PoÜkozenφ DNA. Nejvß₧n∞jÜφ poÜkozenφ bu≥ky zp∙sobφ "zßsah" do Üroubovice DNA (kyseliny deoxyribonukleovΘ), kterß je nositelem genetickΘho k≤du. Molekula je naÜt∞stφ dvojitß, tak₧e poÜkozenφ jednΘ Φßsti je okam₧it∞ opravovßno podle druhΘ. Zß°enφ vÜak m∙₧e zp∙sobit takΘ dvojn² zlom molekuly DNA (znemo₧≥ujφcφ d∞lenφ bu≥ky), tedy jejφ smrt, nebo se tak pozm∞nφ n∞kterß jejφ d∙le₧itß funkce, ₧e to m∙₧e bu≥ku naopak p°im∞t k nekontrolovatelnΘmu rakovinnΘmu bujenφ.

JAK P┘SOB═ Z┴╪EN═

SluneΦnφ sv∞tlo nßs oh°φvß, proto₧e naÜe t∞lo absorbuje infraΦervenΘ paprsky, kterΘ sv∞tlo obsahuje. InfraΦervenΘ paprsky tedy vnφmßme, nejsou vÜak zdrojem ionizace v t∞lesn²ch tkßnφch. Naproti tomu ionizujφcφ zß°enφ m∙₧e naruÜit normßlnφ funkce bun∞k, nebo je dokonce zniΦit. Mno₧stvφ energie pot°ebnΘ k vyvolßnφ v²znamn²ch biologick²ch ·Φink∙ prost°ednictvφm ionizace je tak malΘ, ₧e naÜe t∞lo nepoci¥uje tuto energii, jako je tomu v p°φpad∞ infraΦerven²ch paprsk∙, kterΘ vyvolßvajφ teplo. BiologickΘ ·Φinky ionizujφcφho zß°enφ se liÜφ podle typu a energie zß°enφ. M∞°φtkem rizika biologickΘho poÜkozenφ je dßvka zß°enφ, kterou obdr₧φ tkßn∞.
Pro ionizujφcφ zß°enφ je charakteristickΘ, ₧e zp∙sobuje ve hmot∞ elektrick² efekt, zvan² ionizace. Je to proces, p°i n∞m₧ vznikß z p∙vodn∞ neutrßlnφho atomu kladn∞ nabit² ion a voln² zßporn∞ nabit² elektron. Ka₧d² druh zß°enφ mß jinou ionizaΦnφ schopnost. Nap°φklad zß°enφ alfa mß velmi vysokou ionizaΦnφ schopnost, ale v lßtce nepronikne hluboko. Ionizace zm∞nφ elektronovou strukturu lßtky, a tφm i jejφ vlastnosti. V materißlech, jako je ocel, m∙₧e zp∙sobit tvrdnutφ, v m∞di m∙₧e vyvolat zk°ehnutφ. V ₧ivΘ tkßni m∙₧e ionizace zp∙sobit chemickΘ zm∞ny, kterΘ ovlivnφ nebo zpomalφ r∙st bun∞k, jejich funkci nebo rozmno₧ovßnφ. Ionizace se objevuje v bu≥kßch naÜeho t∞la neustßle, nebo¥ jsme vystaveni zß°enφ z p°φrodnφch zdroj∙. NaÜt∞stφ majφ ₧ivΘ systΘmy ·Φinn² systΘm napravovßnφ takov²ch poÜkozenφ. Bez tohoto opravnΘho mechanismu by byl ₧ivot nemo₧n².
Za nφzkΘ dßvkovΘ ekvivalenty se pova₧ujφ hodnoty do stonßsobku pr∙m∞rnΘho dßvkovΘho ekvivalentu na sv∞t∞, tj. kolem 250 mSv/rok.

Lßzn∞ Jßchymov - od roku 1909 se zde vyu₧φvß radioaktivita k lΘΦb∞ r∙zn²ch onemocn∞nφ.

Ze studiφ vypracovan²ch mezinßrodnφmi odbornφky UNSCEAR vypl²vß, ₧e nelze prokßzat riziko vzniku dodateΦn²ch p°φpad∙ rakoviny a₧ do hodnot 200 mSv/rok. K prvnφm p°φznak∙m zdravotnφch obtφ₧φ dochßzφ p°i dßvkov²ch ekvivalentech vyÜÜφch ne₧ 500 mSv. P°i celosv∞tovΘm jednorßzovΘm ozß°enφ 3 a₧ 5 tisφc mSv je pravd∞podobnost ·mrtφ padesßtiprocentnφ. Velmi vÜak zßle₧φ na tom, zda doÜlo k ozß°enφ celΘho t∞la nebo jen Φßsti a zda ozß°enφ bylo jednorßzovΘ nebo k n∞mu dochßzelo v pr∙b∞hu delÜφho ΦasovΘho obdobφ. U ΦßsteΦnΘho ozß°enφ, by¥ velmi vysok²mi dßvkami, je zdravotnφ ·jma podstatn∞ menÜφ, stejn∞ tak u ozß°enφ rozlo₧enΘho do delÜφho ΦasovΘ obdobφ, kdy v pauzßch efektivn∞ zapracujφ opravnΘ mechanismy.

U nφzk²ch dßvek zß°enφ existuje p°esto znaΦn² stupe≥ nejistoty, pokud jde o celkovΘ ·Φinky. Jedna z teoriφ mß za to, ₧e i malΘ ozß°enφ, t°eba jen na ·rovni p°φrodnφho pozadφ, m∙₧e znamenat urΦitΘ riziko. Aby vÜak bylo mo₧no prokßzat, jakß ·rove≥ zß°enφ m∙₧e zp∙sobit rakovinu, k tomu je t°eba sledovat miliony lidφ po dobu n∞kolika generacφ.

Radioaktivnφ lΘΦebnß lßze≥.

Takov² v²zkum by byl velmi komplikovan², proto₧e nenφ mo₧no izolovat Φßst obyvatelstva jako kontrolnφ skupinu, kterß by nebyla vystavena zß°enφ. Krom∞ toho existujφ tisφce lßtek v naÜem b∞₧nΘm ₧ivot∞, kterΘ rovn∞₧ a s jeÜt∞ v∞tÜφ pravd∞podobnostφ mohou zp∙sobit rakovinu - nap°. komφnovΘ saze, tabßkov² kou°, ultrafialovΘ zß°enφ, azbest, n∞kterß chemickß barviva, plφs≥ovΘ toxiny v potravinßch, viry a dokonce i teplo.   
Naproti tomu existuje jinß teorie, podle nφ₧ jsou malΘ dßvky ionizujφcφho zß°enφ organismu prosp∞ÜnΘ, nebo¥ stimulujφ v bu≥kßch opravnΘ mechanismy. Bu≥ka "cviΦenß" na opravovßnφ drobn²ch poÜkozenφ pak opravφ i z jin²ch p°φΦin vzniklΘ poÜkozenφ, kterΘ by jinak vedlo k rakovinnΘmu r∙stu. BlahodßrnΘmu ·Φinku mal²ch dßvek se °φkß hormeze. P°φkladem p°φznivΘho p∙sobenφ nφzk²ch dßvek je lΘΦenφ pacient∙ v radioaktivnφch lßznφch.