Encyklopedie Energie




dnes je ·ter² 25. ·nora 2003, svßtek mß Liliana  13:52  
Encyklopedie Energie



   
    Encyklopedie Energie  -> V²klad
        
     RozÜφrenΘ hledßnφ
     Menu
  Aktußlne
  Encyklopedie Energie
    V²klad
    Slovnφk
    Pokusy
    O encyklopedii
  Soute₧
Vyhledßvßnφ

NOV┴ KONCEPCE ZDOKONALEN▌CH REAKTOR┘

V²stavba pokroΦil²ch typ∙ jadern²ch elektrßren
s reaktory se zv²Üenou bezpeΦnostφ a dvojit²m kantejnmentem se v budoucnu zkrßtφ na 3 a₧ 5 let.


V Evrop∞, USA, Japonsku i Rusku se ji₧ n∞kolik let vyvφjejφ pro blφzkou budoucnost reaktory, jejich₧ bezpeΦnost je krom∞ dosavadnφch bariΘr op°ena o zßkladnφ fyzikßlnφ principy, vyluΦujφcφ mo₧nost havßrie (tzv. inherentnφ bezpeΦnost), a o tzv. prvky pasivnφ bezpeΦnosti, kterΘ by i p°i nesmφrn∞ nφzkΘ pravd∞podobnosti nehody zabrßnily ·niku nebezpeΦn²ch lßtek mimo prostor reaktoru a kontejnmentu i v p°φpad∞, ₧e by vÜechny instalovanΘ systΘmy aktivnφ bezpeΦnosti selhaly, nap°φklad v d∙sledku v²padku dodßvky proudu.

 

Inherentnφ bezpeΦnost se opφrß o takovΘ uspo°ßdßnφ aktivnφ z≤ny, kterΘ za vÜech okolnostφ po fyzikßlnφ strßnce vykazuje zßporn² koeficient reaktivity. Dojde-li ke zv²Üenφ teploty reaktoru nebo jen Φlßnku v n∞kterΘm z palivov²ch kanßl∙, zhorÜφ se p°irozenou cestou zpomalovßnφ neutron∙ udr₧ujφcφch reakci v chodu, tφm zaΦne klesat poΦet Üt∞pφcφch se jader, co₧ se projevφ poklesem mno₧stvφ uvol≥ovanΘ energie. Inherentn∞ bezpeΦn²m se dnes oznaΦuje takov² systΘm, kter² je neteΦn² v∙Φi lidsk²m chybßm nebo ·mysln²m zßsah∙m i proti vn∞jÜφm vliv∙m.
Pasivnφ bezpeΦnostφ se rozumφ pou₧itφ takov²ch systΘm∙ regulace v²konu, chlazenφ aktivnφ z≤ny a jejφho havarijnφho dochlazovßnφ, kterΘ budou fungovat i v p°φpad∞ v²padku dodßvky proudu pro Φerpadla, regulaΦnφ ventily a jinΘ komponenty, co₧ by mohlo nastat jen p°i souΦasnΘm selhßnφ n∞kolika zdroj∙ energie, kterΘ majφ dneÜnφ jadernΘ elektrßrny v zßloze. P°φkladem jsou tyΦe havarijnφ ochrany, kterΘ v p°φpad∞ selhßnφ elektrickΘho systΘmu uvoln∞nφ a pohonu spadnou do aktivnφ z≤ny p∙sobenφm zemskΘ tφ₧e.

SchΘma reaktoru PIUS.
1. aktivnφ z≤na; 2. voda s obsahem b≤ru;
3. nßdoba reaktoru z p°edepjatΘho betonu.

Zcela nekonvenΦn∞ havarijnφ chlazenφ °eÜφ nap°φklad ÜvΘdskß koncepce reaktoru PIUS. Aktivnφ z≤na je pono°ena v bazΘnu s vodou obsahujφcφ b≤r. V p°φpad∞ nedostateΦnΘho chlazenφ hrozφcφho tavenφm Φlßnk∙ si reaktor samovoln∞ p°ipouÜtφ vodu z bazΘnu, tak₧e odpadß pot°eba Φerpadel a jejich zßlohovanΘ napßjenφ proudem. V∞tÜina projekt∙ reaktor∙ se zv²Üenou bezpeΦnostφ se vÜak vracφ ke stßvajφcφmu °eÜenφ, k n∞mu₧ p°idßvajφ zejmΘna chladicφ pasivnφ systΘmy, vyu₧φvajφcφ p°irozenΘ cirkulace tekutin vlivem rozdφln²ch teplot a zabra≥ujφcφ ·niku nebezpeΦn²ch zplodin dvojit²m kontejnmentem. Ten pak v novΘm provedenφ dokß₧e autonomn∞, s vyu₧itφm p°irozenΘ tepelnΘ cirkulace vzduchu nebo vody, po dlouhou dobu odvßd∞t teplo radioaktivnφho rozpadu, kterΘ se vyvφjφ i po nßhlΘm odstavenφ reaktoru v palivov²ch Φlßncφch.
Jak tato novß koncepce pozm∞nφ poslednφ generaci reaktor∙ se zv²Üenou bezpeΦnostφ , konkrΘtn∞ ukß₧eme na p°φkladu zdokonalenΘho evropskΘho tlakovodnφho reaktoru EPR, na reaktoru AP-600 od Westinghouse a na reaktoru SWR 1000 vyvinutΘm spoleΦnostφ Siemens, kterΘ majφ nejblφ₧e k realizaci.
   SpoleΦn²m znakem jejich inherentnφho principu a kombinace aktivnφ a pasivnφ bezpeΦnosti je i v²raznΘ snφ₧enφ poΦtu komponent u reaktoru, parogenerßtor∙ i ve strojovnßch, co₧ snφ₧φ investice do stavby i technologie, zrychlφ jejich v²stavbu, zjednoduÜφ provoz a ·dr₧bu a zv²Üφ spolehlivost bloku. V∞tÜina z nich bude pln∞na a₧ z t°etiny novou formou paliva MOX (tablety ze sm∞si oxid∙ uranu a plutonia), kterΘ umo₧nφ vyu₧φt nadbyteΦnΘ zßsoby plutonia, a proto₧e jde o vodou nerozpustn² a nezniΦiteln² keramick² materißl, snφ₧φ se tφm dßle nebezpeΦφ ·niku Üt∞pn²ch produkt∙ do chladicφch okruh∙.

 

ZDOKONALEN▌ EVROPSK▌ TLAKOVODN═ REAKTOR EPR

èest bariΘr uzavφrß Üt∞pnΘ produkty
v reaktorech se zv²Üenou jadernou bezpeΦnostφ.

Projekt tlakovodnφho reaktoru EPR s tepeln²m v²konem 4 270 MW a s hrub²m elektrick²m v²konem 1500 MWe t∞₧φ z bohat²ch in₧en²rsk²ch zkuÜenostφ n∞meck²ch a francouzsk²ch spoleΦnostφ Siemens a Framatome, kterΘ k jeho v²voji roku 1989 zalo₧ily spoleΦn² podnik Nuclear Power International (NPI). Cel² blok je slo₧en ze Φty° fyzicky zcela odd∞len²ch Φßstφ obklopujφcφch ze vÜech stran dvojdφln² betonov² kontejnment. Vnit°nφ kontejnment z p°edpjatΘho betonu je odoln² proti p°etlaku v p°φpad∞ exploze primßrnφho okruhu vΦetn∞ parogenerßtor∙. Vn∞jÜφ ₧elezobetonov² plßÜ¥ je pak odoln² mj. i proti pßdu letadla. V prostoru mezi nimi je udr₧ovßn podtlak. Ka₧dß ze Φty° smyΦek v samostatnΘ p°φstavb∞ s Φerpadly a pomocn²mi systΘmy chlazenφ mß samostatnΘ zßlo₧nφ elektrickΘ napßjenφ. Tento tzv. bezkatastrofick² reaktor tohoto typu, kter² ani v p°φpad∞ roztavenφ aktivnφ z≤ny nesmφ ohrozit okolφ, se mß zaΦφt stav∞t roku 2000 a o p∞t let pozd∞ji zahßjφ sv∙j provoz. Jak N∞mecko, tak Francie s t∞mito bloky poΦφtajφ pro obnovu jadern²ch elektrßren po skonΦenφ ₧ivotnosti jejich dosavadnφch reaktor∙.

 

AMERICK▌ TLAKOVODN═ REAKTOR AP-600

Tlakovodnφ reaktor AP-600 vyvinula americkß spoleΦnost Westinghouse na objednßvku Üestnßcti elektrßrensk²ch spoleΦnostφ. VysokΘ bezpeΦnosti dosßhne zejmΘna ni₧Üφ hustotou energie v aktivnφ z≤n∞. Pro elektrick² v²kon 600 MWe vystaΦφ jen dv∞ chladicφ smyΦky.

Koncepce reaktoru AP-600 se zv²Üenou
jadernou bezpeΦnostφ, jeho₧ jednotlivΘ bariΘry
se navzßjem samovoln∞ uvßd∞jφ v Φinnost.

D∙sledn²m vyu₧itφm pasivnφ bezpeΦnosti s tepeln²mi v²m∞nφky a autonomnφm ochlazovßnφm vnit°nφho ocelovΘho kontejnmentu, nad kter²m je umφst∞na betonovß ochrannß obßlka, se poda°ilo snφ₧it poΦet Φerpadel, nßdr₧φ, v²m∞nφk∙, potrubφ, ventil∙ a dieselgenerßtor∙. Projekt poΦφtß s mo₧nostφ velmi rychlΘ v²stavby, snφ₧enφm investiΦnφch nßklad∙ a s ₧ivotnostφ bloku po 60 let! V p°φpad∞ havßrie aktivnφ z≤ny nebo poÜkozenφ tlakovΘho okruhu parogenerßtor∙ dokß₧φ tepelnΘ v²m∞nφky pasivnφho systΘmu v ka₧dΘ smyΦce bezpeΦn∞ odvßd∞t teplo p°irozenou cirkulacφ. Dv∞ nßdr₧e a dva tlakovΘ vodnφ akumulßtory majφ za vÜech okolnostφ dopl≥ovat chladicφ vodu s borem. B∞hem prvnφch deseti hodin by se kontejnment zaplavil vodou. Hromadφcφ se teplo by pak odvßd∞l mezerou mezi ocelov²m a betonov²m plßÜt∞m kontejnmentu chladicφ vzduch bez pot°eby p°φvodu elektrickΘ energie. Koncentraci radioaktivnφch zplodin v kontejnmentu snφ₧φ pasivnφ sprchovacφ systΘm, kter² vyu₧ije vodu s p°φdavkem kyseliny boritΘ v n∞kolika nßdr₧φch, z nich₧ bude automaticky vytlaΦovßna stlaΦen²m dusφkem. Dφky tomu odpadß °ada Φerpadel, potrubφ, ventil∙ a °φdicφch prvk∙. Ke stavb∞ prvnφho AP-600 dojde do p°elomu stoletφ.

 

ZkouÜky pasivnφho systΘmu ochrany varnΘho reaktoru
SWR-1000 v laborato°φch Siemens/KWU.
Snφmek v dolnφ Φßsti zobrzuje Φßst vφka tlakovΘ nßdoby zatopenΘ vodou.

SIEMENS D┘V╠╪UJE FYZIK┴LN═M Z┴KON┘M

 

Varn² reaktor SWR -1000 s vysokou bezpeΦnostφ a s elektrick²m v²konem 1000 MWe, testovan² v souΦasnosti ve v²zkumnΘm centru v Julichu za ·Φasti evropsk²ch energetick²ch institucφ, se hodlß obejφt zcela bez aktivnφch systΘm∙ se vst°ikovßnφm chladiva a ob∞hov²m dochlazovßnφm. Jakmile by z jak²chkoliv d∙vod∙ doÜlo k nebezpeΦnΘmu poklesu hladiny vody v reaktoru a klesl jejφ tlak, spustφ snφmaΦe pasivnφ ochrany ve v²m∞nφcφch tepla bez ohledu na operßtory bezpeΦnostnφ systΘm: havarijn∞ odstavφ reaktor, odtlakuje tlakovou nßdobu a zaplavφ reaktor vodou.
K ₧ßdnΘ akci nenφ t°eba ani elektrickΘ energie zvenΦφ, ani signßl∙ od operßtor∙. Bez zdroje elektrickΘho proudu se obejde i odvßd∞nφ zbytkovΘho tepla z aktivnφ z≤ny pomocφ tzv. havarijnφch kondenzßtor∙, a stejn²m zp∙sobem by bylo odvßd∞no teplo i z kontejnmentu.

 

CESTY K BEZPE╚N╠Jè═M JADERN▌M BLOK┘M JSOU NASTOUPENY

T°i bezpeΦnostnφ bariΘry
souΦasn²ch jadern²ch elektrßren.

S novou generacφ reaktor∙ se zv²Üenou bezpeΦnostφ i s jadern²mi elektrßrnami, kterΘ navzdory vyÜÜφm investicφm do bezpeΦnosti budou dßle konkurovat cenou elekt°iny elektrßrnßm na fosilnφ paliva, se poΦφtß a₧ po p°elomu stoletφ. AP-600 bude mφt z°ejm∞ premiΘru v ma∩arskΘm Paksu. Rusko podle zve°ejn∞n²ch ·daj∙ hodlß p°estßrlΘ reaktory nahrazovat zdokonalen²m vodovodnφm reaktorem VVER-640, poprvΘ v ruskΘ praxi vyzbrojen²m dvojit²m kontejnmentem. T°i tyto reaktory s pasivnφ bezpeΦnostφ a p°edpoklßdanou ₧ivotnostφ 60 let majφ b²t postaveny na poloostrov∞ Kola, Φty°i na DßlnΘm v²chod∞ a jeden v JE Sosnov² Bor. Japonsko ve spoluprßci s Westinghousem hodlß od roku 2010 stav∞t velkΘ pokroΦilΘ tlakovodnφ reaktory APWR s v²konem a₧ 1420 MWe, se stavbou jejich menÜφho prototypu vÜak prav∞ zaΦφnajφ v JE Tsuruga. V²vojovΘ prßce na pasivnφ bezpeΦnosti reaktor∙ zahßjila i Ji₧nφ Korea, ╚φna a Indie. GeneraΦnφ prom∞na s cφlem nejvyÜÜφ mo₧nΘ dosa₧enΘ bezpeΦnosti Φekß i rychlΘ a vysokoteplotnφ reaktory.




redakce@energyweb.cz
    ZajφmavΘ odkazy Reklama na energyWebu
    PoΦφtadlo p°φstup∙
╚eskß energetika .COM SlovenskΘ jadrovΘ f≤rum www.zapni.cz V┌JE Trnava, a.s. 
34697