P╪═RODN═ ZDROJE

Ionizujφcφ zß°enφ p°ichßzφ z okolnφho prostoru i ze Zem∞ samotnΘ. Vzduch, kter² d²chßme, jφdlo a nßpoje, kterΘ jφme, jsou mφrn∞ radioaktivnφ. Toto zß°enφ se naz²vß p°φrodnφ (p°φrodnφ pozadφ) a je tu od samΘho zaΦßtku sv∞ta. Nemß co d∞lat s aktivitami Φlov∞ka.

ZemskΘ magnetickΘ pole zachycuje mnoho nabit²ch Φßstic z kosmickΘho zß°enφ. ╚ßstice se koncentrujφ ve dvou radiaΦnφch pßsech (Van Allenovy pßsy). Jsou to jakoby tunely, ve kter²ch Φßstice spirßlovit∞ putujφ uzav°enΘ magnetick²m polem. K zemi mohou proniknout jen v oblasti p≤l∙.

KosmickΘ zß°enφ

St°ednφ roΦnφ dßvkov² ekvivalent, kter² obdr₧φ pr∙m∞rn² obΦan zem∞koule od kosmickΘho zß°enφ, Φinφ p°ibli₧n∞ 0,25 a₧ 0,30 mSv. Zem∞ je soustavn∞ bombardovßna z vesmφru vysokoenergetick²mi Φßsticemi a jßdry atom∙. V∞tÜina t∞chto Φßstic pochßzφ ze Slunce (tzv. sluneΦnφ vφtr), n∞kterΘ p°ichßzejφ z hlubokΘho vesmφru, mo₧nß i mimo naÜi galaxii. Jakmile tyto "primßrnφ Φßstice" nebo jßdra dosßhnou Zemi, srß₧φ se s atmosfΘrou a Üt∞pφ se na sprÜky "sekundßrnφch Φßstic". Zemi p°ed intenzivnφm kosmick²m zß°enφm chrßnφ magnetickΘ pole. Tzv. Van Allenovy pßsy (podle americkΘho fyzika J. V van Allena) zadr₧ujφ Φßstice kosmickΘho zß°enφ ve v²Ükßch od tisφce do 50 tisφc km nad zemsk²m povrchem. DalÜφ Φßst zß°enφ (ultrafialovou slo₧ku) pak odstφnφ vrstva ozonu v hornφ vrstv∞ atmosfΘry.
P°esto v pr∙m∞ru ka₧d² z nßs obdr₧φ z tohoto zdroje nejmΘn∞ Φtvrtinu mSv ka₧d² rok. LidΘ ₧ijφcφ ve v∞tÜφch nadmo°sk²ch v²Ükßch obdr₧φ dokonce jeÜt∞ v∞tÜφ dßvkov² ekvivalent, proto₧e nad nimi je menÜφ vrstva vzduchu, kter² nßs chrßnφ. LidΘ ₧ijφcφ ve v²Ükßch kolem 1 500 m n. m. obdr₧φ p°ibli₧n∞ dvojnßsobek ne₧ obyvatelΘ v²Üek na ·rovni mo°e. LidΘ ₧ijφcφ v Himßlaji nebo horolezci (v²Üka kolem 6 tisφc m n. m.) obdr₧φ dßvkov² ekvivalent kolem jednΘ tisφciny mSv ka₧dou hodinu, tj. p°ibli₧n∞ 9 mSv za rok. JeÜt∞ v²Üe, ve stratosfΘ°e, je vzduÜnß vrstva tak slabß, ₧e jen velmi mßlo chrßnφ p°ed kosmick²m zß°enφm. V letovΘ v²Üce letadel (10 km) pasa₧Θ°i a letci obdr₧φ dßvkov² ekvivalent kolem p∞ti tisφcin mSv za hodinu. V nadzvukov²ch letadlech, kterß lΘtajφ ve v²Üce kolem 15 km, dosahuje dßvkov² ekvivalent kolem deseti tisφcin mSv za hodinu.

Zem∞ a budovy

KosmickΘ zß°enφ pochßzφ z oblastφ mimo naÜi Zemi. Ale i Zem∞ sama je zdrojem zß°enφ. St°ednφ roΦnφ dßvkov² ekvivalent ze Zem∞ je 0,35 mSv. PozemskΘ zß°enφ p°ichßzφ p°φmo z hornin v zemskΘ k∙°e. N∞kterΘ horniny a minerßly obsahujφ stopy p°irozen∞ radioaktivnφch prvk∙ uranu a thoria, nap°. ₧ula. Budovy postavenΘ z kamene jsou stejn∞ radioaktivnφ jako mateΦnß hornina. JinΘ stavebnφ materißly jako cihly nebo beton, takΘ obsahujφ mφrn∞ radioaktivnφ lßtky. Mno₧stvφ zß°enφ, kterΘ obdr₧φme ze zem∞ a obydlφ, se dosti liÜφ podle mφsta a podle pou₧itΘho stavebnφho materißlu.
P°φrodnφ pozadφ na n∞kter²ch mφstech sv∞ta se vyznaΦuje zv²Üenou radioaktivitou hornin:

• Ramsar v ═rßnu - a₧ 400 mSv/rok
• Kerala v Indii - pr∙m∞rn∞ 3,8 mSv, max.17 mSv/rok
• Guapari v Brazφlii - pr∙m∞rn∞ 8 a₧ 15 mSv, max. 175 mSv/rok

Zdroje p°φrodnφho a um∞lΘho zß°enφ 1. KosmickΘ zß°enφ; 2. Radon; 3. Zß°enφ zemskΘ k∙ry; 4. Vnit°nφ zdroje; 5. Pr∙myslovΘ aplikace; 6. LΘka°skΘ aplikace; 7. Zß°enφ vzniklΘ Φinnostφ jadern²ch za°φzenφ

Vzduch

St°ednφ roΦnφ dßvkov² ekvivalent, kter² obdr₧φme ze vzduchu, se pohybuje mezi 1 a₧ 3 mSv v zßvislosti na mφst∞, kde ₧ijeme. Na sv∞domφ to majφ radioaktivnφ plyny radon a thoron, radon je obvyklejÜφ ne₧ thoron. Jsou Φleny p°φrodnφch rozpadov²ch °ad, uranovΘ a thoriovΘ. SpoleΦn∞ jsou zodpov∞dnΘ za vφce ne₧ polovinu st°ednφho roΦnφho dßvkovΘho ekvivalentu z p°φrodnφch zdroj∙, kter² se op∞t liÜφ podle mφsta pobytu.

Jφdlo a pitφ

V pr∙m∞rnΘ potrav∞ je p°ibli₧n∞ p∞tina mSv st°ednφho roΦnφho ekvivalentu. VÜechno, co jφme a pijeme, je mφrn∞ radioaktivnφ. Nejvφce je v potravinßch zastoupen radioizotop draslφku ⁴⁰K, mΘn∞ tritium a jeÜt∞ mΘn∞ ²²⁶Ra, ²²⁸Th, ²¹⁰Pb a ²¹⁰Po. Rostliny p°ijφmajφ radioaktivnφ minerßly z p∙dy a n∞kterΘ prvky mohou b²t rozpuÜt∞nΘ ve vod∞. Takov²m zp∙sobem vstupuje radioaktivita do t∞la potravinov²m °et∞zcem. Potrava obsahuje dostatek radioaktivity k tomu, aby nßs uΦinila mφrn∞ radioaktivnφmi. N∞kterΘ potraviny, nap°. brazilskΘ o°echy, kßva nebo Φaj, obsahujφ vφce radioaktivnφch prvk∙ ne₧ jinΘ. Ale to neznamenß, ₧e bychom je nem∞li jφst. Dieta zalo₧enß na minimßlnφ radioaktivit∞ m∙₧e naopak p°edstavovat skuteΦnΘ riziko z nesprßvnΘ v²₧ivy.

Pronikßnφ radonu do budovy, z podlo₧φ, ze stavebnφho materißlu.

Co je to radon?

Radon je p°φrodnφ radioaktivnφ plyn. Vznikß jako jeden z Φlen∙ rozpadovΘ °ady uranu, kter² je p°φtomen v mnoha horninßch. Radon odtud vystupuje na zemsk² povrch nebo pronikß do podzemnφch vod. VÜichni jej po cel² ₧ivot d²chßme. Mimo budovy se rozptyluje do vzduchu, tak₧e jeho koncentrace na volnΘm prostranstvφ je velice nφzkß. Pronikß vÜak do uzav°en²ch prostor∙, jako jsou doly, obytnß stavenφ, Ükoly a pracoviÜt∞, kde se hromadφ. Podle mφstnφch geologick²ch a atmosfΘrick²ch podmφnek a p°i ÜpatnΘm re₧imu v∞trßnφ se m∙₧e nahromadit ve znaΦn²ch mno₧stvφch. Radon mß poloΦas p°em∞ny 3,8 dne, pom∞rn∞ rychle se tedy z n∞j stßvajφ dalÜφ radioaktivnφ prvky, kter²m se °φkß dce°innΘ produkty radonu. Jde o zß°iΦe alfa, a proto p°ed nimi spolehliv∞ ochrßnφ i lidskß poko₧ka. Kdy₧ vÜak radon vdechneme, setkajφ se s nφm "nahΘ" lidskΘ plφce. V nechrßn∞nΘ tkßni pak zß°enφ alfa m∙₧e napßchat velkΘ Ükody. Vdechovßnφ radonu zvyÜuje riziko vzniku rakoviny plic.
Nenφ bez zajφmavosti, ₧e o zv²ÜenΘm riziku radonu se zaΦalo diskutovat po ropnΘ krizi z roku 1973, kdy se zaΦala zavßd∞t r∙znß ·spornß opat°enφ v oblasti energie, mimo jinΘ tΘ₧ peΦlivΘ ut∞s≥ovßnφ oken a dve°φ a omezovßnφ v∞trßnφ mφstnostφ. Koncentrace radonu v uzav°en²ch prostorßch je v pr∙m∞ru osmkrßt vyÜÜφ ne₧ ve volnΘ p°φrod∞ a ut∞s≥ovßnφm oken se m∙₧e jeÜt∞ mnohonßsobn∞ zv²Üit. Ukßzalo se, ₧e snaha o zlepÜenφ situace v jednΘ oblasti (Üet°enφ energiφ) m∙₧e znamenat zhorÜenφ stavu v jinΘ oblasti (zdravotnφ hlediska).

Radonovß lßze≥.

Ve v∞tÜin∞ byt∙ v ╚eskΘ republice je hladina radonu nφzkß, s pr∙m∞rem asi 55 becquerel∙ v m³. V n∞kter²ch oblastech, hlavn∞ tam, kde jsou v zemi radioaktivnφ horniny, jsou vÜak hladiny radonu vyÜÜφ. Ve st°edoΦeskΘm ₧ulovΘm masivu se vyskytujφ budovy s hodnotami obsahu radonu a₧ 11 tisφc Bq v lm³. Koncentrace radonu je zv²Üenß v budovßch postaven²ch z nevhodn²ch stavebnφch materißl∙. Ke snφ₧enφ obsahu radonu v domech se doporuΦujφ r∙znß opat°enφ, nap°φklad instalace ventilßtor∙ k odsßvßnφ radonu z mφst pod budovami nebo dokonalejÜφ izolovßnφ zßklad∙. Pro omezenφ pronikßnφ radonu ze stavebnφch materißl∙ st∞n se pou₧φvajφ vzduchot∞snΘ tapety. Nejd∙le₧it∞jÜφ a zßrove≥ nejjednoduÜÜφ je dostateΦnΘ v∞trßnφ. V n∞kter²ch p°φpadech vÜak naopak m∙₧e radon pomßhat p°i lΘΦenφ nemocn²ch.
V Jßchymovsk²ch lßznφch se pacienti koupou v termßlnφ vod∞ s vysok²m obsahem radonu. LΘΦba p∙sobφ blahodßrn∞ hlavn∞ p°i nemocech pohybovΘho ·strojφ - k∙₧e, svaly i klouby se dob°e prokrvφ. D²chacφ cesty pacient∙ jsou chrßn∞ny, zejmΘna d∙kladn²m v∞trßnφm prostoru a omezenou dobou pobytu v koupeli.