PO╚┴TKY ELEKTRIFIKACE

Elektrßrna v Pearl Street.

ElektrizaΦnφ soustavu tvo°φ za°φzenφ pro v²robu, rozvod a spot°ebu elektrickΘ energie. Elektrick²m vedenφm rozumφme vodivΘ spojenφ pro p°enos elektrickΘ energie. Elektrickß sφ¥ je souhrn vÜech vodiv∞ spojen²ch Φßstφ vedenφ a stanic tΘho₧ nap∞tφ urΦen² k p°enosu, p°em∞n∞ a rozvodu elektrickΘ energie. Prvnφ vedenφ bylo se stejnosm∞rn²m proudem. Snadnß mo₧nost transformovat st°φdav² proud pomocφ levnΘho za°φzenφ vedla k zavedenφ tohoto proudu do elektrizaΦnφch soustav celΘho sv∞ta. Budoucnost m∙₧e ale zase pat°it stejnosm∞rnΘmu proudu.

Dnes u₧ si ₧ivot bez elektrickΘ energie nedokß₧eme v∙bec p°edstavit. Abychom ji mohli vÜeobecn∞ vyu₧φvat v domßcnostech, tovßrnßch, Ükolßch, ·stavech nebo v nemocnicφch, pot°ebujeme ji nejen vyrobit, ale k odb∞ratel∙m i dopravit. K tomu slou₧φ celß °ada rozvodn²ch a p°enosov²ch za°φzenφ.

Prvnφ, kdo se rozhodl vyrßb∞t elektrickou energii ve velkΘm a pomocφ kabel∙ ji rozvßd∞t a prodßvat tovßrnßm, ·°ad∙m i domßcnostem, byl americk² vynßlezce a podnikatel TomßÜ Alva Edison. Edison, p°esto₧e pat°φ mezi nejv²znamn∞jÜφ sv∞tovΘ vynßlezce, byl vlastn∞ technick² samouk. Narodil se 11. ·nora 1847 v m∞st∞ Milan v americkΘm Ohiu. U₧ v devφti letech obΦas po Ükole pracoval u telegrafnφ spoleΦnosti. V jedenadvaceti letech p°ihlßsil sv∙j prvnφ patent na zlepÜenφ telegrafu, kter² mu vynesl Φßstku 40 000 dolar∙. Ta mu staΦila na z°φzenφ tovßrny v Newarku. Psal se rok 1870... Pozd∞ji zkonstruoval ve sv²ch v²zkumn²ch laborato°φch uhlφkov² mikrofon pro telefon, prvnφ fonograf a roku 1879 vyvinul prvnφ ₧ßrovku s uhlφkov²m vlßknem, paticφ se zßvitem a dlouhou ₧ivotnostφ.

	Edisonovo dynamo.

K tomu, aby ji bylo mo₧no provozovat ve velkΘm, zkonstruoval parou pohßn∞nΘ generßtory, elektrickΘ m∞°iΦe v²konu a jiÜt∞nΘ rozvodnΘ sφt∞.
Prosadit elektrifikaci v takovΘm rozsahu nebylo snadnΘ. Proti Edisonovi stßli majitelΘ plynßrensk²ch spoleΦnostφ, kte°φ se prßvem cφtili Edisonov²mi plßny ohro₧eni. Edison navrhl rozvod elektrickΘ energie kabely, kterΘ se uklßdaly do zem∞. Za rozkopanΘ chodnφky musel zaplatit vysokΘ pokuty, ale nevzdal se. Dne 4. zß°φ 1882, po krßtkΘ zkouÜce a oprav∞ chybnΘho zapojenφ, kterΘ zp∙sobilo roztr₧enφ jednoho ze Φty° dynam, nechal rozzß°it p∞tadvacetikilometrovou sφ¥ p∞ti tisφci ₧ßrovkami. Okna napojen²ch dom∙ se rozsvφtila a Ü¥astn² Edison sklφzel velkΘ ovace.

Z bezpeΦnostnφch d∙vod∙ rozvßd∞l Edison nap∞tφ do 200 volt∙ a k elektrom∞r∙m montoval tavnΘ pojistky. P°es velk² ·sp∞ch se nepoda°ilo rozÜφ°it elektrickou energii po celΘm m∞st∞ tak rychle, jak by si p°ßl. ObyvatelΘ v okolφ Edisonovy elektrßrny si toti₧ neustßle st∞₧ovali na kou° a saze, kterΘ chrlily komφny prvnφ ve°ejnΘ elektrßrny na sv∞t∞. Nakonec prosadili jejφ zruÜenφ. Prvnφ elektrßrna byla tedy zbo°ena, ale na jejφ mφsto b∞hem p°φÜtφho stoletφ nastoupilo na p∞t tisφc nov²ch, velk²ch uheln²ch elektrßren.

Prvnφ elektrom∞r zaveden² Edisonem.

Stejnosm∞rn² nebo st°φdav² proud?

Edison vyrßb∞l sv²mi dynamy stejnosm∞rn² proud, jeho₧ zastßncem byl, jak se pozd∞ji ukßzalo, ke svΘ Ükod∞, a₧ do svΘ smrti 18. °φjna 1931. Stejnosm∞rn² elektrick² proud sice postaΦoval pro obloukovky i ₧ßrovky, motory prvnφch lokomotiv a v²tah∙, ale jeho p°enos na dßlku provßzely obrovskΘ ztrßty. Na ty prßv∞ doplatil francouzsk² v∞dec Marcel DeprΘz, kdy₧ se pokouÜel stejnosm∞rn²m proudem zßsobovat v²stavnφ pavilony v Mnichov∞ elekt°inou vyrßb∞nou v malΘ elektrßrn∞ postavenΘ u uhelnΘho dolu, vzdßlenΘho 37 kilometr∙. Cestou po telegrafnφch drßtech se odporem "ztratilo" tΘm∞° 89 % elektrickΘ energie! V²hodou st°φdavΘho proudu oproti stejnosm∞rnΘmu je mo₧nost transformacφ zv²Üit jeho nap∞tφ. Kdy₧ toti₧ p°i p°enßÜenφ stejnΘho v²konu zv²Üφme transformßtorem nap∞tφ jen desetkrßt, klesne proud v ampΘrech na desetinu a ztrßty zp∙sobenΘ odporem (proto₧e jsou ·m∞rnΘ druhΘ mocnin∞ proudu) poklesnou na setinu! Ve prosp∞ch st°φdavΘho proudu rozhodl jednoznaΦn∞ roku 1891 Michail O. Dolivo Dobrovolskij.

	Elektrom∞r z roku 1930.

Rusk² in₧en²r, kter² roku 1880 sestrojil prvnφ t°φfßzov² motor, byl pov∞°en °editelem Jubilejnφ v²stavy ve Frankfurtu nad Mohanem, aby v²stavu zßsoboval elektrick²m proudem. Alternßtor vodnφ turbφny v Lauffenu na Neckaru byl vzdßlen od Frankfurtu tΘm∞° 200 kilometr∙ a krom∞ toho dßval nap∞tφ jen 50 volt∙. Transformacφ bylo toto nap∞tφ zv²Üeno na 16 000 volt∙. Po t°ech m∞d∞n²ch vodiΦφch na sto₧ßrech s dvojit²mi a olejem pln∞n²mi izolßtory se dostal elektrick² proud na v²staviÜt∞ jen s nepatrn²mi ztrßtami. VysokΘ nap∞tφ bylo op∞t transformovßno na bezpeΦnou hodnotu, a proto₧e se jednalo u₧ o t°φfßzov² p°enos podle Teslova objevu, pohßn∞l proud na v²staviÜti obrßb∞cφ stroje, mlßtiΦky a hlavn∞ Φerpadlo, kterΘ vytlaΦovalo vodu na um∞lou skßlu. Dobrovolskij ale vyu₧il vedenφ p°edevÜφm k experimentßlnφm ·Φel∙m, kterΘ vedly ke zdokonalenφ t°φfßzov²ch motor∙. St°φdav² proud nastoupil vφt∞znou cestu nad proudem stejnosm∞rn²m. Roku 1892 vynalezl n∞meck² fyzik Pollak mechanick² usm∞r≥ovaΦ, kter²m bylo mo₧no p°em∞≥ovat st°φdav² proud na pulzujφcφ stejnosm∞rn², pot°ebn² pro dobφjenφ akumulßtor∙. Stejnosm∞rnΘ rozvody tφm ztratily poslednφ opodstatn∞nφ. Generßtory st°φdavΘho nap∞tφ byly menÜφ a navφc pracovaly spolehliv∞ji ne₧ stejnosm∞rnß dynama. Vinutφ cφvek st°φdav²ch generßtor∙ se dala izolovat, a generßtory tak mohly pracovat s vyÜÜφm nap∞tφm.

Salon v New Yorku osv∞tlen² Edisonov²mi ₧ßrovkami.

Podobn∞ jako Edison byl zastßncem stejnosm∞rnΘho proudu i nßÜ in₧en²r FrantiÜek K°i₧φk. V roce 1898 se rozhodovalo v Praze o v²stavb∞ velkΘ elektrßrny a K°i₧φk, kter² slavil skv∞lΘ ·sp∞chy konstrukcemi stejnosm∞rn²ch tramvajφ a lokomotiv, prosazoval stejnosm∞rn² proud. Proti n∞mu ost°e vystoupil dr. Emil Kolben. Na p°elomu stoletφ se pak skuteΦn∞ roztoΦilo v holeÜovickΘ elektrßrn∞ p∞t alternßtor∙ po 800 kW. Pro pot°eby K°i₧φkov²ch tramvajφ se malß Φßst vyrobenΘho proudu dodateΦn∞ usm∞r≥ovala.