KONVEKCE NEKONVEN╚N╠

Vφtr je mo₧nΘ um∞le vyvolat na stejnΘm principu jako v p°φrod∞ - vytvo°enφm tlakovΘho spßdu. Z∙stßvß otßzkou volby, zda oblast s nφzk²m tlakem bude p°i zemi nebo naopak.
S myÜlenkou na vytvo°enφ stßlΘho stoupajφcφho vzduÜnΘho proudu pohßn∞jφcφho generßtory, k jeho₧ vzniku se vyu₧ije sluneΦnφ energie, p°iÜel v roce 1929 francouzsk² vynßlezce Bernard Dubois. Podle jeho nßvrhu kruhovß st°echa nφzkΘ budovy pokrytß pr∙hlednou f≤lii p°echßzφ vprost°ed do vysokΘ plechovΘ v∞₧e, komφna o velkΘm pr∙m∞ru. Vlivem sklenφkovΘho efektu se pod st°echou hromadφ hork² vzduch a vlivem dalÜφho efektu, komφnovΘho, vznikß siln² tah sm∞rem vzh∙ru, kter² roztßΦφ vrtule spojenΘ s generßtory.

PraΦka. Projekt velkom∞stskΘ Φistφrny vzduchu, kterß by jako vedlejÜφ produkt vyrßb∞la takΘ elekt°inu, se zrodil v nßrodnφch laborato°φch v Los Alamos. VzduÜnΘ proud∞nφ vznikß dφky vod∞ rozst°ikovanΘ na vrcholku 150metrovΘ v∞₧e.

Dosud jedinou zkuÜebnφ elektrßrnu tohoto druhu postavili èpan∞lΘ v Manzanares, asi 180 km ji₧n∞ od Madridu. SluneΦnφ kolektor o pr∙m∞ru 24 m p°echßzφ ve 200metrovou v∞₧ s pr∙m∞rem 10 m. Konstrukce skuteΦn∞ dodßvß elektrick² v²kon 50 kW, avÜak jejφ plastovΘ f≤lie vystavenΘ prudkΘmu slunci majφ krßtkou ₧ivotnost.
Kdy₧ jist² Philip Carlson v roce 1965 pracoval na projektu odsolovßnφ mo°skΘ vody, p°iÜel na to, ₧e by bylo mo₧nΘ teoreticky zφskat devφtinßsobek energie, ne₧ kolik jφ bylo t°eba k Φerpßnφ na vrÜek komφna, v n∞m₧ se voda m∞la odsolovat. ProjekΦnφ kancelß° Agbabian z kalifornskΘho El Segunda pak pro pouÜtnφ oblasti navrhla elektrßrnu typickou megakomφnem Φnφcφm do v²Üky 2 500 m, kde dosahuje pr∙m∞ru 210 m. Z mo°e se pak na jeho vrchol Φerpß voda, kterß se tlakov∞ rozpraÜuje. ZaΦφnß se odpa°ovat a ochlazen², zvlhΦen² vzduch klesß dol∙. Vznikß tlakov² spßd, v n∞m₧ vzduÜn² proud o rychlosti a₧ 240 km/h roztßΦφ deset turbφn. Pr∙m∞rn∞ by pr² mohly dodßvat 1000 MW (prßv∞ v²kon jednoho temelφnskΘho bloku), ÜpiΦkov∞ snad a₧ 2 500 MW.
Ekologick² dopad tohoto veledφla vyznφvß nadobyΦej p°φzniv∞: u zßkladny v∞₧e bude teplota asi o 30 ░C ni₧Üφ, vzduch se zvlhΦφ, v sousedstvφ v∞₧e bude stßle mrholit a n∞kolik kilometr∙ pouÜt∞ se tak zazelenß. Odsolovacφ za°φzenφ mß navφc z vody zφskat 99,9 % jejφ soli. InvestiΦnφ nßklady na stavbu takovΘho velikßna by pr² byly srovnatelnΘ s klasick²mi elektrßrnami, avÜak nßklady provoznφ by vychßzely podstatn∞ p°φzniv∞ji. V∞₧ by vyrßb∞la energii asi za t°etinu ceny oproti elektrßrnßm na fosilnφ paliva Φi topn² olej.

	KonvekΦnφ elektrßrna. Jeden z n∞meck²ch nßvrh∙ p°edpoklßdß kruhov² kolektor o pr∙m∞ru 400-9 600 m podle po₧adovanΘho v²konu (dokonce a₧ 1 000 MW), pod nφm₧ se oh°φvß vzduch na teplotu 15-70 ░C a proudφ komφnem 20 a₧ 60 m/s (a₧ 216 km/h). Pro v²kon 1 MW by m∞l staΦit komφn o v²Üce 300 m p°i pr∙m∞ru kolektoru 400 m a komφnu asi 10 m.

Prßv∞ tady le₧φ klφΦ k pochopenφ pon∞kud megalomansky p∙sobφcφho projektu: Jednou z hlavnφch nev²hod obnoviteln²ch zdroj∙ energie je zpravidla to, ₧e poskytujφ energii jen v nep°φliÜ koncentrovanΘ podob∞, a proto dosud ne·sp∞Ün∞ soupe°φ s klasick²mi technologiemi vΦetn∞ jadernΘ energie. V₧dy jsou vytlaΦovßny na okraj ·vah o pokr²vßnφ energetick²ch pot°eb a b²vajφ pova₧ovßny za dopln∞k Φi kuriozitu. Prßv∞ projekt obrovskΘho komφna mß dokßzat, ₧e takΘ u obnoviteln²ch zdroj∙ vedou cesty ke stavb∞ skuteΦn∞ v²konn²ch elektrßren.
Megav∞₧ m∙₧e stßt jen v pouÜti. S obdobn²m projektem, ale pro velkom∞sta, a navφc s v²razn²m ekologick²m p°φnosem, p°iÜly americkΘ Nßrodnφ laborato°e v Los Alamos. P°i p°edstav∞, ₧e by se po m∞stech m∞ly tyΦit 150 m vysokΘ v∞₧e o srovnatelnΘm pr∙m∞ru, pon∞kud naskakuje husφ k∙₧e. Jinak na to m∙₧e nahlφ₧et obyvatel, pov∞zme, Los Angeles, kter² se denn∞ dusφ pod poklicφ smogu. Na vrcholu v∞₧e by se op∞t rozst°ikovala a ochlazovala voda, je₧ by ve svΘm oparu vßzala Φßstice smogu. Vznikl² proud vlhkΘho vzduchu by se v pat∞ v∞₧e filtroval, pohßn∞l elektrickΘ generßtory a vyvßd∞l nφzko nad zem po obvodu v∞₧e. DemonstraΦnφ model takovΘ m∞stskΘ vzduchovΘ praΦky - elektrßrny se mß objevit do roku 1998.