SV╠T A V╠TRN┴ ENERGETIKA

Nejdßle ve vyu₧itφ energie v∞tru pokroΦili ameriΦtφ odbornφci, kte°φ systematicky rozpracovali Üirok² soubor otßzek, do n∞ho₧ zahrnuli techniku a technologii, ekonomiku a energetiku, ale takΘ sociologii a ekologii, stejn∞ jako prßvnφ strßnku v∞ci a ve°ejnΘ mφn∞nφ. Vychßzeli z faktu, ₧e u₧ koncem minulΘho stoletφ pracovalo v USA kolem Üesti milion∙ mal²ch v∞trn²ch za°φzenφ a zem∞ mß mnoho rozlehl²ch oblastφ s velmi dobr²mi v∞trn²mi podmφnkami. Platφ to p°edevÜφm o Kalifornii, kde vznikla celß v∞trnß pole - v∞trnΘ farmy. Ze souΦasn²ch vφce ne₧ 20 000 st°ednφch a velk²ch v∞trn²ch agregßt∙ na celΘm sv∞t∞ jich v Kalifornii pracuje p°es 16 600.

Technologii v∞trn²ch energetick²ch za°φzenφ se poda°ilo nejdßle dovΘst v Dßnsku, zemi, kde vφtr duje po 300 dn∙ v roce podle n∞kter²ch ·daj∙ pochßzφ ka₧dΘ t°etφ v∞trnΘ za°φzenφ na sv∞t∞ od dßnskΘho v²robce. V zemi pracuje p°es 3 000 agregßt∙, kterΘ p°edstavujφ vφce ne₧ 7 % instalovanΘho v²konu elektrßren. DßnovΘ se rozhodli pro masivnφ stßtnφ podporu tohoto obnovitelnΘho energetickΘho zdroje, jen₧ by m∞l v roce 2010 pokr²vat dokonce 10 a₧ 13 % celostßtnφ spot°eby elektrickΘ energie. Obdobn² ·mysl naznaΦuje takΘ Velkß Britßnie, kde v∞trn² potencißl p°ekraΦuje ·dajn∞ a₧ sedminßsobek celkov²ch energetick²ch pot°eb.
Zem∞ Evropsk²ch spoleΦenstvφ p°ijaly program rozvoje v∞trnΘ energetiky v roce 1980. ZaΦaly stanovenφm technick²ch a hospodß°sk²ch mo₧nostφ v jednotliv²ch Φlensk²ch zemφch a zpracovßnφm jejich v∞trn²ch energetick²ch atlas∙. SouΦasn² v²kon evropsk²ch v∞trn²ch agregßt∙ p°esßhl 500 MW. Na zßklad∞ ·sp∞Ün²ch projekt∙, zvlßÜt∞ v Dßnsku, Nizozemsku, N∞mecku a VelkΘ Britßnii, rozhodla Evropskß unie do roku 2000 zv²Üit instalovan² v²kon na 4 000 MW - dvojnßsobek dneÜnφho celosv∞tovΘho v²konu. Do roku 2010 pak poΦφtß EU s 25 000 MW, co₧ je zhruba dvojnßsobek veÜkerΘho dneÜnφho instalovanΘho v²konu v ╚R, a v roce 2030 hodlß dosßhnout dokonce 100 000 MW. To je v²kon, kter² mß pokr²vat 20 % celkovΘ zßpadoevropskΘ spot°eby elektrickΘ energie!

Cena rozhoduje. Pokles nßklad∙ na jednotku energie z n∞kter²ch obnoviteln²ch zdroj∙ podle americk²ch pramen∙ (centy/kWh).

Pokud se naplnφ tyto optimistickΘ v²hledy, lvφ podφl na nich budou mφt zem∞ s mo°sk²m pob°e₧φm, tedy s nejp°φhodn∞jÜφmi podmφnkami. Jinde se vφtr z°ejm∞ doΦkß vyu₧itφ v kombinaci s dalÜφmi obnoviteln²mi zdroji. AvÜak jeÜt∞ p°ed n∞jak²mi dvaceti lety i v dneÜnφch "v∞tn²ch mocnostech" se na sviÜtφcφ vrtule v krajin∞ pohlφ₧elo spφÜe jako na technickou kuriozitu ne₧ vß₧n∞ mφn∞n² dopln∞k tepeln²ch Φi jadern²ch elektrßren. Dnes celΘ v∞trnΘ farmy p°esv∞dΦiv∞ dokazujφ, ₧e energie v∞tr∙ m∙₧e cenov∞ konkurovat klasick²m zdroj∙m. A cenovß konkurenceschopnost je stßle jeÜt∞ tφm, co sv∞t energetiky posuzuje na prvnφm mφst∞.