampu pro v²boje elekt°iny v plynu, pojmenovanou podle jejφho v²robce Heinricha Geisslera Geisslerovou trubicφ

1854

N∞mec Heinrich Goebel vyrobil v New Yorku zdokonalenou vakuovou ₧ßrovku, ke kterΘ mu ale chyb∞l spolehliv² zdroj proudu

1867

Werner Siemens

N∞mec Werner Siemens a AngliΦan Charles Wheatstone zkonstruovali nov², progresivnφ typ dynama. Od tohoto okam₧iku bylo mo₧no vyrßb∞t elektrick² proud elektrick²mi stroji. P°esto₧e Siemens ani Wheastone svΘ objevy jeÜt∞ °adu let nedokßzali vyu₧φt, je tento rok pova₧ovßn za rozhodujφcφ meznφk nßstupu elekt°iny do ka₧dodennφho ₧ivota

1876

AmeriΦan skotskΘho p∙vodu Alexander Graham Bell zdokonaluje telefon

1879

Thomas Alva Edison

Thomas Alva Edison sestrojil ₧ßrovku vyu₧φvajφcφ zuhelnat∞lΘho bavln∞nΘho vlßkna, kterΘ se poda°ilo prorazit cestu k elektrickΘmu sv∞tlu.