POUÄIT═ Z┴╪EN═

Rentgenov² poΦφtaΦov² tomograf.

Pou₧φvßnφ radiaΦnφ a jadernΘ techniky v medicφn∞, pr∙myslu, zem∞d∞lstvφ, energetice a v jin²ch v∞deck²ch a technick²ch oborech znamenalo ohromn² p°φnos pro lidskou spoleΦnost. Elekt°ina z jadern²ch elektrßren nenφ tedy zdaleka jedinou v²hodou, kterou nßm sv∞t atom∙ poskytuje.

ZDRAVOTNICTV═

Dφky radiaΦnφm diagnostick²m a lΘΦebn²m aplikacφm bylo zachrßn∞no mnoho lidsk²ch ₧ivot∙. T°i ze Φty° hospitalizovan²ch pacient∙ v pr∙myslov∞ vysp∞l²ch zemφch majφ n∞jak²m zp∙sobem prosp∞ch z nukleßrnφ medicφny. Ka₧d² z nßs se u₧ pravd∞podobn∞ v ₧ivot∞ setkal s rentgenem. Znßme radioterapii jako revoluΦnφ zp∙sob lΘΦenφ rakoviny.

Scintigram mozku

Nukleßrnφ medicφna
VybranΘ radionuklidy se pou₧φvajφ pro zobrazenφ orgßn∙ nebo proces∙ v lidskΘm t∞le, nap°. ledvin, ÜtφtnΘ ₧lßzy, srdce, struktury kostφ, nßdor∙ apod. Vhodnß lßtka se oznaΦφ radionuklidem a vpravφ do t∞la. Koluje krevnφm ob∞hem a podle sv²ch vlastnostφ se usazuje ve sledovanΘm orgßnu. Zobrazovacφ za°φzenφ pak detekuje vysφlanΘ zß°enφ a ve spojenφ s poΦφtaΦem umo₧nφ vytvo°it obraz zkoumanΘho orgßnu. Pou₧φvajφ se radionuklidy s krßtk²m poloΦasem p°em∞ny, aby pacient nebyl zbyteΦn∞ zat∞₧ovßn. Stopovacφ vyÜet°enφ umo₧≥ujφ sledovat zßkladnφ ₧ivotnφ pochody, nap°. proud∞nφ krve, Φinnost ledvin, plic atd.

Radioimunoanal²za
Pomocφ znaΦen²ch lßtek a protilßtek se ve zkumavce studujφ vzorky t∞lnφch tekutin (nap°. krve) a velmi p°esn∞ se tak stanovujφ hormony, enzymy, viry, n∞kterΘ drogy a jinΘ lßtky. Spolehliv∞ zjistφ p°φtomnost lßtky ji₧ p°i koncentraci 0,000 000 000 001 g v 1 litru. P°i radioimunoanal²ze pacient do ₧ßdnΘho kontaktu s radioaktivnφ lßtkou nep°ijde.

	BrachyterapeutickΘ zß°iΦe. R∙znΘ tvary jehel a tub napln∞nΘ radioaktivnφm zß°iΦem se aplikujφ p°φmo do t∞la pacienta, do nßdorovΘho lo₧iska, nebo t∞lnφ dutiny. Pot°ebnß lΘΦebnß dßvka zß°enφ se dosßhne jednak aktivitou aplikovan²ch zß°iΦ∙, jednak dobou, po kteropu jsou v t∞le pacienta umφst∞ny.

Radiofarmaka
LΘΦiva obsahujφcφ radionuklidy se u₧φvajφ v diagnostice, ke stopovacφm ·Φel∙m i k terapii. Radiofarmaka se chemicky ani biologicky neliÜφ od p°φsluÜnΘho neaktivnφho lΘΦiva. V praxi se pou₧φvajφ takovΘ slouΦeniny, kterΘ se selektivn∞ zachytßvajφ a koncentrujφ v urΦitΘm orgßnu a umo₧≥ujφ tak p°i diagn≤ze sledovat jeho tvar. P°i terapii mohou radiofarmaka selektivn∞ nahromad∞nß v rakovinnΘ tkßni ·Φinn∞ oza°ovat nßdor zevnit°.

LΘΦenφ nßdor∙
Pro radioterapii se nejΦast∞ji u₧φvajφ silnΘ zß°iΦe gama, rentgenovΘ zß°enφ a n∞kdy i zß°enφ z urychlovaΦ∙. N∞kdy se zß°iΦe ve tvaru jehel aplikujφ p°φmo do nßdorovΘho lo₧iska nebo t∞lnφ dutiny. Nßdory jsou tvo°enΘ mlad²mi bu≥kami, kterΘ se velmi rychle d∞lφ a jsou mnohokrßt citliv∞jÜφ k zß°enφ ne₧ zdravß tkß≥. Mφsto, v n∞m₧ je zhoubn² nßdor, se s velkou p°esnostφ ozß°φ a nßdor se tak zniΦφ. Na tomto principu je zalo₧en i Leksell∙v gama n∙₧, kter² ·sp∞Ün∞ lΘΦφ nßdory a jinΘ chorobnΘ procesy v lidskΘm mozku. 

Leksell∙v gama n∙₧
N∞kte°φ nemocnφ majφ mozkov² nßdor, kter² nejde vyoperovat klasickou metodou. Jinφ nemocnφ trpφ deformacφ nitrolebeΦnφch cΘv a krvßcenφm do mozku. Tam, kde nepom∙₧e neurochirurgie, m∙₧e pomoci radiochirurgie, tj. zniΦenφ nemocnΘ tkßn∞ paprskem zß°enφ. M∙₧e se jednat o paprsek Φßstic urychlen²ch v urychlovaΦi, nebo o paprsek zß°enφ gama z radionuklidu ⁶⁰Co.
Metodu zavedl ÜvΘdsk² neurochirurg profesor Lars Leksell. Prvnφ za°φzenφ - pojmenovanΘ po svΘm objeviteli Leksell∙v gama n∙₧ - bylo sestrojeno ve èvΘdsku v roce 1968. Gama n∙₧ se sklßdß z pohyblivΘho operaΦnφho stolu a z velkΘ ocelovΘ oza°ovacφ hlavice, kterß obsahuje 201 kobaltov²ch zß°iΦ∙ ve form∞ proutk∙. D∙mysln² systΘm clon zajistφ namφ°enφ jednotliv²ch paprsk∙ zß°enφ do mφsta, kterΘ mß b²t operovßno, s p°esnostφ 0,1 mm. CelΘ za°φzenφ je °φzeno poΦφtaΦem. Vysokß dßvka zß°enφ gama zniΦφ v krßtkΘm okam₧iku a zcela bezbolestn∞ p°esn∞ vymezen² a ost°e ohraniΦen² kousek tkßn∞. Terapie trvß 5 a₧ 30 minut, celß procedura vΦetn∞ p°edchozφho zobrazenφ tkßnφ a cΘv v mozku a radiofyzikßlnφch v²poΦt∙ asi 3 a₧ 5 hodin. Druh² den m∙₧e jφt pacient dom∙.
Dφky pen∞₧nφ sbφrce mß ╚eskß republika vlastnφ gama n∙₧ v pra₧skΘ nemocnici Na Homolce.

Sterilizace
Zdravotnick² materißl, injekΦnφ st°φkaΦky, nßstroje, protΘzy, obvazy atd. se ozß°enφm zbavφ bacil∙ a jin²ch Ükodliv²ch mikroorganism∙. V²hodou je, ₧e se m∙₧e sterilizovat jednak materißl u₧ neprodyÜn∞ uzav°en², nebo¥ zß°enφ pronikne i obalem, jednak se mohou sterilizovat materißly, kterΘ nelze oÜet°it klasicky, nap°. hork²m vzduchem nebo vyva°enφm.

èlechtitelstvφ je nßroΦnΘ na Φas a trp∞livost. RadiaΦnφ mutace pomßhajφ zφskat rychlejÜφ v²sledky.

ZEM╠D╠LSTV═

Aplikace jadernΘ techniky v zem∞d∞lstvφ p°inesla podivuhodnΘ zlepÜenφ, pokud jde o odr∙dy a v²nosy zem∞d∞lsk²ch plodin. Na Zemi 35 tisφc lidφ denn∞ umφrß hlady. Radionuklidy a zß°enφ pomßhajφ sni₧ovat toto hroznΘ Φφslo.

Potravinß°stvφ
   Hniloba, Ük∙dci, plφsn∞ a p°edΦasnΘ vyklφΦenφ osiva znehodnotφ roΦn∞ na Zemi 25 a₧ 30 % vÜech potravin. Zß°enφ gama niΦφ Ük∙dce a mikroby, sterilizuje. 30 let se ji₧ v mnoha zemφch sv∞ta oza°ujφ plodiny, ko°enφ, ovoce, houby, ryby i hotovß jφdla (sterilnφ dieta pro t∞₧kΘ pacienty nebo pro kosmonauty). Ozß°enΘ potraviny jsou naprosto nezßvadnΘ a zdrav∞jÜφ, ne₧ chemicky oÜet°ovanΘ.
Oza°ovßnφ potravin je nynφ dovoleno v 36 zemφch jako alternativa k chemickΘmu zpracovßnφ. Pou₧φvß se ke zpomalenφ klφΦenφ nebo k niΦenφ choroboplodn²ch zßrodk∙.

	Ozß°enΘ a neozß°enΘ jahody skladovanΘ 1 t²den v chladu.

Potraviny takto ozß°enΘ nejsou samy radioaktivnφ, tedy ani jejich konzumenti nejsou ohro₧eni zß°enφm. Ozß°enΘ potraviny jsou oznaΦeny, aby spot°ebitel byl ujiÜt∞n o jejich nezßvadnosti a mohl se rozhodnout, zda je chce koupit.
Ozß°enφ semen rostlin m∙₧e vyvolat mutaci, v d∙sledku nφ₧ se zm∞nφ d∙le₧itΘ vlastnosti kulturnφch plodin, nebo vznikne novß odr∙da s vyÜÜφm v²nosem, vyÜÜφm obsahem v²₧ivn²ch lßtek, odoln∞jÜφ proti chorobßm a nep°φzni poΦasφ, proti polehnutφ, s v²hodn∞jÜφ dobou zralosti apod. Zß°enφ se ve Ülechtitelstvφ pou₧φvß ji₧ vφce ne₧ 50 let.

Likvidace ÜkodlivΘho hmyzu
ZnaΦnß Φßst ·rody, hlavn∞ v rozvojov²ch zemφch, padne za ob∞¥ ÜkodlivΘmu hmyzu. Jin² hmyz p°enßÜφ nebezpeΦnΘ choroby na u₧itkovß zvφ°ata i na Φlov∞ka. V boji proti hmyzu se Φasto pou₧φvajφ jedovatΘ nebezpeΦnΘ lßtky, ÜkodlivΘ i pro Φlov∞ka a celou ostatnφ p°φrodu. RadiaΦnφ technika ₧ivotnφ prost°edφ neohro₧uje ani v nejmenÜφm. V laborato°i se vyp∞stuje velkΘ mno₧stvφ sameΦk∙ p°φsluÜnΘho hmyzu a ti se sterilizujφ, tj. ozß°φ se takovou dßvkou zß°enφ, ₧e nemohou mφt ₧ivΘ potomstvo. Ozß°enφ sameΦci se vypustφ do p°φrody, pß°φ se se samiΦkami, ale nakladenß vajφΦka jsou neoplozenß a novß generace se nenarodφ. V n∞kter²ch zemφch se tak poda°ilo v²razn∞ snφ₧it populace ÜkodlivΘho hmyzu.

Sklenφk jadernΘho zem∞d∞lskΘho centra CENA v Brazφlii. JadernΘ metody zde pomßhajφ p°i Ülecht∞nφ, zkoumßnφ v²₧ivy rostlin a v parazitologii.

Hnojiva
Hnojiva jsou drahß a v p°φpad∞ nadm∞rnΘho nebo chybnΘho pou₧itφ mohou ohrozit jak zdravφ Φlov∞ka, tak poÜkodit ₧ivotnφ prost°edφ. Je pot°eba, aby se hnojivo dostalo do rostlin a minimalizovaly se jeho ztrßty vznikajφcφ Üpatn²m rozmφst∞nφm nebo hnojenφm v nevhodnou dobu. Vzorek hnojiva se oznaΦφ vhodn²m radionuklidem, nap°. ³²P (b∞₧n² neradioaktivnφ izotop ³¹P je souΦßstφ hnojiva a jeho "brat°φΦek" ³²P se chemicky chovß ·pln∞ stejn∞). Radioaktivnφ ³²P se dß snadno zjistit, a proto je mo₧no sledovat, kolik hnojiva rostlina p°ijala, kolik z∙stalo v p∙d∞, kolik se ho splßchlo do vodoteΦφ apod. Na zßklad∞ t∞chto znalostφ se ztrßty hnojiva dajφ snφ₧it na minimum.

Krmivß°stvφ
Hospodß°skß zvφ°ata v modernφch chovech dostßvajφ r∙znΘ krmnΘ sm∞si, u nich₧ zßle₧φ na vyvß₧enosti slo₧ek. Radioaktivnφ stopovaΦe p°i v²zkumu pomohou urΦit optimßlnφ dobu mφchßnφ nebo tvar mφchacφho ┐a°φzenφ, aby n∞kterΘ slo₧ky sm∞si nez∙staly p°φliÜ koncentrovanΘ a nevyvolaly u zvφ°ete potφ₧e z p°edßvkovßnφ.

Lesnictvφ
Sazenice lesnφch strom∙ se pro snadnou manipulaci balφ do specißlnφch materißl∙, kterΘ byly vyrobeny z ozß°enΘho polypropylenu. Takov² materißl se snadno v p∙d∞ rozlo₧φ a ko°φnky sazenic prorostou. PodobnΘ materißly se pou₧φvajφ jako tzv. geotextilie pro zpev≥ovßnφ svah∙. Po vytvo°enφ zpev≥ujφcφho rostlinnΘho krytu se lßtka rozlo₧φ a nezneΦiÜ¥uje ₧ivotnφ prost°edφ.

Chovatelstvφ
Stejn∞ jako v lidskΘ medicφn∞ se i ve veterinßrnφ Üiroce uplat≥ujφ radiaΦnφ diagnostickΘ metody (rentgen, radioimunoanal²za, radioenzymatickß anal²za). Kontroluje se zdravotnφ stav, podle hladiny hormon∙ v krvi se stanovuje sprßvnß doba k inseminaci. RadiaΦnφmi technikami se kontroluje nezßvadnost krmiva.

	R∙znΘ polovodiΦovΘ souΦßstky, jejich₧ materißl se p°i v²rob∞ kontroluje radioanalytick²mi metodami.

PR┘MYSL

Radioaktivita se dß snadno m∞°it a tΘto vlastnosti lze dob°e vyu₧φt vÜude tam, kde je pot°eba "vystopovat" n∞jak² prvek nebo slouΦeninu. Nap°φklad kdy₧ se ve vßlcovnßch vnese do ₧eleza malΘ mno₧stvφ radioaktivnφho izotopu ₧eleza, dß se p°esn∞ urΦit jeho p°φtomnost i po projitφ vÜech procedur - ta₧enφ, vßlcovßnφ atd. Radioaktivnφ stopovaΦ tak umo₧nφ snφ₧it ztrßtu materißlu p°i opracovßnφ, zjistit mφsta nerovnom∞rnΘho propracovßnφ atd.
Radioaktivnφ stopovacφ techniky jsou Üiroce pou₧φvßny nap°. p°i sledovßnφ pohybu a distribuce hmoty v r∙zn²ch technologick²ch za°φzenφch. Sledujφ se pr∙toky, mφchßnφ sm∞sφ, filtrace, ·niky, koroze, kontroluje se Φistota surovin. Zß°enφ se pou₧φvß pro m∞°enφ a kontroly pr∙myslov²ch proces∙ v papφrnictvφ, ocelß°stvφ, uhelnΘm pr∙myslu - Üet°φ zdroje a energii.
KosmickΘ rakety a satelity vyu₧φvajφ pro zßsobovßnφ elektrick²m proudem tzv. ôjadernΘ baterie".

Odstra≥ovßnφ elektrostatickΘho nßboje z povrchu lßtek.

Kontrola opot°ebenφ
Radioaktivnφm stopovaΦem se oznaΦφ namßhanß souΦßstka a pak se m∞°φ p°φr∙stek nebo ·bytek radioaktivity v mazacφ nebo chladφcφ kapalin∞. Zabudovßnφm malΘho zß°iΦe do st∞ny vysokΘ pece lze p°esn∞ zjistit okam₧ik protavenφ v²stelky pece, pec vΦas odstavit a opravit.

TlouÜt'kom∞ry a hladinom∞ry
V papφrnßch, sklßrnßch, gumßrnßch, p°i v²rob∞ plast∙ a v mnoha jin²ch provozech m∞°φ Φidla vybavenß radioaktivnφm zß°iΦem a detektorem tlouÜt'ku materißl∙ na b∞₧φcφch pßsech, nebo hladinu kapaliny v nßdobßch a nßdr₧φch. Dajφ se pou₧φt vÜude tam, kde nelze kv∙li teplot∞, korozi, tlaku nebo z jin²ch d∙vod∙ pou₧φt klasickß m∞°idla. V²hodou radionuklidov²ch m∞°iΦ∙ je, ₧e m∞°enφ probφhß bez doteku s m∞°enou lßtkou, ·daj o nam∞°enΘ hodnot∞ je k dispozici okam₧it∞ a pr∙b∞₧n∞ v kteroukoliv chvφli a m∞°iΦe nejsou drahΘ.

Radiografie
Tato metoda pracuje na principu rentgenu. Zß°enφ prozß°φ materißl a odhalφ v n∞m dutiny, vady, slabß mφsta, zobrazφ Φßsti jinak neviditelnΘ. Proza°ovßnφm se kontroluje kvalita svar∙ potrubφ, kvalita strojnφch dφl∙, konstrukcφ atd. Zß°enφ spolehliv∞ a vΦas odhalφ net∞snosti a zßvady.

RadiaΦnφ polymerace
U dßlkov²ch kabel∙ pota₧en²ch izolaΦnφ vrstvou velmi zßle₧φ na jejφ kvalit∞. Pevn², pru₧n², odoln² a dokonale t∞snφcφ materißl lze vyrobit tak, ₧e kabel obalen² plastem se ozß°φ, zß°enφ zp∙sobφ v obalu tzv. zesφ¥ovßnφ, tj. vznik mnoha chemick²ch vazeb, a vznikne materißl, kter² mß vÜechny ₧ßdanΘ vlastnosti. Pomocφ ionizuφcφho zß°enφ lze vyrßb∞t r∙znΘ druhy p∞nov²ch polymer∙, kterΘ se pou₧φvajφ pro Φaloun∞nφ automobil∙, k v²rob∞ sportovnφ v²stroje a obuvi. VelkΘ v²hody p°inßÜφ radiaΦnφ polymerace tenk²ch vrstev lak∙, lepidel, tiska°sk²ch barev atd. Lze tak vyrßb∞t r∙znΘ laminßty, obalovΘ materißly, tapety atd. P°i v²rob∞ polymernφch vlßken pro textilnφ pr∙mysl se zß°enφm dß dosßhnout naroubovßnφ vhodn²ch chemick²ch lßtek na povrch vlßkna, Φφm₧ se modifikujφ vlastnosti - nasßkavost, nemaΦkavost atd. Vytvrzovßnφ nßt∞rov²ch lak∙ bez pou₧itφ zdravφ Ükodliv²ch rozpouÜt∞del Üet°φ ₧ivotnφ prost°edφ.

Dodßnφm r∙zn²ch p°φm∞sφ do skla a ozß°enφm r∙zn²mi dßvkami se docφlφ mnoha barevn²ch odstφn∙.

Jestli₧e se vhodn² p≤rovit² materißl nechß nasßknout monomerem a potΘ se ozß°φ dßvkou, kterß vyvolß polymeraci, lze vyrobit materißl se zcela nov²mi vlastnostmi - tvrdostφ, leÜtitelnostφ atd. Tyto kompozitnφ materißly nachßzejφ uplatn∞nφ jako podlahovΘ krytiny, nßhra₧ky vzßcn²ch d°ev, obklßdacφ cihly atd.

Zß°enφm se takΘ dajφ barvit r∙znΘ druhy skel do odstφn∙ ₧lutΘ, hn∞dΘ, kou°ovΘ, ametystovΘ. Ozß°enφm lze dosßhnout jinak t∞₧ko realizovateln²ch barevn²ch dekor∙. Ve v∞tÜφm m∞°φtku byla u nßs tato metoda poprvΘ aplikovßna na sklen∞nΘm oblo₧enφ budovy NovΘ scΘny Nßrodnφho divadla v Praze a na stanici Jinonice pra₧skΘho metra.

Vodohospodß°stvφ
Radioaktivnφ indikßtory pomßhajφ sledovat prosakovßnφ, propojenφ a cesty spodnφch vod. Pohlcovßnφm zß°enφ se urΦuje tlouÜt'ka vrstev ledu a obsah vody ve sn∞hovΘ pokr²vce, co₧ je d∙le₧itΘ pro odhad mno₧stvφ vody p°i jarnφm tßnφ. Zß°iΦe umφst∞nΘ v blφzkosti studnφ brßnφ tzv. zaokrovßnφ studnφ - rozvoji mikroorganism∙ a tvorb∞ hydroxid∙ ₧eleza. RadioanalytickΘ metody pomßhajφ m∞°it pr∙tok vody v potrubφ i na povrchu, parametry filtrace vody v pφskovΘm podlo₧φ, Φistφren odpadnφch vod a ·Φinnost ·praven pitnΘ vody.

Geologie
Tzv. radionuklidovß karotß₧ pomßhß zφskat podrobnΘ znalosti o geologickΘm slo₧enφ hornin. Do vrtu se spustφ zß°iΦ a vyhodnocovacφ za°φzenφ, kterΘ m∞°φ zß°enφ vyvolanΘ v hornin∞ a urΦφ obsahy prvk∙ p°φtomn²ch v horninßch. Obsah sφry v uhlφ nebo jeho popelnatost se m∞°φ rentgenfluorescenΦnφ anal²zou. Rozptylem neutron∙ se m∞°φ vlhkost p∙dy.

	P°φprava um∞leck²ch p°edm∞t∙ v oza°ovn∞ v Roztokßch u Prahy. Uprost°ed mφstnosti je ve stφn∞nφ ukryt zß°iΦ, kter² se vysouvß do pracovnφ polohy a₧ kdy₧ osoby opustφ mφstnost.

Archeologie
RadionuklidovΘ metody datovßnφ urΦujφ stß°φ hornin i stß°φ nalezen²ch archeologick²ch p°edm∞t∙. M∞°enφ aktivity zbytku izotopu uhlφku ¹⁴C spolehliv∞ urΦφ stß°φ d°eva, kostφ, textiliφ, slonoviny. RadioanalytickΘ metody urΦφ slo₧enφ barev na obrazech star²ch mistr∙, slo₧enφ mincφ, keramiky, mramoru, skla. Poskytnou tak informaci o metod∞ zpracovßnφ, mφst∞ p∙vodu, stß°φ a pravosti.

Kriminalistika
RadioanalytickΘ metody rozeznajφ spolehliv∞ t°eba pad∞lan² obraz od originßlu nebo falzifikßty bankovek. RadiodiagnostickΘ metody pomohou p°i urΦovßnφ otrav nebo identifikaci poz∙statk∙ neznßmΘho Φlov∞ka. Specißlnφ radioaktivnφ prßÜek m∙₧e zviditelnit otisky prst∙ lΘpe ne₧ klasickΘ metody.