ZKROCEN▌ V═TR

Snaha zmocnit se t°eba jen zlomku obrovskΘho potencißlu v∞tru nenφ niΦφm jin²m ne₧ pokraΦovßnφm vyu₧itφ energie Slunce, naÜeho jedinΘho energetickΘho prazdroje. Slunce nestejn∞ otepluje mo°e i souÜe a p°edßvß tak snad celß dv∞ procenta dopadajφcφ energie proud∞nφ vzduchu. Podle hrubΘho odhadu z nφ lze technicky zφskat 26 000 TWh elekt°iny roΦn∞. Jakkoli by to by1 ·daj nep°esn², cel² sv∞t dnes vyrßbφ jen asi 9 000 TWh... Zkusme zjistit, co vφtr skuteΦn∞ p°inesl a jeÜt∞ p°inese lidstvu.

	Tak to zaΦφnalo.

Vφtr je ₧ivel, a svΘhlav². Jednou hrav² vßnek, jindy blßzniv² fanfaron, n∞kdy ukrutn² rvßΦ. Poka₧dΘ vÜak pln² sφly. Tisφce let trvajφ snahy spoutat jej, vzφt mu jen zlomeΦek energie, kterou na celΘm povrchu Zem∞ st°φzliv∞ odhadujeme takΘ na n∞jak²ch 10¹² kW v²konu, co₧ odpovφdß jednomu milionu tisφci megawattov²ch velk²ch blok∙. Z tΘto energie lze pr² vydob²t tak asi p∞tisetnßsobek v²konu vÜech elektrßren na sv∞t∞. A bez jak²chkoli Ükodlivin (pokud k nim nepoΦφtßme hluk). P°esto dosud vÜechny v∞trnΘ elektrßrny sv∞ta dosahujφ v²konu jen asi 2 000 MW a to odpovφdß v²konu jedinΘ jadernΘ elektrßrny, nap°φklad tΘ v Temelφn∞.
Stejn∞ jako se nikdy nedozvφme, kdo odlil prvnφ kostelnφ zvon nebo poprvΘ okoval kon∞, nedopßtrßme se ani, kdy a kde se roztoΦil prvnφ v∞trn² ml²n. Pokud nicmΘn∞ pam∞¥ sahß, v dobßch t∞sn∞ p°ed Kristem si uΦen² Heron Alexandrijsk² pohrßval s myÜlenkami na rozliΦnΘ mechanismy a mezi nimi takΘ jako pouhou h°φΦku zmφnil v∞trn² ml²n. Netrvalo ani osm set let, a u₧ podobn² funkΦnφ stroj drtil obilφ kdesi v ╚φn∞ a Persii. N∞kdy kolem 10. stoletφ jej ArabovΘ p°enesli do èpan∞lska, odkud se za dalÜφch 200 Φi 300 let rozÜφ°il po Evrop∞, aby se, vedle vodnφho kola, stal v p°φhodn²ch krajφch druh²m motorem feudßlnφ epochy.
Nemohlo b²t p°φhodn∞jÜφho kraje ne₧ Nizozemφ, dodnes naz²vanΘho zemφ v∞trn²ch ml²n∙ a tulipßn∙. V 16. stoletφ se tam u₧ otßΦely lopatky stroj∙ o jednotkovΘm v²konu p°es 7,5 kW, tedy takovΘ, kterΘ by staΦily vyrobit dostatek elekt°iny pro pot°eby alespo≥ Φty° dneÜnφch domßcnostφ. Leckde po Evrop∞ pracovaly rozsßhlΘ vodßrenskΘ systΘmy s mechanick²mi Φerpadly pohßn∞n²mi v∞trnou energiφ.
Ve vykopßvkßch velkomoravskΘho sφdliÜt∞ z 9. stoletφ ve StarΘm M∞st∞ na Morav∞ nalezli archeologovΘ poz∙statky Φehosi, co mohlo b²t v∞trn²m ml²nem. Faktem z∙stßvß, ₧e u Strahova stßl v roce 1277 v∞trn² ml²n, prvnφ pr∙kazn² doklad vyu₧itφ sφly v∞tru u nßs. JeÜt∞ v tomtΘ₧ stoletφ se na Morav∞ otßΦely lopatky 680 ml²n∙. Prßv∞ Morava m∞la dost stßl²ch, pravideln²ch a rovnom∞rn∞ vanoucφch v∞tr∙, a to zejmΘna tam, kde schßzela voda nezbytnß pro stavbu ml²n∙ vodnφch.

N∞co novΘho ve v∞tru.

V∞trnΘ ml²ny a podobnß za°φzenφ se sice pro svou hluΦnost hodφ spφÜe do neobydlen²ch nebo mßlo lidnat²ch krajin, ale ve st°edov∞ku jejich vrzavΘ zvuky pat°ily k p°irozenΘmu koloritu venkovskΘ krajiny mnoh²ch zemφ. Ml²n∙ se ve st°edov∞ku u₧φvalo nejen k mletφ obilφ, ale takΘ k valchovßnφ sukna, pohonu m∞ch∙, kovßnφ ₧eleza, °ezßnφ d°eva, b∞hem pr∙myslovΘ revoluce i k p°edenφ, tkanφ a mlßcenφ obilφ. DalÜφ u₧itφ: mletφ kakaa, kßvy, rozemφlßnφ uhlφ, rudy, stavebnφch a keramick²ch surovin, chemick²ch lßtek pro hnojiva, laky, barvy, v²buÜniny, kosmetika a podobn∞.
Postavit a obsluhovat ml²ny bylo nad sφly v∞tÜiny vesnick²ch kovß°∙. Tak se zrodilo °emeslo sekernφk∙, kte°φ putovali krajem a stav∞li a spravovali ml²ny. Tito lidΘ byli prvnφmi mechaniky v modernφm slova smyslu.
V∞trnΘ ml²ny se dajφ zhruba rozd∞lit do dvou zßkladnφch skupin a jejich variant: Zatφmco n∞meck² v∞trn² ml²n m∞l st°edov² sloup, kolem n∞ho₧ se cel² natßΦel do sm∞ru v∞tru, u holandskΘho typu spoΦφvala na pevnΘm zßklad∞ v∞₧ s v∞trn²m kolem. Nejvhodn∞jÜφ pracovnφ re₧im se nastavoval svinovßnφm a rozvinovßnφm plachet na lopatkßch v∞trnΘ r∙₧ice.

Tak to zaΦφnalo : Snad v∙bec prvnφ v∞trn² ml²n se objevil v Seistanu, bez°ekΘ Φßsti dneÜnφho zßpadnφho Afghanistßnu, patrn∞ poΦßtkem 7. stol. p°. K. Ml²ny stßvaly na ·Φelov∞ budovan²ch pahorcφch, hradnφch v∞₧φch Φi vrcholcφch kopc∙. V jejich hornφ komo°e spoΦφval ml²nsk² kßmen, zatφmco v dolnφ se otßΦel rotor se Üesti Φi dvanßcti lopatkami pokryt²mi dvojitou vrstvou tkaniny. Otvory ve tvaru dovnit° se zu₧ujφcφho trycht²°e v dolnφ komo°e urychlovaly proud∞nφ vzduchu opφrajφcφho se do plachet. Uspo°ßdßnφ se svisl²m rotorem se rozÜφ°ilo tak°ka po celΘ Asii. Ve st°edov∞kΘm Egypt∞ slou₧ily tyto ml²ny k drcenφ cukrovΘ t°tiny, ale jinak vesm∞s ke mletφ obilφ. MuslimovΘ m∞li dobr² d∙vod zßsadn∞ odmφtat evropsk² typ ml²na s vodorovn∞ ulo₧en²m rotorem, nebo¥ jej k°i₧ßci vztyΦovali na sv²ch hradech.

N∞co novΘho ve v∞tru. Celß staletφ b²valy v∞trnΘ ml²ny vφcemΘn∞ h°φΦkami v∞tru, kter² je nechßval na holiΦkßch, kdy₧ Φasto m∞nil sm∞r. Pak p°iÜel AngliΦan Edmund Lee. V roce 1745 vymyslel stabilizaΦnφ "ocasnφ plochy" a podru₧nΘ v∞trnΘ kolo, tedy soustavu, je₧ rotor samoΦinn∞ nastavovala proti v∞tru.

N∞mec.	Holan∩an.

N∞mec. V∞trn² ml²n n∞meckΘho typu, otßΦejφcφ se kolem st°edovΘho sloupu. Pohyb celΘ hmoty znemo₧≥oval stavbu v∞tÜφch a v²konn∞jÜφch ml²n∙.

Poslednφ mohykßn.

Holan∩an. Tento v∞trn² ml²n, u kterΘho se proti v∞tru natßΦφ pouze hornφ v∞₧iΦka s v∞trn²m kolem, se rozÜφ°il v Holandsku. V∙bec nejv∞tÜφ stavbou tohoto typu se stal 33,3 metru vysok² nizozemsk² De Noord. Ramena jeho krajana zvanΘho Dijkpolder se rozp°ahovala na rekordnφch 29 metr∙.

Poslednφ mohykßn. Kdysi stßvalo na ·zemφ naÜeho stßtu kolem 900 v∞trn²ch ml²n∙, z toho v∞tÜina na Morav∞. Nez°φdka se stav∞ly statickΘ ml²ny beranφho typu, jednou prov₧dy postavenΘ proti p°edpoklßdanΘmu sm∞ru p°evlßdajφcφch v∞tr∙. Do dneÜnφch Φas∙ se u nßs zachovalo 29 zd∞n²ch i d°ev∞n²ch ml²n∙, kterΘ vÜak ji₧ neslou₧φ svΘmu ·Φelu. Jen jedin² z nich by se kdykoli mohl spustit - v∞trn² ml²n holandskΘho typu v Ku₧elov∞ u Veselφ na Morav∞ z roku 1842. Pracoval jeÜt∞ v roce 1946, tedy p°es sto let. Spolu s p°ilehl²mi hospodß°sk²mi budovami byl renovovßn v roce 1973. P°i sprßvnΘm v∞tru dokßzal seÜrotovat metrßk obilφ za necelΘ dv∞ hodiny.